zavřít
Tycho Brahe

spisovatel, astronom, astrolog

Narození:
14. 12. 1546 , Knudstrup, Dánsko
Úmrtí:
24. 10. 1601  ve věku 54 let,  Praha  †
Znamení:
střelec  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

42 se líbí, 7 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Tycho Brahe, původním jménem Tyge Ottesen Brahe, byl významný dánský astronom. Je považován za nejpřesnějšího pozorovatele hvězdné oblohy. Byl překonán až šedesát let po vynalezení dalekohledu. Na základě Brahových pozorování poloh Marsu mohl o několik let později Jan Kepler formulovat své slavné zákony oběhu planet. Na Brahovu počest byl pojmenován měsíční kráter Tycho. Tycho Brahe de Knudstrup pocházel ze starého šlechtického rodu. Rod Brahů má kořeny v severním Dánsku, ale Tychonův děda uprchl do Švédska před vykonáním rozsudku smrti. Ve Švédsku byl zabit v bitvě u Malmö v roce 1523. Ze Švédska pocházel i Tychonův otec Otte Brahe. Během svého života získal poměrně významné společenské postavení. Byl tajným radou Dánského království, pak místodržícím v různých provinciích Švédska a také guvernérem hradu Helsingborg. Zde také zemřel. Celkem se v Brahovic rodině narodilo dvanáct dětí, ale pouze osm se dožilo dospělého věku. Tycho byl nejstarší syn. Jako prvorozený syn však Tyge neboli Tycho v rodině privilegované postavení neměl. Když na svět přišel druhorozený synek, musel Tycho z domu na vychování. Odjel ke strýci na zámek Tostrup. Tam se mu dostalo opravdu skvělého vzdělání. Od svých sedmi let uměl latinsky, vyznal se v základech matematiky. Astronomii se Tycho Brahe věnoval již od dětství. Ve svých čtrnácti letech ovládal astronomii tak, že mohl sám, bez pomoci, konat pozorování zatmění slunce. V letech 1559 - 1562 vystudoval v Kodani rétoriku a filozofii a poté práva a astronomii v Lipsku. Během studií na sebe Tycho Brahe poprvé výrazněji upozornil, když při náhodné konjukci planet Jupitera a Saturna poznal, že tzv. Alfonsovy astronomické tabulky zhotovené za Alfonse X., krále kastilského a vycházející z ptolemaiovské geocentrické soustavy, jsou o měsíc chybné, zatímco Reinholdovy tabulky vycházející z Koperníka jsou přesné téměř na den. V roce 1565 zdědil značný majetek a mohl se tak věnovat svým koníčkům - alchymii a astronomii. Také pokračoval ve studiích, tentokrát si vybral chemii v Augsburgu. Po smrti otce v roce 1571 se Tycho Brahe vrátil do Dánska. Získal zde vlastní observatoř. Dne 11. listopadu roku 1572 pozoroval výbuch supernovy v souhvězdí Kasiopeja. Tento úkaz popsal i ve svém díle De nova stella - O nové hvězdě. Tycho Brahe hodně cestoval po Evropě. Teprve nabídka dánského krále Fridricha II. ho přiměla k návratu. Král mu dal postavit observatoře a laboratoře Stjerneborg a Uranienborg na ostrově Hven, který leží mezi Dánskem a Švédskem. Na této observatoři pracoval Tycho Brahe dvacet let. V roce 1597 nastoupil k moci nový dánský král, se kterým se Tycho Brahe nepohodl a proto v roce 1599 přijal pozvání císaře Rudolfa II. do Prahy. Císař pozval astronoma na radu Tadeáše Hájka z Hájku. Tycho Brahe nechal v Benátkách nad Jizerou postavit novou observatoř, kde mu dělal asistenta Jan Kepler, německý matematik a astronom. Oba vědci učinili v letech 1600 - 1601 mnohá pozorování. Tycho Brahe vytvořil originální kosmologickou teorii, kdy je sice Země středem Vesmíru, ale kolem ní obíhá pouze Měsíc a Slunce. Ostatní planety pak obíhají kolem Slunce. Přesným měřením paralaxy dokázal, že komety se nacházejí vně měsíční dráhy. Tycho Brahe zemřel pravděpodobně na otravu rtutí ze svých alchymistických experimentů. Pohřben je na pražském Starém Městě v kostele Panny Marie před Týnem u Staroměstského náměstí. Pohřební řeč měl jeho dlouholetý přítel Jan Jessenius. Dílo Tycho Braha: O nové hvězdě - De nova stella, popis výbuchu supernovy Astronomiae instauratae mechanica - 1602, spis dokonale popisující vybavení hvězdárny …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Tycho Brahe, původním jménem Tyge Ottesen Brahe, byl významný dánský astronom. Je považován za nejpřesnějšího pozorovatele hvězdné oblohy. Byl překonán až šedesát let po vynalezení dalekohledu. Na základě Brahových pozorování poloh Marsu mohl o několik let později Jan Kepler formulovat své slavné zákony oběhu planet. Na Brahovu počest byl pojmenován měsíční kráter Tycho.

Tycho Brahe de Knudstrup pocházel ze starého šlechtického rodu. Rod Brahů má kořeny v severním Dánsku, ale Tychonův děda uprchl do Švédska před vykonáním rozsudku smrti. Ve Švédsku byl zabit v bitvě u Malmö v roce 1523. Ze Švédska pocházel i Tychonův otec Otte Brahe. Během svého života získal poměrně významné společenské postavení. Byl tajným radou Dánského království, pak místodržícím v různých provinciích Švédska a také guvernérem hradu Helsingborg. Zde také zemřel.

Celkem se v Brahovic rodině narodilo dvanáct dětí, ale pouze osm se dožilo dospělého věku. Tycho byl nejstarší syn. Jako prvorozený syn však Tyge neboli Tycho v rodině privilegované postavení neměl. Když na svět přišel druhorozený synek, musel Tycho z domu na vychování. Odjel ke strýci na zámek Tostrup. Tam se mu dostalo opravdu skvělého vzdělání. Od svých sedmi let uměl latinsky, vyznal se v základech matematiky.

Astronomii se Tycho Brahe věnoval již od dětství. Ve svých čtrnácti letech ovládal astronomii tak, že mohl sám, bez pomoci, konat pozorování zatmění slunce. V letech 1559 - 1562 vystudoval v Kodani rétoriku a filozofii a poté práva a astronomii v Lipsku. Během studií na sebe Tycho Brahe poprvé výrazněji upozornil, když při náhodné konjukci planet Jupitera a Saturna poznal, že tzv. Alfonsovy astronomické tabulky zhotovené za Alfonse X., krále kastilského a vycházející z ptolemaiovské geocentrické soustavy, jsou o měsíc chybné, zatímco Reinholdovy tabulky vycházející z Koperníka jsou přesné téměř na den.

V roce 1565 zdědil značný majetek a mohl se tak věnovat svým koníčkům - alchymii a astronomii. Také pokračoval ve studiích, tentokrát si vybral chemii v Augsburgu.

Po smrti otce v roce 1571 se Tycho Brahe vrátil do Dánska. Získal zde vlastní observatoř. Dne 11. listopadu roku 1572 pozoroval výbuch supernovy v souhvězdí Kasiopeja. Tento úkaz popsal i ve svém díle De nova stella - O nové hvězdě.

Tycho Brahe hodně cestoval po Evropě. Teprve nabídka dánského krále Fridricha II. ho přiměla k návratu. Král mu dal postavit observatoře a laboratoře Stjerneborg a Uranienborg na ostrově Hven, který leží mezi Dánskem a Švédskem. Na této observatoři pracoval Tycho Brahe dvacet let.

V roce 1597 nastoupil k moci nový dánský král, se kterým se Tycho Brahe nepohodl a proto v roce 1599 přijal pozvání císaře Rudolfa II. do Prahy. Císař pozval astronoma na radu Tadeáše Hájka z Hájku. Tycho Brahe nechal v Benátkách nad Jizerou postavit novou observatoř, kde mu dělal asistenta Jan Kepler, německý matematik a astronom. Oba vědci učinili v letech 1600 - 1601 mnohá pozorování.

Tycho Brahe vytvořil originální kosmologickou teorii, kdy je sice Země středem Vesmíru, ale kolem ní obíhá pouze Měsíc a Slunce. Ostatní planety pak obíhají kolem Slunce. Přesným měřením paralaxy dokázal, že komety se nacházejí vně měsíční dráhy.

Tycho Brahe zemřel pravděpodobně na otravu rtutí ze svých alchymistických experimentů. Pohřben je na pražském Starém Městě v kostele Panny Marie před Týnem u Staroměstského náměstí. Pohřební řeč měl jeho dlouholetý přítel Jan Jessenius.

Dílo Tycho Braha:

O nové hvězdě - De nova stella, popis výbuchu supernovy
Astronomiae instauratae mechanica - 1602, spis dokonale popisující vybavení hvězdárny