zavřít
Tycho Brahe

spisovatel, astronom, astrolog

Narození:
14. 12. 1546 , Knudstrup, Dánsko
Úmrtí:
24. 10. 1601  ve věku 54 let,  Praha  †
Znamení:
střelec  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

55 se líbí, 8 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Tycho Brahe, původním jménem Tyge Ottesen Brahe, byl významný dánský astronom. Je považován za nejpřesnějšího pozorovatele hvězdné oblohy. Byl překonán až šedesát let po vynalezení dalekohledu. Na základě Brahových pozorování poloh Marsu mohl o několik let později Jan Kepler formulovat své slavné zákony oběhu planet. Na Brahovu počest byl pojmenován měsíční kráter Tycho. Tycho Brahe de Knudstrup pocházel ze starého šlechtického rodu. Rod Brahů má kořeny v severním Dánsku, ale Tychonův děda uprchl do Švédska před vykonáním rozsudku smrti. Ve Švédsku byl zabit v bitvě u Malmö v roce 1523. Ze Švédska pocházel i Tychonův otec Otte Brahe. Během svého života získal poměrně významné společenské postavení. Byl tajným radou Dánského království, pak místodržícím v různých provinciích Švédska a také guvernérem hradu Helsingborg. Zde také zemřel. Celkem se v Brahovic rodině narodilo dvanáct dětí, ale pouze osm se dožilo dospělého věku. Tycho byl nejstarší syn. Jako prvorozený syn však Tyge neboli Tycho v rodině privilegované postavení neměl. Když na svět přišel druhorozený synek, musel Tycho z domu na vychování. Odjel ke strýci na zámek Tostrup. Tam se mu dostalo opravdu skvělého vzdělání. Od svých sedmi let uměl latinsky, vyznal se v základech matematiky. Astronomii se Tycho Brahe věnoval již od dětství. Ve svých čtrnácti letech ovládal astronomii tak, že mohl sám, bez pomoci, konat pozorování zatmění slunce. V letech 1559 - 1562 vystudoval v Kodani rétoriku a filozofii a poté práva a astronomii v Lipsku. Během studií na sebe Tycho Brahe poprvé výrazněji upozornil, když při náhodné konjukci planet Jupitera a Saturna poznal, že tzv. Alfonsovy astronomické tabulky zhotovené za Alfonse X., krále kastilského a vycházející z ptolemaiovské geocentrické soustavy, jsou o měsíc chybné, zatímco Reinholdovy tabulky vycházející z Koperníka jsou přesné téměř na den. V roce 1565 zdědil značný majetek a mohl se tak věnovat svým koníčkům - alchymii a astronomii. Také pokračoval ve studiích, tentokrát si vybral chemii v Augsburgu. Po smrti otce v roce 1571 se Tycho Brahe vrátil do Dánska. Získal zde vlastní observatoř. Dne 11. listopadu roku 1572 pozoroval výbuch supernovy v souhvězdí Kasiopeja. Tento úkaz popsal i ve svém díle De nova stella - O nové hvězdě. Tycho Brahe hodně cestoval po Evropě. Teprve nabídka dánského krále Fridricha II. ho přiměla k návratu. Král mu dal postavit observatoře a laboratoře Stjerneborg a Uranienborg na ostrově Hven, který leží mezi Dánskem a Švédskem. Na této observatoři pracoval Tycho Brahe dvacet let. V roce 1597 nastoupil k moci nový dánský král, se kterým se Tycho Brahe nepohodl a proto v roce 1599 přijal pozvání císaře Rudolfa II. do Prahy. Císař pozval astronoma na radu Tadeáše Hájka z Hájku. Tycho Brahe nechal v Benátkách nad Jizerou postavit novou observatoř, kde mu dělal asistenta Jan Kepler, německý matematik a astronom. Oba vědci učinili v letech 1600 - 1601 mnohá pozorování. Tycho Brahe vytvořil originální kosmologickou teorii, kdy je sice Země středem Vesmíru, ale kolem ní obíhá pouze Měsíc a Slunce. Ostatní planety pak obíhají kolem Slunce. Přesným měřením paralaxy dokázal, že komety se nacházejí vně měsíční dráhy. Tycho Brahe zemřel pravděpodobně na otravu rtutí ze svých alchymistických experimentů. Pohřben je na pražském Starém Městě v kostele Panny Marie před Týnem u Staroměstského náměstí. Pohřební řeč měl jeho dlouholetý přítel Jan Jessenius. Dílo Tycho Braha: O nové hvězdě - De nova stella, popis výbuchu supernovy Astronomiae instauratae mechanica - 1602, spis dokonale popisující vybavení hvězdárny …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Tycho Brahe, původním jménem Tyge Ottesen Brahe, byl významný dánský astronom. Je považován za nejpřesnějšího pozorovatele hvězdné oblohy. Byl překonán až šedesát let po vynalezení dalekohledu. Na základě Brahových pozorování poloh Marsu mohl o několik let později Jan Kepler formulovat své slavné zákony oběhu planet. Na Brahovu počest byl pojmenován měsíční kráter Tycho.

Tycho Brahe de Knudstrup pocházel ze starého šlechtického rodu. Rod Brahů má kořeny v severním Dánsku, ale Tychonův děda uprchl do Švédska před vykonáním rozsudku smrti. Ve Švédsku byl zabit v bitvě u Malmö v roce 1523. Ze Švédska pocházel i Tychonův otec Otte Brahe. Během svého života získal poměrně významné společenské postavení. Byl tajným radou Dánského království, pak místodržícím v různých provinciích Švédska a také guvernérem hradu Helsingborg. Zde také zemřel.

Celkem se v Brahovic rodině narodilo dvanáct dětí, ale pouze osm se dožilo dospělého věku. Tycho byl nejstarší syn. Jako prvorozený syn však Tyge neboli Tycho v rodině privilegované postavení neměl. Když na svět přišel druhorozený synek, musel Tycho z domu na vychování. Odjel ke strýci na zámek Tostrup. Tam se mu dostalo opravdu skvělého vzdělání. Od svých sedmi let uměl latinsky, vyznal se v základech matematiky.

Astronomii se Tycho Brahe věnoval již od dětství. Ve svých čtrnácti letech ovládal astronomii tak, že mohl sám, bez pomoci, konat pozorování zatmění slunce. V letech 1559 - 1562 vystudoval v Kodani rétoriku a filozofii a poté práva a astronomii v Lipsku. Během studií na sebe Tycho Brahe poprvé výrazněji upozornil, když při náhodné konjukci planet Jupitera a Saturna poznal, že tzv. Alfonsovy astronomické tabulky zhotovené za Alfonse X., krále kastilského a vycházející z ptolemaiovské geocentrické soustavy, jsou o měsíc chybné, zatímco Reinholdovy tabulky vycházející z Koperníka jsou přesné téměř na den.

V roce 1565 zdědil značný majetek a mohl se tak věnovat svým koníčkům - alchymii a astronomii. Také pokračoval ve studiích, tentokrát si vybral chemii v Augsburgu.

Po smrti otce v roce 1571 se Tycho Brahe vrátil do Dánska. Získal zde vlastní observatoř. Dne 11. listopadu roku 1572 pozoroval výbuch supernovy v souhvězdí Kasiopeja. Tento úkaz popsal i ve svém díle De nova stella - O nové hvězdě.

Tycho Brahe hodně cestoval po Evropě. Teprve nabídka dánského krále Fridricha II. ho přiměla k návratu. Král mu dal postavit observatoře a laboratoře Stjerneborg a Uranienborg na ostrově Hven, který leží mezi Dánskem a Švédskem. Na této observatoři pracoval Tycho Brahe dvacet let.

V roce 1597 nastoupil k moci nový dánský král, se kterým se Tycho Brahe nepohodl a proto v roce 1599 přijal pozvání císaře Rudolfa II. do Prahy. Císař pozval astronoma na radu Tadeáše Hájka z Hájku. Tycho Brahe nechal v Benátkách nad Jizerou postavit novou observatoř, kde mu dělal asistenta Jan Kepler, německý matematik a astronom. Oba vědci učinili v letech 1600 - 1601 mnohá pozorování.

Tycho Brahe vytvořil originální kosmologickou teorii, kdy je sice Země středem Vesmíru, ale kolem ní obíhá pouze Měsíc a Slunce. Ostatní planety pak obíhají kolem Slunce. Přesným měřením paralaxy dokázal, že komety se nacházejí vně měsíční dráhy.

Tycho Brahe zemřel pravděpodobně na otravu rtutí ze svých alchymistických experimentů. Pohřben je na pražském Starém Městě v kostele Panny Marie před Týnem u Staroměstského náměstí. Pohřební řeč měl jeho dlouholetý přítel Jan Jessenius.

Dílo Tycho Braha:

O nové hvězdě - De nova stella, popis výbuchu supernovy
Astronomiae instauratae mechanica - 1602, spis dokonale popisující vybavení hvězdárny

Tycho Brahe v našich článcích

  • Tycho Brahe a bizarní legenda o prasklém močovém měchýři

    Tycho Brahe a bizarní legenda o prasklém močovém měchýři

    13. 12. 2019 18:31 Vědec ceněný evropskými panovníky, autor specifické teorie o stavbě sluneční soustavy, nejpřesnější pozorovatel hvězdné oblohy své doby. Dánský astronom, po němž nese jméno kráter na přivrácené straně Měsíce. Přesto vešel Tycho Brahe do dějin poněkud bizarně coby muž, kterému praskl močový měchýř.… více

  • Město filmařů, které přečkalo válku bez újmy

    Město filmařů, které přečkalo válku bez újmy

    30. 8. 2019 20:06 Görlitz i Zgorzelec, to obojí je Zhořelec, město rozdělené po druhé světové válce na německou a polskou část. Jan Zhořelecký, nejmladší syn císaře Karla IV., obdržel svůj přídomek právě podle něho. Až do sedmnáctého století spadalo totiž město pod Království české.… více

  • Slavný astrolog Tycho Brahe zemřel před 420 lety: Rozčilovalo ho dunění zvonů, kde v Praze bydlel?

    Blesk, 24. 10. 2021 Zkazky o jeho smrti jsou téměř stejně legendární, ne-li známější, než jeho celoživotní dílo. Přitom věhlasného astrologa, který přesně před 420 lety našel poslední místo odpočinku v Praze, nezabily problémy močových cest, jak se léta spekulovalo, nýbrž že důvod jeho smrti byl mnohem prostší. Podle nejnovějších vědeckých poznatků se jednalo o přirozenou smrt. Zatímco o okolnostech úmrtí Tychona Braheho (†54) bylo již napsáno mnohé, věděli jste, kde v Praze vlastně bydlel? … více

  • Tycho Brahe a bizarní legenda o prasklém močovém měchýři

    Tiscali, 13. 12. 2019 Vědec ceněný evropskými panovníky, autor specifické teorie o stavbě sluneční soustavy, nejpřesnější pozorovatel hvězdné oblohy své doby. Dánský astronom, po němž nese jméno kráter na přivrácené straně Měsíce. Přesto vešel Tycho Brahe do dějin poněkud bizarně coby muž, kterému praskl močový měchýř. … více

  • Pohřební oděv astronoma Tychona de Brahe je českou kulturní památkou

    Tn.cz, 18. 3. 2014 Ošacení, ve kterém byl pohřben dánský astronom Tycho de Brahe (1546 až 1601), se stalo kulturní památkou. Kromě toho, že pozůstatky pohřebního oděvu nyní požívají ochrany českého státu, by měl jejich zápis na seznam movitých památek pomoci tomu, aby mohly brzy začít práce na jejich restaurování. … více