zavřít
Jaroslav Zaorálek

překladatel

Narození:
22. 12. 1896 , Spytihněv u Uherského Hradiště
Úmrtí:
20. 10. 1947  ve věku 50 let  †
Znamení:
kozoroh  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

3 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Jaroslav Zaorálek (*22. prosince 1896 Spytihněv u Uherského Hradiště, + 20. října 1947 Roztoky u Prahy) byl český překladatel, převážně z francouzštiny a němčiny, ale také z italštiny, angličtiny, španělštiny. Byl synem venkovského učitele. Roku 1915 maturita (gymnázium Uherské Hradiště), po světové válce studoval češtinu a francouzštinu na pražské filozofické fakultě, chvíli zkoušel medicínu, vrátil se na filozofickou fakultu. Roku 1925 odjel na studijní pobyt do Francie, za rok se vrátil a až do smrti se věnoval překládání. Přeložil na dvě stovky prací, většinou jazykově velmi náročných. Své mistrovství se snažil podřídit autorovi, aby potlačil vlastní osobnost a zachoval rytmus, vzněty a dojmy originálu. Ovládl češtinu ve všech stylových rovinách a historických vrstvách, zapisoval si i lidová rčení, která vydal tiskem. Dílo Jaroslava Zaorálka Vlastní díla - Kdo to řekl? (1940, slovník citátů, s B. Mathesiem) - Lidová rčení (1947) Překlady z francouštiny - Guillaume Apollinaire: Fantazie (1924), Kacíř a spol. (1926) - Louis Aragon: Karneval života (1938) - Honoré de Balzac: Gobseck (1925), Toulavá mošna (1938), Succubus aneb Běs sviňavý ženský - Francis Carco: Život mistra Villona (1928) - Louis Ferdinand Céline: Cesta do hlubin noci (1933), Církev (1934), Smrt na úvěr (1936) - François René de Chateaubriand: Atala, René (1926) - Gabriel Chevalier: Zvonokosy (1937) - Charles de Coster: Flanderské legendy (1941) - Pierre Courthion: Delacroix (1940) - Georges Duhamel: Notář z Havru (1935), Zahrada šelem (1936), Pohled do země zaslíbené (1937), Svatojánská noc (1938) - Gustave Flaubert: Herodias (1924) - Alain Fournier: Kouzelné dobrodružství, Veliký Meaulnes (1938) - Anatole France: Traktér u královny Pedauky (1931); Život v květu (1935), Jana z Arku - Jean Giono: Hlasy země (1933), Člověk z hor (1934), Kéž tonu v radosti (1935) - Jean Giraudoux: Zuzanka a Tichý oceán (1927), Dobrodružství touhy (1935) - Guéhenno: Zápisník čtyřicetiletého (1936) - Alfred Jarry: Nadsamec, Messalina (1930) - Jules Laforgue: Charles Baudelaire (1930), Legendární morality (1934) - Lautréamont: Maldororovy zpěvy (1929) - Alain René Lesage: Gil Blas (1928) - Jacques Loveilke: Léon Bloy (1930) - Maurice Maeterlink: Vraždění neviňátek (1928) - François Mauriac: Cesty k moři (1947) - André Maurois: Prostý příběh vojáka Biggse (1922), Básník a svět (1924), Byron (1931), Rodinný kruh (1932), Bernard Quesney (1927) - Prosper Mérimée: Novely (1928, s L. Z. Dostálovou) - Alfred de Musset: Povídky a novely (1929), Komedie a proverby (1930) - Gérard Nerval: Procházky, Aurelia, Korespondence (1930), Cesta do Orientu (1930) - Charles-Louis Philippe: Matka a dítě (1927) - Marcel Proust: Radosti a dny (1927), Hledání ztraceného času (1927-1929), Vzpomínky (1930) - Romain Rolland: Petr a Lucie (1920), Dobrý člověk ještě žije (1924), Okouzlená duše (1928), Mystický a činný život dnešní Indie (1931) - Jules Romains: Obrozené městečko (1928), Lidé dobré vůle (1937-1938) - Stendhal: Kruté lásky (1930) - Suarés: Napoleon (1921) - Jean de la Varende: Kentaur boží (1939) z italštiny - Niccolò Machiavelli: Vladař (1940) - Giuseppe Prezzolini: Život N. Machiavelliho (1940) - Fabio Tombari: Celá Frusaglia (1941) z němčiny - Bertolt Brecht: Třígrošový román (1935) - Leonhard Frank: Ze tří milionů tři (1932) - Hans Jacob Christoph von Grimmnelshausen: Dobrodružný Simplicius Simplicissimus (1929) - Erwin Quido Kolbenheyer: Úsměv penátů (1941) - Artur A. Kuhner: Paganini. Geniovy stopy (1931) - Hermann Löns: Vlkodlak (1941) - Nikolaus Schwartzkopf: Grünewald, barbar čistého srdce (1941) - Karl Heinrich Waggerl: Matky (1942) - Jakob Wassermann: Kryštof Kolumbus (1930) - Arnold Zweig: Výchova před Verdunem (1936), Nastolení krále (1938) ze španělštiny - Miguel de Unamuno: Tragický pocit života (1927) z angličtiny - Hendrik Willem van Loon: Rembrandt, tragedie prvního moderního člověka (1939) …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Jaroslav Zaorálek (*22. prosince 1896 Spytihněv u Uherského Hradiště, + 20. října 1947 Roztoky u Prahy) byl český překladatel, převážně z francouzštiny a němčiny, ale také z italštiny, angličtiny, španělštiny.

Byl synem venkovského učitele. Roku 1915 maturita (gymnázium Uherské Hradiště), po světové válce studoval češtinu a francouzštinu na pražské filozofické fakultě, chvíli zkoušel medicínu, vrátil se na filozofickou fakultu. Roku 1925 odjel na studijní pobyt do Francie, za rok se vrátil a až do smrti se věnoval překládání.

Přeložil na dvě stovky prací, většinou jazykově velmi náročných. Své mistrovství se snažil podřídit autorovi, aby potlačil vlastní osobnost a zachoval rytmus, vzněty a dojmy originálu. Ovládl češtinu ve všech stylových rovinách a historických vrstvách, zapisoval si i lidová rčení, která vydal tiskem.

Dílo Jaroslava Zaorálka
Vlastní díla
- Kdo to řekl? (1940, slovník citátů, s B. Mathesiem)
- Lidová rčení (1947)

Překlady
z francouštiny
- Guillaume Apollinaire: Fantazie (1924), Kacíř a spol. (1926)
- Louis Aragon: Karneval života (1938)
- Honoré de Balzac: Gobseck (1925), Toulavá mošna (1938), Succubus aneb Běs sviňavý ženský
- Francis Carco: Život mistra Villona (1928)
- Louis Ferdinand Céline: Cesta do hlubin noci (1933), Církev (1934), Smrt na úvěr (1936)
- François René de Chateaubriand: Atala, René (1926)
- Gabriel Chevalier: Zvonokosy (1937)
- Charles de Coster: Flanderské legendy (1941)
- Pierre Courthion: Delacroix (1940)
- Georges Duhamel: Notář z Havru (1935), Zahrada šelem (1936), Pohled do země zaslíbené (1937), Svatojánská noc (1938)
- Gustave Flaubert: Herodias (1924)
- Alain Fournier: Kouzelné dobrodružství, Veliký Meaulnes (1938)
- Anatole France: Traktér u královny Pedauky (1931); Život v květu (1935), Jana z Arku
- Jean Giono: Hlasy země (1933), Člověk z hor (1934), Kéž tonu v radosti (1935)
- Jean Giraudoux: Zuzanka a Tichý oceán (1927), Dobrodružství touhy (1935)
- Guéhenno: Zápisník čtyřicetiletého (1936)
- Alfred Jarry: Nadsamec, Messalina (1930)
- Jules Laforgue: Charles Baudelaire (1930), Legendární morality (1934)
- Lautréamont: Maldororovy zpěvy (1929)
- Alain René Lesage: Gil Blas (1928)
- Jacques Loveilke: Léon Bloy (1930)
- Maurice Maeterlink: Vraždění neviňátek (1928)
- François Mauriac: Cesty k moři (1947)
- André Maurois: Prostý příběh vojáka Biggse (1922), Básník a svět (1924), Byron (1931), Rodinný kruh (1932), Bernard Quesney (1927)
- Prosper Mérimée: Novely (1928, s L. Z. Dostálovou)
- Alfred de Musset: Povídky a novely (1929), Komedie a proverby (1930)
- Gérard Nerval: Procházky, Aurelia, Korespondence (1930), Cesta do Orientu (1930)
- Charles-Louis Philippe: Matka a dítě (1927)
- Marcel Proust: Radosti a dny (1927), Hledání ztraceného času (1927-1929), Vzpomínky (1930)
- Romain Rolland: Petr a Lucie (1920), Dobrý člověk ještě žije (1924), Okouzlená duše (1928), Mystický a činný život dnešní Indie (1931)
- Jules Romains: Obrozené městečko (1928), Lidé dobré vůle (1937-1938)
- Stendhal: Kruté lásky (1930)
- Suarés: Napoleon (1921)
- Jean de la Varende: Kentaur boží (1939)

z italštiny
- Niccolò Machiavelli: Vladař (1940)
- Giuseppe Prezzolini: Život N. Machiavelliho (1940)
- Fabio Tombari: Celá Frusaglia (1941)

z němčiny
- Bertolt Brecht: Třígrošový román (1935)
- Leonhard Frank: Ze tří milionů tři (1932)
- Hans Jacob Christoph von Grimmnelshausen: Dobrodružný Simplicius Simplicissimus (1929)
- Erwin Quido Kolbenheyer: Úsměv penátů (1941)
- Artur A. Kuhner: Paganini. Geniovy stopy (1931)
- Hermann Löns: Vlkodlak (1941)
- Nikolaus Schwartzkopf: Grünewald, barbar čistého srdce (1941)
- Karl Heinrich Waggerl: Matky (1942)
- Jakob Wassermann: Kryštof Kolumbus (1930)
- Arnold Zweig: Výchova před Verdunem (1936), Nastolení krále (1938)

ze španělštiny
- Miguel de Unamuno: Tragický pocit života (1927)

z angličtiny
- Hendrik Willem van Loon: Rembrandt, tragedie prvního moderního člověka (1939)

  • Vy jste úplně mimo, obořil se Zaorálek na Plesla. A prozradil, co mu říkají poradci

    Parlamentnílisty.cz, 22. 6. 2017 Ministr zahraničí a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek usedl ve čtvrteční Kauze dne na Rádiu Impuls proti Jaroslavu Pleslovi a prozradil, jak budou sociální demokraté čelit Andreji Babišovi (ANO). Tomu Andreji Babišovi, který před pár lety Rádio Impuls koupil. … více

  • Podřezávání krků. Známý advokát temně promluvil o ČSSD

    Parlamentnílisty.cz, 21. 6. 2017 ROZHOVOR Podle bývalého politika, advokáta Jaroslava Ortmana, je triumvirát, který ustavila ČSSD po odchodu premiéra Bohuslava Sobotky z čela strany, zoufalý krok. „Pan Chovanec si hraje na obtloustlého Old Shatterhanda s puškou, který tady bude vykonávat nějakou spravedlnost. Cíl Chovance je jediný – je to moc. Kvůli jeho počínání trojnásobného zrádce – lánský puč, pak zradil lánské pučisty a teď Sobotku – od toho člověka neočekávám vůbec nic. Takže si myslím, že tím, kdo bude nakonec obětován, bude Lubomír Zaorálek,“ prohlásil právník. A v rozhovoru pro ParlamentniListy.cz poukázal na to, že v historii vždycky triumviráty skončily tím, že vítěz podřezal krky dvěma zbývajícím. … více

  • Příběh nového lídra ČSSD Lubomíra Zaorálka. Zásadní role v něm prý hraje starý Dienstbier a otec ombudsmanky Šabatové

    Parlamentnílisty.cz, 16. 6. 2017 Lubomír Zaorálek je dlouholetým členem ČSSD, ale vůbec poprvé je kandidátem na premiéra. Server iHNed.cz se rozhodl připomenout jeho životní příběh. Ten posléze obohatil politolog Lukáš Jelínek, když Zaorálka spojil s Jiřím Dienstbierem starším, otcem dnešního senátora Dienstbiera, a s otcem dnešní ombudsmanky Anny Šabatové Jaroslavem Šabatou. … více