zavřít
Jaroslav Zaorálek

překladatel

Narození:
22. 12. 1896 , Spytihněv u Uherského Hradiště
Úmrtí:
20. 10. 1947  ve věku 50 let  †
Znamení:
kozoroh  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

4 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Jaroslav Zaorálek (*22. prosince 1896 Spytihněv u Uherského Hradiště, + 20. října 1947 Roztoky u Prahy) byl český překladatel, převážně z francouzštiny a němčiny, ale také z italštiny, angličtiny, španělštiny. Byl synem venkovského učitele. Roku 1915 maturita (gymnázium Uherské Hradiště), po světové válce studoval češtinu a francouzštinu na pražské filozofické fakultě, chvíli zkoušel medicínu, vrátil se na filozofickou fakultu. Roku 1925 odjel na studijní pobyt do Francie, za rok se vrátil a až do smrti se věnoval překládání. Přeložil na dvě stovky prací, většinou jazykově velmi náročných. Své mistrovství se snažil podřídit autorovi, aby potlačil vlastní osobnost a zachoval rytmus, vzněty a dojmy originálu. Ovládl češtinu ve všech stylových rovinách a historických vrstvách, zapisoval si i lidová rčení, která vydal tiskem. Dílo Jaroslava Zaorálka Vlastní díla - Kdo to řekl? (1940, slovník citátů, s B. Mathesiem) - Lidová rčení (1947) Překlady z francouštiny - Guillaume Apollinaire: Fantazie (1924), Kacíř a spol. (1926) - Louis Aragon: Karneval života (1938) - Honoré de Balzac: Gobseck (1925), Toulavá mošna (1938), Succubus aneb Běs sviňavý ženský - Francis Carco: Život mistra Villona (1928) - Louis Ferdinand Céline: Cesta do hlubin noci (1933), Církev (1934), Smrt na úvěr (1936) - François René de Chateaubriand: Atala, René (1926) - Gabriel Chevalier: Zvonokosy (1937) - Charles de Coster: Flanderské legendy (1941) - Pierre Courthion: Delacroix (1940) - Georges Duhamel: Notář z Havru (1935), Zahrada šelem (1936), Pohled do země zaslíbené (1937), Svatojánská noc (1938) - Gustave Flaubert: Herodias (1924) - Alain Fournier: Kouzelné dobrodružství, Veliký Meaulnes (1938) - Anatole France: Traktér u královny Pedauky (1931); Život v květu (1935), Jana z Arku - Jean Giono: Hlasy země (1933), Člověk z hor (1934), Kéž tonu v radosti (1935) - Jean Giraudoux: Zuzanka a Tichý oceán (1927), Dobrodružství touhy (1935) - Guéhenno: Zápisník čtyřicetiletého (1936) - Alfred Jarry: Nadsamec, Messalina (1930) - Jules Laforgue: Charles Baudelaire (1930), Legendární morality (1934) - Lautréamont: Maldororovy zpěvy (1929) - Alain René Lesage: Gil Blas (1928) - Jacques Loveilke: Léon Bloy (1930) - Maurice Maeterlink: Vraždění neviňátek (1928) - François Mauriac: Cesty k moři (1947) - André Maurois: Prostý příběh vojáka Biggse (1922), Básník a svět (1924), Byron (1931), Rodinný kruh (1932), Bernard Quesney (1927) - Prosper Mérimée: Novely (1928, s L. Z. Dostálovou) - Alfred de Musset: Povídky a novely (1929), Komedie a proverby (1930) - Gérard Nerval: Procházky, Aurelia, Korespondence (1930), Cesta do Orientu (1930) - Charles-Louis Philippe: Matka a dítě (1927) - Marcel Proust: Radosti a dny (1927), Hledání ztraceného času (1927-1929), Vzpomínky (1930) - Romain Rolland: Petr a Lucie (1920), Dobrý člověk ještě žije (1924), Okouzlená duše (1928), Mystický a činný život dnešní Indie (1931) - Jules Romains: Obrozené městečko (1928), Lidé dobré vůle (1937-1938) - Stendhal: Kruté lásky (1930) - Suarés: Napoleon (1921) - Jean de la Varende: Kentaur boží (1939) z italštiny - Niccolò Machiavelli: Vladař (1940) - Giuseppe Prezzolini: Život N. Machiavelliho (1940) - Fabio Tombari: Celá Frusaglia (1941) z němčiny - Bertolt Brecht: Třígrošový román (1935) - Leonhard Frank: Ze tří milionů tři (1932) - Hans Jacob Christoph von Grimmnelshausen: Dobrodružný Simplicius Simplicissimus (1929) - Erwin Quido Kolbenheyer: Úsměv penátů (1941) - Artur A. Kuhner: Paganini. Geniovy stopy (1931) - Hermann Löns: Vlkodlak (1941) - Nikolaus Schwartzkopf: Grünewald, barbar čistého srdce (1941) - Karl Heinrich Waggerl: Matky (1942) - Jakob Wassermann: Kryštof Kolumbus (1930) - Arnold Zweig: Výchova před Verdunem (1936), Nastolení krále (1938) ze španělštiny - Miguel de Unamuno: Tragický pocit života (1927) z angličtiny - Hendrik Willem van Loon: Rembrandt, tragedie prvního moderního člověka (1939) …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Jaroslav Zaorálek (*22. prosince 1896 Spytihněv u Uherského Hradiště, + 20. října 1947 Roztoky u Prahy) byl český překladatel, převážně z francouzštiny a němčiny, ale také z italštiny, angličtiny, španělštiny.

Byl synem venkovského učitele. Roku 1915 maturita (gymnázium Uherské Hradiště), po světové válce studoval češtinu a francouzštinu na pražské filozofické fakultě, chvíli zkoušel medicínu, vrátil se na filozofickou fakultu. Roku 1925 odjel na studijní pobyt do Francie, za rok se vrátil a až do smrti se věnoval překládání.

Přeložil na dvě stovky prací, většinou jazykově velmi náročných. Své mistrovství se snažil podřídit autorovi, aby potlačil vlastní osobnost a zachoval rytmus, vzněty a dojmy originálu. Ovládl češtinu ve všech stylových rovinách a historických vrstvách, zapisoval si i lidová rčení, která vydal tiskem.

Dílo Jaroslava Zaorálka
Vlastní díla
- Kdo to řekl? (1940, slovník citátů, s B. Mathesiem)
- Lidová rčení (1947)

Překlady
z francouštiny
- Guillaume Apollinaire: Fantazie (1924), Kacíř a spol. (1926)
- Louis Aragon: Karneval života (1938)
- Honoré de Balzac: Gobseck (1925), Toulavá mošna (1938), Succubus aneb Běs sviňavý ženský
- Francis Carco: Život mistra Villona (1928)
- Louis Ferdinand Céline: Cesta do hlubin noci (1933), Církev (1934), Smrt na úvěr (1936)
- François René de Chateaubriand: Atala, René (1926)
- Gabriel Chevalier: Zvonokosy (1937)
- Charles de Coster: Flanderské legendy (1941)
- Pierre Courthion: Delacroix (1940)
- Georges Duhamel: Notář z Havru (1935), Zahrada šelem (1936), Pohled do země zaslíbené (1937), Svatojánská noc (1938)
- Gustave Flaubert: Herodias (1924)
- Alain Fournier: Kouzelné dobrodružství, Veliký Meaulnes (1938)
- Anatole France: Traktér u královny Pedauky (1931); Život v květu (1935), Jana z Arku
- Jean Giono: Hlasy země (1933), Člověk z hor (1934), Kéž tonu v radosti (1935)
- Jean Giraudoux: Zuzanka a Tichý oceán (1927), Dobrodružství touhy (1935)
- Guéhenno: Zápisník čtyřicetiletého (1936)
- Alfred Jarry: Nadsamec, Messalina (1930)
- Jules Laforgue: Charles Baudelaire (1930), Legendární morality (1934)
- Lautréamont: Maldororovy zpěvy (1929)
- Alain René Lesage: Gil Blas (1928)
- Jacques Loveilke: Léon Bloy (1930)
- Maurice Maeterlink: Vraždění neviňátek (1928)
- François Mauriac: Cesty k moři (1947)
- André Maurois: Prostý příběh vojáka Biggse (1922), Básník a svět (1924), Byron (1931), Rodinný kruh (1932), Bernard Quesney (1927)
- Prosper Mérimée: Novely (1928, s L. Z. Dostálovou)
- Alfred de Musset: Povídky a novely (1929), Komedie a proverby (1930)
- Gérard Nerval: Procházky, Aurelia, Korespondence (1930), Cesta do Orientu (1930)
- Charles-Louis Philippe: Matka a dítě (1927)
- Marcel Proust: Radosti a dny (1927), Hledání ztraceného času (1927-1929), Vzpomínky (1930)
- Romain Rolland: Petr a Lucie (1920), Dobrý člověk ještě žije (1924), Okouzlená duše (1928), Mystický a činný život dnešní Indie (1931)
- Jules Romains: Obrozené městečko (1928), Lidé dobré vůle (1937-1938)
- Stendhal: Kruté lásky (1930)
- Suarés: Napoleon (1921)
- Jean de la Varende: Kentaur boží (1939)

z italštiny
- Niccolò Machiavelli: Vladař (1940)
- Giuseppe Prezzolini: Život N. Machiavelliho (1940)
- Fabio Tombari: Celá Frusaglia (1941)

z němčiny
- Bertolt Brecht: Třígrošový román (1935)
- Leonhard Frank: Ze tří milionů tři (1932)
- Hans Jacob Christoph von Grimmnelshausen: Dobrodružný Simplicius Simplicissimus (1929)
- Erwin Quido Kolbenheyer: Úsměv penátů (1941)
- Artur A. Kuhner: Paganini. Geniovy stopy (1931)
- Hermann Löns: Vlkodlak (1941)
- Nikolaus Schwartzkopf: Grünewald, barbar čistého srdce (1941)
- Karl Heinrich Waggerl: Matky (1942)
- Jakob Wassermann: Kryštof Kolumbus (1930)
- Arnold Zweig: Výchova před Verdunem (1936), Nastolení krále (1938)

ze španělštiny
- Miguel de Unamuno: Tragický pocit života (1927)

z angličtiny
- Hendrik Willem van Loon: Rembrandt, tragedie prvního moderního člověka (1939)

  • Pindy, podraz! Dusno kvůli Křečkovi v ČSSD, bude veselo

    Parlamentnílisty.cz, 19. 1. 2020 Poté, co se poslankyně ANO Helena Válková vzdala nominace na ombudsmanku, navrhl prezident Miloš Zeman na tento post bývalého zástupce ombudsmanky Stanislava Křečka, jenž má podle jeho názoru ty nejlepší předpoklady pro tuto funkci, jelikož mu nechybějí potřebné zkušenosti. Křeček, jenž byl dvacet let členem ČSSD, však na sociální síti poukázal, že stejný názor rozhodně nesdílí ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), pro něhož by nebyl právě tím nejlepším ombudsmanem. Poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna jej však ujistil, že on jej ve volbě veřejného ochránce práv rozhodně podpoří a nebude sám. … více

  • Nebezpečný signál. Zpochybnění naší kontrarozvědky! Langšádlová chce ve Sněmovně vyšetřovat vliv Ruska a Číny. Jenže se to obrátilo proti ní. Vážné pokračování

    Parlamentnílisty.cz, 6. 12. 2018 ANKETA Poslanci opozičních stran navrhují v reakci na výroční zprávu BIS zřízení sněmovní vyšetřovací komise, která by vyhodnocovala vliv autoritářských režimů na českou politiku. Podle vyjádření poslankyně TOP 09 Heleny Langšádlové je to reakce na stoupající vliv Ruska a Číny na našem území. Jan Farský (STAN) prohlásil, že zpráva BIS je až výkřikem zoufalství. ParlamentníListy.cz se zeptaly v anketě politiků, co si o zřízení této komise myslí. Jaroslav Foldyna si vzpomněl na Švejka v Putimi a raději si nic nemyslí, Bohuslav Chalupa to považuje za hovadinu, Lubomír Zaorálek se otázal, k čemu tedy máme výbory a komise, které se těmito otázkami zabývají? … více

  • Nebezpečný signál. Zpochybnění naší kontrarozvědky! Langšádlová chce vyšetřovat vliv Ruska a Číny ve Sněmovně. Jenže se to obrátilo proti ní. Vážné pokračování

    Parlamentnílisty.cz, 6. 12. 2018 ANKETA Poslanci opozičních stran navrhují v reakci na výroční zprávu BIS zřízení sněmovní vyšetřovací komise, která by vyhodnocovala vliv autoritářských režimů na českou politiku. Podle vyjádření poslankyně TOP 09 Heleny Langšádlové je to reakce na stoupající vliv Ruska a Číny na našem území. Jan Farský (STAN) prohlásil, že zpráva BIS je až výkřikem zoufalství. ParlamentníListy.cz se zeptaly v anketě politiků, co si o zřízení této komise myslí. Jaroslav Foldyna si vzpomněl na Švejka v Putimi a raději si nic nemyslí, Bohuslav Chalupa to považuje za hovadinu, Lubomír Zaorálek se otázal, k čemu tedy máme výbory a komise, které se těmito otázkami zabývají? … více