Victor Hugo

spisovatel

Narození:

26. 2. 1802 , Besançon, Francie

Úmrtí:

22. 5. 1885  ve věku 83 let,  Paříž, Francie  †

Znamení:

ryby  

Výška:

178 cm

Hodnotit:

Líbí Nelíbí

140 se líbí, 20 se nelíbí

Významná osobnost francouzského romantismu Victor Hugo se narodil v roce 1802, jako syn napoleonského generála. Od dětství mu matka vštěpovala nenávist k revoluci a k Napoleonovi. Hugo dospíval a osvobozoval se od vlivu rodiny, začal zastávat liberální názory. Po roce 1848 se stává příznivcem republikánského zřízení. Dostává se do vysoké společnosti – je zvolen členem akademie a získává titul hraběte. Toto vše ale zastíní životní tragedie – zemře mu dcera. Poté se stáhne do ústraní, obává se anarchie. Snaží se prosadit zlepšení postavení lidových vrstev a to hlavně jejich vzdělání a osvětu. Stále více autoritativní režim ho svazuje, proto v roce 1851 uprchne ze země. Usadí se na anglickém ostrově Guernesey. V této době se postaví proti Napoleonovi, kterého pro jeho malý vzrůst nazval Napoleonem Malým a bojuje proti jakémukoli útlaku. Po císařově pádu v roce 1870 se Hugo vrací do vlasti a nabídne svůj dům v Bruselu jako azyl pro pronásledované komunardy. Hugo měl velké sociální cítění, věřil v klid, v pokrok a v mravní obrození. Věnoval se všem druhům literatury, výrazové formy střídal. Považoval se za hlasatele ideálů, za básníka, který předvídal lepší budoucnost. Ve svých básních popisuje střet dobra a zla, často vytváří protikladné dvojice jevů,postav i prostředí. Za velmi fascinující považoval Jaroslav Vrchlický Hugovu spisovatelskou univerzálnost. Podle něj se v Hugovi skrýval lyrik, epik, dramatik, satirik, romanopisec, ale i filozof. Victor Hugo zemřel v roce 1885. Díla Victora Huga: Cromwell /1827/ - drama, manifestující francouzský romantismus. Zde zaznívá Hugův soucit s utlačovanými a chudými, jeho nenávist k despotismu a týrání. Hlavními postavami jsou sociálně trpící jedinci. Východní zpěvy – básnická sbírka, která oslavuje boj řeckého lidu za svobodu. Zpěvy soumraku – básnická sbírka oslavující francouzskou červencovou revoluci. Legenda věků /1859-77/ - trojdílný cyklus básní. Popisuje cestu lidstva za pokrokem a humanitou. Básník se snaží povzbudit čtenáře k optimismu a k víře v lepší budoucnost. Chrám Matky boží v Paříži /1831/ - román , jehož děj se vyvíjí v Paříži v 15. století. Quasimodo je ošklivý, hluchý hrbáč. Protože se svým zjevem vymyká normálu, ostatní ho považují za tělesněné zlo. Ujme se o kněz Frollo, který je považován za vyrovnaného a hodného muže, ale ve skutečnosti je to pokrytec. Ten se zamiluje do krásné cikánské Esmeraldy. Ve své vypočítavosti posílá Quasimoda, aby ji unesl. Quasimodo je za tento čin bičován. Esmeralda tomu chce zabránit, veřejně se ho zastane a z utrpení ho vysvobodí. On se do ní zamiluje i když ví, že jeho láska nemá budoucnost, je ošklivý a Esmeralda miluje jiného muže. Aby jí dal najevo své city, snaží se ji alespoň chránit. Zlý Frollo se ale svého snu nevzdává a intrikami bojuje o Esmeraldu. Tím zapříčiní její popravu. Quasimodo je nešťastný z její smrti nenávidí Frolla a shodí ho z chrámového výklenku. Tímto románem se Hugo proslavil . Vyskytují se v něm ale i horší prvky jeho tvůrčí metody, jako jsou přílišná dramatičnost a nepravděpodobnost děje. Ruy Blas /1838/ - drama, jehož hlavním hrdinou je sluha, do kterého se zamiluje královna. Ta ho jmenuje ministrem. Ubožáci /1862 v původním českém překladu Bídníci/ - významný Hugův román. Valjean je za krádež chleba odsouzen k mnohaletým galejím, stane se ale slušným člověkem a vypracuje se na starostu malého města. Snaží se zlepšit situaci chudých. Brzy mu zamře žena, která se z existenčních důvodů živila prostitucí. On se obětavě stará o jejich dceru. Pronásleduje ho policejní inspektor Javert, kvůli kterému Valjean ztrácí svoje postavení a je nucen uprchnout do Paříže. Problémy s Javertem však pokračují. Při revoluci zachrání Valjean Javertovi život, ale on později spáchá sebevraždu. Nemůže se vyrovnat s tím, že člověk, kterému ublížil, ho zachrání před smrtí. Toto jednání se neslučuje s Javertovými zásadami. Valjean také zachrání život republikánu Mariovi, který, když se doví o trestanecké minulosti Voljeana, odvrací se od něj. V závěru románu vše dopadne dobře. Muž, který se směje /1872/ - román s podobnou tematikou jako dílo Chrám matky boží. Devadesát tři /1874/ - historický román o povstání rolníků proti jakobínům za Velké francouzské revoluce. Dělníci moře /1866/ - próza, ve které je prostý rybář Gilliat hrdinou v boji o lásku, proti nespravedlnosti a proti živelným pohromám, které se snaží přemoci a zachránit tím stroj ztroskotaného parníku. …zobrazit celý životopis