Karel Čapek

dramatik, spisovatel, překladatel, novinář, fotograf, filosof

Narození:

9. 1. 1890 , Malé Svatoňovice

Úmrtí:

25. 12. 1938  ve věku 48 let,  Praha, Československo,  důvod: plicní edém

Znamení:

kozoroh  

Výška:

přidej výšku

Hodnotit:

Líbí Nelíbí

1201 se líbí, 222 se nelíbí

Karel Čapek, příslušník literární generace, která dozrála v letech první světové války, se narodil 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích. Pocházel z rodiny lékaře jako nejmladší ze tří dětí. Bratr Josef vynikl jako malíř a spisovatel, sestra Helena kromě několika próz je autorkou vzpomínkové knihy Moji milí bratři (1962). Karel Čapek byl žurnalistou, prozaikem, dramatikem, překladatelem a kritikem, autorem knih pro děti. Studoval na gymnáziu v Hradci Králové a Brně, maturoval na Akademickém gymnáziu v Praze, studium na FF UK v Praze ukončil v roce 1915 doktorátem. V době Čapkových vysokoškolských studií vznikla knižně publikovaná seminární práce Pragmatismus čili Filozofie praktického života (1918). V letech 1910 – 11 byl Karel Čapek na studijním pobytu v Paříži a v Berlíně. Po ukončení vysoké školy byl Karel Čapek vychovatelem v hraběcí rodině Lažanských, knihovníkem v Národním muzeu, do roku 1938 pak i redaktorem v Národních listech a v Lidových novinách. Ve Vinohradském divadle působil v letech 1921 – 23 jako dramaturg a režisér. Karel Čapek podnikl řadu cest do zahraničí, z nichž získal podněty pro své cestopisné fejetony a prózy. Byl zvolen prvním předsedou československého PEN-KLUBU. Ve své vinohradské vile organizoval Karel Čapek přátelské páteční besedy. Ženou Karla Čapka byla herečka a spisovatelka Olga Scheinpflugová. Čapkovo mnohotvárné a neobyčejně bohaté dílo přervala náhlá smrt. Zemřel 25. prosince 1938 v Praze na zápal plic. Je pochován na Vyšehradě. Dílo Karla Čapka Čapkovu uměleckou osobnost formovalo jeho filozofické a estetické vzdělání a dlouholetá činnost novinářská. Hlásil se k mladé generaci a k jejím snahám o moderní umění. Své první prozaické práce psal společně s bratrem Josefem: - Zářivé hlubiny a jiné prózy – 1916 - Krakonošova zahrada – 1917 V další tvorbě pokračoval Karel Čapek samostatně: - Boží muka – 1917 - Trapné povídky – 1921 - Italské listy – 1923- Anglické listy – 1924 - Výlet do Španěl – 1930 - Obrázky z Holandska – 1932 - Cesta na sever – 1936 - Hovory s T. G. Masarykem – 1936 – 3 díly souhrnně - Továrna na Absolutno – 1922 - Krakatit – 1924 – v románu položil Čapek otázku možnosti pokroku v technické civilizaci a současně bezpečnosti lidstva. Byla to podivuhodně výstižná vize krize lidstva ve století atomové bomby - Povídky z jedné kapsa – 1929 - Povídky z druhé kapsy – 1929 - Hordubal, Povětroň, Obyčejný život – 1933-34, románová trilogie - Válka s Mloky – 1936 – alegorický příběh Mloků, kteří svým zvířecím mechanismem nahradili mechanismus robotů a stali se hrozivým nebezpečím pro lidstvo - Bílá nemoc – 1937 – v postavě Maršála ukazuje na scestnou a krutou logiku mocných jedinců a tragédii bezmoci ušlechtilého, ale izolovaného lékaře, který musí kapitulovat před davovým fanatismem - První parta – 1937 - Matka – 1938 - Život a dílo skladatele Foltýna – vydáno posmrtně v roce 1939, torzo psychologického románu Ve dvacátých letech 20. století se Čapek zaměřuje převážně na dramatickou tvorbu. Tehdy bylo inscenováno šest z jeho osmi her. - Loupežník – 1920 - RUR (Rossumovi Univerzální Roboti) – 1920, toto dílo bylo vyznamenáno státní cenou. Jedná se o střetnutí člověka s technikou, když se u dvou robotů, bez lidských vlastností, zrodil cit a oduševnění - Věc Makropulos – 1922, dílo bylo zhudebněno Leošem Janáčkem - Adam Stvořitel – 1927, společné dílo bratrů Karla a Josefa Čapků Tvorba pro děti: - Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek – 1932 - Dášenka čili Život štěněte - 1933 …zobrazit celý životopis