Thomas Bernhard

dramatik, básník, prozaik

Narození:

9. 2. 1931 , Heerlen, Švýcarsko

Úmrtí:

12. 2. 1989  ve věku 58 let,  Gmunden, Rakousko  †

Znamení:

vodnář  

Výška:

přidej výšku

Hodnotit:

Líbí Nelíbí

3 se líbí, 0 se nelíbí

Thomas Bernnhard byl rakouský spisovatel a dramatik. Dětsví a mládí Thomase Bernharda bylo plné traumatizujících zážitků. Kromě častého stěhování, chudoby, pobytu ve výchovném domově, trpěl duševním strádáním a vážnou chorobou. To vše poznamenalo jeho osobnost a tvůrčí činnost. Studium gymnázia nedokončil, vyučil se prodavačem a vzdělával se soukromě. Navštěvoval herecký a režisérský seminář, vzdělával se v hudbě a ve zpěvu. Pro vleklou plicní chorobu pobýval Thomas Berhard často v nemocnicích a sanatoriích, kde začal psát první literární pokusy. V roce 1957 se rozhodl pro povolání svobodného spisovatele. Zastával nekompromisní postoj k falši ve sférách společenského a politického života, šokoval svou otevřeností s níž vyjadřoval své negativní názory. Jeho dílo bylo uznáváno, ale také provázeno skandálními provokacemi. Ve své závěti zakázal Thomas Bernhard publikování a uvádění svých děl v Rakousku po dobu sedmdesáti let. Dílo Thomase Bernharda: Thomas Bernhard psal lyrickou poezii, povídky, romány, autobiografické prózy a divadelní hry. Poezie: Bernhardovy básně jsou pesimisticky laděny, obsahují četné metafory a surrealistické prvky: Lyrické sbírky: Na zemi a v pekle – 1957 V hodině smrti – 1958 Pod okovy měsíce - 1958 Básně – 1958 Próza: Rozsáhlé prozaické dílo Bernhartovo se vyznačuje stejně jako dramatická tvorba mravností, fanatickým směřováním k pravdě a v některých případech až vyhrocenými stanovisky. Romány: Nejznámější romány, které jsou projektované jako životní dílo, jsou „lidskou komedií“ Rakouska a její společností: Mráz – 1963 Porucha – 1967 Vápenka – 1970 Korektura – 1975 Vyhlazení. Rozklad – 1986 Autobiografické prózy: Byly přeloženy do češtiny pod názvem Obrys jednoho života. Příčina – 1975 Sklep – 1976 Dech – 1978 Chlad – 1981 Dítě – 1982 Dramatická tvorba: V rané tvorbě je charakteristickým prvkem her monologičnost postav a nedějovost.Postavy provozují divadlo života, život je fikcí, realita abstrakcí. Slavnost pro Borise – 1970 Ignorant a šílenec – 1972 Lovecká společnost – 1974 Síla zvyku – 1974 Prezident – 1975 Slavní – 1976 V dalších hrách je protagonistou mužská postava , berndhardovský dramatický typ „člověk ducha“. Portrét umělce jako starého muže. Minetti – 1976 Imanuel Kant – 1978 Světonápravce – 1980 Zdání klame – 1984 Divadelník – 1985 Nad všemi vrcholky klid – 1982. V této hře se autor inspiroval postavou svého dědečka, celoživotně neúspěšného spisovatele, který získal první honorář a literární uznání teprve v čtyřiašedesáti letech. Před penzí – 1979, hra přináší v postavě bývalého nacisty, v současné době předsedy soudu pohled do mysli člověka, který se nvzdal nacistické ideologie a ve srovnání se součastností ji stále považuje za správnou. Prvky absurdního dramatu se objevují i v dalších hrách: Ritter, Dene,Voss – 1986 Jednoduše komplikovaně – 1986 Alžběta II. – 1987 Náměstí hrdinů – 1988, hra inscenovaná k výročí Burgtheatru se setkala s bouřlivými politickými reakcemi.Jde o sebevraždu židovského vědce, který v roce 1938 uprchl před nacisty do Anglie a po válce se vrátil do Rakouska. Důvodem sebevraždy je antisemitismus a nepřátelské ovzduší současné rakouské společnosti. Proud obvinění graduje v závěrečném obrazu událostí z roku 1938, kdy statisíce Rakušanů vítaly Adolfa Hitlera. …zobrazit celý životopis