![]() |
básník, prozaik a publicista
- Narození:
- 2. 11. 1915 , Pelhřimov, Československo
- Úmrtí:
- 23. 7. 1990 ve věku 74 let, Černošice u Prahy †
- Znamení:
- štír
- Výška:
- přidej výšku
- Hodnotit:
Stanislav Augusta se narodil v Pelhřimově. Měšťanskou a odbornou pokračovací školu vychodil v Pelhřimově a v Pardubicích. Od roku 1929 byl továrním dělníkem a číšníkem v Pelhřimově, pak krmičem dobytka. Mezi léty 1931-35 pracoval jako cukrářský a pekařský učeň a tovaryš v Pardubicích, poté byl kamelotem v Praze, dále zápasníkem a boxerem v arénách, na Pelhřimovsku dělníkem v lomu, při stavbách silnic, na pile a podobně. Zastával mnoho různých profesí. Roku 1941 těžce onemocněl srdeční chorobou a po dvouletém nemocničním léčení byl dán do invalidního důchodu. Do zhoršení svého zdravotního stavu (1946) zastával místa knihovníka v Pelhřimově. Roku 1974 se přestěhoval do Černošic u Prahy, kde také 23. července 1990 zemřel. Od roku 1942 přispíval do Týdeníku z Českomoravské vysočiny, Nástupu, Palcátu, Jiskry, Mateřídoušky, Daru, Pelhřimovských novin, Rovnosti, Červeného květu, Jihočeské pravdy, Kulturních novin, Práce, Zemědělských novin, Rudého práva a do dalších. Spolupracoval s Československým rozhlasem v Jihlavě a Českých Budějovicích. Motivem jeho děl je rodná Vysočina. Dílo Stanislav Augusta Básnické sbírky - Chudá milá (1943) - Pěšinou samoty (1944) - Poznání (1947) - Pohádka o stříbrném vrchu Křemešníku (1958) - pouze jedna báseň - Zkřehlými prsty (1973) - výbor z poezie, nové básně a reedice Strmé cesty - Živá voda (1981) Další dílo - Strmá cesta (1946) - román - I nejvíce znavená řeka jednou do moře dospěje přece (1958) - korespondence s P.Bezručem …zobrazit celý životopis
Životopis
Stanislav Augusta se narodil v Pelhřimově. Měšťanskou a odbornou pokračovací školu vychodil v Pelhřimově a v Pardubicích.
Od roku 1929 byl továrním dělníkem a číšníkem v Pelhřimově, pak krmičem dobytka. Mezi léty 1931-35 pracoval jako cukrářský a pekařský učeň a tovaryš v Pardubicích, poté byl kamelotem v Praze, dále zápasníkem a boxerem v arénách, na Pelhřimovsku dělníkem v lomu, při stavbách silnic, na pile a podobně. Zastával mnoho různých profesí.
Roku 1941 těžce onemocněl srdeční chorobou a po dvouletém nemocničním léčení byl dán do invalidního důchodu. Do zhoršení svého zdravotního stavu (1946) zastával místa knihovníka v Pelhřimově. Roku 1974 se přestěhoval do Černošic u Prahy, kde také 23. července 1990 zemřel.
Od roku 1942 přispíval do Týdeníku z Českomoravské vysočiny, Nástupu, Palcátu, Jiskry, Mateřídoušky, Daru, Pelhřimovských novin, Rovnosti, Červeného květu, Jihočeské pravdy, Kulturních novin, Práce, Zemědělských novin, Rudého práva a do dalších. Spolupracoval s Československým rozhlasem v Jihlavě a Českých Budějovicích. Motivem jeho děl je rodná Vysočina.
Básnické sbírky
- Chudá milá (1943)
- Pěšinou samoty (1944)
- Poznání (1947)
- Pohádka o stříbrném vrchu Křemešníku (1958) - pouze jedna báseň
- Zkřehlými prsty (1973) - výbor z poezie, nové básně a reedice Strmé cesty
- Živá voda (1981)
Další dílo
- Strmá cesta (1946) - román
- I nejvíce znavená řeka jednou do moře dospěje přece (1958) - korespondence s P.Bezručem
Poslední komentáře – Stanislav Augusta
| vstup do diskuze (celkem 0 příspěvků)