Singrid Undsetová

prozaička

Narození:

20. 5. 1882 , Kalundborg, Dánsko

Úmrtí:

10. 6. 1949  ve věku 67 let,  Lillehammer, Norsko  †

Znamení:

býk  

Výška:

přidej výšku

Hodnotit:

Líbí Nelíbí

1 se líbí, 0 se nelíbí

Singrid Undsetová byla norská spisovatelka, která proslavila svou zemi svými romány, povídkami a obzvláště svými cyklickými skladbami. V roce 1928 jí byla udělena Nobelova cena za literaturu, především za její výstižné líčení severského života ve středověku. Singrid Undsetová se narodila jako nejstarší ze tří sester v Kalunborgu. Její otec Ingvald Martin Undset jako archeolog trávil většinu svého života na cestách, téměř po všech částech Evropy. Za práci „Počátky železné doby v severní Evropě“ získal v roce 1881 doktorát. O svět dávných dob měla Undsetová zájem již v mládí a to jak četbou staroseverské literatury, tak pod vlivem svého otce. Když ten předčasně zemřel, musela si hledat zaměstnání. Začala pracovat v kanceláři a přitom se pokoušela o literární tvorbu. V roce 1912 se Singrid Undsetová v Belgii provdala za norského malíře A.C.Svarstada. V roce 1924 byla přijata do římskokatolické církve a tím bylo její manželství bylo prohlášeno za neplatné, protože bývalá manželka jejího muže ještě žila. Měli tři děti a od roku 1919 žili v Lillehammeru. Dílo Singrid Undsetové: K nejpřednějším námětům tvorby Singrid Undsetové patří psychologie lidské duše. Próza: Paní Marta Oulie – 1907, první autorčin román Jenny - 1911 (č. 1933,1947), román tragického ženského osudu, který měl velký úspěch doma i v zahraničí. Kristin Lavransdatter – 1 -3, - 1920 – 22 (Kristina Vavřincová – č. 1931 – 36), třídilná kronika patří k vrcholným autorčiným dílům. Je to široký a hluboce lidský obraz vášnivého a pokorného života. Autorčinu zásadní proměnu, když přestupuje ke katolické víře ukazují díla: Olav Audunsson – 1 -4, - 1925 – 27 (č. 1935 – 36) Gymnadenia Hořící keř Bílé orchideje Věrná manželka V esejích a úvahách je ústředním problémem Undsetové niterní život ženy. Podstatu rozporů mezi mužem a ženou vidí často v přehnaných emancipačních snahách, které v podstatě odmítá. Pohled do jejích osobních a literárních osudů poskytují knihy: Etapy – 1929 Jedenáct let – 1934 Návrat k budoucnosti – 1945 Šťastné dny – 1947 Sebrané romány a povídky ze současnosti, 10 sv. 1932 – 49 Romány ze středověku, 10 sv. – 1949 Zvlášť významná jsou válečná léta, strávená v USA a věnovaná usilovné práci ve prospěch okupovaného Norska. Většina ostatních děl byla přeložena do češtiny nebo slovenštiny. …zobrazit celý životopis