![]() |
spisovatelka, dramatička, publicistka a osvětová pracovnice v ženském hnutí
- Narození:
- 27. 1. 1862 , Králův Dvůr u Berouna
- Úmrtí:
- 3. 7. 1941 ve věku 79 let, Praha †
- Znamení:
- vodnář
- Výška:
- přidej výšku
- Hodnotit:
Popelka Biliánová, vlastním jménem Marie Popelková, byla autorka próz, dramatička, publicistka a osvětová pracovnice v ženském hnutí. Popelka Biliánová se narodila v Králově Dvoře u Berouna jako dcera kupce Václava Popelky. Vychodila dvoutřídní obecnou školu v Počaplích u Berouna. Když bylo Popelce 15 let, přišel její otec o všechen majetek a rodina se stěhuje do Prahy. V Praze získala Popelka Biliánová další vzdělání a působila jako vychovatelka. V Praze našla poklad v podobě rozsáhlé knihovny svého strýce. Četla spisy Palackého, Šafaříka, ale i staré kroniky a další díla. Také Praha se svými historickými památkami na ni velmi zapůsobila. Od roku 1885 pořádala Popelka Biliánová vycházky a výlety po historicky zajímavých místech Prahy. Nezapomínala ani na dobročinnost. Nejvíce jí trápila sociální situace českých dětí v pohraničí. Pořádala proto sbírky šactva, bot i hraček, se svými přítelkyněmi vše třídily do krabic a posílali do obecních škol v pohraničí. V roce 1885 se seznámila s právníkem Arnoštem Biliánem, za něhož se roku 1892 provdala. Měli spolu tři děti - Květu, Zorku a Zlatka, které získaly vysokoškolské vzdělání. Popelka Biliánová byla velmi činorodá. Pokoušela se vytvořit první dívčí skauting u nás a v roce 1912 zorganizovala tábor skautek. Pracovala také pro Ústřední spolek českých žen, kde se vedle kurzů šití a vaření konaly také přednášky o emancipaci žen a o jejich vzdělání. Aby Popelka Biliánová uživila své děti, které studovaly na vysoké škole, psala články do novin a časopisů a hlavně knihy. Velmi se zajímala o pověsti z Podskalí a Vyšehradu. Na začátku 20. století se v Praze rozmohlo stavitelství a Biliánová bojovala proti tomu, aby byl Vyšehrad zastavěn činžáky. Díky ní i jejím přátelům se z Vyšehradu stala národní kulturní památka. Dílo Popelky Biliánové: Ve své beletristické tvorbě čerpá Popelka Biliánová především ze dvou tématických okruhů: z tradice historické prózy a z tradice lidového čtení. Svou literární dráhu započala básněmi z mytologie. Dále psala různé črty, články, pověsti a humoresky, ale také povídky a romány, divadelní hry pro děti i dospělé. Zájem o folklór přivedl autorku k zapisování pražských a zejména vyšehradských pověstí podle ústního lidového podání a inspiroval ji i tvorbě pověstí původních. Zaznamenávala také dětské hry a zvyky z různých ročních dob, jako: vynášení smrti, dračky aj. Do panského stavu - šestidílný humoristický román. Hlavní hrdinkou je žena z lidu - matka Kráčmerka. Román byl i zfilmován. Z našich zkazek - kniha veršů Všem ke štěstí - povídka Při osmi dětech - povídka Z tajů pražských pověstí - sbírka povídek Pod selský krov - román Paní Kratinka z Vaječného trhu - humoristický román Bílý kůň - o rodném kraji Zkamenělá panna Boží voda Pověsti vyšehradské - 1905, pověsti z Vyšehradska, které autorka sbírala nesahají dále než k počátkům 19. století a ne všechny mají opravdu lidový původ. Autorka se však domnívala, že zachycuje starodávné legendy. Přesto dílo patří mezi velmi přitažlivé a tvoří nedílnou součást pražské mytologie. …zobrazit celý životopis
Životopis
Popelka Biliánová, vlastním jménem Marie Popelková, byla autorka próz, dramatička, publicistka a osvětová pracovnice v ženském hnutí.
Popelka Biliánová se narodila v Králově Dvoře u Berouna jako dcera kupce Václava Popelky. Vychodila dvoutřídní obecnou školu v Počaplích u Berouna. Když bylo Popelce 15 let, přišel její otec o všechen majetek a rodina se stěhuje do Prahy.
V Praze získala Popelka Biliánová další vzdělání a působila jako vychovatelka. V Praze našla poklad v podobě rozsáhlé knihovny svého strýce. Četla spisy Palackého, Šafaříka, ale i staré kroniky a další díla. Také Praha se svými historickými památkami na ni velmi zapůsobila.
Od roku 1885 pořádala Popelka Biliánová vycházky a výlety po historicky zajímavých místech Prahy. Nezapomínala ani na dobročinnost. Nejvíce jí trápila sociální situace českých dětí v pohraničí. Pořádala proto sbírky šactva, bot i hraček, se svými přítelkyněmi vše třídily do krabic a posílali do obecních škol v pohraničí.
V roce 1885 se seznámila s právníkem Arnoštem Biliánem, za něhož se roku 1892 provdala. Měli spolu tři děti - Květu, Zorku a Zlatka, které získaly vysokoškolské vzdělání.
Popelka Biliánová byla velmi činorodá. Pokoušela se vytvořit první dívčí skauting u nás a v roce 1912 zorganizovala tábor skautek. Pracovala také pro Ústřední spolek českých žen, kde se vedle kurzů šití a vaření konaly také přednášky o emancipaci žen a o jejich vzdělání.
Aby Popelka Biliánová uživila své děti, které studovaly na vysoké škole, psala články do novin a časopisů a hlavně knihy. Velmi se zajímala o pověsti z Podskalí a Vyšehradu.
Na začátku 20. století se v Praze rozmohlo stavitelství a Biliánová bojovala proti tomu, aby byl Vyšehrad zastavěn činžáky. Díky ní i jejím přátelům se z Vyšehradu stala národní kulturní památka.
Ve své beletristické tvorbě čerpá Popelka Biliánová především ze dvou tématických okruhů: z tradice historické prózy a z tradice lidového čtení. Svou literární dráhu započala básněmi z mytologie. Dále psala různé črty, články, pověsti a humoresky, ale také povídky a romány, divadelní hry pro děti i dospělé.
Zájem o folklór přivedl autorku k zapisování pražských a zejména vyšehradských pověstí podle ústního lidového podání a inspiroval ji i tvorbě pověstí původních. Zaznamenávala také dětské hry a zvyky z různých ročních dob, jako: vynášení smrti, dračky aj.
Do panského stavu - šestidílný humoristický román. Hlavní hrdinkou je žena z lidu - matka Kráčmerka. Román byl i zfilmován.
Z našich zkazek - kniha veršů
Všem ke štěstí - povídka
Při osmi dětech - povídka
Z tajů pražských pověstí - sbírka povídek
Pod selský krov - román
Paní Kratinka z Vaječného trhu - humoristický román
Bílý kůň - o rodném kraji
Zkamenělá panna
Boží voda
Pověsti vyšehradské - 1905, pověsti z Vyšehradska, které autorka sbírala nesahají dále než k počátkům 19. století a ne všechny mají opravdu lidový původ. Autorka se však domnívala, že zachycuje starodávné legendy. Přesto dílo patří mezi velmi přitažlivé a tvoří nedílnou součást pražské mytologie.
Matka Kráčmerka (1934)
Paní Katynka z Vajecného trhu (1929)
V panském stavu (1927)
Do panského stavu (1925)
-
Neotřelé bydlení na Vyšehradě: Byt v domě slavné spisovatelky Popelky Biliánové je k mání, podívejte se
Blesk, 11. 8. 2021 Historie tu dýchá z každého kamene. Pražský Vyšehrad je oblíbeným místem mezi místními i přespolními. Nyní se nabízí jedinečná možnost, k pronájmu je byt v domě, kde bydlela spisovatelka Popelka Biliánová (1862–1941). … více
Poslední komentáře – Popelka Biliánová
| vstup do diskuze (celkem 0 příspěvků)