 |
spisovatelka
- Narození:
- 31. 1. 1785 , Všeradice u Hořovic
- Úmrtí:
- 5. 8. 1845 ve věku 60 let, Litomyšl †
- Znamení:
- vodnář
- Výška:
- přidej výšku
- Hodnotit:
Magdalena Dobromila Rettigová, první česká spisovatelka, autorka sentimentálních povídek a proslulých kuchařských knih, se narodila 31. ledna 1785 ve Všeradicích u Hořovic. Otec Rettigové byl panským úředníkem. Rettigová chodila do školy v Plzni. Po otcově předčasné smrti se s matkou odstěhovaly do Prahy. V roce 1807 se Magdalena Rettigová vdala za soudního úředníka a spisovatele J.S. Rettiga (1774-1844), který ji uvedl do české společnosti. Magdaléna Rettigová měla tři děti, dcera byla známou zpěvačkou. Magdaléna Rettigová žila delší dobu v Ústí nad Orlicí, potí v Ryhnově nad Kněžnou a od roku 1834 v Litomyšli. Patřila do literární společnosti J.L. Zieglera, měla úzké kontakty s královehradeckým nakladatelem J.H. Pospíšilem. Díky těmto kontaktům začala psát česky. Dopisovala si se vzdělanými kněžími z blízkého okolí i z Moravy. Shromažďovala kolem sebe měšťanské dívky a učila je vedení domácnosti. Působila na ně i vlastenecky. V Litomyšli se zařadila mezi přední osobnosti kulturního života. Cílem próz Rettigové je morální, citová a volní výchova. Psala i příležitostné a pozdravné básně a divadelní hry. Psala také německy psané memoáry, které vynikaly subtilní povahokresbou. V roce 1986 byl vydán výběr z beletristických prací a z dopisů ve vydání Domácí kuchařky. Magdalena Dobromila Rettigová zemřela 5. srpna 1845 v Litomyšli. Dílo: Domácí kuchařka aneb jednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské – 1826 – praktická příručka pro ženy, obsahuje instrukce a návody k vedení kuchyně i komplexní rady k vystupování ženy jako manželky, matky a vlastenky Arnošt a Bělinka - 1820 Mařenčin košíček – 1821-22 Věneček pro dcerky vlastenecké - 1825 Jaroslav a Terinka - 1841 Bílá růže – 1827, divadelní hra Masopustní žert – 1846, divadelní hra, vydáno posmrtně …zobrazit celý životopis
Životopis
Magdalena Dobromila Rettigová, první česká spisovatelka, autorka sentimentálních povídek a proslulých kuchařských knih, se narodila 31. ledna 1785 ve Všeradicích u Hořovic.
Otec Rettigové byl panským úředníkem. Rettigová chodila do školy v Plzni. Po otcově předčasné smrti se s matkou odstěhovaly do Prahy. V roce 1807 se Magdalena Rettigová vdala za soudního úředníka a spisovatele J.S. Rettiga (1774-1844), který ji uvedl do české společnosti. Magdaléna Rettigová měla tři děti, dcera byla známou zpěvačkou.
Magdaléna Rettigová žila delší dobu v Ústí nad Orlicí, potí v Ryhnově nad Kněžnou a od roku 1834 v Litomyšli. Patřila do literární společnosti J.L. Zieglera, měla úzké kontakty s královehradeckým nakladatelem J.H. Pospíšilem. Díky těmto kontaktům začala psát česky. Dopisovala si se vzdělanými kněžími z blízkého okolí i z Moravy. Shromažďovala kolem sebe měšťanské dívky a učila je vedení domácnosti. Působila na ně i vlastenecky. V Litomyšli se zařadila mezi přední osobnosti kulturního života.
Cílem próz Rettigové je morální, citová a volní výchova. Psala i příležitostné a pozdravné básně a divadelní hry. Psala také německy psané memoáry, které vynikaly subtilní povahokresbou.
V roce 1986 byl vydán výběr z beletristických prací a z dopisů ve vydání Domácí kuchařky.
Magdalena Dobromila Rettigová zemřela 5. srpna 1845 v Litomyšli.
Dílo:
Domácí kuchařka aneb jednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské – 1826 – praktická příručka pro ženy, obsahuje instrukce a
návody k vedení kuchyně i komplexní rady k vystupování ženy
jako manželky, matky a vlastenky
Arnošt a Bělinka - 1820
Mařenčin košíček – 1821-22
Věneček pro dcerky vlastenecké - 1825
Jaroslav a Terinka - 1841
Bílá růže – 1827, divadelní hra
Masopustní žert – 1846, divadelní hra, vydáno posmrtně
Poslední komentáře – Magdalena Dobromila Rettigová
| vstup do diskuze (celkem 0 příspěvků)