![]() |
spisovatel
- Narození:
- 11. 9. 1861 , Lapinlahti, Finsko
- Úmrtí:
- 8. 8. 1921 ve věku 59 let, Helsinky, Finsko †
- Znamení:
- panna
- Výška:
- přidej výšku
- Hodnotit:
Juhani Aho, vlastním jménem Johannes Brofeldt, literárním jménem Siltanen, Jussi nebo jen zkráceně J.S-n, byl novinář a první finský profesionální spisovatel, ve své době jeden z nejznámějších ve Skandinávii. Specializoval se na krátké příběhy takzvané „hobliny“ (finsky lastu). Čerpal z finského folklóru, ale jeho tvorba nebyla provinciální a odrážela v sobě moderní literární hnutí té doby, především realismus. Překládal díla Alexandera Kiellanda, Alphonse Daudeta, Selmy Lagerlöfové, Victora Huga, Maurice Maeterlincka Juhani Aho se narodil v Lapinlahti Theodorovi Brofeldtovi a Emmě Snellmanové. V roce 1884, kdy byl jeho otec jmenován farářem v Iisalmi, se rodina přestěhovala na faru ve Vieremä. Matkou byl vychováván v přísném duchu pietismu. V letech 1872–1880 studoval v Kuopiu a v roce 1880 nastoupil na Helsinskou univerzitu, kde do roku 1884 studoval klasické jazyky a historii, školu však opustil bez promoce. Nejznámější Ahova díla jsou romány Pastorova dcera a Pastorova žena. První byl ovlivněný norskou realistickou školou, druhý pobytem v Paříži. V době svých studijních let začal pracovat jako novinář a následující desetiletí přispíval do mnoha novin. V roce 1886 dělal spolu se svým bratrem Pekkou Brofeldtem redaktora novin Keski-Suomi, v letech 1887–1889 pracoval pro noviny Savo a v roce 1889 se přidal k zakladatelům Päivälehti. V letech 1889–1890 žil v Paříži. Tehdejší francouzskou morálku soužití muže a ženy a další rozdíly v myšlení tehdejších Finů a Pařížanů popisuje v románě Pastorova žena. V letech 1893–1903 byl členem Uusi Kuvalehti. V roce 1897 se s rodinou přestěhoval do Tuusuly, jež přitahovala mnoho umělců, spisovatelů a prominentů z finského kulturního života, jakými byli například J. H. Erkko, Pekka Halonen, Eero Järnefelt nebo Jean Sibelius. Roku 1911 Ahovi vyšel realisticko-romantický román Juha, který byl později ve Finsku několikrát zfilmovaný, naposledy také režisérem Akim Kaurismäkim. Byl ženatý s umělkyní Venny Soldan-Brofeldtovou, s níž měl dvě děti, Anttiho a Heikkiho. Ze vztahu s Matildou (Tilly) Soldan, Vennyinou sestrou, měl syna Björna. Dílo Juhaniho Ahoa - 1883 Tenkrát, když otec koupil lampu (Siihen aikaan kun isä lampun osti) - 1884 Železnice (Rautatie) - 1885 Pastorova dcera (Papin Tytär) - 1886 Kaarnajärnvský pán (Hellmannin herra, česky 1905) - 1889 Do Helsinek (Helsinkiin) - 1890 Osamělý (Yksin) - 1891 Hobliny (Lastuja) (díl I., II., III., IV., V., VI.) - 1892 Nové hobliny (Uusia lastuja) - 1893 Pastorova žena (Papin rouva) - 1894 Psanci (Maailman murjoma, česky 1909) - 1897 Panu - 1901 Aatteiden mies - 1901 Tutkimus taudin syistä - 1905 Aantii Ahlström - 1906 Jaro a pozdní zima (Kevät ja takatalvi) - 1906 Minkä mitäkin Italiasta - 1907 Ortel (Tuomio) - 1908 Minkä mitäkin Tyrolista - 1911 Eläimiä - 1911 Juha - 1912 Maisemia - 1912 Sasu Punanen a jiné hobliny (Sasu Punanen ja muita lastuja) - 1913 Obrazy a fikce z finské historie 1–3 (Kuvia ja kuvitelmia Suomen historiasta 1–3) - 1914 Svědomí (Omatunto) - 1916 Poustevník míru (Rauhan erakko) - 1918–1919 Hajamietteitä kapinaviikoilta - 1919 Rakkautta - 1920 Vzpomínáš? (Muistatko?) - 1921 Lohilastuja ja kalakaskuja - 1921 Kootut lastut - 1918–1922 Kootut teokset i-x - 1953 Valitut teokset - 1974 Lastuja …zobrazit celý životopis
Životopis
Juhani Aho, vlastním jménem Johannes Brofeldt, literárním jménem Siltanen, Jussi nebo jen zkráceně J.S-n, byl novinář a první finský profesionální spisovatel, ve své době jeden z nejznámějších ve Skandinávii. Specializoval se na krátké příběhy takzvané „hobliny“ (finsky lastu). Čerpal z finského folklóru, ale jeho tvorba nebyla provinciální a odrážela v sobě moderní literární hnutí té doby, především realismus. Překládal díla Alexandera Kiellanda, Alphonse Daudeta, Selmy Lagerlöfové, Victora Huga, Maurice Maeterlincka
Juhani Aho se narodil v Lapinlahti Theodorovi Brofeldtovi a Emmě Snellmanové. V roce 1884, kdy byl jeho otec jmenován farářem v Iisalmi, se rodina přestěhovala na faru ve Vieremä. Matkou byl vychováván v přísném duchu pietismu. V letech 1872–1880 studoval v Kuopiu a v roce 1880 nastoupil na Helsinskou univerzitu, kde do roku 1884 studoval klasické jazyky a historii, školu však opustil bez promoce.
Nejznámější Ahova díla jsou romány Pastorova dcera a Pastorova žena. První byl ovlivněný norskou realistickou školou, druhý pobytem v Paříži.
V době svých studijních let začal pracovat jako novinář a následující desetiletí přispíval do mnoha novin. V roce 1886 dělal spolu se svým bratrem Pekkou Brofeldtem redaktora novin Keski-Suomi, v letech 1887–1889 pracoval pro noviny Savo a v roce 1889 se přidal k zakladatelům Päivälehti.
V letech 1889–1890 žil v Paříži. Tehdejší francouzskou morálku soužití muže a ženy a další rozdíly v myšlení tehdejších Finů a Pařížanů popisuje v románě Pastorova žena.
V letech 1893–1903 byl členem Uusi Kuvalehti. V roce 1897 se s rodinou přestěhoval do Tuusuly, jež přitahovala mnoho umělců, spisovatelů a prominentů z finského kulturního života, jakými byli například J. H. Erkko, Pekka Halonen, Eero Järnefelt nebo Jean Sibelius.
Roku 1911 Ahovi vyšel realisticko-romantický román Juha, který byl později ve Finsku několikrát zfilmovaný, naposledy také režisérem Akim Kaurismäkim.
Byl ženatý s umělkyní Venny Soldan-Brofeldtovou, s níž měl dvě děti, Anttiho a Heikkiho. Ze vztahu s Matildou (Tilly) Soldan, Vennyinou sestrou, měl syna Björna.
- 1883 Tenkrát, když otec koupil lampu (Siihen aikaan kun isä lampun osti)
- 1884 Železnice (Rautatie)
- 1885 Pastorova dcera (Papin Tytär)
- 1886 Kaarnajärnvský pán (Hellmannin herra, česky 1905)
- 1889 Do Helsinek (Helsinkiin)
- 1890 Osamělý (Yksin)
- 1891 Hobliny (Lastuja) (díl I., II., III., IV., V., VI.)
- 1892 Nové hobliny (Uusia lastuja)
- 1893 Pastorova žena (Papin rouva)
- 1894 Psanci (Maailman murjoma, česky 1909)
- 1897 Panu
- 1901 Aatteiden mies
- 1901 Tutkimus taudin syistä
- 1905 Aantii Ahlström
- 1906 Jaro a pozdní zima (Kevät ja takatalvi)
- 1906 Minkä mitäkin Italiasta
- 1907 Ortel (Tuomio)
- 1908 Minkä mitäkin Tyrolista
- 1911 Eläimiä
- 1911 Juha
- 1912 Maisemia
- 1912 Sasu Punanen a jiné hobliny (Sasu Punanen ja muita lastuja)
- 1913 Obrazy a fikce z finské historie 1–3 (Kuvia ja kuvitelmia Suomen historiasta 1–3)
- 1914 Svědomí (Omatunto)
- 1916 Poustevník míru (Rauhan erakko)
- 1918–1919 Hajamietteitä kapinaviikoilta
- 1919 Rakkautta
- 1920 Vzpomínáš? (Muistatko?)
- 1921 Lohilastuja ja kalakaskuja
- 1921 Kootut lastut
- 1918–1922 Kootut teokset i-x
- 1953 Valitut teokset
- 1974 Lastuja
Poslední komentáře – Juhani Aho
| vstup do diskuze (celkem 0 příspěvků)