 |
básník, prozaik, dramatik a novinář
- Narození:
- 5. 9. 1829 , Praha
- Úmrtí:
- 14. 10. 1890 ve věku 61 let, Praha †
- Znamení:
- panna
- Výška:
- přidej výšku
- Hodnotit:
Josef Václav Frič byl básník, prozaik, dramatik a novinář, aktivní účastník revoluce 1848. Josef Václav Frič se narodil jako syn advokáta a liberálního politika. Po studiích na gymnáziu prošel v roce 1848 západní Evropou a živol se příležitostnými zaměstnáními. Za rok se vráti domů a začal studovat práva. Již jako student pracoval J. V. Frič na přípravě a průběhu revolučních akcí roku 1848. V revoluci byl nadšen nejradikálnějšími myšlenkami, byl ve styku s tajným spolkem Repeal a revolučními demokraty, a účastnil se demonstrací a bojů na barikádách. Po potlačení revoluce byl na J. V. Friče vydán zatykač. Uprchl před zatčením do Vídně a do Prahy se mohl vrátit až po amnestii v roce 1849. Pro účast na tzv. májovém spiknutí byl J. V. Frič zatčen, vyšetřován a odsouzen na 18 let vězení. I když byl v roce 1854 amnestován, žil pod policejním dozorem a po opětovném uvěznění požádal v roce 1859 o povolení k vystěhování ze země. V emigraci žil J. V. Frič dvacet let. Pobýval v různých evropských městech - v Paříži, Záhřebu, Londýně, Petrohradě atd. Působil jako novinář, dopisovatel, překladatel, politický agitátor ve prospěch českých záležitostí. Redigoval almanach Lada Nióla a některé časopisy v Paříži, Ženevě, Berlíně a Záhřebu. Po návratu do Čech se činnost J. V. Friče setkávala s nepochopením. Přispíval rovněž do mnoha tehdejších časopisů, některé i sám redigoval - např. Lumír, Květy, účastnil se almanachu Máj. Dílo Josefa Václava Friče: Fričova literární tvorba zahrnuje subjektivní a politickou lyriku, epiku, povídky, paměti, dramata a překlady. Poezie: J. V. Frič začínal jako byronský romantik, přeložil z Byronova díla Nevěsta z Abydu a Manfeld. Rozpravy duše - 1846 - 47, byly obrazem pocitů buřiče a rozervance tísněného rozporem mezi sny a životní realitou. Písně z bašty - 1846 - 60, sbírka politické a vlastenecké lyriky. Otiskoval je od roku 1861 ve svém ženevském časopise Čech. Upír - 1849, lyrickoepicka báseň vyúsťuje v srážku starého a nového světa, oslavu revoluce a víru ve vítězství svobody. Rezignace - cyklus básní napsaný ve vězení Próza: Próza J. V. Friče nikdy nedosáhla významu jeho poezie. Povídky a fantazie - 1880, byly uveřejňovány v různých časopisech Paměti - 1886 - 87, cenný pramen poznání atmosféry, literárního a politického vývoje kolem roku 1848 Odkaz Josefa Václava Friče - 1898, s úvodem J. Vrchlického přinesl i některé Fričovy básně z mladých let, do té doby nezvěřejněné Dramata Josef Václav Frič napsal i řadu dramat, většinou s historickými náměty přizpůsoběnými současným politickým idejím. Václav IV. Svatopluk a Rostislav Hynek z Poděbrad Fričovo dílo doplňují překlady, zejména z angličtiny, polštiny a francouzštiny. …zobrazit celý životopis
Životopis
Josef Václav Frič byl básník, prozaik, dramatik a novinář, aktivní účastník revoluce 1848.
Josef Václav Frič se narodil jako syn advokáta a liberálního politika. Po studiích na gymnáziu prošel v roce 1848 západní Evropou a živol se příležitostnými zaměstnáními. Za rok se vráti domů a začal studovat práva.
Již jako student pracoval J. V. Frič na přípravě a průběhu revolučních akcí roku 1848. V revoluci byl nadšen nejradikálnějšími myšlenkami, byl ve styku s tajným spolkem Repeal a revolučními demokraty, a účastnil se demonstrací a bojů na barikádách.
Po potlačení revoluce byl na J. V. Friče vydán zatykač. Uprchl před zatčením do Vídně a do Prahy se mohl vrátit až po amnestii v roce 1849.
Pro účast na tzv. májovém spiknutí byl J. V. Frič zatčen, vyšetřován a odsouzen na 18 let vězení. I když byl v roce 1854 amnestován, žil pod policejním dozorem a po opětovném uvěznění požádal v roce 1859 o povolení k vystěhování ze země.
V emigraci žil J. V. Frič dvacet let. Pobýval v různých evropských městech - v Paříži, Záhřebu, Londýně, Petrohradě atd. Působil jako novinář, dopisovatel, překladatel, politický agitátor ve prospěch českých záležitostí. Redigoval almanach Lada Nióla a některé časopisy v Paříži, Ženevě, Berlíně a Záhřebu.
Po návratu do Čech se činnost J. V. Friče setkávala s nepochopením. Přispíval rovněž do mnoha tehdejších časopisů, některé i sám redigoval - např. Lumír, Květy, účastnil se almanachu Máj.
Fričova literární tvorba zahrnuje subjektivní a politickou lyriku, epiku, povídky, paměti, dramata a překlady.
Poezie:
J. V. Frič začínal jako byronský romantik, přeložil z Byronova díla Nevěsta z Abydu a Manfeld.
Rozpravy duše - 1846 - 47, byly obrazem pocitů buřiče a rozervance tísněného rozporem mezi sny a životní realitou.
Písně z bašty - 1846 - 60, sbírka politické a vlastenecké lyriky. Otiskoval je od roku 1861 ve svém ženevském časopise Čech.
Upír - 1849, lyrickoepicka báseň vyúsťuje v srážku starého a nového světa, oslavu revoluce a víru ve vítězství svobody.
Rezignace - cyklus básní napsaný ve vězení
Próza:
Próza J. V. Friče nikdy nedosáhla významu jeho poezie.
Povídky a fantazie - 1880, byly uveřejňovány v různých časopisech
Paměti - 1886 - 87, cenný pramen poznání atmosféry, literárního a politického vývoje kolem roku 1848
Odkaz Josefa Václava Friče - 1898, s úvodem J. Vrchlického přinesl i některé Fričovy básně z mladých let, do té doby nezvěřejněné
Dramata
Josef Václav Frič napsal i řadu dramat, většinou s historickými náměty přizpůsoběnými současným politickým idejím.
Václav IV.
Svatopluk a Rostislav
Hynek z Poděbrad
Fričovo dílo doplňují překlady, zejména z angličtiny, polštiny a francouzštiny.
Poslední komentáře – Josef Václav Frič
| vstup do diskuze (celkem 0 příspěvků)