 |
dramatik, básník, prozaik, esejista
- Narození:
- 23. 4. 1902 , Reykjavik, Island
- Úmrtí:
- 8. 2. 1998 ve věku 95 let, Mosfellsbauer, Island †
- Znamení:
- býk
- Výška:
- přidej výšku
- Hodnotit:
Halldór Kiljan Laxness byl islandský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu. Halldór Kiljan Laxness se narodil v Reykjavíku, kde vystudoval střední školu. Hodně cestoval po Skandinávii a Evropě. V roce 1922 přestoupil na katolickou víru a prožil několik měsíců v klášteře Clervaux v Lucembursku. Poté odjel mj. do USA a po návratu roku 1930 se rozešel s katolismem, stal se stoupencem socialismu. Po krátké učitelské kariéře se Halldór Kiljan Laxness stal svobodným spisovatelem, plně se věnoval novinářské činnosti a literatuře. Celý život prožil na Islandu, hodně cestoval. Halldór Laxness se angažoval v mírovém hnutí, v šedesátých letech se rozešel s levicí, ale i z jeho pozdějších let je patrné hluboké sociální cítění. V roce 1955 byla Halldór Laxnessovi udělena Nobelova cena za literaturu. Dílo Halldóra Laxnesse: Laxnessovo dílo je tematicky i žánrově mnohotvárné, psal básně, prózu, dramata a eseje. Převládá však próza a z ní obvzláště romány. Typické pro autora je, že obdařuje své romány aktuálním poselstvím, které se týká obecně lidských problémů. Romány: Velký tkadlec kašmírský - 1927, navazuje na podněty evropské moderny Salka Valka I - II, 1931, 1932 - tímto románem začínají autorovy sociální romány z islandského prostředí, které ho proslavily. Dějová osnova díla je založena na konfrontaci dvou ženských osudů, matky a dcery. Dcera naproti osudu své matky, překonává dávný ženský úděl, není již obětí osudu a stává se jeho tvůrkyní. Na islandském venkově se odehrává děj dalších románů: Svobodný lid - 1934 Úsvit nad slatinami - 1935 Světlo světa - 1937 - 40, tetralogie je románem o géniovi, který v obraně před světem tmy (fašismu), žije ve vnitřní emigraci. Islandský zvon - 1943 - 46, trilogie v níž se za symbolickým obrazem dánského kolonialismu kolem roku 1700 skrývá protest proti americkému ekonomickému pronikání na Island. Atomová stanice - 1948, přímý protest proti budování americké vojenské základny na Islandu bGerpla - 1952, v historickém námětu z 10. století se autor zamýšlí nad rozdílným chápáním vikinských výbojů Znovunalezený ráj - 1960, děj je zařazen do prostředí mormonů v Americe Křesťanství pod ledovcem - 1968, román i drama z islandského prostředí Vzpomínkového rázu jsou romány: Kronika kraje - 1970 Litanie o Božím daru - 1972 Halldór Laxness psal také povídky: Kroky lidí - 1933 Knížka o sedmi písmenech - 1964 Knížka básní - 1929, surrealistická sbírka pochází z doby mládí Dramata psal od padesátých let: Sluníčko Islandu - 1950 Prodaná ukolébavka - 1954 V šedesátých letech vytvořil několik experimentálních dramat se silným vlivem magična. Řada Laxnessových románů byla zdramatizována a zfilmována. Podnětné jsou i jeho eseje a četné překlady. …zobrazit celý životopis
Životopis
Halldór Kiljan Laxness byl islandský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu.
Halldór Kiljan Laxness se narodil v Reykjavíku, kde vystudoval střední školu. Hodně cestoval po Skandinávii a Evropě. V roce 1922 přestoupil na katolickou víru a prožil několik měsíců v klášteře Clervaux v Lucembursku. Poté odjel mj. do USA a po návratu roku 1930 se rozešel s katolismem, stal se stoupencem socialismu.
Po krátké učitelské kariéře se Halldór Kiljan Laxness stal svobodným spisovatelem, plně se věnoval novinářské činnosti a literatuře. Celý život prožil na Islandu, hodně cestoval.
Halldór Laxness se angažoval v mírovém hnutí, v šedesátých letech se rozešel s levicí, ale i z jeho pozdějších let je patrné hluboké sociální cítění.
V roce 1955 byla Halldór Laxnessovi udělena Nobelova cena za literaturu.
Laxnessovo dílo je tematicky i žánrově mnohotvárné, psal básně, prózu, dramata a eseje. Převládá však próza a z ní obvzláště romány. Typické pro autora je, že obdařuje své romány aktuálním poselstvím, které se týká obecně lidských problémů.
Romány:
Velký tkadlec kašmírský - 1927, navazuje na podněty evropské moderny
Salka Valka I - II, 1931, 1932 - tímto románem začínají autorovy sociální romány z islandského prostředí, které ho proslavily. Dějová osnova díla je založena na konfrontaci dvou ženských osudů, matky a dcery. Dcera naproti osudu své matky, překonává dávný ženský úděl, není již obětí osudu a stává se jeho tvůrkyní.
Na islandském venkově se odehrává děj dalších románů:
Svobodný lid - 1934
Úsvit nad slatinami - 1935
Světlo světa - 1937 - 40, tetralogie je románem o géniovi, který v obraně před světem tmy (fašismu), žije ve vnitřní emigraci.
Islandský zvon - 1943 - 46, trilogie v níž se za symbolickým obrazem dánského kolonialismu kolem roku 1700 skrývá protest proti americkému ekonomickému pronikání na Island.
Atomová stanice - 1948, přímý protest proti budování americké vojenské základny na Islandu
Znovunalezený ráj - 1960, děj je zařazen do prostředí mormonů v Americe
Křesťanství pod ledovcem - 1968, román i drama z islandského prostředí
Vzpomínkového rázu jsou romány:
Kronika kraje - 1970
Litanie o Božím daru - 1972
Halldór Laxness psal také povídky:
Kroky lidí - 1933
Knížka o sedmi písmenech - 1964
Knížka básní - 1929, surrealistická sbírka pochází z doby mládí
Dramata psal od padesátých let:
Sluníčko Islandu - 1950
Prodaná ukolébavka - 1954
V šedesátých letech vytvořil několik experimentálních dramat se silným vlivem magična. Řada Laxnessových románů byla zdramatizována a zfilmována. Podnětné jsou i jeho eseje a četné překlady.
Poslední komentáře – Halldór Kiljan Laxness
| vstup do diskuze (celkem 0 příspěvků)