zavřít
František Palacký

literární kritik, zakladatel českého dějepisectví

Narození:
14. 6. 1798 , Hodslavice u Nového Jičína
Úmrtí:
26. 5. 1876  ve věku 77 let,  Praha  †
Znamení:
blíženci  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

236 se líbí, 89 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

František Palacký byl zakladatelem českého dějepisectví, vůdčí osobnost národního obrození, v mládí autor veršů, editor staročeských památek. František Palacký se narodil v českobratrské rodině, studoval v Trenčíně a v Bratislavě na evangelických školách. Byl mimořádně talentovaný, ovládal deset cizích jazyků, pokoušel se o poezii a překlady, zabýval se estetikou a poetikou. František Palacký se přátelil s P. J. Šafaříkem a J. Kollárem, stal se nadšeným vlastencem. V letech 1818 - 23 působil jako vychovatel ve šlechtických rodinách, v roce 1823 přesidlil do Prahy. Ve službách hraběte Šternberka se zabýval historiemi šlechtických rodů. Studoval rovněž u J. Dobrovského pomocné historické vědy. František Palacký se v roce 1827 oženil s dcerou bohatého advokáta Terezií Měchurovou. Zapojil se do pražského vědeckého a kulturního života. Pracoval ve Společnosti Vlasteneckého musea. Zasadil se o vydávání jeho periodik, německého ( Monatsschrift des böhmen Museums) i českého. Český časopis Společnosti Vlasteneckého musea, ve kterém Palacký uveřejňoval i své příspěvky, se stal hlavním osvětovým časopisem obrozenecké doby. František Palacký inicioval založení Musejního sboru pro pěstění české řeči a literatury, založení Matice české, rozšíření muzejních sbírek a organizační změny ve prospěch českého jazyka v Královské české společnosti nauk. V roce 1829 byl František Palacký jmenován historiografem Království českého a pověřen zpracováním českých dějin. František Palacký byl i uznávaným představitelem austroslavismu (sjednocení Slovanů v rámci federalizované rakouské říše). Odmítl začlenění českých zemí do říše německé. Předsedal Slovanskému sjezdu v Praze, byl rovněž poslancem Ústavodárného sněmu. Po dobu Bachova absolutismu byl František Palacký pod policejním dohledem. Po jeho pádu se Palacký vrátil do veřejného života. Byl poslancem zemského sněmu, působil v panské sněmovně říšské rady, spolu s F.L.Riegrem stál v čele staročeského křídla národní strany. Své názory na státoprávní uspořádání v rámci Rakouska vyjádřil František Palacký v roce 1865 ve spisu Idea státu rakouského. Po ztroskotání snah o uznání státního celku zemí Koruny české se v roce 1872 vzdal František Palacký aktivní politiky. Za svého života dosáhl František Palacký četných mezinárodních uznání, byl členem mnoha vědeckých společností. Jeho pohřeb se stal celonárodní manifestací. Dílo Františka Palackého: František Palacký již během studia na lyceu v Bratislavě psal poezii inspirovanou antickými vzory. Byl přívržencem časomíry. František Palacký byl přesvědčen o pravosti Rukopisů královédvorského a zelenohorského. Vycházel z nich ve svých historických pracích. Palackého dílo ovlivnilo české dějepisectví a filozofii, inspirovalo mnohé další umělce. Prostřednictvím historických próz, zejména Aloise Jiráska, pronikla Palackého idea českých dějin do kulturního povědomí české společnosti. Počátkové českého básnictví, obzvláště prozódie - 1819, kniha ve formě fiktivních dopisů psaná spolu s P.J. Šafaříkem. Jako příklady časoměrné prozódie byly uvedeny Palackého básně. V časomíře překládal z Vergiliových Eklog. Přehled dějin krásovědy a její literatury - 1823 časopis Krok, autor se odborně věnoval otázkám estetiky Krásověda čili O kráse a umění - nedokončené pojednání Dějiny národa českého v Čechách a v Moravě - 1848-76, životní dílo Františka Palackého původně psané německy. Obsahuje českou historii od pravěku do nástupu Habsburků na český trůn. Vyzdvihl husitství jako nejslavnější období českých dějin. Ve dvacátých a třicátých letech 19. století psal František Palacký také kritiky beletrie. Vysoce hodnotil B. Němcovou, K. H. Borovského, J. Kollára, F.L. Čelakovského a J.K. Tyla. Početné byly jeho edice staročeské literatury: kroniky, Majestas Carolina, Komenského Orbis Pictus aj. Ostatní dílo: Poezie: Na horu Radhošť – báseň Má modlitba dne 26. července 1818 – hymnus Ideál říše – óda Vědecká literatura: Staročeský všeobecný kalendář Život Jana Amose Komenského Zběrky ze starožitnosti českoslovanské Okus české terminologie filosofické – snaha o vytvoření české filosofické terminologie, tato jím navržená terminologie se z větší části ujala. Historická díla: Staří letopisové čeští od roku 1378 do roku 1527 Geschichte von Böhmen 1. díl do roku 1198 2. díl roky1198 - 1306 3. díl roky1306 - 1378 Pomůcky ku poznání řádů zemských království Českého v druhé polovině XIII. století – pokus o shrnutí života v polovině 13. století Pomůcky ku poznání staročeského práva i řádu soudního Přehled současných nejvyšších důstojníků a ouředníků zemských i dvorských v královstvím Českém, od nejstarších časův až do nynějška – vyšlo i německy Popis království Českého – soupis všech obcí v Čechách. Skizze einer Geschichte von Prag - Stručné dějiny Prahy Politická díla: Idea státu Rakouského – 1865, popis představ Františka Palackého o federálním uspořádání Rakouska, kdy si přeje jeho zachování. Zachovala se i část Palackého korespondence s významnými osobnostmi doby a značné množství novinových článků. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

František Palacký byl zakladatelem českého dějepisectví, vůdčí osobnost národního obrození, v mládí autor veršů, editor staročeských památek.

František Palacký se narodil v českobratrské rodině, studoval v Trenčíně a v Bratislavě na evangelických školách. Byl mimořádně talentovaný, ovládal deset cizích jazyků, pokoušel se o poezii a překlady, zabýval se estetikou a poetikou.

František Palacký se přátelil s P. J. Šafaříkem a J. Kollárem, stal se nadšeným vlastencem. V letech 1818 - 23 působil jako vychovatel ve šlechtických rodinách, v roce 1823 přesidlil do Prahy. Ve službách hraběte Šternberka se zabýval historiemi šlechtických rodů. Studoval rovněž u J. Dobrovského pomocné historické vědy.

František Palacký se v roce 1827 oženil s dcerou bohatého advokáta Terezií Měchurovou. Zapojil se do pražského vědeckého a kulturního života. Pracoval ve Společnosti Vlasteneckého musea. Zasadil se o vydávání jeho periodik, německého ( Monatsschrift des böhmen Museums) i českého. Český časopis Společnosti Vlasteneckého musea, ve kterém Palacký uveřejňoval i své příspěvky, se stal hlavním osvětovým časopisem obrozenecké doby.

František Palacký inicioval založení Musejního sboru pro pěstění české řeči a literatury, založení Matice české, rozšíření muzejních sbírek a organizační změny ve prospěch českého jazyka v Královské české společnosti nauk.

V roce 1829 byl František Palacký jmenován historiografem Království českého a pověřen zpracováním českých dějin.

František Palacký byl i uznávaným představitelem austroslavismu (sjednocení Slovanů v rámci federalizované rakouské říše). Odmítl začlenění českých zemí do říše německé. Předsedal Slovanskému sjezdu v Praze, byl rovněž poslancem Ústavodárného sněmu.

Po dobu Bachova absolutismu byl František Palacký pod policejním dohledem. Po jeho pádu se Palacký vrátil do veřejného života. Byl poslancem zemského sněmu, působil v panské sněmovně říšské rady, spolu s F.L.Riegrem stál v čele staročeského křídla národní strany.

Své názory na státoprávní uspořádání v rámci Rakouska vyjádřil František Palacký v roce 1865 ve spisu Idea státu rakouského.

Po ztroskotání snah o uznání státního celku zemí Koruny české se v roce 1872 vzdal František Palacký aktivní politiky.

Za svého života dosáhl František Palacký četných mezinárodních uznání, byl členem mnoha vědeckých společností. Jeho pohřeb se stal celonárodní manifestací.

Dílo Františka Palackého:

František Palacký již během studia na lyceu v Bratislavě psal poezii inspirovanou antickými vzory. Byl přívržencem časomíry.

František Palacký byl přesvědčen o pravosti Rukopisů královédvorského a zelenohorského. Vycházel z nich ve svých historických pracích.

Palackého dílo ovlivnilo české dějepisectví a filozofii, inspirovalo mnohé další umělce. Prostřednictvím historických próz, zejména Aloise Jiráska, pronikla Palackého idea českých dějin do kulturního povědomí české společnosti.

Počátkové českého básnictví, obzvláště prozódie - 1819, kniha ve formě fiktivních dopisů psaná spolu s P.J. Šafaříkem.

Jako příklady časoměrné prozódie byly uvedeny Palackého básně. V časomíře překládal z Vergiliových Eklog.

Přehled dějin krásovědy a její literatury - 1823 časopis Krok, autor se odborně věnoval otázkám estetiky

Krásověda čili O kráse a umění - nedokončené pojednání

Dějiny národa českého v Čechách a v Moravě - 1848-76, životní dílo Františka Palackého původně psané německy. Obsahuje českou historii od pravěku do nástupu Habsburků na český trůn. Vyzdvihl husitství jako nejslavnější období českých dějin.

Ve dvacátých a třicátých letech 19. století psal František Palacký také kritiky beletrie. Vysoce hodnotil B. Němcovou, K. H. Borovského, J. Kollára, F.L. Čelakovského a J.K. Tyla.
Početné byly jeho edice staročeské literatury: kroniky, Majestas Carolina, Komenského Orbis Pictus aj.

Ostatní dílo:

Poezie:
Na horu Radhošť – báseň
Má modlitba dne 26. července 1818 – hymnus
Ideál říše – óda

Vědecká literatura:
Staročeský všeobecný kalendář
Život Jana Amose Komenského
Zběrky ze starožitnosti českoslovanské


Okus české terminologie filosofické – snaha o vytvoření české filosofické terminologie, tato jím navržená terminologie se z větší části ujala.

Historická díla:
Staří letopisové čeští od roku 1378 do roku 1527

Geschichte von Böhmen

1. díl do roku 1198
2. díl roky1198 - 1306
3. díl roky1306 - 1378

Pomůcky ku poznání řádů zemských království Českého v druhé polovině XIII. století – pokus o shrnutí života v polovině 13. století

Pomůcky ku poznání staročeského práva i řádu soudního

Přehled současných nejvyšších důstojníků a ouředníků zemských i dvorských v královstvím Českém, od nejstarších časův až do nynějška – vyšlo i německy

Popis království Českého – soupis všech obcí v Čechách.
Skizze einer Geschichte von Prag - Stručné dějiny Prahy

Politická díla:
Idea státu Rakouského – 1865, popis představ Františka Palackého o federálním uspořádání Rakouska, kdy si přeje jeho zachování.

Zachovala se i část Palackého korespondence s významnými osobnostmi doby a značné množství novinových článků.

František Palacký v našich článcích

  • Co dáme české demokracii ke 30. narozeninám?

    Co dáme české demokracii ke 30. narozeninám?

    4. 11. 2019 20:08 S blížícím se 30. výročím změny režimu je namístě uvažovat o slabinách a potížích, se kterými se potýkají politické instituce v České republice. Mnohem těžší, než popsat jejich problémy, je prosadit jejich nápravu. Z jakého konce začít a nakolik je řešením vzdělávat občany v tom, jak demokracie funguje?… více

  • Kundera je jen třetiřadý přežvaňovávatel, říká Martin C. Putna

    Kundera je jen třetiřadý přežvaňovávatel, říká Martin C. Putna

    6. 1. 2019 20:24 Kam až česká kulturní paměť sahá, jsme součástí světa spíše západního, tedy latinského, říká v rozhovoru pro Tiscali.cz literární historik Martin C. Putna. Hovoří také o úloze českých zemí v době destrukce demokracie, o "české duchovní říši", vzešlé z reformace, či - velmi kriticky - o pražském jaru.… více

  • Zámek, ve kterém šlechtu vystřídala armáda, ale dokázal se z toho vzpamatovat

    Zámek, ve kterém šlechtu vystřídala armáda, ale dokázal se z toho vzpamatovat

    17. 8. 2018 20:40 Srpnové kulaté výročí vpádu sovětských vojsk do Československa neblaze připomíná ztrátu naší svobody. Zničené životy i lidské osudy. A také místa a památky. Ano, i na ty dopadlo třiadvacet let pobytu sovětských "osvoboditelů" na našem území. Děčínský zámek byl jednou z nich.… více

  • Praha jako místopisné peklo! Komenského náměstí bylo na Novém Městě, Žižkově i ve Vršovicích

    Blesk, 24. 10. 2019 Pražané jsou zvyklí, že název ulice či náměstí určuje jedno jediné konkrétní místo v metropoli. V první polovině 20. století tomu tak ale nebylo. Ještě větší „hokej“ pak na obyvatele čekal, pokud žili v dobách před sjednocením Velké Prahy, ke kterému došlo roku 1922. Tehdy totiž nebyl problém se třemi Komenského náměstími. Takový František Palacký či František Ladislav Rieger toho dokonce na území dnešní Prahy měli ještě mnohem víc. … více

  • Ivan Jordák: Jak to vlastně bylo?

    Parlamentnílisty.cz, 28. 9. 2018 Již osmnáct let máme dne 28. září státní svátek zvaný Den české státnosti (?929/?935 – zavraždění knížete Václava). Tento den je v naší zemi připomínán přes tisíc let, pouze o roku, kdy se tak stalo, byly pochybnosti, ale v současnosti je dána přednost roku 935, s kterým už přišel František Palacký. … více

  • Zlé časy se mění v časy ještě horší závratným tempem, varoval Bašta

    Parlamentnílisty.cz, 5. 11. 2017 Někdejší velvyslanec v Rusku a na Ukrajině Jaroslav Bašta má pocit, že se historie opakuje. Při hodnocení pokračující evropské integrace dospěl k závěru, že časy zlé se mění v časy ještě horší. Nakonec však občany uklidnil parafrází slov historika Františka Palackého: Byli jsme před EU, budeme i po ní. … více