zavřít
Zdeněk Galuška

spisovatel, malíř, lid. vypravěč, ilustrátor, písmák

Narození:
11. 7. 1913 , Uherský Ostroh, Rakousko-Uhersko
Úmrtí:
13. 2. 1999  ve věku 85 let,  Nivnice, Česká republika  †
Znamení:
rak  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

32 se líbí, 2 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Malíř, spisovatel a lidový vypravěč, autor slavných povídkových knížek z Moravského Slovácka se narodil 11. července 1913 v Uherském Ostrohu. Od mládí byl všestranně nadaný, hrál na housle, maloval slovácké figurky a ornamenty, na čas jej uchvátilo i divadlo - v rodném městě vedl ochotnický soubor, jednou z rolí, které na ostrožských prknech ztvárnil, byla postava doktora Galéna v Čapkově Bílé nemoci. Galuškovy knížky vznikaly na podkladě autentických příběhů: v Uherském Ostrohu mu známí od tamního soudu, umožnili navštěvovat přelíčení, odposlouchané příběhy a scénky pak používal při psaní povídek a soudniček v nářečí. Ty vycházely od poloviny 30. let v Moravských novinách. První knižní vydání humorných příhod ze života Slovácka vyšlo pod názvem Slovácko sa súdí v roce 1947. Jiný osud měla kniha Slovácko sa nesúdí, která vyšla v roce 1972 a která přivedla na scénu dnes už legendárního strýca Pagáča. Tuto postavu autor vymyslel, vytvořil, namaloval, vdechl jí duši, a teprve potom pro ni vymýšlel příběhy. Povídky následně vycházely v dalších vydáních: z roku 1977 pochází knížka Stařeček Pagáč vyprávjajú, která obsahuje vybrané povídky z obou knih; souhrnné vydání vyšlo v roce 1981 pod názvem Slovácko sa súdí aj nesúdí. Postava stařečka Pagáče došla značné popularity, a to nejen v autorově rodném Slovácku. Velký ohlas vzbuzovaly Galuškovy estrády, se kterými jako stařeček Pagáč jezdil po českých a moravských vesnicích. Svá vyprávění četl také v rozhlase a jsou zachycena i na gramofonových deskách. Galuškův lidsky jadrný a laskavý humor se objevil v seriálové adaptaci i na televizní obrazovce. Úspěšný seriál natočila brněnská televize v roce 1976, na scénářích spolupracoval s Jaroslavem Dietlem a s režisérem Petrem Tučkem sám Galuška. Od roku 1945 žil Zdeněk Galuška v Brně, kde předtím v roce 1942 absolvoval Školu uměleckých řemesel (ŠUŘ) - své knihy si rovněž sám ilustroval. Přestože zde strávil padesát let a sám se považoval spíš za Brňáka, svůj rodný kraj miloval a nikdy nemluvil jinak než "po moravsky". V roce 1996 se stal čestným občanem Uherského Ostrohu a Brna. Poslední dny života strávil společně s manželkou v Nivnici. Připravovanou knížku, která se měla jmenovat Od kolébky po fajku už nedokončil, zemřel 13. února 1999 ve věku 85 let. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Malíř, spisovatel a lidový vypravěč, autor slavných povídkových knížek z Moravského Slovácka se narodil 11. července 1913 v Uherském Ostrohu. Od mládí byl všestranně nadaný, hrál na housle, maloval slovácké figurky a ornamenty, na čas jej uchvátilo i divadlo - v rodném městě vedl ochotnický soubor, jednou z rolí, které na ostrožských prknech ztvárnil, byla postava doktora Galéna v Čapkově Bílé nemoci.

Galuškovy knížky vznikaly na podkladě autentických příběhů: v Uherském Ostrohu mu známí od tamního soudu, umožnili navštěvovat přelíčení, odposlouchané příběhy a scénky pak používal při psaní povídek a soudniček v nářečí. Ty vycházely od poloviny 30. let v Moravských novinách. První knižní vydání humorných příhod ze života Slovácka vyšlo pod názvem Slovácko sa súdí v roce 1947.

Jiný osud měla kniha Slovácko sa nesúdí, která vyšla v roce 1972 a která přivedla na scénu dnes už legendárního strýca Pagáča. Tuto postavu autor vymyslel, vytvořil, namaloval, vdechl jí duši, a teprve potom pro ni vymýšlel příběhy.

Povídky následně vycházely v dalších vydáních: z roku 1977 pochází knížka Stařeček Pagáč vyprávjajú, která obsahuje vybrané povídky z obou knih; souhrnné vydání vyšlo v roce 1981 pod názvem Slovácko sa súdí aj nesúdí.

Postava stařečka Pagáče došla značné popularity, a to nejen v autorově rodném Slovácku. Velký ohlas vzbuzovaly Galuškovy estrády, se kterými jako stařeček Pagáč jezdil po českých a moravských vesnicích. Svá vyprávění četl také v rozhlase a jsou zachycena i na gramofonových deskách.
Galuškův lidsky jadrný a laskavý humor se objevil v seriálové adaptaci i na televizní obrazovce. Úspěšný seriál natočila brněnská televize v roce 1976, na scénářích spolupracoval s Jaroslavem Dietlem a s režisérem Petrem Tučkem sám Galuška.

Od roku 1945 žil Zdeněk Galuška v Brně, kde předtím v roce 1942 absolvoval Školu uměleckých řemesel (ŠUŘ) - své knihy si rovněž sám ilustroval. Přestože zde strávil padesát let a sám se považoval spíš za Brňáka, svůj rodný kraj miloval a nikdy nemluvil jinak než "po moravsky". V roce 1996 se stal čestným občanem Uherského Ostrohu a Brna. Poslední dny života strávil společně s manželkou v Nivnici. Připravovanou knížku, která se měla jmenovat Od kolébky po fajku už nedokončil, zemřel 13. února 1999 ve věku 85 let.

Mohli by vás také zajímat…