zavřít
Willa Sibert Catherová

prozaička

Narození:
8. 12. 1873 , Winchester, Virginie, USA
Úmrtí:
24. 4. 1947  ve věku 73 let,  New York, USA  †
Znamení:
střelec  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

0 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Willa Sibert Catherová byla americká spisovatelka, autorka hlavně románů a povídek. V dětství se Willa S. Catherová přestěhovala s rodiči na ranč v Nebrasce. Dá se říci, že vyrůstala v sedle. Vychodila střední školu a pokračovala ve studiu na univerzitě Nebrasky. Pro lásku k hudbě se chtěla přestěhovat do velkoměsta. Odjela do Pittsburghu, kde pracovala jako novinářka a kritička. Kromě toho, dočasně vyučovala na školách. Trvalejší zaměstnání získala v New Yorku u McClureova magazínu. Cestování, styk s evropskou kulturou a hlavně četba tzv. „velké“ literatury přivedly W. S. Catherovou k vlastní tvorbě. Po prvním kratším románu v roce 1912 odešla ze zaměstnání a věnovala se pouze spisovatelství. Dílo Willy Sibert Catherové: Vzorem pro Willy S. Cartherovou byli H. James, Turgeněv či prostý realismus S. O. Jewettové. Prvními publikacemi byly básně: Dubnové soumraky – 1903 Zahrada skřítků – 1905, sbírka povídek Romány: Alexandrův most – 1912, první kratší román V dalších dílech se dopracovala plné osobitosti, která ji řadí mezi největší americké autorky nové doby. Pro inspiraci pro další romány se obrátila ke vzpomínkám z dospívání v Nebrasce. Její postavy přistěhovalců z různých koutů světa, jsou ukázkou těch, kteří nehostinnou krajinu v americkém vnitrozemí svou úpornou prací proměňují v úrodný kraj. Těžké břímě dřiny dopadá i na ženy. Ó průkopníci! – 1913, švédská hrdinka románu zůstává po otcově příkladu sama hospodařit na farmě, i když se všichni sousedé z kraje stěhují. Skřivánčí píseň – 1915, hlavní hrdinka se z amatérských začátků na coloradském maloměstě, vypracuje na pěvkyni světového formátu. Neoblomnost jejího úsilí vylíčila autorka pravděpodobně z vlastního prožitku. Jejím hudebním ideálem byla Emma Destinová. My Ántonia – 1918, čárka nad počátečním A má naznačovat český přízvuk Česky: Hlavní postavou obou děl je česká přistěhovalecká dívka Antonie Šimerdová, která je okouzlující nejen v mládí, ale i v pozdějším věku. Když překoná milostné zklamání, smíří se s životem farmářky a všední prací pro rodinu. Naše Tonička – 1922 Moje Antonie – 1966 V dalších románech se objevují spíše postavy, které si již v sobě přinášejí vlasní rozpolcenost nebo bezcílné hledání: Našinec – 1922, Pulitzerova cena. Mladý muž z nebraské farmy ztroskotá v životě a rozhodne se to napravit hrdinskou smrtí v 1. světové válce. Ztracená – 1923, č. 1930. Románek, v němž autorka líčí pozvolný morální úpadek stárnoucí, eroticky založené ženy. Profesorův dům – 1925, sl. 1972, hrdinův soud nad marným průběhem vlastního života. Můj úhlavní nepřítel -1926, sl. 1948. Z méně známého prostředí španělské a francouzské kolonizace jsou romány: Smrt si jde pro arcibiskupa – 1927, č. 1930, 1945, 1972 – líčí misionářskou činnost katolického kněze v Novém Mexiku. Stíny na úskalí – 1931 č. 1932, poutavý obraz Quebecu z doby, kdy Kanadu zcela ovládala Francie. Lucy Gayheartová – 1935, č. 1946, v tomto románu se autorka vrací do současnosti. Sapphira a otrokyně – 1940, poslední autorčin román, který je historickým pohledem na osud míšenky jako otrokyně a později jako svobodné ženy. Odehrává se ve Virgínii. Catherová publikovala i sbírky povídek, eseje a novely: Soubor tří novel: Skromné osudy – 1932. Jedna z nich vypráví o českém přistěhovalci - Farmář Rosický – č. 1933. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Willa Sibert Catherová byla americká spisovatelka, autorka hlavně románů a povídek.

V dětství se Willa S. Catherová přestěhovala s rodiči na ranč v Nebrasce. Dá se říci, že vyrůstala v sedle. Vychodila střední školu a pokračovala ve studiu na univerzitě Nebrasky. Pro lásku k hudbě se chtěla přestěhovat do velkoměsta. Odjela do Pittsburghu, kde pracovala jako novinářka a kritička. Kromě toho, dočasně vyučovala na školách. Trvalejší zaměstnání získala v New Yorku u McClureova magazínu.

Cestování, styk s evropskou kulturou a hlavně četba tzv. „velké“ literatury přivedly W. S. Catherovou k vlastní tvorbě. Po prvním kratším románu v roce 1912 odešla ze zaměstnání a věnovala se pouze spisovatelství.

Dílo Willy Sibert Catherové:

Vzorem pro Willy S. Cartherovou byli H. James, Turgeněv či prostý realismus S. O. Jewettové.

Prvními publikacemi byly básně:
Dubnové soumraky – 1903
Zahrada skřítků – 1905, sbírka povídek

Romány:
Alexandrův most – 1912, první kratší román

V dalších dílech se dopracovala plné osobitosti, která ji řadí mezi největší americké autorky nové doby. Pro inspiraci pro další romány se obrátila ke vzpomínkám z dospívání v Nebrasce.
Její postavy přistěhovalců z různých koutů světa, jsou ukázkou těch, kteří nehostinnou krajinu v americkém vnitrozemí svou úpornou prací proměňují v úrodný kraj. Těžké břímě dřiny dopadá i na ženy.

Ó průkopníci! – 1913, švédská hrdinka románu zůstává po otcově příkladu sama hospodařit na farmě, i když se všichni sousedé z kraje stěhují.

Skřivánčí píseň – 1915, hlavní hrdinka se z amatérských začátků na coloradském maloměstě, vypracuje na pěvkyni světového formátu. Neoblomnost jejího úsilí vylíčila autorka pravděpodobně z vlastního prožitku. Jejím hudebním ideálem byla Emma Destinová.

My Ántonia – 1918, čárka nad počátečním A má naznačovat český přízvuk

Česky:
Hlavní postavou obou děl je česká přistěhovalecká dívka Antonie Šimerdová, která je okouzlující nejen v mládí, ale i v pozdějším věku. Když překoná milostné zklamání, smíří se s životem farmářky a všední prací pro rodinu.

Naše Tonička – 1922
Moje Antonie – 1966

V dalších románech se objevují spíše postavy, které si již v sobě přinášejí vlasní rozpolcenost nebo bezcílné hledání:

Našinec – 1922, Pulitzerova cena. Mladý muž z nebraské farmy ztroskotá v životě a rozhodne se to napravit hrdinskou smrtí v 1. světové válce.

Ztracená – 1923, č. 1930. Románek, v němž autorka líčí pozvolný morální úpadek stárnoucí, eroticky založené ženy.

Profesorův dům – 1925, sl. 1972, hrdinův soud nad marným průběhem vlastního života.

Můj úhlavní nepřítel -1926, sl. 1948.

Z méně známého prostředí španělské a francouzské kolonizace jsou romány:

Smrt si jde pro arcibiskupa – 1927, č. 1930, 1945, 1972 – líčí misionářskou činnost katolického kněze v Novém Mexiku.

Stíny na úskalí – 1931 č. 1932, poutavý obraz Quebecu z doby, kdy Kanadu zcela ovládala Francie.

Lucy Gayheartová – 1935, č. 1946, v tomto románu se autorka vrací do současnosti.

Sapphira a otrokyně – 1940, poslední autorčin román, který je historickým pohledem na osud míšenky jako otrokyně a později jako svobodné ženy. Odehrává se ve Virgínii.

Catherová publikovala i sbírky povídek, eseje a novely:
Soubor tří novel:
Skromné osudy – 1932. Jedna z nich vypráví o českém přistěhovalci - Farmář Rosický – č. 1933.

Hledáte také jako: Willa Sibert Cather
Rychlá navigace:novinky |diskuse