Václav Kliment Klicpera byl dramatik, prozaik, básník, zakladatel novodobého českého dramatu.

Václav Kliment Klicpera pocházel z početné rodiny krejčího a kostelníka. Sám se také učil krejčím a řezníkem, řemesla však zanechal.

Teprve v patnácti letech vstoupil V. K. Klicpera na staroměstské gymnázium. Po maturitě vystuodval filozofii na vysoké škole v Praze. V té době už také hrával ochotnicky divadlo v rodišti i v okolí. Pro studentskou divadelní družinu psal žertovné divadelní deklamovánky i kratší hry.

V roce 1816 se v Praze hrála ochotnicky Klicperova první rytířská činohra Zdeněk ze Zásmuk.

Po vystudování filozofie se V. K. Klicpera stal gymnazijním profesorem v Hradci Králové, kde působil až do roku 1846. V těchto letech ve spolupráci s dalšími buditeli založil v Hradci ochotnické divadlo a literární a kulturní středisko, v němž vyrůstal např. i J. K. Tyl.

V roce 1846 odešel V. K. Klicpera jako profesor na akademické gymnázium v Praze. Zde byl učitelem Vítězslava Hálka, Jana Nerudy, Josefa Václava Friče a dalších.

V politickém kvasu roku 1848 byl V. K. Klicpera zvolen studenty za tribuna studentské legie. V roce 1850 se stal ředitelem gymnázia. Po třech letech byl suspendován a pentionován. Záminkou pro jeho propuštění bylo nepovolené vydávání českého časopisu studenty jeho školy.

Václav Kliment Klicpera zemřel v září roku 1859 v Praze. Jeho pohřeb se stal protirakouskou demonstrací vlastenců.


Václav Kliment Klicpera se projevil jako básník, prozaik a zvláště jako plodný dramatický spisovatel.

Jako básník je tvůrcem žertovných a vlasteneckých deklamovánek určených pro přednes při společenských zábavách.
Deklamovánky - 1841

Próza:
V próze se autor věnoval historickým povídkám podle vzoru W. Scota.

Točník - 1828, nejoblíbenější povídka z doby Václava IV.
Vítek Vítkovič - 1830
Věnceslav - 1834
Příchod Karla IV.do Čech - 1855
Král Jan Slepý - 1858

Dramata:
Hlavní význam Václava Klimenta Klicpery spočívá v tvorbě dramatické. Napsal přes padesát českých her v duchu svého kréda: Mně jest celý svět dramatická báseň .....!

Klicpera psal hry ve vlasteneckém duchu, zpracovával bájné látky.
Blaník - 1816
Božena - 1828
Loketský zvon - 1827, spojení pohádkových, fantastických a rytířských motivů
Jan za chrta dán - 1829, rovněž spojení několika motivů

Mezi loupežnické hry patří:
Valdek - 1828
Loupež - 183
Opatovický poklad - 1843
Rod Svojanovský - 1832

Soběslav, velký kníže - 1839, veršovaná tragédie, premiéra byla v Tylově úpravě. Hra byla ve své době oceňována jako velké drama.

Velmi úspěšné byly Klicperovy veselohry. Měly dokonale propracovaný děj s vyhraněnými komediálními charaktery, jako je žárlivec, nadutec, lakomec apod. Na nich pak úsměvně odsuzuje lidské nedostatky, ale i maloměšťácké šosáctví a plané vlastenčení.
Divotvorný klobouk - 1821
Lhář a jeho rod - 1823

Veselohra na mostě - 1828, komedie byla v roce 1935 zhudebněna Bohuslavem Martinů jako komická opera

Rohovín Čtverrohý - 1830
Žižkův meč - 1834

Každý něco pro vlast - 1833, první česká konverzační veselohra, v níž se autor vysmívá sobectví "vlastenců", kteří na sebe berou břemena veřejných funkcí, ale dělají to ne z vlastenectví, ale ze zištnosti a pýchy.

Zlý jelen - 1836
Hadrián z Římsů - 1843, parodie na rytířské hry

Klicperovy veselohry byly jevištně realizovány i režiséry moderního divadla, např. Emilem Františkem Burianem, Jiřím Frejkou atd.