zavřít
Václav Kliment Klicpera

dramatik, básník, prozaik

Narození:
23. 11. 1792 , Chlumec nad Cidlinou
Úmrtí:
15. 9. 1859  ve věku 66 let,  Praha  †
Znamení:
střelec  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

41 se líbí, 18 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Václav Kliment Klicpera byl dramatik, prozaik, básník, zakladatel novodobého českého dramatu. Václav Kliment Klicpera pocházel z početné rodiny krejčího a kostelníka. Sám se také učil krejčím a řezníkem, řemesla však zanechal. Teprve v patnácti letech vstoupil V. K. Klicpera na staroměstské gymnázium. Po maturitě vystuodval filozofii na vysoké škole v Praze. V té době už také hrával ochotnicky divadlo v rodišti i v okolí. Pro studentskou divadelní družinu psal žertovné divadelní deklamovánky i kratší hry. V roce 1816 se v Praze hrála ochotnicky Klicperova první rytířská činohra Zdeněk ze Zásmuk. Po vystudování filozofie se V. K. Klicpera stal gymnazijním profesorem v Hradci Králové, kde působil až do roku 1846. V těchto letech ve spolupráci s dalšími buditeli založil v Hradci ochotnické divadlo a literární a kulturní středisko, v němž vyrůstal např. i J. K. Tyl. V roce 1846 odešel V. K. Klicpera jako profesor na akademické gymnázium v Praze. Zde byl učitelem Vítězslava Hálka, Jana Nerudy, Josefa Václava Friče a dalších. V politickém kvasu roku 1848 byl V. K. Klicpera zvolen studenty za tribuna studentské legie. V roce 1850 se stal ředitelem gymnázia. Po třech letech byl suspendován a pentionován. Záminkou pro jeho propuštění bylo nepovolené vydávání českého časopisu studenty jeho školy. Václav Kliment Klicpera zemřel v září roku 1859 v Praze. Jeho pohřeb se stal protirakouskou demonstrací vlastenců. Dílo Václava Klimenta Klicpery: Václav Kliment Klicpera se projevil jako básník, prozaik a zvláště jako plodný dramatický spisovatel. Jako básník je tvůrcem žertovných a vlasteneckých deklamovánek určených pro přednes při společenských zábavách. Deklamovánky - 1841 Próza: V próze se autor věnoval historickým povídkám podle vzoru W. Scota. Točník - 1828, nejoblíbenější povídka z doby Václava IV. Vítek Vítkovič - 1830 Věnceslav - 1834 Příchod Karla IV.do Čech - 1855 Král Jan Slepý - 1858 Dramata: Hlavní význam Václava Klimenta Klicpery spočívá v tvorbě dramatické. Napsal přes padesát českých her v duchu svého kréda: Mně jest celý svět dramatická báseň .....! Klicpera psal hry ve vlasteneckém duchu, zpracovával bájné látky. Blaník - 1816 Božena - 1828 Loketský zvon - 1827, spojení pohádkových, fantastických a rytířských motivů Jan za chrta dán - 1829, rovněž spojení několika motivů Mezi loupežnické hry patří: Valdek - 1828 Loupež - 183 Opatovický poklad - 1843 Rod Svojanovský - 1832 Soběslav, velký kníže - 1839, veršovaná tragédie, premiéra byla v Tylově úpravě. Hra byla ve své době oceňována jako velké drama. Velmi úspěšné byly Klicperovy veselohry. Měly dokonale propracovaný děj s vyhraněnými komediálními charaktery, jako je žárlivec, nadutec, lakomec apod. Na nich pak úsměvně odsuzuje lidské nedostatky, ale i maloměšťácké šosáctví a plané vlastenčení. Divotvorný klobouk - 1821 Lhář a jeho rod - 1823 Veselohra na mostě - 1828, komedie byla v roce 1935 zhudebněna Bohuslavem Martinů jako komická opera Rohovín Čtverrohý - 1830 Žižkův meč - 1834 Každý něco pro vlast - 1833, první česká konverzační veselohra, v níž se autor vysmívá sobectví "vlastenců", kteří na sebe berou břemena veřejných funkcí, ale dělají to ne z vlastenectví, ale ze zištnosti a pýchy. Zlý jelen - 1836 Hadrián z Římsů - 1843, parodie na rytířské hry Klicperovy veselohry byly jevištně realizovány i režiséry moderního divadla, např. Emilem Františkem Burianem, Jiřím Frejkou atd. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Václav Kliment Klicpera byl dramatik, prozaik, básník, zakladatel novodobého českého dramatu.

Václav Kliment Klicpera pocházel z početné rodiny krejčího a kostelníka. Sám se také učil krejčím a řezníkem, řemesla však zanechal.

Teprve v patnácti letech vstoupil V. K. Klicpera na staroměstské gymnázium. Po maturitě vystuodval filozofii na vysoké škole v Praze. V té době už také hrával ochotnicky divadlo v rodišti i v okolí. Pro studentskou divadelní družinu psal žertovné divadelní deklamovánky i kratší hry.

V roce 1816 se v Praze hrála ochotnicky Klicperova první rytířská činohra Zdeněk ze Zásmuk.

Po vystudování filozofie se V. K. Klicpera stal gymnazijním profesorem v Hradci Králové, kde působil až do roku 1846. V těchto letech ve spolupráci s dalšími buditeli založil v Hradci ochotnické divadlo a literární a kulturní středisko, v němž vyrůstal např. i J. K. Tyl.

V roce 1846 odešel V. K. Klicpera jako profesor na akademické gymnázium v Praze. Zde byl učitelem Vítězslava Hálka, Jana Nerudy, Josefa Václava Friče a dalších.

V politickém kvasu roku 1848 byl V. K. Klicpera zvolen studenty za tribuna studentské legie. V roce 1850 se stal ředitelem gymnázia. Po třech letech byl suspendován a pentionován. Záminkou pro jeho propuštění bylo nepovolené vydávání českého časopisu studenty jeho školy.

Václav Kliment Klicpera zemřel v září roku 1859 v Praze. Jeho pohřeb se stal protirakouskou demonstrací vlastenců.

Dílo Václava Klimenta Klicpery:

Václav Kliment Klicpera se projevil jako básník, prozaik a zvláště jako plodný dramatický spisovatel.

Jako básník je tvůrcem žertovných a vlasteneckých deklamovánek určených pro přednes při společenských zábavách.
Deklamovánky - 1841

Próza:
V próze se autor věnoval historickým povídkám podle vzoru W. Scota.

Točník - 1828, nejoblíbenější povídka z doby Václava IV.
Vítek Vítkovič - 1830
Věnceslav - 1834
Příchod Karla IV.do Čech - 1855
Král Jan Slepý - 1858

Dramata:
Hlavní význam Václava Klimenta Klicpery spočívá v tvorbě dramatické. Napsal přes padesát českých her v duchu svého kréda: Mně jest celý svět dramatická báseň .....!

Klicpera psal hry ve vlasteneckém duchu, zpracovával bájné látky.
Blaník - 1816
Božena - 1828
Loketský zvon - 1827, spojení pohádkových, fantastických a rytířských motivů
Jan za chrta dán - 1829, rovněž spojení několika motivů

Mezi loupežnické hry patří:
Valdek - 1828
Loupež - 183
Opatovický poklad - 1843
Rod Svojanovský - 1832

Soběslav, velký kníže - 1839, veršovaná tragédie, premiéra byla v Tylově úpravě. Hra byla ve své době oceňována jako velké drama.

Velmi úspěšné byly Klicperovy veselohry. Měly dokonale propracovaný děj s vyhraněnými komediálními charaktery, jako je žárlivec, nadutec, lakomec apod. Na nich pak úsměvně odsuzuje lidské nedostatky, ale i maloměšťácké šosáctví a plané vlastenčení.
Divotvorný klobouk - 1821
Lhář a jeho rod - 1823

Veselohra na mostě - 1828, komedie byla v roce 1935 zhudebněna Bohuslavem Martinů jako komická opera

Rohovín Čtverrohý - 1830
Žižkův meč - 1834

Každý něco pro vlast - 1833, první česká konverzační veselohra, v níž se autor vysmívá sobectví "vlastenců", kteří na sebe berou břemena veřejných funkcí, ale dělají to ne z vlastenectví, ale ze zištnosti a pýchy.

Zlý jelen - 1836
Hadrián z Římsů - 1843, parodie na rytířské hry

Klicperovy veselohry byly jevištně realizovány i režiséry moderního divadla, např. Emilem Františkem Burianem, Jiřím Frejkou atd.

Václav Kliment Klicpera v našich článcích

  • Neznámý Krakonoš: Démon, násilník i milenec

    Neznámý Krakonoš: Démon, násilník i milenec

    25. 10. 2018 10:35 Známe ho sice jako moudrého a spravedlivého vládce našich nejvyšších hor. Bájný Krakonoš však vždycky nebyl takový dobrák a jeho historie je mnohem temnější, než by se mohlo na první pohled zdát. … více

Mohli by vás také zajímat…