Stanislaw Lem byl polský prozaik, esejista, autor rozhlasových a filmových scénářů, nejvýznamnějším představitelem polské literatury science – fiction.

Stanislaw Lem vystudoval původně medicínu ve Lvově a později v Krakově, kde se od roku 1946 usadil natrvalo. V době německé okupace pracoval jako automechanik, od roku 1949 se věnoval pouze literární tvorbě. Byl členem mnoha domácích a zahraničních vědeckých společností, získal řadu významných ocenění. Byl oceněn rovněž Státní cenou I. stupně v roce 1976 a Mezinárodní astronomická unie po něm pojmenovala planetoid (1992).
Jeho prvotinou je román otištěný časopisecky – sci – fi román Czlowiek z Marzu – 1946 (Člověk z Marsu). Knižně vyšel v roce 1994.


Stanislaw Lem je nejvýznamnějším představitelem polské literatury science – fiction. Jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků, včetně češtiny. Na základě rozsáhlých odborných znalostí a postoje na obranu humanitních hodnot dokázal vytvořit složitý obraz budoucího světa a lidských vztahů, upozorňoval na četná nebezpečí přetechnizovaného světa.

Pozornost mladých čtenářů si získala díla Stanislawa Lema pro fascinující témata, pestrý děj, exotické prostředí s roboty, představujícími zdokonaleného člověka.

Romány:
Czas nieutaceny – 1 – 3, 1955,1957,1965 (Nepromarněný čas). Románový cyklus, ve kterém autor zpracoval zážitky z války a z prvních let po osvobození. 1. díl byl zfilmován 1978.

Astronauti – 1951, první sci – fi román, upozorňující na nebezpečí vývoje lidstva nesprávným směrem.

Další romány z tohoto období obsahují autorovy představy spojené s kosmickými lety do vesmíru:
Oblok Magellana – 1955 (k mrakům Magellanovým), zfilmováno v roce 1963
Eden – 1959 (Planeta Eden)
Powrót z gwiazd – 1951 (Návrat z hvězd)

Solaris – 1961, v románu autor upozorňuje na samotu člověka ve vesmíru. Zfilmováno v roce 1972.

Stanislaw Lem využíval ve svých dílech i dobrodružné a kriminální prvky. Romány:
Śledzstwo – 1959 (Vyšetřování)
Pamietnik znaleziony w wannie – 1961 (Zápisník nalezený ve vaně)
Glos Pana – 1968 (Pánův hlas)
Katar – 1976 (Rýma)

Opowieści u pilote Pirxie – 1968 (Příběhy pilota Pirxe.) Soubor povídek, ve kterých autor vyslovuje obavy o duchovní rozvoj lidstva a směr technického rozvoje. Povídky obsahují prvky humoru, grotesky a parodie.
Součástí souboru jsou povídky:
Inwazja z Aldebarana – 1959 (Invaze z Aldebaranu)
Ksiega robotów – 1961 (Vzpomínky Ijona Tichého – č. 1964)
Noc ksieźycowa – 1963 (Měsíční noc)
Polowanie – 1965 (Lov)

Bajki robotów – 1964 (Zachrańme vesmír), pohádkově laděné příběhy nutí k zamyšlení o etických hodnotách člověka směřujícího do kosmu.

Některé prózy mají formu filozofických úvah, esejů a črt:
Dialogi – 1957 (Rozhovory)
Wejście na orbite – 1962 (Vstup na oběžnou dráhu)
Summa technologiae – 1964
Filozofia przypadku – 1968 (Filozofie náhody).

Parodiemi jsou soubory fiktivních recenzí, črt a přednášek:
Doskonala próznia – 1971 (Dokonalá prázdnota)
Golem XIV – 1981
Prowokacja – 1984 (Provokace)

Televizní scénáře vznikly podle povídek Noc ksiezycowa a Maska.