Seamus Heaney je anglicky píšící irský básník, nositel Nobelovy ceny.

Seamus Heaney se narodil v Severním Irsku v rodině katolického faráře. Vystudoval univerzitu a poté působil jako učitel. Od roku 1966 přednášel anglickou literaturu na univerzitě v Belfastu. V té době začal psát básně a stýkal se s řadou básníků soustředěných kolem univerzity. Následovala dráha univerzitního profesora mj. na Kalifornské univerzitě v Berkeley Harvardu či Oxfordu. Souběžně též spolupracoval s divadelní společností Briana Friela.
Roku 1995 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu.


Pro básnickou tvorbu Seamuse Heaneye je charakteristická rozmanitost básnických útvarů a osobitý jazyk, který spojuje literární jazyk s irskou angličtinou venkovským dialektem a archaismy.

První básnické sbírky přírodní poezie vznikly na základě zážitků z dětství pod vlivem T. Hughese:
Přírodozpytcova smrt - 1966
Dveře do tmy - 1969

V dalších sbírkách rozšiřuje přírodní tematiku o otázky vztahu historie, staré irské kultury a keltské mytologie k současnosti:
Přezimování pod širým nebem - 1972
Sever - 1975
Polní práce - 1979

V řadě sbírek se zabývá politickými otázkami Severního Irska, dochází k obecně lidským závěrům a poznáním:
Ostrov s křížovou cestou - 1984
Hlohová lucerna - 1987
Vidiny - 1991
Vodováha odvahy - 1996

Heaney psal i literárně-kritické stati.