zavřít
Louis Aragon

spisovatel

Narození:
3. 10. 1897 , Paříš, Francie
Úmrtí:
24. 12. 1982  ve věku 85 let,  Paříš, Francie  †
Znamení:
váhy  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
francouzská
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

4 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Louis Aragon byl francouzský spisovatel. Původně vystudoval medicínu, za studií se seznámil s André Bretonem, který měl velký vliv na první etapu jeho tvorby, zejména básnické. V roce 1928 se rozešel se skupinou surrealistů, oprostil se od jejich poetiky a inspirace sny. Záhy nato stoupil do Komunistické strany Francie. V roce 1930 navštívil SSSR a stal se komunistou. Seznámil se s Vladimirem Majakovským a jeho švagrovou Elsou Tritoletovou, která se posléze stala jeho ženou. V průběhu druhé světové války byl představitel tzv. odbojové poezie. V poválečných letech byl významnou postavou francouzské Komunistické strany (četné cesty do SSSR a zemí socialistického bloku). Po okupaci Československa v roce 1968 se ovšem od komunistické ideologie poněkud odklonil, třebaže nadále neopustil levicovou orientaci. Dílo Louise AragonaPočátky jeho tvorby jsou ovlivněny surrealismem, pozdější tvorba je ovlivněna socialistickým realismem. - Plameny radosti (Feu de joie, 1920) - první básnická sbírka, soubor veršů, které publikoval před I. světovou válkou a v průběhu války. - Anicet neboli Panorama (Anicet ou le Panorama, 1921) - první román, ovlivněn poetikou surrealismu. Ve válečném a poválečném období vydal několik básnických sbírek, převážně milostného rázu: Elsiny oči (Les Yeux d´Elsa, 1942), Voskové panoptikum (Le Musée Grévin, 1943), Elsa(1959, č. 1961), Posedlý Elsou (Le Fou d´Elsa, 1963), Není pro mě Paříž bez Elsy (Il ne m´est Paris qu´Elsa, 1964) V druhé etapě tvorby, kdy se rozešel se surrealismem, vytvořil románový cyklus Skutečný svět(Le Monde réel), který souhlasí s koncepcí tzv. socialistického realismu. Tento cyklus tvoří romány: - Basilejské zvony (Les Cloches de Bâle, 1934, č. 1935, 1960) - Krásné čtvrti (Les Beaux quartiers, 1936, č. 1961) - Cestující z imperiálu (Les Voyageurs de l´impériale, 1942, přepr. 1947, č. 1962) - Aurelián (Aurelien, 1944, č. 1958,1980,1998) - čtvrtý román cyklu je považován za umělecky nejzdařilejší a také je nejznámnějším autorovým dílem. Zčásti autobiografický román je příběhem lásky odehrávající se v Paříži v meziválečné době. - Komunisté (Les Communistes, 1949-51, přepr. 1967, č. 1953-1954) - poslední část cyklu zobrazující francouzskou společnost v nesnadných letech počátku II. světové války. - Velikonoční týden (La Semaine sainte, 1958, č. 1965) - vrcholné románové dílo, ve kterém se snaží podat svůj koncept historie. - Blanche aneb Zapomnění (Blanche ou l´Oubli, 1967, č. 1990) - pozdní román, v němž se odklání od socialistického realismu a naopak využívá některé vypravěčeské postupy tzv. nového románu. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Louis Aragon byl francouzský spisovatel. Původně vystudoval medicínu, za studií se seznámil s André Bretonem, který měl velký vliv na první etapu jeho tvorby, zejména básnické. V roce 1928 se rozešel se skupinou surrealistů, oprostil se od jejich poetiky a inspirace sny. Záhy nato stoupil do Komunistické strany Francie. V roce 1930 navštívil SSSR a stal se komunistou. Seznámil se s Vladimirem Majakovským a jeho švagrovou Elsou Tritoletovou, která se posléze stala jeho ženou.

V průběhu druhé světové války byl představitel tzv. odbojové poezie. V poválečných letech byl významnou postavou francouzské Komunistické strany (četné cesty do SSSR a zemí socialistického bloku). Po okupaci Československa v roce 1968 se ovšem od komunistické ideologie poněkud odklonil, třebaže nadále neopustil levicovou orientaci.

Dílo Louise Aragona
Počátky jeho tvorby jsou ovlivněny surrealismem, pozdější tvorba je ovlivněna socialistickým realismem.
- Plameny radosti (Feu de joie, 1920) - první básnická sbírka, soubor veršů, které publikoval před I. světovou válkou a v průběhu války.
- Anicet neboli Panorama (Anicet ou le Panorama, 1921) - první román, ovlivněn poetikou surrealismu.

Ve válečném a poválečném období vydal několik básnických sbírek, převážně milostného rázu: Elsiny oči (Les Yeux d´Elsa, 1942), Voskové panoptikum (Le Musée Grévin, 1943), Elsa(1959, č. 1961), Posedlý Elsou (Le Fou d´Elsa, 1963), Není pro mě Paříž bez Elsy (Il ne m´est Paris qu´Elsa, 1964)

V druhé etapě tvorby, kdy se rozešel se surrealismem, vytvořil románový cyklus Skutečný svět(Le Monde réel), který souhlasí s koncepcí tzv. socialistického realismu. Tento cyklus tvoří romány:
- Basilejské zvony (Les Cloches de Bâle, 1934, č. 1935, 1960)
- Krásné čtvrti (Les Beaux quartiers, 1936, č. 1961)
- Cestující z imperiálu (Les Voyageurs de l´impériale, 1942, přepr. 1947, č. 1962)
- Aurelián (Aurelien, 1944, č. 1958,1980,1998) - čtvrtý román cyklu je považován za umělecky nejzdařilejší a také je nejznámnějším autorovým dílem. Zčásti autobiografický román je příběhem lásky odehrávající se v Paříži v meziválečné době.
- Komunisté (Les Communistes, 1949-51, přepr. 1967, č. 1953-1954) - poslední část cyklu zobrazující francouzskou společnost v nesnadných letech počátku II. světové války.
- Velikonoční týden (La Semaine sainte, 1958, č. 1965) - vrcholné románové dílo, ve kterém se snaží podat svůj koncept historie.
- Blanche aneb Zapomnění (Blanche ou l´Oubli, 1967, č. 1990) - pozdní román, v němž se odklání od socialistického realismu a naopak využívá některé vypravěčeské postupy tzv. nového románu.

Mohli by vás také zajímat…