zavřít
Julius Fučík

politik, překladatel, český novinář, literární a divadelní kritik

Narození:
23. 2. 1903 , Praha
Úmrtí:
8. 9. 1943  ve věku 40 let,  Berlín  †
Znamení:
ryby  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

56 se líbí, 45 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Julius Fučík byl český novinář, politik, překladatel, literární a divadelní kritik. Julius Fučík se narodil na pražském Smíchově v rodině soustružníka a divadelního ochotníka. Fučíkovým strýcem, po němž získává křestní jméno, je Julius Fučík, populární vojenský kapelník a skladatel, autor např. pochodů Florentinský pochod, Vjezd gladiátorů atd. Dětství prožil Julius Fučík částečně v Praze a částčně v Plzni, kam se rodina v roce 1913 přestěhovala. Fučíkův otec zde získal divadelní angažmá. V Plzni vystudoval v roce 1921 Julius Fučík reálné gymnázium a stal se mimořádným posluchačem Filozofické fakulty UK v Praze. Zde navštěvoval přednášky Zdeňka Nejedlého, F. X. Šaldy a dalších literárních vědců. V době vysokoškolských studií vstupuje Julius Fučík do Komunistické strany Československa. Začíná publikovat v levicovém a komunistickém tisku. Jeho příspěvky se objevují v novinách a časopisech Avantgarda, Tvorba, Rudý večerník, Kmen. V roce 1929 se stal redaktorem Rudého práva a zároveň se podílí na vzniku Haló novin. Ve 20. a 30. letech se Julius Fučík jako novinář účastní řady dělnických manifestací a stávek. Podniká i dvě cesty do Sovětského svazu, druhá cesta trvala téměř dva roky. O svých cestách psal reportáže, Sovětský svaz Julius Fučík zobrazuje zavádějícím a tendenčním způsobem propagujícím stalinský režim. V roce 1938 se JuliusFučík oženil s Augustou Kodeřicovou, která po válce vystupovala jako Gusta Fučíková, aktivní členka a předsedkyně Československého svazu žen a propagovala dílo Julia Fučíka. Po obsazení Československa nacisty se Julius Fučík nejdříve skrývá u svých rodičů v Chotiměři u Domažlic. Brzy ale odchází do Prahy, kde se aktivně zapojuje do ilegálního komunistického protiněmeckého odboje. Jako významný funkcionář řídil vydávání tajných komunistických tiskovin. Na základě udání je v dubnu 1942 Julius Fučík zatčen gestapem a uvězněn. Nejdříve je umístěn v pražské pankrácké věznici, pak převezen do Budyšína a nakonec do Berlína-Plötzensee. Na základě rozhodnutí nacistického soudu je Julius Fučík 8.9.1943 popraven ve věznici Berlín-Plötzensee. Dílo Julia Fučíka: Julius Fučík je autorem řady reportáží, divadelních a literárních kritik. Přesto je dodnes posuzován jako "auctor unius libri", tedy autor jedné knihy, Reportáže Reportáže z buržoazní republiky – knižně 1948, vycházely časopisecky v období krize V zemi, kde zítra již znamená včera – 1932, z cest do Sovětského svazu V zemi milované – 1947, vydáno posmrtně, z cest do Sovětského svazu Reportáž, psaná na oprátce – 1947, světově proslulá kniha byla přeložena do 80 jazyků. Fučík ji napsal tajně během několika měsíců ve vězení gestapa na Pankráci na jaře v roce 1943. Rukopis dokonale promyšleného textu na desítkách lístků s minimem škrtů tajně z vězení pronesl dozorce Kolínský. Reportáž je členěna do osmi kapitol. Předznamenává ji krátký výstižný popis tzv. biografu - čekárny, kterou museli projít všichni vězni předvedení k výslechu. Krátké, sevřené, dramatičností nabyté kapitoly popisují Fučíkovo zatčení kapitola I. - Čtyřiadvacet hodin, průběh dne ve vězení kapitola II. - Umírání, atmosféru života cely kapitola III. - Cela 267, momentky z výslechů i útržky z pochodů na vězeňském dvoře kapitola IV. - Čtyřstovka. Velkou pozornost věnuje autor charakteristikám spoluvězňů, dozorců i vyšetřovatelů kapitoly V. a VII. - Postavy a figurky. S maximální úsporností, s citem pro ozvláštňující detail črtá především portréty přátel - Jelínkovi, Vysušilovi, Lída, táta Skořepa, "Kolín". Jako figurky označuje postavy dozorců a vyšetřovatelů. Vyhmátne jejich charakteristický rys a směřuje k jednoznačnému hodnocení - např. komisař Bohm, vyšetřovatel Zander, dozorce, "To" - Withan. Zřetelnost autorova uměleckého záměru vyplývá z konfrontačního řazení jednotlivých pasáží - od napětí k prodlevě, od dramatismu výslechu k úsměvné vzpomínce či odlehčující epizodě, od strohé přímé charakteristiky k vyprávějícímu tónu. Autentičnost a dokumentárnost reportáže umocňuje její stránku filozofickou, hluboký humanismus a optimismus, který knihou prostupuje a činí z ní dílo mimořádné společenské hodnoty. Zkoumání historických okolností vzniku Reportáže psané na oprátce i rukopisného originálu nezávislou komisí historiků potvrdilo autentičnost textu a vyvrátilo smyšlenky, které se kolem knihy v minulých letech nakupily. Literární eseje: Božena Němcová bojující O Sabinově zradě …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Julius Fučík byl český novinář, politik, překladatel, literární a divadelní kritik.

Julius Fučík se narodil na pražském Smíchově v rodině soustružníka a divadelního ochotníka. Fučíkovým strýcem, po němž získává křestní jméno, je Julius Fučík, populární vojenský kapelník a skladatel, autor např. pochodů Florentinský pochod, Vjezd gladiátorů atd.

Dětství prožil Julius Fučík částečně v Praze a částčně v Plzni, kam se rodina v roce 1913 přestěhovala. Fučíkův otec zde získal divadelní angažmá.

V Plzni vystudoval v roce 1921 Julius Fučík reálné gymnázium a stal se mimořádným posluchačem Filozofické fakulty UK v Praze. Zde navštěvoval přednášky Zdeňka Nejedlého, F. X. Šaldy a dalších literárních vědců.
V době vysokoškolských studií vstupuje Julius Fučík do Komunistické strany Československa. Začíná publikovat v levicovém a komunistickém tisku. Jeho příspěvky se objevují v novinách a časopisech Avantgarda, Tvorba, Rudý večerník, Kmen.
V roce 1929 se stal redaktorem Rudého práva a zároveň se podílí na vzniku Haló novin.

Ve 20. a 30. letech se Julius Fučík jako novinář účastní řady dělnických manifestací a stávek. Podniká i dvě cesty do Sovětského svazu, druhá cesta trvala téměř dva roky. O svých cestách psal reportáže,
Sovětský svaz Julius Fučík zobrazuje zavádějícím a tendenčním způsobem propagujícím stalinský režim.

V roce 1938 se JuliusFučík oženil s Augustou Kodeřicovou, která po válce vystupovala jako Gusta Fučíková, aktivní členka a předsedkyně Československého svazu žen a propagovala dílo Julia Fučíka.

Po obsazení Československa nacisty se Julius Fučík nejdříve skrývá u svých rodičů v Chotiměři u Domažlic. Brzy ale odchází do Prahy, kde se aktivně zapojuje do ilegálního komunistického protiněmeckého odboje. Jako významný funkcionář řídil vydávání tajných komunistických tiskovin. Na základě udání je v dubnu 1942 Julius Fučík zatčen gestapem a uvězněn. Nejdříve je umístěn v pražské pankrácké věznici, pak převezen do Budyšína a nakonec do Berlína-Plötzensee.

Na základě rozhodnutí nacistického soudu je Julius Fučík 8.9.1943 popraven ve věznici Berlín-Plötzensee.

Dílo Julia Fučíka:

Julius Fučík je autorem řady reportáží, divadelních a literárních kritik. Přesto je dodnes posuzován jako "auctor unius libri", tedy autor jedné knihy,

Reportáže
Reportáže z buržoazní republiky – knižně 1948, vycházely časopisecky v období krize

V zemi, kde zítra již znamená včera – 1932, z cest do Sovětského svazu
V zemi milované – 1947, vydáno posmrtně, z cest do Sovětského svazu

Reportáž, psaná na oprátce – 1947, světově proslulá kniha byla přeložena do 80 jazyků. Fučík ji napsal tajně během několika měsíců ve vězení gestapa na Pankráci na jaře v roce 1943. Rukopis dokonale promyšleného textu na desítkách lístků s minimem škrtů tajně z vězení pronesl dozorce Kolínský.
Reportáž je členěna do osmi kapitol. Předznamenává ji krátký výstižný popis tzv. biografu - čekárny, kterou museli projít všichni vězni předvedení k výslechu. Krátké, sevřené, dramatičností nabyté kapitoly popisují Fučíkovo zatčení kapitola I. - Čtyřiadvacet hodin, průběh dne ve vězení kapitola II. - Umírání, atmosféru života cely kapitola III. - Cela 267, momentky z výslechů i útržky z pochodů na vězeňském dvoře kapitola IV. - Čtyřstovka. Velkou pozornost věnuje autor charakteristikám spoluvězňů, dozorců i vyšetřovatelů kapitoly V. a VII. - Postavy a figurky.
S maximální úsporností, s citem pro ozvláštňující detail črtá především portréty přátel - Jelínkovi, Vysušilovi, Lída, táta Skořepa, "Kolín".
Jako figurky označuje postavy dozorců a vyšetřovatelů. Vyhmátne jejich charakteristický rys a směřuje k jednoznačnému hodnocení - např. komisař Bohm, vyšetřovatel Zander, dozorce, "To" - Withan. Zřetelnost autorova uměleckého záměru vyplývá z konfrontačního řazení jednotlivých pasáží - od napětí k prodlevě, od dramatismu výslechu k úsměvné vzpomínce či odlehčující epizodě, od strohé přímé charakteristiky k vyprávějícímu tónu.
Autentičnost a dokumentárnost reportáže umocňuje její stránku filozofickou, hluboký humanismus a optimismus, který knihou prostupuje a činí z ní dílo mimořádné společenské hodnoty.
Zkoumání historických okolností vzniku Reportáže psané na oprátce i rukopisného originálu nezávislou komisí historiků potvrdilo autentičnost textu a vyvrátilo smyšlenky, které se kolem knihy v minulých letech nakupily.

Literární eseje:
Božena Němcová bojující
O Sabinově zradě

  • Votava (LEV21): Julius Fučík - „Lidé bděte“

    Parlamentnílisty.cz, 23. 2. 2016 Před 113 lety se narodil novinář, divadelní kritik a překladatel Julius Fučík. Julius Fučík byl pohotový novinář, byl to ale i statečný a krásný člověk. … více

  • Votava (LEV 21): Julius Fučík a jeho „Lidé, bděte!“

    Parlamentnílisty.cz, 23. 2. 2016 Před 113 lety se narodil novinář, divadelní kritik a překladatel Julius Fučík. Julius Fučík byl pohotový novinář, byl to ale i statečný a krásný člověk. Patřil k významným členům předválečné komunistické strany Československa, byl redaktorem Rudého práva a šéfredaktorem Tvorby. Ale zejména Julius Fučík byl v období nacistické okupace představitelem komunistického odboje. Dnes jeho jméno i odkaz, mladé generaci mnoho neříká. Národní hrdina Julius Fučík má být totiž zapomenut. I přes snahy, novodobých vykladačů dějin, Julius Fučík patří k symbolům protinacistického odboje. … více

  • Paroubkovou zažalují a mně přidají dva roky, prozradil před lidmi David Rath

    Tiscali, 22. 11. 2013 Snad nedopadnu jako Julius Fučík. Sdělil bývalý poslanec David Rath při autogramiádě své knihy Absurdní proces, kterou napsal ve věznicích v Litoměřicích a na Ruzyni. Popsané postavy v ní skryl za pseudonymy, ale vydavatelka Petra Paroubková je v předmluvě knihy dešifrovala. Prý se možných žalob nebojí. … více