zavřít
Julius Fučík

politik, překladatel, český novinář, literární a divadelní kritik

Narození:
23. 2. 1903 , Praha
Úmrtí:
8. 9. 1943  ve věku 40 let,  Berlín  †
Znamení:
ryby  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

62 se líbí, 46 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Julius Fučík byl český novinář, politik, překladatel, literární a divadelní kritik. Julius Fučík se narodil na pražském Smíchově v rodině soustružníka a divadelního ochotníka. Fučíkovým strýcem, po němž získává křestní jméno, je Julius Fučík, populární vojenský kapelník a skladatel, autor např. pochodů Florentinský pochod, Vjezd gladiátorů atd. Dětství prožil Julius Fučík částečně v Praze a částčně v Plzni, kam se rodina v roce 1913 přestěhovala. Fučíkův otec zde získal divadelní angažmá. V Plzni vystudoval v roce 1921 Julius Fučík reálné gymnázium a stal se mimořádným posluchačem Filozofické fakulty UK v Praze. Zde navštěvoval přednášky Zdeňka Nejedlého, F. X. Šaldy a dalších literárních vědců. V době vysokoškolských studií vstupuje Julius Fučík do Komunistické strany Československa. Začíná publikovat v levicovém a komunistickém tisku. Jeho příspěvky se objevují v novinách a časopisech Avantgarda, Tvorba, Rudý večerník, Kmen. V roce 1929 se stal redaktorem Rudého práva a zároveň se podílí na vzniku Haló novin. Ve 20. a 30. letech se Julius Fučík jako novinář účastní řady dělnických manifestací a stávek. Podniká i dvě cesty do Sovětského svazu, druhá cesta trvala téměř dva roky. O svých cestách psal reportáže, Sovětský svaz Julius Fučík zobrazuje zavádějícím a tendenčním způsobem propagujícím stalinský režim. V roce 1938 se JuliusFučík oženil s Augustou Kodeřicovou, která po válce vystupovala jako Gusta Fučíková, aktivní členka a předsedkyně Československého svazu žen a propagovala dílo Julia Fučíka. Po obsazení Československa nacisty se Julius Fučík nejdříve skrývá u svých rodičů v Chotiměři u Domažlic. Brzy ale odchází do Prahy, kde se aktivně zapojuje do ilegálního komunistického protiněmeckého odboje. Jako významný funkcionář řídil vydávání tajných komunistických tiskovin. Na základě udání je v dubnu 1942 Julius Fučík zatčen gestapem a uvězněn. Nejdříve je umístěn v pražské pankrácké věznici, pak převezen do Budyšína a nakonec do Berlína-Plötzensee. Na základě rozhodnutí nacistického soudu je Julius Fučík 8.9.1943 popraven ve věznici Berlín-Plötzensee. Dílo Julia Fučíka: Julius Fučík je autorem řady reportáží, divadelních a literárních kritik. Přesto je dodnes posuzován jako "auctor unius libri", tedy autor jedné knihy, Reportáže Reportáže z buržoazní republiky – knižně 1948, vycházely časopisecky v období krize V zemi, kde zítra již znamená včera – 1932, z cest do Sovětského svazu V zemi milované – 1947, vydáno posmrtně, z cest do Sovětského svazu Reportáž, psaná na oprátce – 1947, světově proslulá kniha byla přeložena do 80 jazyků. Fučík ji napsal tajně během několika měsíců ve vězení gestapa na Pankráci na jaře v roce 1943. Rukopis dokonale promyšleného textu na desítkách lístků s minimem škrtů tajně z vězení pronesl dozorce Kolínský. Reportáž je členěna do osmi kapitol. Předznamenává ji krátký výstižný popis tzv. biografu - čekárny, kterou museli projít všichni vězni předvedení k výslechu. Krátké, sevřené, dramatičností nabyté kapitoly popisují Fučíkovo zatčení kapitola I. - Čtyřiadvacet hodin, průběh dne ve vězení kapitola II. - Umírání, atmosféru života cely kapitola III. - Cela 267, momentky z výslechů i útržky z pochodů na vězeňském dvoře kapitola IV. - Čtyřstovka. Velkou pozornost věnuje autor charakteristikám spoluvězňů, dozorců i vyšetřovatelů kapitoly V. a VII. - Postavy a figurky. S maximální úsporností, s citem pro ozvláštňující detail črtá především portréty přátel - Jelínkovi, Vysušilovi, Lída, táta Skořepa, "Kolín". Jako figurky označuje postavy dozorců a vyšetřovatelů. Vyhmátne jejich charakteristický rys a směřuje k jednoznačnému hodnocení - např. komisař Bohm, vyšetřovatel Zander, dozorce, "To" - Withan. Zřetelnost autorova uměleckého záměru vyplývá z konfrontačního řazení jednotlivých pasáží - od napětí k prodlevě, od dramatismu výslechu k úsměvné vzpomínce či odlehčující epizodě, od strohé přímé charakteristiky k vyprávějícímu tónu. Autentičnost a dokumentárnost reportáže umocňuje její stránku filozofickou, hluboký humanismus a optimismus, který knihou prostupuje a činí z ní dílo mimořádné společenské hodnoty. Zkoumání historických okolností vzniku Reportáže psané na oprátce i rukopisného originálu nezávislou komisí historiků potvrdilo autentičnost textu a vyvrátilo smyšlenky, které se kolem knihy v minulých letech nakupily. Literární eseje: Božena Němcová bojující O Sabinově zradě …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Julius Fučík byl český novinář, politik, překladatel, literární a divadelní kritik.

Julius Fučík se narodil na pražském Smíchově v rodině soustružníka a divadelního ochotníka. Fučíkovým strýcem, po němž získává křestní jméno, je Julius Fučík, populární vojenský kapelník a skladatel, autor např. pochodů Florentinský pochod, Vjezd gladiátorů atd.

Dětství prožil Julius Fučík částečně v Praze a částčně v Plzni, kam se rodina v roce 1913 přestěhovala. Fučíkův otec zde získal divadelní angažmá.

V Plzni vystudoval v roce 1921 Julius Fučík reálné gymnázium a stal se mimořádným posluchačem Filozofické fakulty UK v Praze. Zde navštěvoval přednášky Zdeňka Nejedlého, F. X. Šaldy a dalších literárních vědců.
V době vysokoškolských studií vstupuje Julius Fučík do Komunistické strany Československa. Začíná publikovat v levicovém a komunistickém tisku. Jeho příspěvky se objevují v novinách a časopisech Avantgarda, Tvorba, Rudý večerník, Kmen.
V roce 1929 se stal redaktorem Rudého práva a zároveň se podílí na vzniku Haló novin.

Ve 20. a 30. letech se Julius Fučík jako novinář účastní řady dělnických manifestací a stávek. Podniká i dvě cesty do Sovětského svazu, druhá cesta trvala téměř dva roky. O svých cestách psal reportáže,
Sovětský svaz Julius Fučík zobrazuje zavádějícím a tendenčním způsobem propagujícím stalinský režim.

V roce 1938 se JuliusFučík oženil s Augustou Kodeřicovou, která po válce vystupovala jako Gusta Fučíková, aktivní členka a předsedkyně Československého svazu žen a propagovala dílo Julia Fučíka.

Po obsazení Československa nacisty se Julius Fučík nejdříve skrývá u svých rodičů v Chotiměři u Domažlic. Brzy ale odchází do Prahy, kde se aktivně zapojuje do ilegálního komunistického protiněmeckého odboje. Jako významný funkcionář řídil vydávání tajných komunistických tiskovin. Na základě udání je v dubnu 1942 Julius Fučík zatčen gestapem a uvězněn. Nejdříve je umístěn v pražské pankrácké věznici, pak převezen do Budyšína a nakonec do Berlína-Plötzensee.

Na základě rozhodnutí nacistického soudu je Julius Fučík 8.9.1943 popraven ve věznici Berlín-Plötzensee.

Dílo Julia Fučíka:

Julius Fučík je autorem řady reportáží, divadelních a literárních kritik. Přesto je dodnes posuzován jako "auctor unius libri", tedy autor jedné knihy,

Reportáže
Reportáže z buržoazní republiky – knižně 1948, vycházely časopisecky v období krize

V zemi, kde zítra již znamená včera – 1932, z cest do Sovětského svazu
V zemi milované – 1947, vydáno posmrtně, z cest do Sovětského svazu

Reportáž, psaná na oprátce – 1947, světově proslulá kniha byla přeložena do 80 jazyků. Fučík ji napsal tajně během několika měsíců ve vězení gestapa na Pankráci na jaře v roce 1943. Rukopis dokonale promyšleného textu na desítkách lístků s minimem škrtů tajně z vězení pronesl dozorce Kolínský.
Reportáž je členěna do osmi kapitol. Předznamenává ji krátký výstižný popis tzv. biografu - čekárny, kterou museli projít všichni vězni předvedení k výslechu. Krátké, sevřené, dramatičností nabyté kapitoly popisují Fučíkovo zatčení kapitola I. - Čtyřiadvacet hodin, průběh dne ve vězení kapitola II. - Umírání, atmosféru života cely kapitola III. - Cela 267, momentky z výslechů i útržky z pochodů na vězeňském dvoře kapitola IV. - Čtyřstovka. Velkou pozornost věnuje autor charakteristikám spoluvězňů, dozorců i vyšetřovatelů kapitoly V. a VII. - Postavy a figurky.
S maximální úsporností, s citem pro ozvláštňující detail črtá především portréty přátel - Jelínkovi, Vysušilovi, Lída, táta Skořepa, "Kolín".
Jako figurky označuje postavy dozorců a vyšetřovatelů. Vyhmátne jejich charakteristický rys a směřuje k jednoznačnému hodnocení - např. komisař Bohm, vyšetřovatel Zander, dozorce, "To" - Withan. Zřetelnost autorova uměleckého záměru vyplývá z konfrontačního řazení jednotlivých pasáží - od napětí k prodlevě, od dramatismu výslechu k úsměvné vzpomínce či odlehčující epizodě, od strohé přímé charakteristiky k vyprávějícímu tónu.
Autentičnost a dokumentárnost reportáže umocňuje její stránku filozofickou, hluboký humanismus a optimismus, který knihou prostupuje a činí z ní dílo mimořádné společenské hodnoty.
Zkoumání historických okolností vzniku Reportáže psané na oprátce i rukopisného originálu nezávislou komisí historiků potvrdilo autentičnost textu a vyvrátilo smyšlenky, které se kolem knihy v minulých letech nakupily.

Literární eseje:
Božena Němcová bojující
O Sabinově zradě

  • Eva Hahnová: Antifašismus v praxi

    Parlamentnílisty.cz, 1. 10. 2017 S pojmem antifašismus si málokdo láme hlavu, což se projevuje i v galerii uctívaných antifašistů. Světoznámý Julius Fučík v Česku dnes ke všeobecně uctívaným osobnostem nepatří, jak ukázala i nedávná epizoda kolem Národního muzea a plánu zaplnit místo po jeho bustě bustami starorakouského císařského manželského páru. … více

  • Votava (LEV21): Julius Fučík - „Lidé bděte“

    Parlamentnílisty.cz, 23. 2. 2016 Před 113 lety se narodil novinář, divadelní kritik a překladatel Julius Fučík. Julius Fučík byl pohotový novinář, byl to ale i statečný a krásný člověk. … více

  • Votava (LEV 21): Julius Fučík a jeho „Lidé, bděte!“

    Parlamentnílisty.cz, 23. 2. 2016 Před 113 lety se narodil novinář, divadelní kritik a překladatel Julius Fučík. Julius Fučík byl pohotový novinář, byl to ale i statečný a krásný člověk. Patřil k významným členům předválečné komunistické strany Československa, byl redaktorem Rudého práva a šéfredaktorem Tvorby. Ale zejména Julius Fučík byl v období nacistické okupace představitelem komunistického odboje. Dnes jeho jméno i odkaz, mladé generaci mnoho neříká. Národní hrdina Julius Fučík má být totiž zapomenut. I přes snahy, novodobých vykladačů dějin, Julius Fučík patří k symbolům protinacistického odboje. … více