zavřít
Julius Fučík

politik, překladatel, český novinář, literární a divadelní kritik

Narození:
23. 2. 1903 , Praha
Úmrtí:
8. 9. 1943  ve věku 40 let,  Berlín  †
Znamení:
ryby  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

84 se líbí, 50 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Julius Fučík byl český novinář, politik, překladatel, literární a divadelní kritik. Julius Fučík se narodil na pražském Smíchově v rodině soustružníka a divadelního ochotníka. Fučíkovým strýcem, po němž získává křestní jméno, je Julius Fučík, populární vojenský kapelník a skladatel, autor např. pochodů Florentinský pochod, Vjezd gladiátorů atd. Dětství prožil Julius Fučík částečně v Praze a částčně v Plzni, kam se rodina v roce 1913 přestěhovala. Fučíkův otec zde získal divadelní angažmá. V Plzni vystudoval v roce 1921 Julius Fučík reálné gymnázium a stal se mimořádným posluchačem Filozofické fakulty UK v Praze. Zde navštěvoval přednášky Zdeňka Nejedlého, F. X. Šaldy a dalších literárních vědců. V době vysokoškolských studií vstupuje Julius Fučík do Komunistické strany Československa. Začíná publikovat v levicovém a komunistickém tisku. Jeho příspěvky se objevují v novinách a časopisech Avantgarda, Tvorba, Rudý večerník, Kmen. V roce 1929 se stal redaktorem Rudého práva a zároveň se podílí na vzniku Haló novin. Ve 20. a 30. letech se Julius Fučík jako novinář účastní řady dělnických manifestací a stávek. Podniká i dvě cesty do Sovětského svazu, druhá cesta trvala téměř dva roky. O svých cestách psal reportáže, Sovětský svaz Julius Fučík zobrazuje zavádějícím a tendenčním způsobem propagujícím stalinský režim. V roce 1938 se JuliusFučík oženil s Augustou Kodeřicovou, která po válce vystupovala jako Gusta Fučíková, aktivní členka a předsedkyně Československého svazu žen a propagovala dílo Julia Fučíka. Po obsazení Československa nacisty se Julius Fučík nejdříve skrývá u svých rodičů v Chotiměři u Domažlic. Brzy ale odchází do Prahy, kde se aktivně zapojuje do ilegálního komunistického protiněmeckého odboje. Jako významný funkcionář řídil vydávání tajných komunistických tiskovin. Na základě udání je v dubnu 1942 Julius Fučík zatčen gestapem a uvězněn. Nejdříve je umístěn v pražské pankrácké věznici, pak převezen do Budyšína a nakonec do Berlína-Plötzensee. Na základě rozhodnutí nacistického soudu je Julius Fučík 8.9.1943 popraven ve věznici Berlín-Plötzensee. Dílo Julia Fučíka: Julius Fučík je autorem řady reportáží, divadelních a literárních kritik. Přesto je dodnes posuzován jako "auctor unius libri", tedy autor jedné knihy, Reportáže Reportáže z buržoazní republiky – knižně 1948, vycházely časopisecky v období krize V zemi, kde zítra již znamená včera – 1932, z cest do Sovětského svazu V zemi milované – 1947, vydáno posmrtně, z cest do Sovětského svazu Reportáž, psaná na oprátce – 1947, světově proslulá kniha byla přeložena do 80 jazyků. Fučík ji napsal tajně během několika měsíců ve vězení gestapa na Pankráci na jaře v roce 1943. Rukopis dokonale promyšleného textu na desítkách lístků s minimem škrtů tajně z vězení pronesl dozorce Kolínský. Reportáž je členěna do osmi kapitol. Předznamenává ji krátký výstižný popis tzv. biografu - čekárny, kterou museli projít všichni vězni předvedení k výslechu. Krátké, sevřené, dramatičností nabyté kapitoly popisují Fučíkovo zatčení kapitola I. - Čtyřiadvacet hodin, průběh dne ve vězení kapitola II. - Umírání, atmosféru života cely kapitola III. - Cela 267, momentky z výslechů i útržky z pochodů na vězeňském dvoře kapitola IV. - Čtyřstovka. Velkou pozornost věnuje autor charakteristikám spoluvězňů, dozorců i vyšetřovatelů kapitoly V. a VII. - Postavy a figurky. S maximální úsporností, s citem pro ozvláštňující detail črtá především portréty přátel - Jelínkovi, Vysušilovi, Lída, táta Skořepa, "Kolín". Jako figurky označuje postavy dozorců a vyšetřovatelů. Vyhmátne jejich charakteristický rys a směřuje k jednoznačnému hodnocení - např. komisař Bohm, vyšetřovatel Zander, dozorce, "To" - Withan. Zřetelnost autorova uměleckého záměru vyplývá z konfrontačního řazení jednotlivých pasáží - od napětí k prodlevě, od dramatismu výslechu k úsměvné vzpomínce či odlehčující epizodě, od strohé přímé charakteristiky k vyprávějícímu tónu. Autentičnost a dokumentárnost reportáže umocňuje její stránku filozofickou, hluboký humanismus a optimismus, který knihou prostupuje a činí z ní dílo mimořádné společenské hodnoty. Zkoumání historických okolností vzniku Reportáže psané na oprátce i rukopisného originálu nezávislou komisí historiků potvrdilo autentičnost textu a vyvrátilo smyšlenky, které se kolem knihy v minulých letech nakupily. Literární eseje: Božena Němcová bojující O Sabinově zradě …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Julius Fučík byl český novinář, politik, překladatel, literární a divadelní kritik.

Julius Fučík se narodil na pražském Smíchově v rodině soustružníka a divadelního ochotníka. Fučíkovým strýcem, po němž získává křestní jméno, je Julius Fučík, populární vojenský kapelník a skladatel, autor např. pochodů Florentinský pochod, Vjezd gladiátorů atd.

Dětství prožil Julius Fučík částečně v Praze a částčně v Plzni, kam se rodina v roce 1913 přestěhovala. Fučíkův otec zde získal divadelní angažmá.

V Plzni vystudoval v roce 1921 Julius Fučík reálné gymnázium a stal se mimořádným posluchačem Filozofické fakulty UK v Praze. Zde navštěvoval přednášky Zdeňka Nejedlého, F. X. Šaldy a dalších literárních vědců.
V době vysokoškolských studií vstupuje Julius Fučík do Komunistické strany Československa. Začíná publikovat v levicovém a komunistickém tisku. Jeho příspěvky se objevují v novinách a časopisech Avantgarda, Tvorba, Rudý večerník, Kmen.
V roce 1929 se stal redaktorem Rudého práva a zároveň se podílí na vzniku Haló novin.

Ve 20. a 30. letech se Julius Fučík jako novinář účastní řady dělnických manifestací a stávek. Podniká i dvě cesty do Sovětského svazu, druhá cesta trvala téměř dva roky. O svých cestách psal reportáže,
Sovětský svaz Julius Fučík zobrazuje zavádějícím a tendenčním způsobem propagujícím stalinský režim.

V roce 1938 se JuliusFučík oženil s Augustou Kodeřicovou, která po válce vystupovala jako Gusta Fučíková, aktivní členka a předsedkyně Československého svazu žen a propagovala dílo Julia Fučíka.

Po obsazení Československa nacisty se Julius Fučík nejdříve skrývá u svých rodičů v Chotiměři u Domažlic. Brzy ale odchází do Prahy, kde se aktivně zapojuje do ilegálního komunistického protiněmeckého odboje. Jako významný funkcionář řídil vydávání tajných komunistických tiskovin. Na základě udání je v dubnu 1942 Julius Fučík zatčen gestapem a uvězněn. Nejdříve je umístěn v pražské pankrácké věznici, pak převezen do Budyšína a nakonec do Berlína-Plötzensee.

Na základě rozhodnutí nacistického soudu je Julius Fučík 8.9.1943 popraven ve věznici Berlín-Plötzensee.

Dílo Julia Fučíka:

Julius Fučík je autorem řady reportáží, divadelních a literárních kritik. Přesto je dodnes posuzován jako "auctor unius libri", tedy autor jedné knihy,

Reportáže
Reportáže z buržoazní republiky – knižně 1948, vycházely časopisecky v období krize

V zemi, kde zítra již znamená včera – 1932, z cest do Sovětského svazu
V zemi milované – 1947, vydáno posmrtně, z cest do Sovětského svazu

Reportáž, psaná na oprátce – 1947, světově proslulá kniha byla přeložena do 80 jazyků. Fučík ji napsal tajně během několika měsíců ve vězení gestapa na Pankráci na jaře v roce 1943. Rukopis dokonale promyšleného textu na desítkách lístků s minimem škrtů tajně z vězení pronesl dozorce Kolínský.
Reportáž je členěna do osmi kapitol. Předznamenává ji krátký výstižný popis tzv. biografu - čekárny, kterou museli projít všichni vězni předvedení k výslechu. Krátké, sevřené, dramatičností nabyté kapitoly popisují Fučíkovo zatčení kapitola I. - Čtyřiadvacet hodin, průběh dne ve vězení kapitola II. - Umírání, atmosféru života cely kapitola III. - Cela 267, momentky z výslechů i útržky z pochodů na vězeňském dvoře kapitola IV. - Čtyřstovka. Velkou pozornost věnuje autor charakteristikám spoluvězňů, dozorců i vyšetřovatelů kapitoly V. a VII. - Postavy a figurky.
S maximální úsporností, s citem pro ozvláštňující detail črtá především portréty přátel - Jelínkovi, Vysušilovi, Lída, táta Skořepa, "Kolín".
Jako figurky označuje postavy dozorců a vyšetřovatelů. Vyhmátne jejich charakteristický rys a směřuje k jednoznačnému hodnocení - např. komisař Bohm, vyšetřovatel Zander, dozorce, "To" - Withan. Zřetelnost autorova uměleckého záměru vyplývá z konfrontačního řazení jednotlivých pasáží - od napětí k prodlevě, od dramatismu výslechu k úsměvné vzpomínce či odlehčující epizodě, od strohé přímé charakteristiky k vyprávějícímu tónu.
Autentičnost a dokumentárnost reportáže umocňuje její stránku filozofickou, hluboký humanismus a optimismus, který knihou prostupuje a činí z ní dílo mimořádné společenské hodnoty.
Zkoumání historických okolností vzniku Reportáže psané na oprátce i rukopisného originálu nezávislou komisí historiků potvrdilo autentičnost textu a vyvrátilo smyšlenky, které se kolem knihy v minulých letech nakupily.

Literární eseje:
Božena Němcová bojující
O Sabinově zradě

Julius Fučík v našich článcích

  • Přemysl Votava: „Kdo je hrdina, určujeme My…! “

    Parlamentnílisty.cz, 8. 9. 2020 Jistě znáte ten slavný citát z Černých baronů. Strana rozhodovala. Jak je to dnes ? Julius Fučík je tím příkladem. Praze už nenaleznete jeho odkaz. … více

  • Reportáž psaná na toaletní papír na Vítkově: Výstavou se upomíná zavražděný a oslavovaný Julius Fučík

    Blesk, 21. 8. 2020 V Národním památníku na Vítkově, v jehož prostorách byly v minulosti uloženy ostatky komunistických pohlavárů, se nyní nachází prostor pro výstavy. Od pátku se sem navrátil duch tvrdé totality, neboť tu lze shlédnout výstavu ReporTVář Julia Fučíka. Pečlivě nashromážděné předměty mají představit, kult osobnosti novináře a zapáleného komunisty, jenž se během socialismu stal jednou z ikon tehdejší ideologie. … více

  • Julius Fučík: Výstava bořící kult komunistické legendy!

    Aha, 21. 8. 2020 Osobnost, která i po 77 letech od popravy nacisty budí emoce. Julius Fučík (1903 – 1943) byl autorem notoricky známé Reportáže psané na oprátce a hrdinou komunistického odboje, ale až po sametové revoluci vyšlo najevo, že na gestapu udával kolegy. Výstava na pražském Vítkově jeho příběh připomíná. … více