Josef Topol

dramatik, překladatel, básník

Narození:
1. 4. 1935 , Poříčí nad Sázavou
Úmrtí:
15. 6. 2015  ve věku 80 let,  Praha, Česká republika  †
Znamení:
beran  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

4 se líbí, 1 se nelíbí

Josef Topol je autorem divadelních her ze současnosti, básník a překladatel. Josef Topol po absolvování gymnázia v Benešově, nastoupil jako lektor v "Déčku" E. F. Buriana , tehdy nazývaném Armádní umělecké divadlo. Studoval rovněž dramaturgii a divadelní vědu na DAMU, kterou absolvoval v roce 1959. Poté žil jako volný dramatický spisovatel, kromě období let 1965 - 72, kdy působil jako dramaturg a režisér v Divadle za branou. Po zákazu divadla se stal ineditním autorem, jeho hry se nesměly hrát. Josef Topol pracoval zprvu jako korektor, od roku 1977 v různých manuálních zaměstnáních, pak odešel do invalidního důchodu. Je otcem spisovatele Jáchyma Topola. Dílo Josefa Topola: Hlavním tématem děl Josefa Topola je vnitřní svět člověka a jeho deformace odhalující složité vazby soukromých a společenských dějů a znovuobjevení základních životních hodnot a zdůraznění lidské osobnosti. Divadelní hry: Půlnoční vítr - 1955, první Topolova hra, která byla inscenována v divadle E. F. Buriana. Látku o lucké válce v ní převedl z běžné pověsti do znakového uměleckého díla. Jejich den - 1959, na hře spolupracoval Topol v insenační fázi s režisérem Otomarem Krejčou. Představovala drama spíše pro intelektuálně orientovaného diváka, k čemuž přispěla i zdůrazněná výrazová složka. Konec masopustu - 1963, podobenství o ztracené identitě kolektivizovaného českého venkova s jeho tradičními hodnotami. Topolovy hry z Divadla za branou: Tyto hry se staly ve větší míře diváckými událostmi, zejména první z nich. Autor v těchto hrách používá postup, který byl později nazván "understatement", tj. doslova zdrženlivé vyjádření. Při použití tohoto postupu nalezl prostor v jazykovém vyjádření a v dokonalém ovládnutí jevištního náznaku. Kočka na kolejích - 1965 Slavík k večeři - 1967 Hodina lásky - 1968 Dvě noci s dívkou - 1972, komediálně laděná hra s téměř detektivní zápletkou. Její premiéra byla zakázaná a uvedena až v roce 1994. Josef Topol se vrátil na české jeviště až hrami: Hlasy ptáků - 1989 Sbohem, Sokrate - 1991 Stěhování duší - 1990, monodrama, jehož tématem je životní účtování. V roce 2002 vyšly tyto tři hry v jednom knižním svazku. Básně - 1997, soubor poezie K Topolovým nejvýznamnějším překladům patří převody dramat A. P. Čechova - Racek a W. Shakespeara - Romeo a Julie. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Josef Topol je autorem divadelních her ze současnosti, básník a překladatel.

Josef Topol po absolvování gymnázia v Benešově, nastoupil jako lektor v "Déčku" E. F. Buriana , tehdy nazývaném Armádní umělecké divadlo. Studoval rovněž dramaturgii a divadelní vědu na DAMU, kterou absolvoval v roce 1959. Poté žil jako volný dramatický spisovatel, kromě období let 1965 - 72, kdy působil jako dramaturg a režisér v Divadle za branou. Po zákazu divadla se stal ineditním autorem, jeho hry se nesměly hrát.

Josef Topol pracoval zprvu jako korektor, od roku 1977 v různých manuálních zaměstnáních, pak odešel do invalidního důchodu. Je otcem spisovatele Jáchyma Topola.

Dílo Josefa Topola:

Hlavním tématem děl Josefa Topola je vnitřní svět člověka a jeho deformace odhalující složité vazby soukromých a společenských dějů a znovuobjevení základních životních hodnot a zdůraznění lidské osobnosti.

Divadelní hry:
Půlnoční vítr - 1955, první Topolova hra, která byla inscenována v divadle E. F. Buriana. Látku o lucké válce v ní převedl z běžné pověsti do znakového uměleckého díla.

Jejich den - 1959, na hře spolupracoval Topol v insenační fázi s režisérem Otomarem Krejčou. Představovala drama spíše pro intelektuálně orientovaného diváka, k čemuž přispěla i zdůrazněná výrazová složka.

Konec masopustu - 1963, podobenství o ztracené identitě kolektivizovaného českého venkova s jeho tradičními hodnotami.

Topolovy hry z Divadla za branou:
Tyto hry se staly ve větší míře diváckými událostmi, zejména první z nich. Autor v těchto hrách používá postup, který byl později nazván "understatement", tj. doslova zdrženlivé vyjádření. Při použití tohoto postupu nalezl prostor v jazykovém vyjádření a v dokonalém ovládnutí jevištního náznaku.

Kočka na kolejích - 1965
Slavík k večeři - 1967
Hodina lásky - 1968

Dvě noci s dívkou - 1972, komediálně laděná hra s téměř detektivní zápletkou. Její premiéra byla zakázaná a uvedena až v roce 1994.

Josef Topol se vrátil na české jeviště až hrami:
Hlasy ptáků - 1989
Sbohem, Sokrate - 1991
Stěhování duší - 1990, monodrama, jehož tématem je životní účtování.

V roce 2002 vyšly tyto tři hry v jednom knižním svazku.

Básně - 1997, soubor poezie

K Topolovým nejvýznamnějším překladům patří převody dramat A. P. Čechova - Racek a W. Shakespeara - Romeo a Julie.

Josef Topol v Magazínu Osobnosti

Hledáte také jako: Pepa Topol
Rychlá navigace:novinky |diskuse

Mohli by vás také zajímat…