zavřít
Josef Svatopluk Machar

básník, fejetonista

Narození:
29. 2. 1864 , Kolín
Úmrtí:
17. 3. 1942  ve věku 78 let,  Praha  †
Znamení:
ryby  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
česká
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

15 se líbí, 2 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Josef Svatopluk Machar byl básník, fejetonista, jeden z iniciátorů české moderny. Josef Svatopluk Machar se narodil v rodině mlynářského stárka, dětství prožil na mnoha místech Středních Čech. Gymnázium vystudoval v Praze. Chtěl se stát důstojníkem, nastoupil jednoroční vojenskou službu, ale roku 1899 přijal místo v Ústavu pro pozemkový úvěr ve Vídni. Do Čech se vrátil až v roce 1918. Josef Machar udržoval velmi čilý styk s českým kulturním prostředím, přispíval do Herbenova Času a Masarykovy Naší doby. Přátelil se Aloisem Jiráskem a T.G. Masarykem. Výrazně se podílel na bojích mladé literární generace devadesátých let 19. století. Josef Machar se stal zakladatelem a mluvčím České moderny, jejíž Manifest byl vydán v roce 1895. Jednalo se o básnickou skupinu, která prosazovala proti starší generaci svobodu jedince a jeho tvorby bez poplatnosti tezím a obecným ideálům. V roce 1916 byl Josef Machar krátce vězněn pro čtyři básně ze sbírky Krůpěje. Po návratu do Prahy působil do roku 1924 jako generální inspektor armády. Zklamán politickými poměry v nové republice vzdal se této funkce a rozešel se i s T. G. Masarykem. Své kritiky uveřejňoval v extrémních pravicových periodikách. Dílo Josefa Svatopluka Machara: Macharův básnický význam spočívá zvláště v jeho tvorbě z přelomu století, v jeho kritičnosti českého maloměšťanství a k přízemnosti veřejného života. Stal se průkopníkem básnického realismu. Jako satirik a novinář pokračoval Josef Machar v tradicích K. H. Borovského a Jana Nerudy. Jádro Macharovy prózy tvoří fejetony, které publikoval i knižně jako svědectví doby. Literárně cenné jsou Konfese Literáta - 1901, dvoudílné vzpomínkové fejetony Poezie: Confiteor - 1887, první básnická sbírka, vyjadřuje pochybnosti o dobových národních a společenských událostech Letní sonety - 1891 Zimní sonety - 1892 Třetí kniha lyriky - 1892 Jarní sonety - 1893 Podzimní sonety - 1893 Tristium Vindobona I - XX - 1893, politická lyrika má svůj vzor v Ovidiových žalozpěvech z vyhnanství Zde by měly kvést růže - 1894, kritika postavení ženy v soukromém i veřejném životě Magdaléna - 1894, veršovaný román odhalující pokrytectví buržoazní morálky ve vztahu k nevinně padlé ženě Boží bojovníci - 1897 Golgata - 1901, zneužití křesťanského náboženství Svědomí věků -cyklus obrazu života lidstva od nejstarších dob po současnost. Tvoří ho: - V záři helenského slunce - 1906, antika - Jed z Judey - 1906, vznik křesťanství - Barbaři - 1911, triumfující kresťanství - Pohanské plameny - 1911, renesance - Apoštolové - 1911, reformace - Roky za století: 1. Oni, 2. On - 1921, revoluce, Napoleon - Krůčky dějin a Kam to spěje? - 1926, současnost Pozdní verše mají podobu epigramatickou a satirickou, např. Na okraj dnů - 1935 Povídky, fejetony, vzpomínky: Knihy fejetonů I - 1901 Knihy fejetonů II - 1902 Stará próza - 1902 Hrst beletrie - 1905 Próza z let 1904 - 1905 - 1906 Próza z roku 1906 - 1907 Řím - 1907 Veršem i prózou - 1908 Katolické povídky - 1911 Českým životem - 1912 Kriminál - 1918 Antika a křesťanství - 1919 Třicet roků - 1919 Vídeňské profily - 1919 Oni a já I - 1927, vzpomínky s korespondencí Oni a já II - 1929 Korespondence: Čtyřicet let s Aloisem Jiráskem - 1931, dopisy Machara a Jiráska Přátelství básníka - 1947, dopisy Machara a Bezruče …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Josef Svatopluk Machar byl básník, fejetonista, jeden z iniciátorů české moderny.

Josef Svatopluk Machar se narodil v rodině mlynářského stárka, dětství prožil na mnoha místech Středních Čech. Gymnázium vystudoval v Praze. Chtěl se stát důstojníkem, nastoupil jednoroční vojenskou službu, ale roku 1899 přijal místo v Ústavu pro pozemkový úvěr ve Vídni. Do Čech se vrátil až v roce 1918.

Josef Machar udržoval velmi čilý styk s českým kulturním prostředím, přispíval do Herbenova Času a Masarykovy Naší doby. Přátelil se Aloisem Jiráskem a T.G. Masarykem. Výrazně se podílel na bojích mladé literární generace devadesátých let 19. století.

Josef Machar se stal zakladatelem a mluvčím České moderny, jejíž Manifest byl vydán v roce 1895. Jednalo se o básnickou skupinu, která prosazovala proti starší generaci svobodu jedince a jeho tvorby bez poplatnosti tezím a obecným ideálům.

V roce 1916 byl Josef Machar krátce vězněn pro čtyři básně ze sbírky Krůpěje. Po návratu do Prahy působil do roku 1924 jako generální inspektor armády. Zklamán politickými poměry v nové republice vzdal se této funkce a rozešel se i s T. G. Masarykem. Své kritiky uveřejňoval v extrémních pravicových periodikách.

Dílo Josefa Svatopluka Machara:

Macharův básnický význam spočívá zvláště v jeho tvorbě z přelomu století, v jeho kritičnosti českého maloměšťanství a k přízemnosti veřejného života. Stal se průkopníkem básnického realismu.

Jako satirik a novinář pokračoval Josef Machar v tradicích K. H. Borovského a Jana Nerudy. Jádro Macharovy prózy tvoří fejetony, které publikoval i knižně jako svědectví doby.

Literárně cenné jsou Konfese Literáta - 1901, dvoudílné vzpomínkové fejetony

Poezie:

Confiteor - 1887, první básnická sbírka, vyjadřuje pochybnosti o dobových národních a společenských událostech

Letní sonety - 1891
Zimní sonety - 1892
Třetí kniha lyriky - 1892
Jarní sonety - 1893
Podzimní sonety - 1893
Tristium Vindobona I - XX - 1893, politická lyrika má svůj vzor v Ovidiových žalozpěvech z vyhnanství
Zde by měly kvést růže - 1894, kritika postavení ženy v soukromém i veřejném životě

Magdaléna - 1894, veršovaný román odhalující pokrytectví buržoazní morálky ve vztahu k nevinně padlé ženě

Boží bojovníci - 1897
Golgata - 1901, zneužití křesťanského náboženství

Svědomí věků -cyklus obrazu života lidstva od nejstarších dob po současnost. Tvoří ho:
- V záři helenského slunce - 1906, antika
- Jed z Judey - 1906, vznik křesťanství
- Barbaři - 1911, triumfující kresťanství
- Pohanské plameny - 1911, renesance
- Apoštolové - 1911, reformace
- Roky za století: 1. Oni, 2. On - 1921, revoluce, Napoleon
- Krůčky dějin a Kam to spěje? - 1926, současnost

Pozdní verše mají podobu epigramatickou a satirickou, např. Na okraj dnů - 1935

Povídky, fejetony, vzpomínky:
Knihy fejetonů I - 1901
Knihy fejetonů II - 1902
Stará próza - 1902
Hrst beletrie - 1905
Próza z let 1904 - 1905 - 1906
Próza z roku 1906 - 1907
Řím - 1907
Veršem i prózou - 1908
Katolické povídky - 1911
Českým životem - 1912
Kriminál - 1918
Antika a křesťanství - 1919
Třicet roků - 1919
Vídeňské profily - 1919
Oni a já I - 1927, vzpomínky s korespondencí
Oni a já II - 1929

Korespondence:
Čtyřicet let s Aloisem Jiráskem - 1931, dopisy Machara a Jiráska
Přátelství básníka - 1947, dopisy Machara a Bezruče