zavřít
Jan Kozák

prozaik

Narození:
25. 3. 1921 , Roudnice nad Labem, Československo
Úmrtí:
1995  ve věku 73 let,  Praha, Česká Republika  †
Znamení:
beran  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

8 se líbí, 3 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Jan Kozák byl prozaik, jehož dílo je tematicky spjato se dvěma oblastmi - s východním Slovenske, krajem pod Vihorlatem a se sibiřskou tajgou. Jan Kozák se narodil jako syn strojního zámečníka. V roce 1940 maturoval na obchodní akademii v Českých Budějovicích. Po maturitě pracoval v Roudnici nad Labem jako úředník u firmy Meva. V roce 1945 byl členem revolučního národního výboru v Roudnici a vstoupil do KSČ. V roce 1951 absolvoval ústřední politickou školu KSČ a stal se pracovníkem aparátu ÚV KSČ. Přednášel také na Vysoké škole politické ÚV KSČ. V sedmdesátých a osmdesátých letech byl předsedou federálního Svazu československých spisovatelů. Jako stranický pracovník se Jan Kozák účastnil kolektivizace venkova na Slovensku, odkud čerpal náměty ke svým prvním knihám. Náměty čerpal i na svých cestách na Sibiř. Dílo Jana Kozáka: Jan Kozák je typický představitel oficiální tvorby. Předností jeho tvorby je autentičnost a smysl pro nosný konflikt. Jeho první dílo bylo motivačně i dějově podřízeno myšlence kolektivizačních procesů, nechyběl však ani naturalistický pohled na vnitřní svět venkovské ženy. Zcela jinou tvorbou byly Kozákovy knihy čerpající z jeho loveckých výprav na Sibiři. Zde nebyl autor vázán svým politickým postojem a psal zcela spontánně se smyslem pro charakteristické rysy přírody a vzrušivost událostí. Pohledy do oken - 1941, debut, básnická sbírka Horký dech - 1961, povídková kniha. - povídka Mariana Radvaková je nejlepší povídkou knihy, která měla velký ohlas a několikrát vyšla i samostatně. Vycházela i na pokračování časopisecky. Jde o pravdivý a nezkreslený obraz východoslovenské vesnice. Staří lidé tu dlouho žili v zajetí pověr a žena neměla postavení rovnoprávného člověka. I sem však začíná pronikat průmyslová výstavba, združstevňování a mechanizace zemědělství, vesnice spojil se světem autobus. Do tohoto prostředí je zasazen konflikt ženy a dvou mužů. Mariana Radvaková je bez věna provdána do bohaté selské rodiny. Vzbouří se proti moci peněz i vesnickým tradicím. Najde sílu a i se svým dítětem odchází nejen od rodiny, ale i z vesnice. Léčka - 1968, povídková kniha z cikánského prostředí, s otevřeností a kritičností sleduje, jak se možnost rovnoprávného života cikánů mezi ostatními nesnadno proměňuje v realitu. Brání tomu vlastní nepřekonané tradice a návyky i předsudky slovenských vesničanů. .... silná ruka - 1966, román zobrazující kolektivizaci zemědělství ve vesnici Trnávka na východním Slovensku. Na svět padal stín korejské války a v Československu probíhalo zvýšené kolektivizační úsilí. Kolektivizace rozdělila vesnici, kde se někteří dřívější partyzáni a bezzemci nedokázali rozloučit s osobním vlastnictvím půdy, kterou jim nedávno stát přidělil. K románu se autor vrátil v roce 1976 a přepracované dílo nazval Čapí hnízdo. Svatý Michal - 1971, román zachytil vesnici Trnávka již v rozkvětu kolektivní práce, konflikty se řeší smírně a s humoristickým vylehčením. Román posloužil jako předloha k filmům Bouřlivé víno a Zralé víno, kdy je dějiště přeneseno na jižní Moravu. Lovcem v tajze - dvě knihy reporátží ze Sibiře - Na lovu v Bambujce - 1970, umělecké reportáže ze Sibiře zachycují příchod zimy, zprávy o životě potulných lovců, o jejich zvycích a životních pravidlech - U sněžné řeky - 1972, popisuje prudký vpád jara na Sibiři, návrat na sibiřskou tajgu v jarním období Bílý hřebec - 1975, trojice povídek ze sibiřské tajgy, povídky o lásce a sibiřské přírodě, o vtahu místích lidí k hodnotám etickým, společenským i přírodním. Hrdiny povídek jsou lovci, meteorologové, letci, geologové a inženýři. Krutá sibiřská příroda se stává katalyzátorem odkrývajícím vady a zprvu i třeba nepozorovatelné praskliny lidských povah. Podzim v kraji tygrů - 1979, román, zobrazení krásy a drsnosti sibiřské přírody. Spojuje se zde obdiv k přírodní kráse s obrazem prudkého milostného citu, překonávajícího překážky a předsudky. Manželství geologa Ivana je ohroženo tím, že jeho manželka touží po životě ve městě a není ochotna snášet útrapy drsné sibiřské krajiny. Adam a Eva - 1982, román z rodného kraje na Litoměřicku vypráví o životě roudnického sadaře, kterému se podařilo vypěstovat broskvové sady v severních oblastech Čech. Román byl i zfilmován. Černý sobol, hnědý medvěd - 1985, reportáž ze Sibiře Studie, glosy: Prameny tvorby - 1980, výbor z Kozákových článků a projevů, obsahuje oficiální projevy ve funkci ve Svazu československých spisovatelů, glosy na okraj vlastní tvorby, úvahy. Dramatické kapitoly z bojů o kolektivizaci vesnice - 1963, studie Rozhlasové hry: Jímka Slavné výročí …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Jan Kozák byl prozaik, jehož dílo je tematicky spjato se dvěma oblastmi - s východním Slovenske, krajem pod Vihorlatem a se sibiřskou tajgou.

Jan Kozák se narodil jako syn strojního zámečníka. V roce 1940 maturoval na obchodní akademii v Českých Budějovicích. Po maturitě pracoval v Roudnici nad Labem jako úředník u firmy Meva. V roce 1945 byl členem revolučního národního výboru v Roudnici a vstoupil do KSČ. V roce 1951 absolvoval ústřední politickou školu KSČ a stal se pracovníkem aparátu ÚV KSČ. Přednášel také na Vysoké škole politické ÚV KSČ. V sedmdesátých a osmdesátých letech byl předsedou federálního Svazu československých spisovatelů.

Jako stranický pracovník se Jan Kozák účastnil kolektivizace venkova na Slovensku, odkud čerpal náměty ke svým prvním knihám. Náměty čerpal i na svých cestách na Sibiř.

Dílo Jana Kozáka:

Jan Kozák je typický představitel oficiální tvorby. Předností jeho tvorby je autentičnost a smysl pro nosný konflikt. Jeho první dílo bylo motivačně i dějově podřízeno myšlence kolektivizačních procesů, nechyběl však ani naturalistický pohled na vnitřní svět venkovské ženy. Zcela jinou tvorbou byly Kozákovy knihy čerpající z jeho loveckých výprav na Sibiři. Zde nebyl autor vázán svým politickým postojem a psal zcela spontánně se smyslem pro charakteristické rysy přírody a vzrušivost událostí.

Pohledy do oken - 1941, debut, básnická sbírka

Horký dech - 1961, povídková kniha.
- povídka Mariana Radvaková je nejlepší povídkou knihy, která měla velký ohlas a několikrát vyšla i samostatně. Vycházela i na pokračování časopisecky. Jde o pravdivý a nezkreslený obraz východoslovenské vesnice. Staří lidé tu dlouho žili v zajetí pověr a žena neměla postavení rovnoprávného člověka. I sem však začíná pronikat průmyslová výstavba, združstevňování a mechanizace zemědělství, vesnice spojil se světem autobus. Do tohoto prostředí je zasazen konflikt ženy a dvou mužů. Mariana Radvaková je bez věna provdána do bohaté selské rodiny. Vzbouří se proti moci peněz i vesnickým tradicím. Najde sílu a i se svým dítětem odchází nejen od rodiny, ale i z vesnice.

Léčka - 1968, povídková kniha z cikánského prostředí, s otevřeností a kritičností sleduje, jak se možnost rovnoprávného života cikánů mezi ostatními nesnadno proměňuje v realitu. Brání tomu vlastní nepřekonané tradice a návyky i předsudky slovenských vesničanů.

.... silná ruka - 1966, román zobrazující kolektivizaci zemědělství ve vesnici Trnávka na východním Slovensku. Na svět padal stín korejské války a v Československu probíhalo zvýšené kolektivizační úsilí. Kolektivizace rozdělila vesnici, kde se někteří dřívější partyzáni a bezzemci nedokázali rozloučit s osobním vlastnictvím půdy, kterou jim nedávno stát přidělil. K románu se autor vrátil v roce 1976 a přepracované dílo nazval Čapí hnízdo.

Svatý Michal - 1971, román zachytil vesnici Trnávka již v rozkvětu kolektivní práce, konflikty se řeší smírně a s humoristickým vylehčením. Román posloužil jako předloha k filmům Bouřlivé víno a Zralé víno, kdy je dějiště přeneseno na jižní Moravu.

Lovcem v tajze - dvě knihy reporátží ze Sibiře

- Na lovu v Bambujce - 1970, umělecké reportáže ze Sibiře zachycují příchod zimy, zprávy o životě potulných lovců, o jejich zvycích a životních pravidlech

- U sněžné řeky - 1972, popisuje prudký vpád jara na Sibiři, návrat na sibiřskou tajgu v jarním období

Bílý hřebec - 1975, trojice povídek ze sibiřské tajgy, povídky o lásce a sibiřské přírodě, o vtahu místích lidí k hodnotám etickým, společenským i přírodním. Hrdiny povídek jsou lovci, meteorologové, letci, geologové a inženýři. Krutá sibiřská příroda se stává katalyzátorem odkrývajícím vady a zprvu i třeba nepozorovatelné praskliny lidských povah.

Podzim v kraji tygrů - 1979, román, zobrazení krásy a drsnosti sibiřské přírody. Spojuje se zde obdiv k přírodní kráse s obrazem prudkého milostného citu, překonávajícího překážky a předsudky. Manželství geologa Ivana je ohroženo tím, že jeho manželka touží po životě ve městě a není ochotna snášet útrapy drsné sibiřské krajiny.

Adam a Eva - 1982, román z rodného kraje na Litoměřicku vypráví o životě roudnického sadaře, kterému se podařilo vypěstovat broskvové sady v severních oblastech Čech. Román byl i zfilmován.

Černý sobol, hnědý medvěd - 1985, reportáž ze Sibiře

Studie, glosy:
Prameny tvorby - 1980, výbor z Kozákových článků a projevů, obsahuje oficiální projevy ve funkci ve Svazu československých spisovatelů, glosy na okraj vlastní tvorby, úvahy.

Dramatické kapitoly z bojů o kolektivizaci vesnice - 1963, studie

Rozhlasové hry:
Jímka
Slavné výročí

  • Jak pěstovat česnek? Odborník to říká jasně!

    Aha, 14. 10. 2016 Česnek je koření, které člověk buď miluje, nebo nenávidí. V Česku převažují lidé, kteří ho milují, a spousta z nás by si ráda vypěstovala svůj vlastní. Šlechtitel Jan Kozák prozradil, jak na to! … více

  • Místopředsedu Krajského soudu v Brně „napíchli“. Štěnice se našla za gaučem

    Blesk, 20. 1. 2016 Jan Kozák, místopředseda Krajského soudu v Brně, přiznal, že se v jeho kanceláři našla štěnice. Soudce skončil ve funkci koncem loňského září, kancelář ale vyklidil až před Silvestrem. Při následném úklidu a rekonstrukci se pak za sedací soupravou našlo odposlouchávací zařízení. Kdo ho tam dal a zda bylo funkční, to není jasné. O případu informoval web Česká justice. … více

  • Nejíte česnek kvůli žlučníku?Vysaďte si odrůdu, která má říz a neškodí

    Blesk, 5. 2. 2015 Libujete si, že jste si v obchodě koupili krásný český česnek, který měl jako důkaz domácího původu na balení naši vlaječku? „Pokud nemáte svého prověřeného česnekáře, jistotu rozhodně nemáte,“ tvrdí známý český šlechtitel česneku Jan Kozák. „Vedle vína a medu je u česneku nejvíc podvodů se zemí původu.“ … více

Mohli by vás také zajímat…