zavřít
Jan Kozák

prozaik

Narození:
25. 3. 1921 , Roudnice nad Labem, Československo
Úmrtí:
1995  ve věku 73 let,  Praha, Česká Republika  †
Znamení:
beran  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

10 se líbí, 3 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Jan Kozák byl prozaik, jehož dílo je tematicky spjato se dvěma oblastmi - s východním Slovenske, krajem pod Vihorlatem a se sibiřskou tajgou. Jan Kozák se narodil jako syn strojního zámečníka. V roce 1940 maturoval na obchodní akademii v Českých Budějovicích. Po maturitě pracoval v Roudnici nad Labem jako úředník u firmy Meva. V roce 1945 byl členem revolučního národního výboru v Roudnici a vstoupil do KSČ. V roce 1951 absolvoval ústřední politickou školu KSČ a stal se pracovníkem aparátu ÚV KSČ. Přednášel také na Vysoké škole politické ÚV KSČ. V sedmdesátých a osmdesátých letech byl předsedou federálního Svazu československých spisovatelů. Jako stranický pracovník se Jan Kozák účastnil kolektivizace venkova na Slovensku, odkud čerpal náměty ke svým prvním knihám. Náměty čerpal i na svých cestách na Sibiř. Dílo Jana Kozáka: Jan Kozák je typický představitel oficiální tvorby. Předností jeho tvorby je autentičnost a smysl pro nosný konflikt. Jeho první dílo bylo motivačně i dějově podřízeno myšlence kolektivizačních procesů, nechyběl však ani naturalistický pohled na vnitřní svět venkovské ženy. Zcela jinou tvorbou byly Kozákovy knihy čerpající z jeho loveckých výprav na Sibiři. Zde nebyl autor vázán svým politickým postojem a psal zcela spontánně se smyslem pro charakteristické rysy přírody a vzrušivost událostí. Pohledy do oken - 1941, debut, básnická sbírka Horký dech - 1961, povídková kniha. - povídka Mariana Radvaková je nejlepší povídkou knihy, která měla velký ohlas a několikrát vyšla i samostatně. Vycházela i na pokračování časopisecky. Jde o pravdivý a nezkreslený obraz východoslovenské vesnice. Staří lidé tu dlouho žili v zajetí pověr a žena neměla postavení rovnoprávného člověka. I sem však začíná pronikat průmyslová výstavba, združstevňování a mechanizace zemědělství, vesnice spojil se světem autobus. Do tohoto prostředí je zasazen konflikt ženy a dvou mužů. Mariana Radvaková je bez věna provdána do bohaté selské rodiny. Vzbouří se proti moci peněz i vesnickým tradicím. Najde sílu a i se svým dítětem odchází nejen od rodiny, ale i z vesnice. Léčka - 1968, povídková kniha z cikánského prostředí, s otevřeností a kritičností sleduje, jak se možnost rovnoprávného života cikánů mezi ostatními nesnadno proměňuje v realitu. Brání tomu vlastní nepřekonané tradice a návyky i předsudky slovenských vesničanů. .... silná ruka - 1966, román zobrazující kolektivizaci zemědělství ve vesnici Trnávka na východním Slovensku. Na svět padal stín korejské války a v Československu probíhalo zvýšené kolektivizační úsilí. Kolektivizace rozdělila vesnici, kde se někteří dřívější partyzáni a bezzemci nedokázali rozloučit s osobním vlastnictvím půdy, kterou jim nedávno stát přidělil. K románu se autor vrátil v roce 1976 a přepracované dílo nazval Čapí hnízdo. Svatý Michal - 1971, román zachytil vesnici Trnávka již v rozkvětu kolektivní práce, konflikty se řeší smírně a s humoristickým vylehčením. Román posloužil jako předloha k filmům Bouřlivé víno a Zralé víno, kdy je dějiště přeneseno na jižní Moravu. Lovcem v tajze - dvě knihy reporátží ze Sibiře - Na lovu v Bambujce - 1970, umělecké reportáže ze Sibiře zachycují příchod zimy, zprávy o životě potulných lovců, o jejich zvycích a životních pravidlech - U sněžné řeky - 1972, popisuje prudký vpád jara na Sibiři, návrat na sibiřskou tajgu v jarním období Bílý hřebec - 1975, trojice povídek ze sibiřské tajgy, povídky o lásce a sibiřské přírodě, o vtahu místích lidí k hodnotám etickým, společenským i přírodním. Hrdiny povídek jsou lovci, meteorologové, letci, geologové a inženýři. Krutá sibiřská příroda se stává katalyzátorem odkrývajícím vady a zprvu i třeba nepozorovatelné praskliny lidských povah. Podzim v kraji tygrů - 1979, román, zobrazení krásy a drsnosti sibiřské přírody. Spojuje se zde obdiv k přírodní kráse s obrazem prudkého milostného citu, překonávajícího překážky a předsudky. Manželství geologa Ivana je ohroženo tím, že jeho manželka touží po životě ve městě a není ochotna snášet útrapy drsné sibiřské krajiny. Adam a Eva - 1982, román z rodného kraje na Litoměřicku vypráví o životě roudnického sadaře, kterému se podařilo vypěstovat broskvové sady v severních oblastech Čech. Román byl i zfilmován. Černý sobol, hnědý medvěd - 1985, reportáž ze Sibiře Studie, glosy: Prameny tvorby - 1980, výbor z Kozákových článků a projevů, obsahuje oficiální projevy ve funkci ve Svazu československých spisovatelů, glosy na okraj vlastní tvorby, úvahy. Dramatické kapitoly z bojů o kolektivizaci vesnice - 1963, studie Rozhlasové hry: Jímka Slavné výročí …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Jan Kozák byl prozaik, jehož dílo je tematicky spjato se dvěma oblastmi - s východním Slovenske, krajem pod Vihorlatem a se sibiřskou tajgou.

Jan Kozák se narodil jako syn strojního zámečníka. V roce 1940 maturoval na obchodní akademii v Českých Budějovicích. Po maturitě pracoval v Roudnici nad Labem jako úředník u firmy Meva. V roce 1945 byl členem revolučního národního výboru v Roudnici a vstoupil do KSČ. V roce 1951 absolvoval ústřední politickou školu KSČ a stal se pracovníkem aparátu ÚV KSČ. Přednášel také na Vysoké škole politické ÚV KSČ. V sedmdesátých a osmdesátých letech byl předsedou federálního Svazu československých spisovatelů.

Jako stranický pracovník se Jan Kozák účastnil kolektivizace venkova na Slovensku, odkud čerpal náměty ke svým prvním knihám. Náměty čerpal i na svých cestách na Sibiř.

Dílo Jana Kozáka:

Jan Kozák je typický představitel oficiální tvorby. Předností jeho tvorby je autentičnost a smysl pro nosný konflikt. Jeho první dílo bylo motivačně i dějově podřízeno myšlence kolektivizačních procesů, nechyběl však ani naturalistický pohled na vnitřní svět venkovské ženy. Zcela jinou tvorbou byly Kozákovy knihy čerpající z jeho loveckých výprav na Sibiři. Zde nebyl autor vázán svým politickým postojem a psal zcela spontánně se smyslem pro charakteristické rysy přírody a vzrušivost událostí.

Pohledy do oken - 1941, debut, básnická sbírka

Horký dech - 1961, povídková kniha.
- povídka Mariana Radvaková je nejlepší povídkou knihy, která měla velký ohlas a několikrát vyšla i samostatně. Vycházela i na pokračování časopisecky. Jde o pravdivý a nezkreslený obraz východoslovenské vesnice. Staří lidé tu dlouho žili v zajetí pověr a žena neměla postavení rovnoprávného člověka. I sem však začíná pronikat průmyslová výstavba, združstevňování a mechanizace zemědělství, vesnice spojil se světem autobus. Do tohoto prostředí je zasazen konflikt ženy a dvou mužů. Mariana Radvaková je bez věna provdána do bohaté selské rodiny. Vzbouří se proti moci peněz i vesnickým tradicím. Najde sílu a i se svým dítětem odchází nejen od rodiny, ale i z vesnice.

Léčka - 1968, povídková kniha z cikánského prostředí, s otevřeností a kritičností sleduje, jak se možnost rovnoprávného života cikánů mezi ostatními nesnadno proměňuje v realitu. Brání tomu vlastní nepřekonané tradice a návyky i předsudky slovenských vesničanů.

.... silná ruka - 1966, román zobrazující kolektivizaci zemědělství ve vesnici Trnávka na východním Slovensku. Na svět padal stín korejské války a v Československu probíhalo zvýšené kolektivizační úsilí. Kolektivizace rozdělila vesnici, kde se někteří dřívější partyzáni a bezzemci nedokázali rozloučit s osobním vlastnictvím půdy, kterou jim nedávno stát přidělil. K románu se autor vrátil v roce 1976 a přepracované dílo nazval Čapí hnízdo.

Svatý Michal - 1971, román zachytil vesnici Trnávka již v rozkvětu kolektivní práce, konflikty se řeší smírně a s humoristickým vylehčením. Román posloužil jako předloha k filmům Bouřlivé víno a Zralé víno, kdy je dějiště přeneseno na jižní Moravu.

Lovcem v tajze - dvě knihy reporátží ze Sibiře

- Na lovu v Bambujce - 1970, umělecké reportáže ze Sibiře zachycují příchod zimy, zprávy o životě potulných lovců, o jejich zvycích a životních pravidlech

- U sněžné řeky - 1972, popisuje prudký vpád jara na Sibiři, návrat na sibiřskou tajgu v jarním období

Bílý hřebec - 1975, trojice povídek ze sibiřské tajgy, povídky o lásce a sibiřské přírodě, o vtahu místích lidí k hodnotám etickým, společenským i přírodním. Hrdiny povídek jsou lovci, meteorologové, letci, geologové a inženýři. Krutá sibiřská příroda se stává katalyzátorem odkrývajícím vady a zprvu i třeba nepozorovatelné praskliny lidských povah.

Podzim v kraji tygrů - 1979, román, zobrazení krásy a drsnosti sibiřské přírody. Spojuje se zde obdiv k přírodní kráse s obrazem prudkého milostného citu, překonávajícího překážky a předsudky. Manželství geologa Ivana je ohroženo tím, že jeho manželka touží po životě ve městě a není ochotna snášet útrapy drsné sibiřské krajiny.

Adam a Eva - 1982, román z rodného kraje na Litoměřicku vypráví o životě roudnického sadaře, kterému se podařilo vypěstovat broskvové sady v severních oblastech Čech. Román byl i zfilmován.

Černý sobol, hnědý medvěd - 1985, reportáž ze Sibiře

Studie, glosy:
Prameny tvorby - 1980, výbor z Kozákových článků a projevů, obsahuje oficiální projevy ve funkci ve Svazu československých spisovatelů, glosy na okraj vlastní tvorby, úvahy.

Dramatické kapitoly z bojů o kolektivizaci vesnice - 1963, studie

Rozhlasové hry:
Jímka
Slavné výročí

  • Soudce Kozák dostal podmínku za pokus zmanipulovat insolvenční řízení

    Novinky, 21. 11. 2018 Talár a místo v čele jednací místnosti vyměnil za lavici obžalovaných soudce brněnského Krajského soudu Jan Kozák. U místního Městského soudu se zpovídal z pokusu zmanipulovat insolvenční řízení. Ve středu dostal za zneužití pravomoci úřední osoby trest 15 měsíců vězení s podmíněným odkladem na tři roky. Kozákovi hrozilo až pět let vězení. … více

  • Jak pěstovat česnek? Odborník to říká jasně!

    Aha, 14. 10. 2016 Česnek je koření, které člověk buď miluje, nebo nenávidí. V Česku převažují lidé, kteří ho milují, a spousta z nás by si ráda vypěstovala svůj vlastní. Šlechtitel Jan Kozák prozradil, jak na to! … více

  • Místopředsedu Krajského soudu v Brně „napíchli“. Štěnice se našla za gaučem

    Blesk, 20. 1. 2016 Jan Kozák, místopředseda Krajského soudu v Brně, přiznal, že se v jeho kanceláři našla štěnice. Soudce skončil ve funkci koncem loňského září, kancelář ale vyklidil až před Silvestrem. Při následném úklidu a rekonstrukci se pak za sedací soupravou našlo odposlouchávací zařízení. Kdo ho tam dal a zda bylo funkční, to není jasné. O případu informoval web Česká justice. … více

Mohli by vás také zajímat…