zavřít
Jan Beneš

prozaik, publicista

Narození:
26. 3. 1936 , Praha
Úmrtí:
1. 6. 2007  ve věku 71 let,  Obořiště  †
Znamení:
beran  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

1 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Jan Beneš byl český publicista a prozaik. Jan Beneš vystudoval uměleckoprůmyslovou školu, ale po maturitě pracoval jako kulisák v loutkovém divadle, publikoval v Plameni a jiných časopisů. V roce 1966 byl zatčen pro dopisování do Tigridova časopisu Svědectví. V roce 1968 byl omilostněn prezidentem Novotným těsně před jeho abdikací. V roce 1969 Jan Beneš emigroval. Působil na Harvardově univerzitě v USA, na Defense Language Institutu v Moterey v Kalifornii. Po roce 1989 se Jan Beneš vrátil do Čech, kde zůstal od roku 1992 natrvalo. Dílo Jana Beneše: Do literatury vstoupil Jan Beneš dvěma povídkovými knihami, s příběhy mladých lidí, jejich životních snech a představách. Ty byly na tehdejší dobu zcela nesvazácké. Zajímala je muzika, trempink či cestování. Benešův pohled na mládež byl přirozený, projevilo se to i v hovorovém jazyku. Do vrabců jako když střelí Situace - obě 1963 Disproporce – 1969, před emigrací vydal Beneš povídkovou knihu, jejíž příběhy se odehrávají mezi oběma světovými válkami a během okupace. Literární tvorba v zahraničí: Trojúhelník s madonou – 1980, román s autobiografickými prvky z doby své vojenské služby Povídkové cykly: Na místě – 1984 Banánové sny – 1991 Až se se mnou vyspíš…, budeš plakat – 1974 Zelenou nahoru – 1977 Druhý dech – 1975, román, vrchol autorovy tvorby, který byl pozitivně přijat i zahraniční kritikou. Je to dílo konfrontační, kde jsou proti sobě postaveni dva zcela odlišní muži, které v té době spojuje jenom vězení. Americký pitaval – 1994, próza navazuje na Zelenou nahoru a je návratem k životu v Americe Indolence – 1993, vzpomínková kniha věnovaná především šedesátým létům …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Jan Beneš byl český publicista a prozaik.

Jan Beneš vystudoval uměleckoprůmyslovou školu, ale po maturitě pracoval jako kulisák v loutkovém divadle, publikoval v Plameni a jiných časopisů. V roce 1966 byl zatčen pro dopisování do Tigridova časopisu Svědectví. V roce 1968 byl omilostněn prezidentem Novotným těsně před jeho abdikací.

V roce 1969 Jan Beneš emigroval. Působil na Harvardově univerzitě v USA, na Defense Language Institutu v Moterey v Kalifornii.

Po roce 1989 se Jan Beneš vrátil do Čech, kde zůstal od roku 1992 natrvalo.

Dílo Jana Beneše:

Do literatury vstoupil Jan Beneš dvěma povídkovými knihami, s příběhy mladých lidí, jejich životních snech a představách. Ty byly na tehdejší dobu zcela nesvazácké. Zajímala je muzika, trempink či cestování. Benešův pohled na mládež byl přirozený, projevilo se to i v hovorovém jazyku.

Do vrabců jako když střelí
Situace
- obě 1963

Disproporce – 1969, před emigrací vydal Beneš povídkovou knihu, jejíž příběhy se odehrávají mezi oběma světovými válkami a během okupace.

Literární tvorba v zahraničí:
Trojúhelník s madonou – 1980, román s autobiografickými prvky z doby své vojenské služby

Povídkové cykly:
Na místě – 1984
Banánové sny – 1991
Až se se mnou vyspíš…, budeš plakat – 1974
Zelenou nahoru – 1977

Druhý dech – 1975, román, vrchol autorovy tvorby, který byl pozitivně přijat i zahraniční kritikou. Je to dílo konfrontační, kde jsou proti sobě postaveni dva zcela odlišní muži, které v té době spojuje jenom vězení.

Americký pitaval – 1994, próza navazuje na Zelenou nahoru a je návratem k životu v Americe

Indolence – 1993, vzpomínková kniha věnovaná především šedesátým létům

Člen skupiny

  • Jan Urbach: Reakce na skandální slova německé kancléřky Merkelové

    Parlamentnílisty.cz, 21. 6. 2018 Německá kancléřka Angela Merkelová svými výroky o neospravedlnitelnosti poválečného odsunu Němců z Československa vnesla do naší většinové společnosti značné rozhořčení. Přinášíme několik zajímavých ohlasů a v závěru také předvídavá poválečná slova prezidenta Edvarda Beneše. Dlužno také připomenout, že diskutující oceňují prakticky okamžité kritické vyjádření prezidenta Miloše Zemana a předsedy vlády Andreje Babiše. Mnozí se ovšem podivují skutečnosti, že zcela odtažitě se ke skandálnímu vyjádření A. Mertlové chová česká diplomacie. … více

  • Pithart Beneše za komunisty „sjel“, děkan ho hájí: Tragická postava dějin

    Blesk, 27. 2. 2018 Edvarda Beneše, který v rozhodující okamžik února 1948 ustoupil komunistům, nešetří někdejší šéf Senátu a expremiér Petr Pithart. Podle něj Beneš v rozhodujících chvílích neobstál. Děkan Právnické fakulty UK v Praze Jan Kuklík je však v souvislosti s únorovým komunistickým převratem, od kterého uplynulo 70 let, k Benešovi smířlivější. Do složité situace ho vmanévrovali i ministři, kteří podali demisi. A v jeho rozhodnutí ho i nechali. … více

  • Expert čeká „bratrovražedný boj“ o Hrad: Drahoš může vypadnout, optika Prahy, voliči Zemana mlčící v průzkumech. Rozhodnou ti, kteří minule trestali Schwarzenberga

    Parlamentnílisty.cz, 8. 1. 2018 POLITOLOGOVÉ Rozhodnuto v prvním kole? „Méně pravděpodobné,“ říká známý politolog Jan Kubáček, který vysvětluje, co všechno může hrát roli v bitvě o Hrad. „Bude velmi důležité sledovat, jaké vzkazy padnou od Andreje Babiše nebo jestli se objeví nějaký apel ze strany SPD Tomia Okamury, případně levicových stran,“ říká Kubáček, který také připomíná, jak potrestali voliči Karla Schwarzenberga za jeho výrok o Edvardu Benešovi, a upozorňuje, že poslední slovo bude mít středový a konzervativní volič. Jisté je pouze to, že po prvním kole začne „bratrovražedný boj“. … více