zavřít
Jan Beneš

prozaik, publicista

Narození:
26. 3. 1936 , Praha
Úmrtí:
1. 6. 2007  ve věku 71 let,  Obořiště  †
Znamení:
beran  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

2 se líbí, 1 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Jan Beneš byl český publicista a prozaik. Jan Beneš vystudoval uměleckoprůmyslovou školu, ale po maturitě pracoval jako kulisák v loutkovém divadle, publikoval v Plameni a jiných časopisů. V roce 1966 byl zatčen pro dopisování do Tigridova časopisu Svědectví. V roce 1968 byl omilostněn prezidentem Novotným těsně před jeho abdikací. V roce 1969 Jan Beneš emigroval. Působil na Harvardově univerzitě v USA, na Defense Language Institutu v Moterey v Kalifornii. Po roce 1989 se Jan Beneš vrátil do Čech, kde zůstal od roku 1992 natrvalo. Dílo Jana Beneše: Do literatury vstoupil Jan Beneš dvěma povídkovými knihami, s příběhy mladých lidí, jejich životních snech a představách. Ty byly na tehdejší dobu zcela nesvazácké. Zajímala je muzika, trempink či cestování. Benešův pohled na mládež byl přirozený, projevilo se to i v hovorovém jazyku. Do vrabců jako když střelí Situace - obě 1963 Disproporce – 1969, před emigrací vydal Beneš povídkovou knihu, jejíž příběhy se odehrávají mezi oběma světovými válkami a během okupace. Literární tvorba v zahraničí: Trojúhelník s madonou – 1980, román s autobiografickými prvky z doby své vojenské služby Povídkové cykly: Na místě – 1984 Banánové sny – 1991 Až se se mnou vyspíš…, budeš plakat – 1974 Zelenou nahoru – 1977 Druhý dech – 1975, román, vrchol autorovy tvorby, který byl pozitivně přijat i zahraniční kritikou. Je to dílo konfrontační, kde jsou proti sobě postaveni dva zcela odlišní muži, které v té době spojuje jenom vězení. Americký pitaval – 1994, próza navazuje na Zelenou nahoru a je návratem k životu v Americe Indolence – 1993, vzpomínková kniha věnovaná především šedesátým létům …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Jan Beneš byl český publicista a prozaik.

Jan Beneš vystudoval uměleckoprůmyslovou školu, ale po maturitě pracoval jako kulisák v loutkovém divadle, publikoval v Plameni a jiných časopisů. V roce 1966 byl zatčen pro dopisování do Tigridova časopisu Svědectví. V roce 1968 byl omilostněn prezidentem Novotným těsně před jeho abdikací.

V roce 1969 Jan Beneš emigroval. Působil na Harvardově univerzitě v USA, na Defense Language Institutu v Moterey v Kalifornii.

Po roce 1989 se Jan Beneš vrátil do Čech, kde zůstal od roku 1992 natrvalo.

Dílo Jana Beneše:

Do literatury vstoupil Jan Beneš dvěma povídkovými knihami, s příběhy mladých lidí, jejich životních snech a představách. Ty byly na tehdejší dobu zcela nesvazácké. Zajímala je muzika, trempink či cestování. Benešův pohled na mládež byl přirozený, projevilo se to i v hovorovém jazyku.

Do vrabců jako když střelí
Situace
- obě 1963

Disproporce – 1969, před emigrací vydal Beneš povídkovou knihu, jejíž příběhy se odehrávají mezi oběma světovými válkami a během okupace.

Literární tvorba v zahraničí:
Trojúhelník s madonou – 1980, román s autobiografickými prvky z doby své vojenské služby

Povídkové cykly:
Na místě – 1984
Banánové sny – 1991
Až se se mnou vyspíš…, budeš plakat – 1974
Zelenou nahoru – 1977

Druhý dech – 1975, román, vrchol autorovy tvorby, který byl pozitivně přijat i zahraniční kritikou. Je to dílo konfrontační, kde jsou proti sobě postaveni dva zcela odlišní muži, které v té době spojuje jenom vězení.

Americký pitaval – 1994, próza navazuje na Zelenou nahoru a je návratem k životu v Americe

Indolence – 1993, vzpomínková kniha věnovaná především šedesátým létům

Člen skupiny

  • Plzeňsko za hranou kapacit: „Už nedokážeme poskytnout adekvátní péči všem,“ přiznala hejtmanka

    Blesk, 17. 2. 2021 Lůžkové kapacity nemocnic v Plzeňském kraji pro pacienty s covidem jsou za pomyslnou hranou možností zdravotnického systému. Pokud bude epidemiologická zátěž narůstat, což se děje, nezbude než pro pacienty hledat volné kapacity kdekoli po republice. ČTK to ve středu řekl krajský koordinátor lůžkové péče Jan Beneš. Nemocnice v kraji pečují nyní o víc covidových pacientů než při podzimním vrcholu pandemie. Nemocnice ve Stodu a v Sušici jsou už zaplněné a jejich pacienty si rozdělují ostatní nemocnice v kraji. Hejtmanka Plzeňského kraje Ilona Mauritzová i primátor Plzně Martin Baxa (oba ODS) proto naléhavě vyzývají obyvatele k důslednému dodržování opatření proti šíření koronaviru. Hejtmanka navíc uvedla, že se zatím nebude uzavírat žádný okres. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) dnes řekl, že kvůli špatné epidemické situaci se uvažovalo o uzavření Tachovska, vyřešilo se to ale ve spolupráci s hlavní hygieničkou jinak. … více

  • „Rasista, masový vrah.“ Někdo počmáral sochu Edvarda Beneše, případ řeší policie

    Blesk, 3. 9. 2020 Na podstavec sochy bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše v Praze na Loretánském náměstí někdo sprejem napsal, že byl rasista a masový vrah. Policie o tom ve čtvrtek informovala na twitteru, po pachateli pátrá. Podle mluvčího pražských policistů Jana Daňka se nápis na soše objevil nejspíš v noci na čtvrtek. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) čin odsoudil. Socha spadá do správy Galerie hlavního města Prahy. Podle vedoucí jejího PR oddělení Michaely Vrchotové nechá galerie nápis odstranit, škoda zatím není vyčíslená. … více

  • Ne všichni pohraničníci za komunismu byli grázlové, kteří stříleli na lidi. Říká nadšenec Němeček, který na Šumavě zpřístupňuje pevnůstky

    Parlamentnílisty.cz, 1. 7. 2020 REPORTÁŽ Je dobré být hrdinou, ale není dobré být mrtvolou. Proto s rozhodnutím prezidenta Edvarda Beneše podvolit se mnichovskému diktátu souhlasím. Za bývalého režimu nebyli všichni pohraničníci grázlové, kteří stříleli po lidech, jak se o tom dnes soudí. O těchto dvou tuzemských historických tématech, které doposud vzbuzují velké emoce, jsme hovořili s Janem Němečkem, jenž na Šumavě zpřístupnil dvě pevnůstky. … více