zavřít
Ivan Olbracht

překladatel, prozaik, novinář

Narození:
6. 1. 1882 , Semily
Úmrtí:
30. 12. 1952  ve věku 70 let,  Praha, Československo  †
Znamení:
kozoroh  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
česká
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

77 se líbí, 22 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Ivan Olbracht, vlastním jménem Kamil Zeman, byl prozaik a novinář. Ivan Olbracht se narodil v rodině advokáta a spisovatele Antala Staška (vl. jménem Antonín Zeman). Matka pocházela z česko-židovské rodiny. Po absolvování gymnázia ve Dvoře Králové nad Labem v roce 1900 se Ivan Olbracht odebral na studia práv do Berlína. Po dvou letech pokračoval ve studiu v Praze. Zde však brzy přestoupil na filozofii, obor historie - zeměpis. V roce 1909 univerzitu opustil a začal se věnovat žurnalistice. Publikoval v Dělnických listech, v Právo lidu, Rudém právu aj. Věnoval se politické činnosti, nejdříve v sociálně demokratické levici, potom v komunistické straně. Za svou politickou aktivitu byl Ivan Olbracht dvakrát vězněn. Z komunistické strany byl jako iniciátor tzv. manifestu sedmi vyloučen, Po odchodu z politiky pracoval Ivan Olbracht jako spisovatel z povolání. Ve Vídni se seznámil s Helenou Malířovou, spisovatelkou a novinářkou, s níž ho potom vázalo dlouholeté soužití. Ve 30. letech 20. století jezdil Ivan Olbracht k delším pobytům na Podkarpatskou Rus, kde čerpal inspiraci pro svou další tvorbu. V době německé okupace žil Ivan Olbracht ve Stříbrci u Třeboně a účastnil se odboje ve styku s partyzány. Po válce pracoval v různých státních a stranických funkcích. Dílo Ivana Olbrachta: Olbrachtovo životní prozaické dílo může být členěno do tří etap. Pro první etapu i pro další vývoj tvorby se stala charakteristickou postava zlého muže. O zlých samotářích - 1913, jde o tři povídky, všechny jsou o vyděděncích ze společnosti - Joska, Ferko a Paulína - Rasík a pes - Bratr Žak Žalář nejtemnější - 1916, psychologický román o slepém muži, který z chorobné žárlivosti činí ze svého vnitřního osamocení svůj životní program - týrá všechny kolem sebe. Podivné přátelství herce Jesenia - 1919, román herecký a válečný o dvou protikladných osobnostech Ve druhém období jde o pokusy o syntézu, románovou reportáž a literaturu dokumentu. Devět veselých povídek z Rakouska i z republiky - 1927, v roce 1948 vydáno pod titulem Bejvávalo - humoristické a satirické povídky. Populární povídka Prstýnek byla zfilmována. Anna proletářka - 1928, román, v němž autor zachytil politické uvědomování venkovské dívky pod vlivem muže - dělníka v běhu politických událostí roku 1920. Zamřížované zrcadlo - 1930, dokumentární reportážní próza s autobiografickým podkladem z ostravského vězení Do třetí etapy tvorby přivedla Ivana Olbrachta stále důkladnější znalost Podkarpatské Rusi, kde se téměř trvale usadil ve vsi Koločava. Nikola Šuhaj loupežník - 1933, baladický román, v němž se propojuje legenda se skutečností. Na základě reálného osudu vytváří lidovou pověst o boji proti bezpráví Země beze jména - 1932, kniha reportáží zabývajících se sociální, politickou a národnostní problematikou Podkarpatské Rusi Hory a staletí - 1935, kniha rozšířených reportáží ze Země beze jména Golet v údolí - 1937, povídkový triptych zachycuje izolovaný život pravověrných židů v Polaně. - Zázrak s Julčou, tragikomická novela - Událost v mikve, tragikomická novela, mikve je rituální lázeň - O smutných očích Hany Karadžičové, vrchol knihy. Dívka Hanele se zamiluje do křtěného žida, stane se jeho ženou a odchází z domova prokleta rodinou a souvěrci. Vyprovází i žalozpěv jejího děda, jako by zemřela. Závěrečné období Olbrachtovy tvorby je určeno většinou dětem a mládeži: Biblické příběhy - 1939, příběhy ze Starého zákona Čtení z Bible kralické - vydáno posmrtně 1958 Ze starých letopisů - 1940, příběhy z českých kronik O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách - 1947, staroindické bajky Reportáže: Obrazy se soudobého Ruska - 1920 - 21, 3 svazky Cesta za poznáním - 1952 Ivan Olbracht psal i filmové scénáře, např. k filmům Marijka, Nevěrnice atd. Překládal zejména z němčiny. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Ivan Olbracht, vlastním jménem Kamil Zeman, byl prozaik a novinář.

Ivan Olbracht se narodil v rodině advokáta a spisovatele Antala Staška (vl. jménem Antonín Zeman). Matka pocházela z česko-židovské rodiny.

Po absolvování gymnázia ve Dvoře Králové nad Labem v roce 1900 se Ivan Olbracht odebral na studia práv do Berlína. Po dvou letech pokračoval ve studiu v Praze. Zde však brzy přestoupil na filozofii, obor historie - zeměpis. V roce 1909 univerzitu opustil a začal se věnovat žurnalistice. Publikoval v Dělnických listech, v Právo lidu, Rudém právu aj. Věnoval se politické činnosti, nejdříve v sociálně demokratické levici, potom v komunistické straně.

Za svou politickou aktivitu byl Ivan Olbracht dvakrát vězněn. Z komunistické strany byl jako iniciátor tzv. manifestu sedmi vyloučen, Po odchodu z politiky pracoval Ivan Olbracht jako spisovatel z povolání.

Ve Vídni se seznámil s Helenou Malířovou, spisovatelkou a novinářkou, s níž ho potom vázalo dlouholeté soužití.

Ve 30. letech 20. století jezdil Ivan Olbracht k delším pobytům na Podkarpatskou Rus, kde čerpal inspiraci pro svou další tvorbu.

V době německé okupace žil Ivan Olbracht ve Stříbrci u Třeboně a účastnil se odboje ve styku s partyzány. Po válce pracoval v různých státních a stranických funkcích.

Dílo Ivana Olbrachta:

Olbrachtovo životní prozaické dílo může být členěno do tří etap.

Pro první etapu i pro další vývoj tvorby se stala charakteristickou postava zlého muže.

O zlých samotářích - 1913, jde o tři povídky, všechny jsou o vyděděncích ze společnosti
- Joska, Ferko a Paulína
- Rasík a pes
- Bratr Žak

Žalář nejtemnější - 1916, psychologický román o slepém muži, který z chorobné žárlivosti činí ze svého vnitřního osamocení svůj životní program - týrá všechny kolem sebe.

Podivné přátelství herce Jesenia - 1919, román herecký a válečný o dvou protikladných osobnostech

Ve druhém období jde o pokusy o syntézu, románovou reportáž a literaturu dokumentu.

Devět veselých povídek z Rakouska i z republiky - 1927, v roce 1948 vydáno pod titulem Bejvávalo - humoristické a satirické povídky. Populární povídka Prstýnek byla zfilmována.

Anna proletářka - 1928, román, v němž autor zachytil politické uvědomování venkovské dívky pod vlivem muže - dělníka v běhu politických událostí roku 1920.

Zamřížované zrcadlo - 1930, dokumentární reportážní próza s autobiografickým podkladem z ostravského vězení

Do třetí etapy tvorby přivedla Ivana Olbrachta stále důkladnější znalost Podkarpatské Rusi, kde se téměř trvale usadil ve vsi Koločava.

Nikola Šuhaj loupežník - 1933, baladický román, v němž se propojuje legenda se skutečností. Na základě reálného osudu vytváří lidovou pověst o boji proti bezpráví

Země beze jména - 1932, kniha reportáží zabývajících se sociální, politickou a národnostní problematikou Podkarpatské Rusi

Hory a staletí - 1935, kniha rozšířených reportáží ze Země beze jména

Golet v údolí - 1937, povídkový triptych zachycuje izolovaný život pravověrných židů v Polaně.
- Zázrak s Julčou, tragikomická novela
- Událost v mikve, tragikomická novela, mikve je rituální lázeň
- O smutných očích Hany Karadžičové, vrchol knihy. Dívka Hanele se zamiluje do křtěného žida, stane se jeho ženou a odchází z domova prokleta rodinou a souvěrci. Vyprovází i žalozpěv jejího děda, jako by zemřela.

Závěrečné období Olbrachtovy tvorby je určeno většinou dětem a mládeži:
Biblické příběhy - 1939, příběhy ze Starého zákona
Čtení z Bible kralické - vydáno posmrtně 1958
Ze starých letopisů - 1940, příběhy z českých kronik
O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách - 1947, staroindické bajky

Reportáže:
Obrazy se soudobého Ruska - 1920 - 21, 3 svazky
Cesta za poznáním - 1952

Ivan Olbracht psal i filmové scénáře, např. k filmům Marijka, Nevěrnice atd. Překládal zejména z němčiny.

  • VIDEO: Při čelním střetu dvou vozidel v Brandýse nad Labem zemřel člověk

    Blesk, 16. 7. 2014 V ulici Ivana Olbrachta v Brandýse nad Labem došlo v úterý krátce po 21:30 k vážné nehodě, respektive k čelnímu střetu dvou osobních vozidel (Škoda Favorit a Škoda Octavia combi). … více

  • Hejtman otevřel nově vybavenou třídu v Koločavě. Poděkovali mu československými písničkami

    Parlamentnílisty.cz, 1. 10. 2013 Kompletního vybavení jedné třídy, nového chemického kabinetu, zakoupení sportovních potřeb i částečného zařízení kuchyně se dočkali žáci v koločavské základní škole. Pardubický kraj na to tomuto školskému zařízení, kde se nachází muzeum Ivana Olbrachta, věnoval prostřednictvím dobročinného fondu ViZa 150 tisíc korun. Slavnostního otevření třídy se zúčastnil osobně hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Žáci mu poděkovali československými písničkami. Ty připomněly společnou historii. … více

  • Hejtman otevřel nově vybavenou třídu v Koločavě. Poděkovali mu československými písničkami

    Parlamentnílisty.cz, 1. 10. 2013 Kompletního vybavení jedné třídy, nového chemického kabinetu, zakoupení sportovních potřeb i částečného zařízení kuchyně se dočkali žáci v Koločavské základní škole. Pardubický kraj na to tomuto školskému zařízení, kde se nachází muzeum Ivana Olbrachta, věnoval prostřednictvím dobročinného fondu ViZa 150 tisíc korun. Slavnostního otevření třídy se zúčastnil osobně hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Žáci mu poděkovali československými písničkami. Ty připomněly společnou historii. … více

Mohli by vás také zajímat…