Francois Villon

básník

Narození:
Červenec1431 , Paříž, Francie
Úmrtí:
Přidej datum úmrtí Francie  †
Znamení:
-
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

40 se líbí, 11 se nelíbí

Francois Villon (vlastním jménem Francois de Montcorbier), představitel francouzské poezie 15. století. Narodil se asi roku 1431. Pocházel z chudých poměrů, původně se jmenoval Francois Montcorbiér. Ujal se ho a vychoval vzdělaný kněz Guillaume de Villon, který mu dal své jméno a vzdělání. Absolvoval Sorbonnu, ale rezignoval na kariéru a místo toho vedl výrazně nezakořeněný způsob života. Miloval hospody, rvačky, ženy. Okolnosti svedly Villona na scestí rváče, zloděje a tuláka, stal se kumpánem dobrodruhů z pařížského podsvětí. Smrtelně při souboji zranil kněze, hrozil mu trest smrti. Prchá z Paříže do Angers, je omilostněn. Vrací se zpět do Příže, ale tam se podílel na vyloupení teologické fakulty. Znovu prchá z Paříže, chvíli působí na dvoře vévody Orleánského v Blois, chvíli v cele biskupa D\'Aussigny v Meun nad Loirou. Roku 1461 se opět vrací do Paříže. 1462 je kvůli jistému nedorozumění zatčen a posléze propuštěn s podmínkou, že splatí co roku 1456 ukradl. V zimě téhož roku se připlete ke rvačce a končí opět v Chateletu. Je odsouzen k trestu smrti oběšením, 5.ledna 1463 je tento trest zmírněn na desetileté vyhnanství. Po roce 1463 mizí všechny zprávy o něm. Vlivní Villonovi přátelé museli mnohdy nasadit všechny síly, aby svého chráněnce dostali z dosahu šibenice. Jeho život provázely skandály, styky s pařížskou spodinou a s podsvětím, násilné činy, útěky před spravedlností, opakované pobyty ve vězení. Před nejhorším ho uchránily styky s nejvyšší francouzskou společností. Villon dovedl i vznešených středověkých témat využít k parodii, dovedl je však také naplnit hlubokým prožitkem. V jeho dílech bojovalo dobro se zlem, náboženská vroucnost s cynismem, vážnost s vtipem, pocit marnosti světa je střídán požitkem z pozemských darů. Rozlamuje středověká pouta a konvence, např. tím, že porušuje tradiční žánry, uvědomuje si svou osobnost, své individuální rysy. Do svých básní zašifroval řadu jmen svých přátel, nepřátel i lidí, o nichž nic nevíme. Francois Villon je i přes svou poplatnost době středověku považován za prvního moderního básníka nejen ve Francii, ale i v Evropě. Život i dílo Francoise Villona se stalo a i nadále stává inspirací pro mnoho spisovatelů a překladatelů ( u nás např. J. Loukotová, O. Fischer), verše z jeho děl se staly významným repertoárem velkých i malých divadel (u nás např. divadlo Viola). Dílo François Villona: - Odkaz (Le Lais) - básnická skladba, která se dochovala v pěti rukopisech z konce 15.století pod různými názvy (většinou jako „Závěť“ - sám autor byl ovšem proti tomuto názvu). Pojmenování Malá závěť (či Malý Testament) se u nás používá proto, že pod tímto názvem byla Villonova prvotina chybně přeložena do češtiny a slovenštiny. Tato básnická skladba obsahuje 40 osmiveršových slok, čili 320 veršů. Vznikla jako dílo jeho „ztřeštěného mládí“ v zimě roku 1456. - Závěť – také Velký testament (Le Testament) – 1461-1462 – básnická sbírka, jedno z nejpozoruhodnějších děl pozdní středověké lyriky. Dílo obsahuje 2023 verše, sestává z 185 osmislabičných oktávů skloubených bohatými rýmy. Sjednocujícím prvkem díla je parodické smíšení vysokých a nízkých poloh, tradičně ostře oddělených. Jde o soubor topograficky vázaný na Paříž hospod a paláců, balady jsou často pojaty jako věcné odkazy jednotlivým osobám, obsahují všechny běžné tematické i stylové rejstříky poezie pozdního středověku od dvorské, náboženské až k „bláznivé“ písni. - Kodicil - Balady v žargoně - Já Francois Villon - balada na téma vévody Orleánského, kterou složil v Blois - Balada o zobáčku Pařížanek - Paříž hraje prim …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Francois Villon (vlastním jménem Francois de Montcorbier), představitel francouzské poezie 15. století. Narodil se asi roku 1431. Pocházel z chudých poměrů, původně se jmenoval Francois Montcorbiér. Ujal se ho a vychoval vzdělaný kněz Guillaume de Villon, který mu dal své jméno a vzdělání. Absolvoval Sorbonnu, ale rezignoval na kariéru a místo toho vedl výrazně nezakořeněný způsob života.

Miloval hospody, rvačky, ženy. Okolnosti svedly Villona na scestí rváče, zloděje a tuláka, stal se kumpánem dobrodruhů z pařížského podsvětí. Smrtelně při souboji zranil kněze, hrozil mu trest smrti. Prchá z Paříže do Angers, je omilostněn. Vrací se zpět do Příže, ale tam se podílel na vyloupení teologické fakulty. Znovu prchá z Paříže, chvíli působí na dvoře vévody Orleánského v Blois, chvíli v cele biskupa D\'Aussigny v Meun nad Loirou. Roku 1461 se opět vrací do Paříže. 1462 je kvůli jistému nedorozumění zatčen a posléze propuštěn s podmínkou, že splatí co roku 1456 ukradl. V zimě téhož roku se připlete ke rvačce a končí opět v Chateletu. Je odsouzen k trestu smrti oběšením, 5.ledna 1463 je tento trest zmírněn na desetileté vyhnanství.

Po roce 1463 mizí všechny zprávy o něm. Vlivní Villonovi přátelé museli mnohdy nasadit všechny síly, aby svého chráněnce dostali z dosahu šibenice. Jeho život provázely skandály, styky s pařížskou spodinou a s podsvětím, násilné činy, útěky před spravedlností, opakované pobyty ve vězení. Před nejhorším ho uchránily styky s nejvyšší francouzskou společností.

Villon dovedl i vznešených středověkých témat využít k parodii, dovedl je však také naplnit hlubokým prožitkem. V jeho dílech bojovalo dobro se zlem, náboženská vroucnost s cynismem, vážnost s vtipem, pocit marnosti světa je střídán požitkem z pozemských darů. Rozlamuje středověká pouta a konvence, např. tím, že porušuje tradiční žánry, uvědomuje si svou osobnost, své individuální rysy. Do svých básní zašifroval řadu jmen svých přátel, nepřátel i lidí, o nichž nic nevíme.

Francois Villon je i přes svou poplatnost době středověku považován za prvního moderního básníka nejen ve Francii, ale i v Evropě.

Život i dílo Francoise Villona se stalo a i nadále stává inspirací pro mnoho spisovatelů a překladatelů ( u nás např. J. Loukotová, O. Fischer), verše z jeho děl se staly významným repertoárem velkých i malých divadel (u nás např. divadlo Viola).

Dílo François Villona:

- Odkaz (Le Lais) - básnická skladba, která se dochovala v pěti rukopisech z konce 15.století pod různými názvy (většinou jako „Závěť“ - sám autor byl ovšem proti tomuto názvu). Pojmenování Malá závěť (či Malý Testament) se u nás používá proto, že pod tímto názvem byla Villonova prvotina chybně přeložena do češtiny a slovenštiny. Tato básnická skladba obsahuje 40 osmiveršových slok, čili 320 veršů. Vznikla jako dílo jeho „ztřeštěného mládí“ v zimě roku 1456.
- Závěť – také Velký testament (Le Testament) – 1461-1462 – básnická sbírka, jedno z nejpozoruhodnějších děl pozdní středověké lyriky. Dílo obsahuje 2023 verše, sestává z 185 osmislabičných oktávů skloubených bohatými rýmy. Sjednocujícím prvkem díla je parodické smíšení vysokých a nízkých poloh, tradičně ostře oddělených. Jde o soubor topograficky vázaný na Paříž hospod a paláců, balady jsou často pojaty jako věcné odkazy jednotlivým osobám, obsahují všechny běžné tematické i stylové rejstříky poezie pozdního středověku od dvorské, náboženské až k „bláznivé“ písni.
- Kodicil
- Balady v žargoně
- Já Francois Villon - balada na téma vévody Orleánského, kterou složil v Blois
- Balada o zobáčku Pařížanek
- Paříž hraje prim

  • Jukněte: Takové erotické hrátky se odehrávají při hudbě Ondry Brzobohatého

    Super.cz, 28. 10. 2012 Tohle si vychutnal opravdu každý, kdo zavítal na křest nové desky z muzikálu Já, Francois Villon. Principál Divadla Na Jezerce Jan Hrušínský totiž připravil na jevišti ukázku, která vzbudila zejména u pánů bujné erotické fantazie. … více

  • Nuzota z lidí lotry činí, vzkazuje Villon z Jezerky

    Novinky, 27. 3. 2012 Nestává se naštěstí příliš často, aby autoři uměleckého díla umřeli při jeho přípravě. V oblasti muzikálové tvorby je nejznámější tragédie Jonathana Larsona, který skonal na tepennou výduť čtrnáct dnů před premiérou kultovního Rent na Broadwayi. „S Jiřím Hubačem a Pavlem Vrbou jsme připravovali projekt Já, Francois Villon skoro dva roky,“ svěřil se po premiéře posmutněle principál a producent Divadla Na Jezerce Jan Hrušínský. Autor hudby Ondřej Brzobohatý a režisér, choreograf Radek Balaš pracovali už jenom s Hubačovým a Vrbovým odkazem. … více

  • Františka Čížková: Pavle, dej si v nebi dvojku červeného

    Blesk, 8. 9. 2011 Co napsat k smrti člověka, který vám byl svého času velmi blízký? Co napsat k smrti geniálního básníka, mistra slova Pavla Vrby, jehož jste občas chtěli zabít, ale stejně ho museli milovat? Jeho skon musí kdekoho dostat. Z tohoto světa totiž odešel poeta, legendární textař, ale také chlap s velkým srdcem. Tak trochu Francois Villon českých rockerů… … více