Ferdinand Peroutka

prozaik, žurnalista, dramatik a esejista

Narození:
6. 2. 1895 , Praha
Úmrtí:
20. 4. 1978  ve věku 83 let,  New York, USA  †
Znamení:
vodnář  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
česká
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

29 se líbí, 5 se nelíbí

Ferdinand Peroutka byl prozaik, esejista, dramatik a významný český politický žurnalista 20. století žijící od roku 1948 v exilu. Ferdinand Peroutka se narodil v Praze, otec byl inspektorem státních drah. V roce 1905 začal studovat gymnázium, ale krátce před maturitou školu opustil a byl zaměstnán jako výtvarný referent Času. Před odvodem do armády na počátku 1. světové války se nějaký čas ukrýval v Rakousku a Německu. Nakonec byl pro zdravotní nezpůsobilost vojenské služby zproštěn. Po převratu pokračoval Ferdinand Peroutka v žurnalistické práci. V letech 1919 - 1923 pracoval jako redaktor deníku Tribuna, v letech 1924 - 39 byl šéfredaktorem týdeníku Přítomnost. Zároveň byl politickým redaktorem deníku Lidové noviny, kde byl jeho kolegou i Karel Čapek, se kterým se přátelil a patřil k jeho pátečníkům. Za 2. světové války byl Ferdinand Peroutka v letech 1939 - 45 vězněn v koncentračních táborech v Dachau a Buchnwaldu. Po sovobození se vrátil k žurnalistice v novinách Svobodné noviny a Dnešek. V roce 1948 pro zásadní nesouhlas s komunismem odešel Ferdinand Peroutka natrvalo do exilu. Krátce pobýval v Anglii a v roce 1950 se odstěhoval do USA. Bydlel v New Yorku a v letech 1951 - 61 byl ředitelem československého vysílání Svobodné Evropy, s níž stále pracoval i později. Urna s popelem Ferdinanda Peroutky byla v roce 1991 převezena do Prahy a uložena na Vyšehradském hřbitově. Dílo Ferdinanda Peroutky: Největší část své tvůrčí energie věnoval Ferdinand Peroutka politické žurnalistice. Do literatury zasahoval v časopisech a revuí jako kritik a kulturně-politický komentátor. Životním názorovým a profesním vzorem Ferdinanda Peroutky byl K. H. Borovský. Svými literárními postoji zaujímal postavení blízké T. G. Masarykovi. Velmi si vážil Karla Čapka. Próza: Z deníku žurnalistova - 1922, soubor povídkových fejeotnů z Tribuny Oblak a valčík - 1976, panoramatický román o osudech několika českých lidí za 2. světové války Pozdější život Panny - vydáno posmrtně v Torontu 1980, autor domýšlí vztah jedince a dějin v jiném podání než je historická realita. Vychází z nápadu možného zachránění Johanky z Arku před upálením a sleduje tragikomický osud hrdinky, která přežila své životní poslání Dramata: Oblak a valčík - 1948, podle stejnojmenného románu Šťastlivec Sulla - 1991, z římských dějin 1. století př. n. l., vyšlo časopisecky v Divadelní revui Kdybych se ještě jednou narodil - 1992, modelové situace ve vztahu muže a ženy, vydáno ve Světu a divadlo Eseje a publicistika: Politické eseje a statě: Jací jsme - 1924 Boje o dnešek - 1925 Kdo nás osvobodil? - 1927 Ano a ne - 1932 Budování státu - 1933 - 36, nejvýznamnější petisvazkové Peroutkovo dílo zachycující vývoj republiky v letech 1918 - 2. Pátý díl nebyl dokončen. Osobnost, chaos a zlozvyky - 1939, kritické soudy o literatuře Tak nebo tak - 1947, politické statě TGM představuje plukovníka Cunninghama - Curych 1977 Budeme pokračovat - vydáno posmrtně v Torontu 1984, rozhlasové komentáře o literatuře a umění v letech 1952 - 76 Muž přítomnosti - vydáno posmrtně v Curychu 1985 Sluší-li se býti realistou - posmrtně 1993, výbor z literární publicistiky …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Ferdinand Peroutka byl prozaik, esejista, dramatik a významný český politický žurnalista 20. století žijící od roku 1948 v exilu.

Ferdinand Peroutka se narodil v Praze, otec byl inspektorem státních drah. V roce 1905 začal studovat gymnázium, ale krátce před maturitou školu opustil a byl zaměstnán jako výtvarný referent Času. Před odvodem do armády na počátku 1. světové války se nějaký čas ukrýval v Rakousku a Německu. Nakonec byl pro zdravotní nezpůsobilost vojenské služby zproštěn.

Po převratu pokračoval Ferdinand Peroutka v žurnalistické práci. V letech 1919 - 1923 pracoval jako redaktor deníku Tribuna, v letech 1924 - 39 byl šéfredaktorem týdeníku Přítomnost. Zároveň byl politickým redaktorem deníku Lidové noviny, kde byl jeho kolegou i Karel Čapek, se kterým se přátelil a patřil k jeho pátečníkům.

Za 2. světové války byl Ferdinand Peroutka v letech 1939 - 45 vězněn v koncentračních táborech v Dachau a Buchnwaldu. Po sovobození se vrátil k žurnalistice v novinách Svobodné noviny a Dnešek.

V roce 1948 pro zásadní nesouhlas s komunismem odešel Ferdinand Peroutka natrvalo do exilu. Krátce pobýval v Anglii a v roce 1950 se odstěhoval do USA. Bydlel v New Yorku a v letech 1951 - 61 byl ředitelem československého vysílání Svobodné Evropy, s níž stále pracoval i později.

Urna s popelem Ferdinanda Peroutky byla v roce 1991 převezena do Prahy a uložena na Vyšehradském hřbitově.

Dílo Ferdinanda Peroutky:

Největší část své tvůrčí energie věnoval Ferdinand Peroutka politické žurnalistice. Do literatury zasahoval v časopisech a revuí jako kritik a kulturně-politický komentátor.

Životním názorovým a profesním vzorem Ferdinanda Peroutky byl K. H. Borovský. Svými literárními postoji zaujímal postavení blízké T. G. Masarykovi. Velmi si vážil Karla Čapka.

Próza:
Z deníku žurnalistova - 1922, soubor povídkových fejeotnů z Tribuny
Oblak a valčík - 1976, panoramatický román o osudech několika českých lidí za 2. světové války

Pozdější život Panny - vydáno posmrtně v Torontu 1980, autor domýšlí vztah jedince a dějin v jiném podání než je historická realita. Vychází z nápadu možného zachránění Johanky z Arku před upálením a sleduje tragikomický osud hrdinky, která přežila své životní poslání

Dramata:
Oblak a valčík - 1948, podle stejnojmenného románu
Šťastlivec Sulla - 1991, z římských dějin 1. století př. n. l., vyšlo časopisecky v Divadelní revui

Kdybych se ještě jednou narodil - 1992, modelové situace ve vztahu muže a ženy, vydáno ve Světu a divadlo

Eseje a publicistika:
Politické eseje a statě:
Jací jsme - 1924
Boje o dnešek - 1925
Kdo nás osvobodil? - 1927
Ano a ne - 1932

Budování státu - 1933 - 36, nejvýznamnější petisvazkové Peroutkovo dílo zachycující vývoj republiky v letech 1918 - 2. Pátý díl nebyl dokončen.

Osobnost, chaos a zlozvyky - 1939, kritické soudy o literatuře
Tak nebo tak - 1947, politické statě
TGM představuje plukovníka Cunninghama - Curych 1977

Budeme pokračovat - vydáno posmrtně v Torontu 1984, rozhlasové komentáře o literatuře a umění v letech 1952 - 76

Muž přítomnosti - vydáno posmrtně v Curychu 1985
Sluší-li se býti realistou - posmrtně 1993, výbor z literární publicistiky

Ferdinand Peroutka v Magazínu Osobnosti

  • Hádky o Peroutu pokračují. Spisovatelova vnučka i Hrad podají dovolání

    Hádky o Peroutu pokračují. Spisovatelova vnučka i Hrad podají dovolání

    23. 9. 2016 10:48 Pražský hrad nezveřejní omluvu vnučce Ferdinanda Peroutky Terezii Kaslové za to, že prezident Miloš Zeman jejího dědečka označil za autora článku "Hitler je gentleman". Podá dovolání k Nejvyššímu soudu a žádá o odklad. Dovolání podá i Kaslová, kterou krok Hradu nepřekvapil.… více

  • Zemanovo vítězství aneb Jak číst rozsudek v kauze Peroutka

    Zemanovo vítězství aneb Jak číst rozsudek v kauze Peroutka

    19. 9. 2016 12:20 Většina médií kvitovala rozhodnutí Městské soudu v Praze, na základ kterého se Česká republika, jsa odpovědná za výroky prezidenta Miloše Zemana, musí omluvit vnučce Ferdinanda Peroutky za tvrzení, která Miloš Zeman pronesl na adresu tohoto novináře. Pokud si však prostudujeme citovaný rozsudek, zjistíme, že skutečným vítězem této soudní pře je Miloš Zeman a Terezie Kaslová je poraženou, popř. se u ní jedná o vítězství Pyrrhovo, píše v článku pro HlídacíPes.org právník Aleš Rozehnal.… více

  • Hrad se musí za Zemanova slova o Peroutkovi omluvit

    Hrad se musí za Zemanova slova o Peroutkovi omluvit

    1. 9. 2016 16:07 Kancelář prezidenta republiky se musí omluvit vnučce Ferdinanda Peroutky za to, že prezident Miloš Zeman spisovateli přisoudil autorství článku Hitler je gentleman. Za jiné výroky se podle pražského městského soudu omlouvat nemusí. Rozhodnutí je pravomocné. … více

  • Spor Zemana o Peroutku zaplatí stát? Hrad na rozsudek kašle!

    Aha, 24. 9. 2016 Neomluvíme se, i když nám to pravomocně nařídil soud! To vzkazuje veřejnosti Kancelář prezidenta republiky v souvislosti se sporem s Terezií Kaslovou, vnučkou prvorepublikového novináře Ferdinanda Peroutky. Toho Miloš Zeman (71) opakovaně označil za autora článku »Hitler je gentleman«. … více

  • Rozjetý Marek Benda: Lidé kolem Zemana se nechtějí omlouvat nikdy a za nic

    Parlamentnílisty.cz, 23. 9. 2016 Spor o Ferdinanda Peroutku nekončí. Obě strany se dovolávají k Nevyššímu soudu. Neměla by se Kancelář prezidenta republiky omluvit, jestliže byl vydán pravomocný verdikt? Poslanec Marek Benda (ODS) je přesvědčen, že by se Kancelář prezidenta republiky omluvit měla, jenže to neudělá, protože lidé kolem Zemana se neomlouvají nikdy a za nic. Bohužel to může poškodit důvěru lidí v právní stát. … více

  • Za výroky o Peroutkovi bude tratit stát, ne prezident

    Parlamentnílisty.cz, 23. 9. 2016 Vnučka Ferdinanda Peroutky Terezie Kaslová by mohla požadovat po exekutorech, aby zajistily omluvu Kanceláře prezidenta republiky, i když kancelář podá proti rozhodnutí dovolání a požádá o odklad vykonatelnosti. ČTK to řekl ústavní právník Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Exekutor by mohl omluvu podle pravomocného rozsudku vynucovat například pokutami, ty by ale platila Česká republika, dodal. … více