zavřít
Ferdinand Peroutka

prozaik, žurnalista, dramatik a esejista

Narození:
6. 2. 1895 , Praha
Úmrtí:
20. 4. 1978  ve věku 83 let,  New York, USA  †
Znamení:
vodnář  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

39 se líbí, 9 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Ferdinand Peroutka byl prozaik, esejista, dramatik a významný český politický žurnalista 20. století žijící od roku 1948 v exilu. Ferdinand Peroutka se narodil v Praze, otec byl inspektorem státních drah. V roce 1905 začal studovat gymnázium, ale krátce před maturitou školu opustil a byl zaměstnán jako výtvarný referent Času. Před odvodem do armády na počátku 1. světové války se nějaký čas ukrýval v Rakousku a Německu. Nakonec byl pro zdravotní nezpůsobilost vojenské služby zproštěn. Po převratu pokračoval Ferdinand Peroutka v žurnalistické práci. V letech 1919 - 1923 pracoval jako redaktor deníku Tribuna, v letech 1924 - 39 byl šéfredaktorem týdeníku Přítomnost. Zároveň byl politickým redaktorem deníku Lidové noviny, kde byl jeho kolegou i Karel Čapek, se kterým se přátelil a patřil k jeho pátečníkům. Za 2. světové války byl Ferdinand Peroutka v letech 1939 - 45 vězněn v koncentračních táborech v Dachau a Buchnwaldu. Po sovobození se vrátil k žurnalistice v novinách Svobodné noviny a Dnešek. V roce 1948 pro zásadní nesouhlas s komunismem odešel Ferdinand Peroutka natrvalo do exilu. Krátce pobýval v Anglii a v roce 1950 se odstěhoval do USA. Bydlel v New Yorku a v letech 1951 - 61 byl ředitelem československého vysílání Svobodné Evropy, s níž stále pracoval i později. Urna s popelem Ferdinanda Peroutky byla v roce 1991 převezena do Prahy a uložena na Vyšehradském hřbitově. Dílo Ferdinanda Peroutky: Největší část své tvůrčí energie věnoval Ferdinand Peroutka politické žurnalistice. Do literatury zasahoval v časopisech a revuí jako kritik a kulturně-politický komentátor. Životním názorovým a profesním vzorem Ferdinanda Peroutky byl K. H. Borovský. Svými literárními postoji zaujímal postavení blízké T. G. Masarykovi. Velmi si vážil Karla Čapka. Próza: Z deníku žurnalistova - 1922, soubor povídkových fejeotnů z Tribuny Oblak a valčík - 1976, panoramatický román o osudech několika českých lidí za 2. světové války Pozdější život Panny - vydáno posmrtně v Torontu 1980, autor domýšlí vztah jedince a dějin v jiném podání než je historická realita. Vychází z nápadu možného zachránění Johanky z Arku před upálením a sleduje tragikomický osud hrdinky, která přežila své životní poslání Dramata: Oblak a valčík - 1948, podle stejnojmenného románu Šťastlivec Sulla - 1991, z římských dějin 1. století př. n. l., vyšlo časopisecky v Divadelní revui Kdybych se ještě jednou narodil - 1992, modelové situace ve vztahu muže a ženy, vydáno ve Světu a divadlo Eseje a publicistika: Politické eseje a statě: Jací jsme - 1924 Boje o dnešek - 1925 Kdo nás osvobodil? - 1927 Ano a ne - 1932 Budování státu - 1933 - 36, nejvýznamnější petisvazkové Peroutkovo dílo zachycující vývoj republiky v letech 1918 - 2. Pátý díl nebyl dokončen. Osobnost, chaos a zlozvyky - 1939, kritické soudy o literatuře Tak nebo tak - 1947, politické statě TGM představuje plukovníka Cunninghama - Curych 1977 Budeme pokračovat - vydáno posmrtně v Torontu 1984, rozhlasové komentáře o literatuře a umění v letech 1952 - 76 Muž přítomnosti - vydáno posmrtně v Curychu 1985 Sluší-li se býti realistou - posmrtně 1993, výbor z literární publicistiky …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Ferdinand Peroutka byl prozaik, esejista, dramatik a významný český politický žurnalista 20. století žijící od roku 1948 v exilu.

Ferdinand Peroutka se narodil v Praze, otec byl inspektorem státních drah. V roce 1905 začal studovat gymnázium, ale krátce před maturitou školu opustil a byl zaměstnán jako výtvarný referent Času. Před odvodem do armády na počátku 1. světové války se nějaký čas ukrýval v Rakousku a Německu. Nakonec byl pro zdravotní nezpůsobilost vojenské služby zproštěn.

Po převratu pokračoval Ferdinand Peroutka v žurnalistické práci. V letech 1919 - 1923 pracoval jako redaktor deníku Tribuna, v letech 1924 - 39 byl šéfredaktorem týdeníku Přítomnost. Zároveň byl politickým redaktorem deníku Lidové noviny, kde byl jeho kolegou i Karel Čapek, se kterým se přátelil a patřil k jeho pátečníkům.

Za 2. světové války byl Ferdinand Peroutka v letech 1939 - 45 vězněn v koncentračních táborech v Dachau a Buchnwaldu. Po sovobození se vrátil k žurnalistice v novinách Svobodné noviny a Dnešek.

V roce 1948 pro zásadní nesouhlas s komunismem odešel Ferdinand Peroutka natrvalo do exilu. Krátce pobýval v Anglii a v roce 1950 se odstěhoval do USA. Bydlel v New Yorku a v letech 1951 - 61 byl ředitelem československého vysílání Svobodné Evropy, s níž stále pracoval i později.

Urna s popelem Ferdinanda Peroutky byla v roce 1991 převezena do Prahy a uložena na Vyšehradském hřbitově.

Dílo Ferdinanda Peroutky:

Největší část své tvůrčí energie věnoval Ferdinand Peroutka politické žurnalistice. Do literatury zasahoval v časopisech a revuí jako kritik a kulturně-politický komentátor.

Životním názorovým a profesním vzorem Ferdinanda Peroutky byl K. H. Borovský. Svými literárními postoji zaujímal postavení blízké T. G. Masarykovi. Velmi si vážil Karla Čapka.

Próza:
Z deníku žurnalistova - 1922, soubor povídkových fejeotnů z Tribuny
Oblak a valčík - 1976, panoramatický román o osudech několika českých lidí za 2. světové války

Pozdější život Panny - vydáno posmrtně v Torontu 1980, autor domýšlí vztah jedince a dějin v jiném podání než je historická realita. Vychází z nápadu možného zachránění Johanky z Arku před upálením a sleduje tragikomický osud hrdinky, která přežila své životní poslání

Dramata:
Oblak a valčík - 1948, podle stejnojmenného románu
Šťastlivec Sulla - 1991, z římských dějin 1. století př. n. l., vyšlo časopisecky v Divadelní revui

Kdybych se ještě jednou narodil - 1992, modelové situace ve vztahu muže a ženy, vydáno ve Světu a divadlo

Eseje a publicistika:
Politické eseje a statě:
Jací jsme - 1924
Boje o dnešek - 1925
Kdo nás osvobodil? - 1927
Ano a ne - 1932

Budování státu - 1933 - 36, nejvýznamnější petisvazkové Peroutkovo dílo zachycující vývoj republiky v letech 1918 - 2. Pátý díl nebyl dokončen.

Osobnost, chaos a zlozvyky - 1939, kritické soudy o literatuře
Tak nebo tak - 1947, politické statě
TGM představuje plukovníka Cunninghama - Curych 1977

Budeme pokračovat - vydáno posmrtně v Torontu 1984, rozhlasové komentáře o literatuře a umění v letech 1952 - 76

Muž přítomnosti - vydáno posmrtně v Curychu 1985
Sluší-li se býti realistou - posmrtně 1993, výbor z literární publicistiky

Ferdinand Peroutka v našich článcích

  • Zdanění církevních restitucí: Když se z lidí dělají hlupáci

    Zdanění církevních restitucí: Když se z lidí dělají hlupáci

    17. 10. 2019 19:38 Svým rozhodnutím zrušit zdanění církevních náhrad se Ústavní soud projevil jako důležitá pojistka právního státu u nás. Politická reprezentace naopak v tomto i mnoha dalších případech selhává. Ve snaze se zavděčit voličům je ochotná je z dlouhodobého hlediska poškodit. Co s tím?… více

  • Fotografky, které zvěčnily (nejen) smutného Karla Čapka

    Fotografky, které zvěčnily (nejen) smutného Karla Čapka

    1. 10. 2019 17:23 Před sto lety se narodila dvojčata Olga a Staša Jílovské. Sestry vyrůstaly obklopeny prvorepublikovou kulturní elitou, staly se známými fotografkami a za druhé světové války též pomáhaly odbojářům.… více

  • Karel Poláček, humorista s truchlivým koncem

    Karel Poláček, humorista s truchlivým koncem

    22. 3. 2019 19:58 U knížek Karla Poláčka se někteří lidé hlasitě smějí, i když je čtou po několikáté. Konec života jednoho z nejznámějších českých humoristů však veselý nebyl.… více

  • Berwid-Buquoy (KDU-ČSL): Jan Bervida a jeho zpravodajské akce „Svobodné Evropy“

    Parlamentnílisty.cz, 30. 3. 2020 Dne 25.02. 1949 si ředitel americké CIA, Allen Welsh Dulles, pozval k sobě vedení „Rady svobodného Československa“ (The Council of Free Czechoslovakia) ve složení Petr Zenkl, Ing. Jan Bervida, Julius Firt a Ferdinand Peroutka. … více

  • Ferdinand Peroutka bude mít v Praze 5 sochu. Stát by mohla blízko domu, kam si pro něj přišli nacisté

    Blesk, 2. 3. 2020 Novinář a spisovatel Ferdinand Peroutka bude mít v Praze 5 sochu. Stát by mohla v parku u vily Portheimka na Smíchově nedaleko radnice městské části, uvedla mluvčí Spojených sil pro Prahu (TOP 09 a STAN) Šárka Kuželová. Peroutkovi zastupitelé Prahy 5 již udělili čestné občanství. Novinář se dostal do centra pozornosti také kvůli slovům prezidenta Miloše Zemana, který v lednu 2015 hovořil o selhání intelektuálů při nástupu nacismu. Vnučka novináře Terezie Kaslová požaduje po státu za prezidentova slova omluvu. … více

  • Kauza Peroutkovy vnučky: Hradní právník trvá na výchovném trestu, z prezidenta nelze dělat trhací kalendář

    Parlamentnílisty.cz, 27. 1. 2020 Právník Marek Nespala se v Českém rozhlase důrazně opřel do vnučky Ferdinanda Peroutky Terezie Kaslové a popsal, proč by měla být výchovně potrestána. Prý ji v minulosti upozorňoval, že nemá prezidenta žalovat, ale ona ho neposlechla. A teď by za to měla pocítit nějakou sankci. Osobně je prý navíc přesvědčen, že sám Peroutka by žalobu nepodal. Jak na to přišel? Nahlédněte. … více