zavřít
Zdeněk Nejedlý

publicista, historik, kritik

Narození:
10. 2. 1878 , Litomyšl
Úmrtí:
9. 3. 1962  ve věku 84 let,  Praha  †
Znamení:
vodnář  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

7 se líbí, 16 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Zdeněk Nejedlý byl publicista, autor studií z dějin národní a světové hudby a monografií českých realistických spisovatelů a skladatelů. Kritik a aktivní činitel komunistické strany. Zdeněk Nejedlý se narodil v učitelské rodině s hudebními tradicemi. Po absolvování gymnázia v rodném městě, vystudoval historii a estetiku na Filozofické fakultě UK v Praze. Ve svých 20 letech se stal Nejedlý členem Královské české společnosti nauk, v roce 1905 docentem, v roce 1909 mimořádným a od roku 1919 řádným profesorem hudební vědy na Karlově univerzitě. Kromě studia dějin hudby se Zdeněk Nejedlý věnoval organizování českého hudebního života a kritické činnosti v časopisech. Co se týče jeho osobního vztahu k hudbě, byl Zdeněk Nejedlý konzervativní, pro nové umělecké směry neměl příliš pochopení. Avantgarda mu nebyla blízká.Přesto jí otevřel svůj čtrnáctideník Var (1921 – 1930). Od 20.let zastával Nejedlý čelné funkce v různých levicových organizacích. Německou okupaci prožil v moskevské emigraci, kde vystupoval s pořady vysílanými do vlasti. Po osvobození působil ve vysokých státních funkcích, byl i ministrem školství, ministrem sociální péče, náměstkem ministerského předsedy a od roku 1953 prezidentem Československé akademie věd. Po 2. světové válce, kdy Zdeněk Nejedlý vstoupil do komunistické strany a pracoval aktivně ve veřejném, politickém a kulturním životě, politiku strany často nekriticky prosazoval. Založil tzv. jiráskovskou akci – nové souborné vydání Jiráskových spisů s jeho komentáři. Prosadil založení Muzea Aloise Jiráska, inicioval obnovu Betlémské kaple a zřízení Památníku národního písemnictví. Dílo Zdeňka Nejedlého: Odborné dílo Zdeňka Nejedlého je velmi obsáhlé a dotýká se řady vědních disciplín. Napsal monografie o řadě osobností, vědecká díla o dějinách české hudby, kladl důraz na dobu husitskou a na přínos obrození pro obnovu českého vědomí a české státnosti. Jeho publikace po roce 1945 byly obměnami starších prací, převážně se zjednodušenou argumentací. Odborné práce: Dějiny předhusitského zpěvu v Čechách – 1904 Počátky husitského zpěvu – 1907 Dějiny husitského zpěvu za válek husitských – 1913 František Palacký – 1921 Vítězslav Novák – 1921 Božena Němcová – 1927 Bedřich Smetana – 1924 – 33, 4 sv., nedokončená monografie. T. G. Masaryk – 1930 – 37, 5 sv. F. X. Šalda – 1937 Lenin – 1937 – 38- 2 sv. Jan Kollár – 1943 Komunisté – dědici velkých tradic českého národa – 1946 Dějiny Sovětského svazu – 1948 Čtyři studie o Aloisu Jiráskovi – 1949 O úkolech naší literatury – 1949 Dějiny národa českého – 1949, 1955 – 2 sv. O literatuře – 1953 Doslovy k souboru Spisů Aloise Jiráska „Odkaz národu“ – 1960 …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Zdeněk Nejedlý byl publicista, autor studií z dějin národní a světové hudby a monografií českých realistických spisovatelů a skladatelů. Kritik a aktivní činitel komunistické strany.

Zdeněk Nejedlý se narodil v učitelské rodině s hudebními tradicemi. Po absolvování gymnázia v rodném městě, vystudoval historii a estetiku na Filozofické fakultě UK v Praze.
Ve svých 20 letech se stal Nejedlý členem Královské české společnosti nauk, v roce 1905 docentem, v roce 1909 mimořádným a od roku 1919 řádným profesorem hudební vědy na Karlově univerzitě.

Kromě studia dějin hudby se Zdeněk Nejedlý věnoval organizování českého hudebního života a kritické činnosti v časopisech.

Co se týče jeho osobního vztahu k hudbě, byl Zdeněk Nejedlý konzervativní, pro nové umělecké směry neměl příliš pochopení. Avantgarda mu nebyla blízká.Přesto jí otevřel svůj čtrnáctideník Var (1921 – 1930).

Od 20.let zastával Nejedlý čelné funkce v různých levicových organizacích. Německou okupaci prožil v moskevské emigraci, kde vystupoval s pořady vysílanými do vlasti.

Po osvobození působil ve vysokých státních funkcích, byl i ministrem školství, ministrem sociální péče, náměstkem ministerského předsedy a od roku 1953 prezidentem Československé akademie věd.

Po 2. světové válce, kdy Zdeněk Nejedlý vstoupil do komunistické strany a pracoval aktivně ve veřejném, politickém a kulturním životě, politiku strany často nekriticky prosazoval.
Založil tzv. jiráskovskou akci – nové souborné vydání Jiráskových spisů s jeho komentáři.
Prosadil založení Muzea Aloise Jiráska, inicioval obnovu Betlémské kaple a zřízení Památníku národního písemnictví.

Dílo Zdeňka Nejedlého:

Odborné dílo Zdeňka Nejedlého je velmi obsáhlé a dotýká se řady vědních disciplín. Napsal monografie o řadě osobností, vědecká díla o dějinách české hudby, kladl důraz na dobu husitskou a na přínos obrození pro obnovu českého vědomí a české státnosti.
Jeho publikace po roce 1945 byly obměnami starších prací, převážně se zjednodušenou argumentací.

Odborné práce:
Dějiny předhusitského zpěvu v Čechách – 1904
Počátky husitského zpěvu – 1907
Dějiny husitského zpěvu za válek husitských – 1913
František Palacký – 1921
Vítězslav Novák – 1921
Božena Němcová – 1927
Bedřich Smetana – 1924 – 33, 4 sv., nedokončená monografie.
T. G. Masaryk – 1930 – 37, 5 sv.
F. X. Šalda – 1937
Lenin – 1937 – 38- 2 sv.
Jan Kollár – 1943
Komunisté – dědici velkých tradic českého národa – 1946
Dějiny Sovětského svazu – 1948
Čtyři studie o Aloisu Jiráskovi – 1949
O úkolech naší literatury – 1949
Dějiny národa českého – 1949, 1955 – 2 sv.
O literatuře – 1953
Doslovy k souboru Spisů Aloise Jiráska „Odkaz národu“ – 1960

Zdeněk Nejedlý v našich článcích

  • Putna: Oslavy vzniku republiky prokázaly prázdnotu většiny národa

    Putna: Oslavy vzniku republiky prokázaly prázdnotu většiny národa

    9. 1. 2019 10:56 Stejně jako se ve 30. letech podceňoval Hitler, nyní se podceňuje Putin, zdůrazňuje v rozhovoru pro Tiscali.cz literární historik Martin C. Putna. Vyzdvihuje, co si můžeme vzít pozitivního pro demokracii z Karla Čapka, a též konstatuje, že všichni, kdo podporují dnešní autoritáře, tím nakadili Masarykovi na hrob. (První část rozhovoru ZDE).… více

  • Kundera je jen třetiřadý přežvaňovávatel, říká Martin C. Putna

    Kundera je jen třetiřadý přežvaňovávatel, říká Martin C. Putna

    6. 1. 2019 20:24 Kam až česká kulturní paměť sahá, jsme součástí světa spíše západního, tedy latinského, říká v rozhovoru pro Tiscali.cz literární historik Martin C. Putna. Hovoří také o úloze českých zemí v době destrukce demokracie, o "české duchovní říši", vzešlé z reformace, či - velmi kriticky - o pražském jaru.… více