![]() |
básník
- Narození:
- 22. 7. 1900 , Benátky nad Jizerou
- Úmrtí:
- 17. 6. 1982 ve věku 81 let †
- Znamení:
- rak
- Výška:
- přidej výšku
- Hodnotit:
Zdeněk Kalista (22. červenec 1900 Benátky nad Jizerou – 17. červen 1982 Praha) byl český historik, básník, literární kritik, editor a překladatel. Svá díla zpočátku podepisoval též jako Z. V. Kalista. V letech 1924–1939 a 1945–1948 působil na Univerzitě Karlově v Praze nejprve jako asistent historického semináře, od roku 1932 jako docent. Stal se jednou z obětí politických procesů a byl odsouzen na 15 let. V roce 1960 byl propuštěn a odešel do penze. V roce 1966 rehabilitován. V tomto pbdobí psal lektorské posudky pro různá nakladatelství a věnoval se překladatelské práci. V letech 1921–1923 byl místopředsedou Literární skupiny, od roku 1928 členem výboru Kruhu českých spisovatelů. Publikoval v celé řadě českých i zahraničních literárních a historických periodik (Host, Cesta, Červen, Kmen, Orfeus, Apolon, Český časopis historický, Památky archeologické, Filozofická revue, Lidová demokracie, Obroda, Arch, Literární listy, Romboid, Sešity). Jako autor hesel se podílel i na Masarykově slovníku naučném. Byl žákem Josefa Pekaře. Svým historickým dílem se zasloužil o znovuobnovený zájem o české baroko: Z legend českého baroka (1934), České baroko (1941), Tvář baroka (1982). Překládal převážně z francouzské literatury (Guillaume Apollinaire, Jules Romains) Díla Zdeněka Kalisty: Diviš Černín (1932) Mládí Humprechta Jana Černína z Chudenic (1932) Kamarád Wolker (1933) Z legend českého baroka (1934) Úvod do politické ideologie českého baroka (1934) Národní motiv úcty svatoprokopské a svatopetrská legenda z roku 1618 (1935) Italský skicář (eseje) (1938) Doba Karla IV. (1939) Čechové, kteří tvořili dějiny světa (1939) Bohuslav Balbín (1939), rozš. vyd. 1967 Zikmund Myslík z Hršova (1940) Blahoslavená Zdislava (1941) Josef Pekař (1941, 1994) České baroko (1941) Hněvej se ty na mne nebo nehněvej (epigramy) (1941) Barokní tradice v našem divadle novodobém (1944) Klementinum (1945) Stručný přehled československých dějin do roku 1306 (1945) Co nám lhali o našich dějinách (1947) Stručné dějiny Československa (1947, 1992) Cesty historikovy (1947) Matěj Vierius (1969) Blahoslavená Zdislava (Řím 1969) Listy z dějin české gotiky (Řím 1969), doplněné vyd. 1991 Město mezi horami (1969) Tváře ve stínu (Medailony) (1969) Listy synu Alšovi o umění (1970) Česká barokní gotika a její žďárské ohnisko (1970) O jedné knihovničce a mládencích kolem ní (1970) Karel IV. Jeho duchovní tvář (1971) Bedřich Bridel (Neapol 1971) Přátelství a osud (Korespondence s J. Wolkerem) (Toronto 1978) Svědectví o Františku Křelinovi (1978) Tvář baroka (Mnichov 1982, Londýn 1983, 1992) Ctihodná Marie Elekta Ježíšova. Po stopách české mystiky v českém baroku (Řím 1975, 1992) Cesta po českých hradech a zámcích, aneb Mezi tím, co je a tím, co není (1993) Veliká noc (1993) Století andělů a ďáblů. Jihočeský barok (1994) Po proudu života II (1997) Po proudu života IV. a V. (rukopis vzpomínek uložený v Literárním archívu Památníku národního písemnictví) …zobrazit celý životopis
Životopis
Zdeněk Kalista (22. červenec 1900 Benátky nad Jizerou – 17. červen 1982 Praha) byl český historik, básník, literární kritik, editor a překladatel.
Svá díla zpočátku podepisoval též jako Z. V. Kalista. V letech 1924–1939 a 1945–1948 působil na Univerzitě Karlově v Praze nejprve jako asistent historického semináře, od roku 1932 jako docent. Stal se jednou z obětí politických procesů a byl odsouzen na 15 let. V roce 1960 byl propuštěn a odešel do penze. V roce 1966 rehabilitován. V tomto pbdobí psal lektorské posudky pro různá nakladatelství a věnoval se překladatelské práci.
V letech 1921–1923 byl místopředsedou Literární skupiny, od roku 1928 členem výboru Kruhu českých spisovatelů.
Publikoval v celé řadě českých i zahraničních literárních a historických periodik (Host, Cesta, Červen, Kmen, Orfeus, Apolon, Český časopis historický, Památky archeologické, Filozofická revue, Lidová demokracie, Obroda, Arch, Literární listy, Romboid, Sešity). Jako autor hesel se podílel i na Masarykově slovníku naučném.
Byl žákem Josefa Pekaře.
Svým historickým dílem se zasloužil o znovuobnovený zájem o české baroko: Z legend českého baroka (1934), České baroko (1941), Tvář baroka (1982).
Překládal převážně z francouzské literatury (Guillaume Apollinaire, Jules Romains)
Mládí Humprechta Jana Černína z Chudenic (1932)
Kamarád Wolker (1933)
Z legend českého baroka (1934)
Úvod do politické ideologie českého baroka (1934)
Národní motiv úcty svatoprokopské a svatopetrská legenda z roku 1618 (1935)
Italský skicář (eseje) (1938)
Doba Karla IV. (1939)
Čechové, kteří tvořili dějiny světa (1939)
Bohuslav Balbín (1939), rozš. vyd. 1967
Zikmund Myslík z Hršova (1940)
Blahoslavená Zdislava (1941)
Josef Pekař (1941, 1994)
České baroko (1941)
Hněvej se ty na mne nebo nehněvej (epigramy) (1941)
Barokní tradice v našem divadle novodobém (1944)
Klementinum (1945)
Stručný přehled československých dějin do roku 1306 (1945)
Co nám lhali o našich dějinách (1947)
Stručné dějiny Československa (1947, 1992)
Cesty historikovy (1947)
Matěj Vierius (1969)
Blahoslavená Zdislava (Řím 1969)
Listy z dějin české gotiky (Řím 1969), doplněné vyd. 1991
Město mezi horami (1969)
Tváře ve stínu (Medailony) (1969)
Listy synu Alšovi o umění (1970)
Česká barokní gotika a její žďárské ohnisko (1970)
O jedné knihovničce a mládencích kolem ní (1970)
Karel IV. Jeho duchovní tvář (1971)
Bedřich Bridel (Neapol 1971)
Přátelství a osud (Korespondence s J. Wolkerem) (Toronto 1978)
Svědectví o Františku Křelinovi (1978)
Tvář baroka (Mnichov 1982, Londýn 1983, 1992)
Ctihodná Marie Elekta Ježíšova. Po stopách české mystiky v českém baroku (Řím 1975, 1992)
Cesta po českých hradech a zámcích, aneb Mezi tím, co je a tím, co není (1993)
Veliká noc (1993)
Století andělů a ďáblů. Jihočeský barok (1994)
Po proudu života II (1997)
Po proudu života IV. a V. (rukopis vzpomínek uložený v Literárním archívu Památníku národního písemnictví)
-
Ministerstvo kultury zažije comeback již dříve odešlých vysokých úředníků
Tiscali, 10. 1. 2014 Na ministerstvo kultury by se mohli s novým ministrem, jímž by se měl stát Daniel Herman (KDU-ČSL), vrátit někteří vysocí úředníci, kteří tam již dříve působili. Funkci prvního náměstka by měl opět zastávat někdejší dlouholetý zaměstnanec ministerstva Zdeněk Novák, zjistila ČTK z důvěryhodných zdrojů. Spekuluje se také o tom, že náměstkyní by mohla být i Kateřina Kalistová (ČSSD), která tuto funkci zastávala v době, kdy úřad vedl Vítězslav Jandák. … více
Poslední komentáře – Zdeněk Kalista
| vstup do diskuze (celkem 0 příspěvků)