![]() |
spisovatel, dramatik a režisér
- Narození:
- 23. 6. 1891 , Háj u Opavy
- Úmrtí:
- 1. 6. 1942 ve věku 50 let, Praha, Československo †
- Znamení:
- rak
- Výška:
- přidej výšku
- Hodnotit:
Vladislav Vančura byl tvůrcem jazykově experimentujících poetických próz z historie i současnosti, dramatik, filmový scénárista. Po otci Vančura pocházel ze starého protestantského rodu písmáků. Dětství prožil v Davli, kde byl otec hospodářským správcem. V dospívání hledal obtížně životní orientaci. Roku 1915 dokončil gymnázium a vystudoval Lékařskou fakultu UK, kterou absolvoval roku 1921. Téhož roku se oženil a s manželkou provozoval lékařskou praxi na Zbraslavi. Od roku 1929 se věnoval pouze literatuře. Vančura byl prvním předsedou uměleckého spolku Devětsil, spolutvůrcem programu avantgardní literatury. Spolupracoval též s komunistickým hnutím, ale roku 1929 podepsal prohlášení proti novému gottwaldovskému vedení a byl z KSČ vyloučen. Z celé Vančurovy tvorby vyvěrá touha odstranit vše, co brání rozvoji svobodné lidské přirozenosti a aktivity. Autor zápasil s konvencemi dosavadní prózy. Nápadný je jeho jazyk čerpající z archaismů biblické češtiny, ale i z hovorové řeči. Čerpal i z tradice velkého evropského románu i současných podnětů expresionismu a dadaismu. Za okupace byl Vančura činný v odboji. V květnu 1942 za stanného práva byl zatčen a 1. června téhož roku popraven. Z DÍLA: Povídkové soubory: Amazonský proud - 1923 Dlouhý, Široký a Bystrozraký - 1924 Pekař Jan Marhoul - 1924 Romány: Pole orná a válečná – 1925 – revoluční tendence blízká proletářské literatuře, ústřední postava, blázen a vrah Řeka, se stává symbolem apokalyptické absurdity války Rozmarné léto – 1926 – letní idyla tří přátel – plavčík, kanovník a major – je narušena příjezdem komediantů s kouzelníkem Arnoštem a krásnou Annou. Jejich příjezd pro trojici přátel znamená vpád něčeho krásného, dotek okouzlení a pošetilého bláznovství. Dílo bylo široce zpopularizování filmovou verzí režiséra J. Menzela (1967). Poslední soud - 1929 Hrdelní pře anebo Přísloví - 1930 Markéta Lazarová – 1931 – baladické vyprávění o lásce a zradě, zbabělosti i krutosti. Archaický jazyk evokuje představu středověku. Zfilmováno roku 1967 režisérem F. Vláčilem. Útěk do Budína - 1932 Luk královny Dorotky – 1932, bylo zfilmováno Konec starých časů – 1924, bylo zfilmováno Tři řeky - 1936 Obrazy z dějin národa českého – I. sv. 1939, II. sv. 1940, III. sv. nedokončen, jeho torzo vydáno v roce 1948 Drama a film: Učitel a žák – 1927 – scénická báseň Nemocná dívka – 1928 - drama Alchymista – 1932 – divadelní hra Jezero Ukereve – 1935 – protest proti rasismu a fašismu Josefina – posmrtně 1947 - veselohra Spolutvůrce filmů: Před maturitou - 1932 Na sluneční straně - 1933 Marijka nevěrnice - 1934 Pro děti: Kubula a Kuba Kubikula - 1931 …zobrazit celý životopis
Životopis
Vladislav Vančura byl tvůrcem jazykově experimentujících poetických próz z historie i současnosti, dramatik, filmový scénárista.
Po otci Vančura pocházel ze starého protestantského rodu písmáků. Dětství prožil v Davli, kde byl otec hospodářským správcem. V dospívání hledal obtížně životní orientaci. Roku 1915 dokončil gymnázium a vystudoval Lékařskou fakultu UK, kterou absolvoval roku 1921. Téhož roku se oženil a s manželkou provozoval lékařskou praxi na Zbraslavi. Od roku 1929 se věnoval pouze literatuře.
Vančura byl prvním předsedou uměleckého spolku Devětsil, spolutvůrcem programu avantgardní literatury. Spolupracoval též s komunistickým hnutím, ale roku 1929 podepsal prohlášení proti novému gottwaldovskému vedení a byl z KSČ vyloučen.
Z celé Vančurovy tvorby vyvěrá touha odstranit vše, co brání rozvoji svobodné lidské přirozenosti a aktivity. Autor zápasil s konvencemi dosavadní prózy. Nápadný je jeho jazyk čerpající z archaismů biblické češtiny, ale i z hovorové řeči. Čerpal i z tradice velkého evropského románu i současných podnětů expresionismu a dadaismu.
Za okupace byl Vančura činný v odboji. V květnu 1942 za stanného práva byl zatčen a 1. června téhož roku popraven.
Z DÍLA:
Povídkové soubory:
Amazonský proud - 1923
Dlouhý, Široký a Bystrozraký - 1924
Pekař Jan Marhoul - 1924
Romány:
Pole orná a válečná – 1925 – revoluční tendence blízká proletářské literatuře,
ústřední postava, blázen a vrah Řeka, se stává
symbolem apokalyptické absurdity války
Rozmarné léto – 1926 – letní idyla tří přátel – plavčík, kanovník a major – je
narušena příjezdem komediantů s kouzelníkem Arnoštem a
krásnou Annou. Jejich příjezd pro trojici přátel znamená vpád
něčeho krásného, dotek okouzlení a pošetilého bláznovství. Dílo
bylo široce zpopularizování filmovou verzí režiséra J. Menzela
(1967).
Poslední soud - 1929
Hrdelní pře anebo Přísloví - 1930
Markéta Lazarová – 1931 – baladické vyprávění o lásce a zradě, zbabělosti i
krutosti. Archaický jazyk evokuje představu středověku.
Zfilmováno roku 1967 režisérem F. Vláčilem.
Útěk do Budína - 1932
Luk královny Dorotky – 1932, bylo zfilmováno
Konec starých časů – 1924, bylo zfilmováno
Tři řeky - 1936
Obrazy z dějin národa českého – I. sv. 1939, II. sv. 1940, III. sv. nedokončen, jeho
torzo vydáno v roce 1948
Drama a film:
Učitel a žák – 1927 – scénická báseň
Nemocná dívka – 1928 - drama
Alchymista – 1932 – divadelní hra
Jezero Ukereve – 1935 – protest proti rasismu a fašismu
Josefina – posmrtně 1947 - veselohra
Spolutvůrce filmů:
Před maturitou - 1932
Na sluneční straně - 1933
Marijka nevěrnice - 1934
Pro děti:
Kubula a Kuba Kubikula - 1931
Útek do Budína (2002)
Konec starých časů (1989)
Kubula a Kuba Kubikula (1986)
Luk královny Dorotky (1970)
Rozmarné léto (1968)
Marketa Lazarová (1967)
Naši furianti (1937)
Marijka nevěrnice (1934)
Před maturitou (1932)
Chirurgie (1988)
Kubula a Kuba Kubikula ve Vareckách a Hrncích (1973)
Kubula a Kuba Kubikula (1956)
Vladislav Vančura v našich článcích
-
Filmový mág František Vláčil
25. 1. 2019 20:16 V tomto domě žil největší básník českého filmu, stojí na pamětní desce v Čínské ulici č. 5 v Praze - Bubenči. Ano, kdo by neznal Markétu Lazarovou nebo Údolí včel? Od úmrtí filmového mága Františka Vláčila uplyne letos dvacet let.… více
-
Tajemná Toyen: Královna české avantgardy, která na svých dílech nikdy nezbohatla
3. 6. 2018 20:15 Záhadné jméno Toyen ukrývá první dámu české meziválečné avantgardy, oceňovanou u nás i v zahraničí. Za její díla dnes platí zájemci horentní sumy. Malířka přitom žila dlouhé roky v levném pařížském hotelu a ze svých děl nikdy nezbohatla.… více
-
Hlavní cenu Trilobit 2021 získali tvůrci dokumentu V síti
Novinky, 29. 1. 2021 Tvůrci dokumentu V síti Barbora Chalupová a Vít Klusák získali cenu Trilobit 2021 za námět, scénář a režii snímku o sexuálním predátorství na internetu. Český filmový a televizní svaz FITES dále udělil poctu za celoživotní dílo v podobě Ceny Vladislava Vančury Janě Brejchové. Letošní vyhlášení vítězů audiovizuálních cen se kvůli pandemii koronaviru uskutečnilo on-line bez diváků v Kulturním domě Plzeňka v Berouně. … více
-
Básník a hudebník Josef Fousek: Milosrdná lež není hříchem
Novinky, 23. 10. 2020 Kniha Bezstarostné cesty je vlastně průvodce po nostalgické krajině vzpomínek. Josef Fousek společně se svým přítelem Vladimírem Bobem Skleničkou putuje romantickým Křivoklátskem a setkává se s tamními rázovitými figurkami. Styl psaní připomíná poetiku Vladislava Vančury i pábitelské krasosmutnění Bohumila Hrabala. … více
-
Legendární Rudolf Hrušínský (✝73) se komunistům nikdy nezaprodal. O co kvůli tomu přišel?
Super.cz, 20. 10. 2020 „Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným,“ pronese pan Antonín Důra, jehož říční lázně mají kvůli špatnému počasí nouzi o návštěvníky. Slavná věta pochází z pera spisovatele Vladislava Vančury, podle jehož půvabné knížky Rozmarné léto natočil Jiří Menzel (✝82) roce 1967 stejnojmenný film. … více
Poslední komentáře – Vladislav Vančura
| vstup do diskuze (celkem 0 příspěvků)