zavřít
Vladislav Vančura

spisovatel, dramatik a režisér

Narození:
23. 6. 1891 , Háj u Opavy
Úmrtí:
1. 6. 1942  ve věku 50 let,  Praha, Československo  †
Znamení:
rak  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

92 se líbí, 18 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Vladislav Vančura byl tvůrcem jazykově experimentujících poetických próz z historie i současnosti, dramatik, filmový scénárista. Po otci Vančura pocházel ze starého protestantského rodu písmáků. Dětství prožil v Davli, kde byl otec hospodářským správcem. V dospívání hledal obtížně životní orientaci. Roku 1915 dokončil gymnázium a vystudoval Lékařskou fakultu UK, kterou absolvoval roku 1921. Téhož roku se oženil a s manželkou provozoval lékařskou praxi na Zbraslavi. Od roku 1929 se věnoval pouze literatuře. Vančura byl prvním předsedou uměleckého spolku Devětsil, spolutvůrcem programu avantgardní literatury. Spolupracoval též s komunistickým hnutím, ale roku 1929 podepsal prohlášení proti novému gottwaldovskému vedení a byl z KSČ vyloučen. Z celé Vančurovy tvorby vyvěrá touha odstranit vše, co brání rozvoji svobodné lidské přirozenosti a aktivity. Autor zápasil s konvencemi dosavadní prózy. Nápadný je jeho jazyk čerpající z archaismů biblické češtiny, ale i z hovorové řeči. Čerpal i z tradice velkého evropského románu i současných podnětů expresionismu a dadaismu. Za okupace byl Vančura činný v odboji. V květnu 1942 za stanného práva byl zatčen a 1. června téhož roku popraven. Z DÍLA: Povídkové soubory: Amazonský proud - 1923 Dlouhý, Široký a Bystrozraký - 1924 Pekař Jan Marhoul - 1924 Romány: Pole orná a válečná – 1925 – revoluční tendence blízká proletářské literatuře, ústřední postava, blázen a vrah Řeka, se stává symbolem apokalyptické absurdity války Rozmarné léto – 1926 – letní idyla tří přátel – plavčík, kanovník a major – je narušena příjezdem komediantů s kouzelníkem Arnoštem a krásnou Annou. Jejich příjezd pro trojici přátel znamená vpád něčeho krásného, dotek okouzlení a pošetilého bláznovství. Dílo bylo široce zpopularizování filmovou verzí režiséra J. Menzela (1967). Poslední soud - 1929 Hrdelní pře anebo Přísloví - 1930 Markéta Lazarová – 1931 – baladické vyprávění o lásce a zradě, zbabělosti i krutosti. Archaický jazyk evokuje představu středověku. Zfilmováno roku 1967 režisérem F. Vláčilem. Útěk do Budína - 1932 Luk královny Dorotky – 1932, bylo zfilmováno Konec starých časů – 1924, bylo zfilmováno Tři řeky - 1936 Obrazy z dějin národa českého – I. sv. 1939, II. sv. 1940, III. sv. nedokončen, jeho torzo vydáno v roce 1948 Drama a film: Učitel a žák – 1927 – scénická báseň Nemocná dívka – 1928 - drama Alchymista – 1932 – divadelní hra Jezero Ukereve – 1935 – protest proti rasismu a fašismu Josefina – posmrtně 1947 - veselohra Spolutvůrce filmů: Před maturitou - 1932 Na sluneční straně - 1933 Marijka nevěrnice - 1934 Pro děti: Kubula a Kuba Kubikula - 1931 …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Vladislav Vančura byl tvůrcem jazykově experimentujících poetických próz z historie i současnosti, dramatik, filmový scénárista.

Po otci Vančura pocházel ze starého protestantského rodu písmáků. Dětství prožil v Davli, kde byl otec hospodářským správcem. V dospívání hledal obtížně životní orientaci. Roku 1915 dokončil gymnázium a vystudoval Lékařskou fakultu UK, kterou absolvoval roku 1921. Téhož roku se oženil a s manželkou provozoval lékařskou praxi na Zbraslavi. Od roku 1929 se věnoval pouze literatuře.

Vančura byl prvním předsedou uměleckého spolku Devětsil, spolutvůrcem programu avantgardní literatury. Spolupracoval též s komunistickým hnutím, ale roku 1929 podepsal prohlášení proti novému gottwaldovskému vedení a byl z KSČ vyloučen.

Z celé Vančurovy tvorby vyvěrá touha odstranit vše, co brání rozvoji svobodné lidské přirozenosti a aktivity. Autor zápasil s konvencemi dosavadní prózy. Nápadný je jeho jazyk čerpající z archaismů biblické češtiny, ale i z hovorové řeči. Čerpal i z tradice velkého evropského románu i současných podnětů expresionismu a dadaismu.

Za okupace byl Vančura činný v odboji. V květnu 1942 za stanného práva byl zatčen a 1. června téhož roku popraven.

Z DÍLA:

Povídkové soubory:
Amazonský proud - 1923
Dlouhý, Široký a Bystrozraký - 1924
Pekař Jan Marhoul - 1924

Romány:
Pole orná a válečná – 1925 – revoluční tendence blízká proletářské literatuře,
ústřední postava, blázen a vrah Řeka, se stává
symbolem apokalyptické absurdity války
Rozmarné léto – 1926 – letní idyla tří přátel – plavčík, kanovník a major – je
narušena příjezdem komediantů s kouzelníkem Arnoštem a
krásnou Annou. Jejich příjezd pro trojici přátel znamená vpád
něčeho krásného, dotek okouzlení a pošetilého bláznovství. Dílo
bylo široce zpopularizování filmovou verzí režiséra J. Menzela
(1967).
Poslední soud - 1929
Hrdelní pře anebo Přísloví - 1930
Markéta Lazarová – 1931 – baladické vyprávění o lásce a zradě, zbabělosti i
krutosti. Archaický jazyk evokuje představu středověku.
Zfilmováno roku 1967 režisérem F. Vláčilem.
Útěk do Budína - 1932
Luk královny Dorotky – 1932, bylo zfilmováno
Konec starých časů – 1924, bylo zfilmováno
Tři řeky - 1936
Obrazy z dějin národa českého – I. sv. 1939, II. sv. 1940, III. sv. nedokončen, jeho
torzo vydáno v roce 1948

Drama a film:
Učitel a žák – 1927 – scénická báseň
Nemocná dívka – 1928 - drama
Alchymista – 1932 – divadelní hra
Jezero Ukereve – 1935 – protest proti rasismu a fašismu
Josefina – posmrtně 1947 - veselohra

Spolutvůrce filmů:
Před maturitou - 1932
Na sluneční straně - 1933
Marijka nevěrnice - 1934

Pro děti:
Kubula a Kuba Kubikula - 1931

Vladislav Vančura v našich článcích

  • Filmový mág František Vláčil

    Filmový mág František Vláčil

    25. 1. 2019 20:16 V tomto domě žil největší básník českého filmu, stojí na pamětní desce v Čínské ulici č. 5 v Praze - Bubenči. Ano, kdo by neznal Markétu Lazarovou nebo Údolí včel? Od úmrtí filmového mága Františka Vláčila uplyne letos dvacet let.… více

  • Tajemná Toyen: Královna české avantgardy, která na svých dílech nikdy nezbohatla

    Tajemná Toyen: Královna české avantgardy, která na svých dílech nikdy nezbohatla

    3. 6. 2018 20:15 Záhadné jméno Toyen ukrývá první dámu české meziválečné avantgardy, oceňovanou u nás i v zahraničí. Za její díla dnes platí zájemci horentní sumy. Malířka přitom žila dlouhé roky v levném pařížském hotelu a ze svých děl nikdy nezbohatla.… více

  • Básník a hudebník Josef Fousek: Milosrdná lež není hříchem

    Novinky, 23. 10. 2020 Kniha Bezstarostné cesty je vlastně průvodce po nostalgické krajině vzpomínek. Josef Fousek společně se svým přítelem Vladimírem Bobem Skleničkou putuje romantickým Křivoklátskem a setkává se s tamními rázovitými figurkami. Styl psaní připomíná poetiku Vladislava Vančury i pábitelské krasosmutnění Bohumila Hrabala. … více

  • Legendární Rudolf Hrušínský (✝73) se komunistům nikdy nezaprodal. O co kvůli tomu přišel?

    Super.cz, 20. 10. 2020 „Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným,“ pronese pan Antonín Důra, jehož říční lázně mají kvůli špatnému počasí nouzi o návštěvníky. Slavná věta pochází z pera spisovatele Vladislava Vančury, podle jehož půvabné knížky Rozmarné léto natočil Jiří Menzel  (✝82) roce 1967 stejnojmenný film. … více

  • Rudolf Hrušínský: Dnes by mu bylo 100 let

    Aha, 17. 10. 2020 Přesně na den je to 100 let, co se narodil herecký velikán Rudolf Hrušínský (†73). Jeho výrok „Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným“ se už stal skoro ustáleným slovním spojením. Mnozí ho užívají, aniž by tušili, že je z Menzelova filmu Rozmarné léto, že ho řekl majitel lázní Antonín Důra a napsal Vladislav Vančura. A o Důrovi neboli Rudolfu Hrušínském a o tom, jak mu jeho výročí zničil covid, jsme si povídali s jeho synem, principálem Divadla Na Jezerce Janem Hrušínským (65). … více

Mohli by vás také zajímat…