Vladislav Vančura

spisovatel, dramatik a režisér

Narození:

23. 6. 1891 , Háj u Opavy

Úmrtí:

1. 6. 1942  ve věku 50 let,  Praha, Československo  †

Znamení:

rak  

Výška:

přidej výšku

Hodnotit:

Líbí Nelíbí

100 se líbí, 27 se nelíbí

Vladislav Vančura byl tvůrcem jazykově experimentujících poetických próz z historie i současnosti, dramatik, filmový scénárista. Po otci Vančura pocházel ze starého protestantského rodu písmáků. Dětství prožil v Davli, kde byl otec hospodářským správcem. V dospívání hledal obtížně životní orientaci. Roku 1915 dokončil gymnázium a vystudoval Lékařskou fakultu UK, kterou absolvoval roku 1921. Téhož roku se oženil a s manželkou provozoval lékařskou praxi na Zbraslavi. Od roku 1929 se věnoval pouze literatuře. Vančura byl prvním předsedou uměleckého spolku Devětsil, spolutvůrcem programu avantgardní literatury. Spolupracoval též s komunistickým hnutím, ale roku 1929 podepsal prohlášení proti novému gottwaldovskému vedení a byl z KSČ vyloučen. Z celé Vančurovy tvorby vyvěrá touha odstranit vše, co brání rozvoji svobodné lidské přirozenosti a aktivity. Autor zápasil s konvencemi dosavadní prózy. Nápadný je jeho jazyk čerpající z archaismů biblické češtiny, ale i z hovorové řeči. Čerpal i z tradice velkého evropského románu i současných podnětů expresionismu a dadaismu. Za okupace byl Vančura činný v odboji. V květnu 1942 za stanného práva byl zatčen a 1. června téhož roku popraven. Z DÍLA: Povídkové soubory: Amazonský proud - 1923 Dlouhý, Široký a Bystrozraký - 1924 Pekař Jan Marhoul - 1924 Romány: Pole orná a válečná – 1925 – revoluční tendence blízká proletářské literatuře, ústřední postava, blázen a vrah Řeka, se stává symbolem apokalyptické absurdity války Rozmarné léto – 1926 – letní idyla tří přátel – plavčík, kanovník a major – je narušena příjezdem komediantů s kouzelníkem Arnoštem a krásnou Annou. Jejich příjezd pro trojici přátel znamená vpád něčeho krásného, dotek okouzlení a pošetilého bláznovství. Dílo bylo široce zpopularizování filmovou verzí režiséra J. Menzela (1967). Poslední soud - 1929 Hrdelní pře anebo Přísloví - 1930 Markéta Lazarová – 1931 – baladické vyprávění o lásce a zradě, zbabělosti i krutosti. Archaický jazyk evokuje představu středověku. Zfilmováno roku 1967 režisérem F. Vláčilem. Útěk do Budína - 1932 Luk královny Dorotky – 1932, bylo zfilmováno Konec starých časů – 1924, bylo zfilmováno Tři řeky - 1936 Obrazy z dějin národa českého – I. sv. 1939, II. sv. 1940, III. sv. nedokončen, jeho torzo vydáno v roce 1948 Drama a film: Učitel a žák – 1927 – scénická báseň Nemocná dívka – 1928 - drama Alchymista – 1932 – divadelní hra Jezero Ukereve – 1935 – protest proti rasismu a fašismu Josefina – posmrtně 1947 - veselohra Spolutvůrce filmů: Před maturitou - 1932 Na sluneční straně - 1933 Marijka nevěrnice - 1934 Pro děti: Kubula a Kuba Kubikula - 1931 …zobrazit celý životopis