zavřít
Rudolf Těsnohlídek

spisovatel, novinář a překladatel

Narození:
7. 6. 1882 , Čáslav
Úmrtí:
12. 1. 1928  ve věku 45 let,  Brno  †
Znamení:
blíženci  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

27 se líbí, 5 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Rudolf Těsnohlídek (vlastním jménem Arnošt Bellis), básník, publicista, prozaik, autor soudniček a překladatel, se narodil v Čáslavi. Jeho otec byl chalupník a pohodný. Gymnázium absolvoval v Čáslavi a Hradci Králové. Vysokoškolská studia filozofie a moderní filologie nedokončil. Rudolf Těsnohlídek se věnoval se publicistice. V Praze se sblížil s anarchistickou skupinou kolem S.K. Neumanna. V roce 1905 se Těsnohlídek oženil, jeho žena však tragicky zahynula na svatební cestě v Norsku. Po návratu do Čech a následné cestě do Švýcarska odjel Těsnohlídek do Brna, kde mu S.K. Neumann opatřil místo redaktora v časopise Moravský kraj. Od roku 1908 pracoval Těsnohlídek jako soudní referent v redakci Lidových novin, kam přispíval svými články, sloupky, fejetony a reportážemi. Rudolf Těsnohlídek se věnoval různým formám činnosti, mimo jiné dal podnět ke stavění vánočních stromů republiky spojenému se sbírkami pro chudé. Účastnil se i objevování Demänovských jeskyní na Slovensku. U žurnalistiky Těsnohlídek vytrval dvacet let až do své dobrovolné smrti v roce 1928. Dílo Rudolfa Těsnohlídka Určujícím prvkem Těsnohlídkova díla je přijímané vědomí tragičnosti a marnosti lidské existence. Často mísil prvky hanáckého nářečí a obecné češtiny nebo argotu. Prózy: Nénie – 1902 Dva mezi ostatními – 1906 Květy a jiní – 1908 V těchto lyrických prózách vyjádřil životní deziluzi vyplývající z pocitu marnosti lidského života Poseidon – 1916 Kolonia Kutejsík – 1928, ze života obyčejných lidí z brněnské periférie Demänová – 1926, zážitky z objevování Demänovských jeskyní Eskymo Welzl – 1928, upravil paměti polárního cestovatele Jana Welzla Básnické sbírky: Den – 1923 Rozbitý dům – posmrtně 1935, lyrická témata přírody, lásky a smrti Výsledkem Těsnohlídkovy práce novinářského redaktora jsou zejména soudničky, např. Surovost z něžnosti a jiné soudničky Těsnohlídkovo dílo obsahuje i několik knih pro mládež a překlady ze severských literatur. Nejvýznamnějším dílem Rudolfa Těsnohlídka je povídka Liška Bystrouška – 1920, napsaná jako slovní doprovod k cyklu kreseb S. Lolka. Na námět povídky zpracoval Leoš Janáček operu Příhody lišky Bystroušky. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Rudolf Těsnohlídek (vlastním jménem Arnošt Bellis), básník, publicista, prozaik, autor soudniček a překladatel, se narodil v Čáslavi. Jeho otec byl chalupník a pohodný. Gymnázium absolvoval v Čáslavi a Hradci Králové. Vysokoškolská studia filozofie a moderní filologie nedokončil.

Rudolf Těsnohlídek se věnoval se publicistice. V Praze se sblížil s anarchistickou skupinou kolem S.K. Neumanna.

V roce 1905 se Těsnohlídek oženil, jeho žena však tragicky zahynula na svatební cestě v Norsku. Po návratu do Čech a následné cestě do Švýcarska odjel Těsnohlídek do Brna, kde mu S.K. Neumann opatřil místo redaktora v časopise Moravský kraj.

Od roku 1908 pracoval Těsnohlídek jako soudní referent v redakci Lidových novin, kam přispíval svými články, sloupky, fejetony a reportážemi.

Rudolf Těsnohlídek se věnoval různým formám činnosti, mimo jiné dal podnět ke stavění vánočních stromů republiky spojenému se sbírkami pro chudé. Účastnil se i objevování Demänovských jeskyní na Slovensku.

U žurnalistiky Těsnohlídek vytrval dvacet let až do své dobrovolné smrti v roce 1928.

Dílo Rudolfa Těsnohlídka

Určujícím prvkem Těsnohlídkova díla je přijímané vědomí tragičnosti a marnosti lidské existence. Často mísil prvky hanáckého nářečí a obecné češtiny nebo argotu.

Prózy:
Nénie – 1902
Dva mezi ostatními – 1906
Květy a jiní – 1908
V těchto lyrických prózách vyjádřil životní deziluzi vyplývající z pocitu marnosti lidského života
Poseidon – 1916
Kolonia Kutejsík – 1928, ze života obyčejných lidí z brněnské periférie
Demänová – 1926, zážitky z objevování Demänovských jeskyní
Eskymo Welzl – 1928, upravil paměti polárního cestovatele Jana Welzla

Básnické sbírky:
Den – 1923
Rozbitý dům – posmrtně 1935, lyrická témata přírody, lásky a smrti

Výsledkem Těsnohlídkovy práce novinářského redaktora jsou zejména soudničky, např. Surovost z něžnosti a jiné soudničky

Těsnohlídkovo dílo obsahuje i několik knih pro mládež a překlady ze severských literatur.

Nejvýznamnějším dílem Rudolfa Těsnohlídka je povídka Liška Bystrouška – 1920, napsaná jako slovní doprovod k cyklu kreseb S. Lolka. Na námět povídky zpracoval Leoš Janáček operu Příhody lišky Bystroušky.

Rudolf Těsnohlídek v našich článcích

  • Vánoční strom a Liduška odložená v lese uprostřed zimy

    Vánoční strom a Liduška odložená v lese uprostřed zimy

    28. 12. 2018 19:53 Také jste letos obdivovali rozzářený vánoční strom na Staroměstském či jiném náměstí? Určitě ano. Pozadí vzniku této tradice však příliš známé není. O rozsvícení prvního takzvaného Stromu republiky roku 1924 v Brně se zasloužil spisovatel Rudolf Těsnohlídek a nález jedné opuštěné holčičky.… více

  • Do Brna přijel vánoční strom: Tradice začala před 95 lety právě tady!

    Blesk, 24. 11. 2019 V Brně vznikla česká tradice zdobení velkých vánočních stromů na veřejných náměstích. Tuto tradici vymyslel spisovatel a novinář Rudolf Těsnohlídek a první strom v českých zemích stál před 95 lety právě tady. … více

  • Vánoční strom a Liduška odložená v lese uprostřed zimy

    Tiscali, 28. 12. 2018 Také jste letos obdivovali rozzářený vánoční strom na Staroměstském či jiném náměstí? Určitě ano. Pozadí vzniku této tradice však příliš známé není. O rozsvícení prvního takzvaného Stromu republiky roku 1924 v Brně se zasloužil spisovatel Rudolf Těsnohlídek a nález jedné opuštěné holčičky. … více

  • Vánoční zázrak: Polonahá Liduška ležela v lese a málem umrzla! Vánoční stromky máme kvůli ní

    Blesk, 23. 12. 2018 Vánoční stromečky na náměstí měst bereme jako adventní samozřejmost. Na počátku tradice byl ale vánoční zázrak! Spisovatel a novinář Rudolf Těsnohlídek (1882 až 1928) šel přesně před 99 lety, o Vánocích 1919, do lesa pro jedličku. Náhle ho vyrušilo kňourání jako od zraněného zvířete. Šel za zvukem a pod stromem našel polonahé batole! Holčičku zachránil a pojmenoval ji Ludmila. Jako pomoc chudým pak založil tradici vánočních stromů. … více