![]() |
spisovatel, novinář a překladatel
- Narození:
- 7. 6. 1882 , Čáslav
- Úmrtí:
- 12. 1. 1928 ve věku 45 let, Brno †
- Znamení:
- blíženci
- Výška:
- přidej výšku
- Hodnotit:
Rudolf Těsnohlídek (vlastním jménem Arnošt Bellis), básník, publicista, prozaik, autor soudniček a překladatel, se narodil v Čáslavi. Jeho otec byl chalupník a pohodný. Gymnázium absolvoval v Čáslavi a Hradci Králové. Vysokoškolská studia filozofie a moderní filologie nedokončil. Rudolf Těsnohlídek se věnoval se publicistice. V Praze se sblížil s anarchistickou skupinou kolem S.K. Neumanna. V roce 1905 se Těsnohlídek oženil, jeho žena však tragicky zahynula na svatební cestě v Norsku. Po návratu do Čech a následné cestě do Švýcarska odjel Těsnohlídek do Brna, kde mu S.K. Neumann opatřil místo redaktora v časopise Moravský kraj. Od roku 1908 pracoval Těsnohlídek jako soudní referent v redakci Lidových novin, kam přispíval svými články, sloupky, fejetony a reportážemi. Rudolf Těsnohlídek se věnoval různým formám činnosti, mimo jiné dal podnět ke stavění vánočních stromů republiky spojenému se sbírkami pro chudé. Účastnil se i objevování Demänovských jeskyní na Slovensku. U žurnalistiky Těsnohlídek vytrval dvacet let až do své dobrovolné smrti v roce 1928. Dílo Rudolfa Těsnohlídka Určujícím prvkem Těsnohlídkova díla je přijímané vědomí tragičnosti a marnosti lidské existence. Často mísil prvky hanáckého nářečí a obecné češtiny nebo argotu. Prózy: Nénie – 1902 Dva mezi ostatními – 1906 Květy a jiní – 1908 V těchto lyrických prózách vyjádřil životní deziluzi vyplývající z pocitu marnosti lidského života Poseidon – 1916 Kolonia Kutejsík – 1928, ze života obyčejných lidí z brněnské periférie Demänová – 1926, zážitky z objevování Demänovských jeskyní Eskymo Welzl – 1928, upravil paměti polárního cestovatele Jana Welzla Básnické sbírky: Den – 1923 Rozbitý dům – posmrtně 1935, lyrická témata přírody, lásky a smrti Výsledkem Těsnohlídkovy práce novinářského redaktora jsou zejména soudničky, např. Surovost z něžnosti a jiné soudničky Těsnohlídkovo dílo obsahuje i několik knih pro mládež a překlady ze severských literatur. Nejvýznamnějším dílem Rudolfa Těsnohlídka je povídka Liška Bystrouška – 1920, napsaná jako slovní doprovod k cyklu kreseb S. Lolka. Na námět povídky zpracoval Leoš Janáček operu Příhody lišky Bystroušky. …zobrazit celý životopis
Životopis
Rudolf Těsnohlídek (vlastním jménem Arnošt Bellis), básník, publicista, prozaik, autor soudniček a překladatel, se narodil v Čáslavi. Jeho otec byl chalupník a pohodný. Gymnázium absolvoval v Čáslavi a Hradci Králové. Vysokoškolská studia filozofie a moderní filologie nedokončil.
Rudolf Těsnohlídek se věnoval se publicistice. V Praze se sblížil s anarchistickou skupinou kolem S.K. Neumanna.
V roce 1905 se Těsnohlídek oženil, jeho žena však tragicky zahynula na svatební cestě v Norsku. Po návratu do Čech a následné cestě do Švýcarska odjel Těsnohlídek do Brna, kde mu S.K. Neumann opatřil místo redaktora v časopise Moravský kraj.
Od roku 1908 pracoval Těsnohlídek jako soudní referent v redakci Lidových novin, kam přispíval svými články, sloupky, fejetony a reportážemi.
Rudolf Těsnohlídek se věnoval různým formám činnosti, mimo jiné dal podnět ke stavění vánočních stromů republiky spojenému se sbírkami pro chudé. Účastnil se i objevování Demänovských jeskyní na Slovensku.
U žurnalistiky Těsnohlídek vytrval dvacet let až do své dobrovolné smrti v roce 1928.
Určujícím prvkem Těsnohlídkova díla je přijímané vědomí tragičnosti a marnosti lidské existence. Často mísil prvky hanáckého nářečí a obecné češtiny nebo argotu.
Prózy:
Nénie – 1902
Dva mezi ostatními – 1906
Květy a jiní – 1908
V těchto lyrických prózách vyjádřil životní deziluzi vyplývající z pocitu marnosti lidského života
Poseidon – 1916
Kolonia Kutejsík – 1928, ze života obyčejných lidí z brněnské periférie
Demänová – 1926, zážitky z objevování Demänovských jeskyní
Eskymo Welzl – 1928, upravil paměti polárního cestovatele Jana Welzla
Básnické sbírky:
Den – 1923
Rozbitý dům – posmrtně 1935, lyrická témata přírody, lásky a smrti
Výsledkem Těsnohlídkovy práce novinářského redaktora jsou zejména soudničky, např. Surovost z něžnosti a jiné soudničky
Těsnohlídkovo dílo obsahuje i několik knih pro mládež a překlady ze severských literatur.
Nejvýznamnějším dílem Rudolfa Těsnohlídka je povídka Liška Bystrouška – 1920, napsaná jako slovní doprovod k cyklu kreseb S. Lolka. Na námět povídky zpracoval Leoš Janáček operu Příhody lišky Bystroušky.
Rudolf Těsnohlídek v našich článcích
-
Vánoční strom a Liduška odložená v lese uprostřed zimy
24. 12. 2021 12:38 Také jste letos obdivovali rozzářený vánoční strom na Staroměstském či jiném náměstí? Určitě ano. Pozadí vzniku této tradice však příliš známé není. O rozsvícení prvního takzvaného Stromu republiky roku 1924 v Brně se zasloužil spisovatel Rudolf Těsnohlídek a nález jedné opuštěné holčičky.… více
-
Otec Lišky Bystroušky zachránil promrzlé miminko před smrtí: A pak dal vzniknout dětským domovům i krásnému vánočnímu zvyku
Blesk, 22. 12. 2021 Krásný konec měl před 102 lety příběh, který mohl skončit tragédií. Když se 22. prosince vydal spisovatel Rudolf Těsnohlídek s kamarády do lesa, asi ještě netušil, jak daleké následky jeho malý výlet bude mít. Pod stromem zde totiž našli promrzlé miminko. Maličká holčička, kterou zde odložila zoufalá matka, přežila a našla domov u bezdětných rodičů. A Těsnohlídkův nález tak odstartoval krásnou sváteční tradici. … více
-
Kvůli Lidušce, která umírala v lese, máme na náměstích stromky: Zachránil ji Těsnohlídek
Blesk, 23. 12. 2020 Tradici stromků s kasičkami, kam se vybírají peníze na chudé a osiřelé děti, vymyslel spisovatel Rudolf Těsnohlídek. Jedno takové roční děťátko totiž zachránil v lese, opuštěné a podchlazené. Byla to sedmnáctiměsíční Ludmila Kosourová, díky níž se na českých a moravských náměstích staví už od roku 1924 vánoční stromky. … více
-
Do Brna přijel vánoční strom: Tradice začala před 95 lety právě tady!
Blesk, 24. 11. 2019 V Brně vznikla česká tradice zdobení velkých vánočních stromů na veřejných náměstích. Tuto tradici vymyslel spisovatel a novinář Rudolf Těsnohlídek a první strom v českých zemích stál před 95 lety právě tady. … více
Poslední komentáře – Rudolf Těsnohlídek
| vstup do diskuze (celkem 0 příspěvků)