zavřít
Petr Pavlík

prozaik

Věk:
86
Narození:
9. 5. 1933 , Netolice, okres Prachatice
Znamení:
býk   |  aktuální horoskop
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

7 se líbí, 2 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Petr Pavlík byl prozaik, autor novel a románů z prostředí Šumavy. Petr Pavlík se narodil v učitelské rodině. Po absolvování gymnázia v Prachaticích a základní vojenské službě pracoval jako dělník v lese, v geologickém průzkumu a ve stavebnictví. V roce 1961 si Petr Pavlík udělal maturitu na střední pedagogické škole v Českých Budějovicích a až do roku 1976 učil na různých typech škol. V letech 1964 - 69 studoval dálkově češtinu a pedagogiku na filozofické fakultě UK v Praze. Později se přestěhoval na samotu u Stožce na Prachaticku, kde přijal práci jako poříční dozorce u Povodí Vltavy. První povídku otiskl Petr Pavlík v roce 1959 v Kulturním zpravodaji Českokrumlovska. V dalších letech publikoval v okresním a krajském tisku i v některých ústředních listech a časopisech. Spolupracoval také s rozhlasem a televizí. Redigoval vesnická periodika - Život pod Smrčinou a Život pod Třístoličníkem. Přispíval i do sborníku Prameny. Dílo Petra Pavlíka Petr Pavlík ve své prozaické tvorbě čerpá převážně ze současnosti a nedávné minulosti Šumavy. Soustřeďuje se na úzké sepětí člověka s přírodou, na jeho společenskou aktivitu a morální odpovědnost. Tak schválně, hoď! - 1967, novela, jejímž hlavním hrdinou je konfliktní mladý muž, absolvent hornické průmyslovky, který je vzhledem k minulosti svého otce nucen pracovat manuálně v průzkumném uranovém dole. Knižní debut. Šumavský deník - 1976, román o životních osudech šumavského lesního dělníka Jakuba. Autor píše o jeho chudém dětství a mládí, útěku z nacistického koncentračního tábora i nešťastné lásce k osiřelé mladé Němce a poté o jeho životě po druhé světové válce. Cesta z hor - 1979, román, ve kterém Pavlík vypráví příběh učitele Jana Kohoutka působícího na šumavské vsi. Vichřice - 1981, román, v němž autor reportážním způsobem vytvořil obraz jednoho listopadového dne, kdy Šumavu postihla mimořádně silná vichřice. Řeka -1982, baladická novela. Příběh šumavského hamerníka Jana Ambrože. Skládá se ze dvou částí : 1. část se odehrává krátce po osvobození. Je v ní vylíčen Ambrožův život spjatý s řekou, jeho ovdovění, vztah k lidem a posléze jeho odchod z rodného kraje po křivém nařčení z vraždy. 2. část popisuje dočasný Ambrožův návrat do rodného kraje po dvaceti letech a radikální proměny kraje i lidí. Svými prózami ze Šumavy Petr Pavlík navazuje na tvorbu Karla Klostermanna a Rudolfa Kalčíka. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Petr Pavlík byl prozaik, autor novel a románů z prostředí Šumavy.

Petr Pavlík se narodil v učitelské rodině. Po absolvování gymnázia v Prachaticích a základní vojenské službě pracoval jako dělník v lese, v geologickém průzkumu a ve stavebnictví.

V roce 1961 si Petr Pavlík udělal maturitu na střední pedagogické škole v Českých Budějovicích a až do roku 1976 učil na různých typech škol. V letech 1964 - 69 studoval dálkově češtinu a pedagogiku na filozofické fakultě UK v Praze. Později se přestěhoval na samotu u Stožce na Prachaticku, kde přijal práci jako poříční dozorce u Povodí Vltavy.

První povídku otiskl Petr Pavlík v roce 1959 v Kulturním zpravodaji Českokrumlovska. V dalších letech publikoval v okresním a krajském tisku i v některých ústředních listech a časopisech.
Spolupracoval také s rozhlasem a televizí. Redigoval vesnická periodika - Život pod Smrčinou a Život pod Třístoličníkem. Přispíval i do sborníku Prameny.

Dílo Petra Pavlíka

Petr Pavlík ve své prozaické tvorbě čerpá převážně ze současnosti a nedávné minulosti Šumavy. Soustřeďuje se na úzké sepětí člověka s přírodou, na jeho společenskou aktivitu a morální odpovědnost.

Tak schválně, hoď! - 1967, novela, jejímž hlavním hrdinou je konfliktní mladý muž, absolvent hornické průmyslovky, který je vzhledem k minulosti svého otce nucen pracovat manuálně v průzkumném uranovém dole. Knižní debut.

Šumavský deník - 1976, román o životních osudech šumavského lesního dělníka Jakuba. Autor píše o jeho chudém dětství a mládí, útěku z nacistického koncentračního tábora i nešťastné lásce k osiřelé mladé Němce a poté o jeho životě po druhé světové válce.

Cesta z hor - 1979, román, ve kterém Pavlík vypráví příběh učitele Jana Kohoutka působícího na šumavské vsi.

Vichřice - 1981, román, v němž autor reportážním způsobem vytvořil obraz jednoho listopadového dne, kdy Šumavu postihla mimořádně silná vichřice.

Řeka -1982, baladická novela. Příběh šumavského hamerníka Jana Ambrože.
Skládá se ze dvou částí :

1. část se odehrává krátce po osvobození. Je v ní vylíčen Ambrožův život spjatý s řekou, jeho ovdovění, vztah k lidem a posléze jeho odchod z rodného kraje po křivém nařčení z vraždy.

2. část popisuje dočasný Ambrožův návrat do rodného kraje po dvaceti letech a radikální proměny kraje i lidí.

Svými prózami ze Šumavy Petr Pavlík navazuje na tvorbu Karla Klostermanna a Rudolfa Kalčíka.

  • Ministr Toman stále není členem ČSSD. Přihlášku přitom podal už před rokem

    Novinky, 8. 1. 2020 Už je to skoro rok, co ministr zemědělství Miroslav Toman požádal o členství v ČSSD. Stranickou legitimaci přitom stále nemá. Zůstává tak jediným ministrem za ČSSD, který není přímo ve straně. Podle šéfa pražské ČSSD Petra Pavlíka v tom žádný naschvál není. … více

  • ČSSD chtěla nastartovat diskuzi o programu. Skončilo to hádkou

    Novinky, 24. 10. 2019 Oranžový think tank Masarykova demokratická akademie pozvala ve čtvrtek do Lidového domu v Praze vedení ČSSD, členy i příznivce, aby společně odstartovali diskuzi o programu pro krajské a senátní volby 2020. Zhruba po hodině se zvrhla ve vnitrostranickou hádku. První místopředseda Roman Onderka prohlásil, že by se ČSSD měla snažit získat zpět svou důvěryhodnost. Šéf pražské soc. dem. Petr Pavlík mu kontroval, že za stávající nedůvěryhodnost může stranické vedení. … více

  • Syn Špinarové (†65) znovu požádal o odstranění sochy jeho mámy. Marně

    Blesk, 26. 10. 2018 Syn zesnulé zpěvačky Věry Špinarové Adam Pavlík dnes znovu požádal centrální městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz o odstranění sochy jeho matky z Husova sadu v centru města. Starostka Petra Bernfeldová (Ostravak) ale uvedla, že o tomto řešení obvod v současnosti neuvažuje. … více