![]() |
prozaik
- Věk:
- 71
- Narození:
- 7. 6. 1952 , Istanbul
- Znamení:
- blíženci | aktuální horoskop
- Výška:
- přidej výšku
- Hodnotit:
Orhan Pamuk, turecký prozaik mladší generace, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 2006, se narodil 7. června 1952 v Istanbulu v dobře situované rodině. Orhan Pamuk absolvoval anglofonní gymnázium Robert College v Istanbulu v roce 1970 začal studovat architekturu na Istanbulské univerzitě. Během studií však přešel na studium žurnalistiky. Toto studium mu poskytovalo více prostoru pro psaní románů. Nikdy, kromě tří let strávených v New Yorku, neopustil svůj rodný Istanbul na delší dobu. Kromě psaní románů přispívá i do mnohých domácích i zahraničních periodik, zabývá se literární kritikou. Orhan Pamuk je jedním z nejčtenějších autorů v Turecku i v zahraničí, svými romány i novinovými články a televizními debatami se výrazně podílí na prezentaci Turecka směrem na Západ. Jeho romány byly přeloženy do více jak 20 jazyků, obdržely mnoho domácích i zahraničních cen. Pamuk se ve svém díle zabývá rozpory mezi osmanským a evropským světem. Nabádá vládu Turecka, aby změnila zákony a zajistila v zemi svobodu projevu. Je totiž obviněn z porušení zákona na ochranu Turecka, jeho představitelů a turectví. Dílo Orhana Pamuka - Pan Cevdet a jeho synové – 1982 – rodinná sága, román získal cenu Orhana Kemala za nejlepší román roku - Tichý dům – 1983 – román oceněný francouzskou Prix de la découverte européenne - Bílá pevnost – 1985 – historický román, který zahájil novou vlnu literárního zpracování historie Osmanské říše (Benátčan upadl na moři do osmanského zajetí a jako vzdělaný otrok se dostal do domu osmanského Hodži (titul islámského vzdělance), který je Benátčanovi k nerozeznání podobný. Hodža po Benátčanovi požaduje, aby ho naučil všemu, co zná, a chce se s ním věnovat bádání. Dlouhé hodiny debatují o vědě, studují matematiku i astronomii a další vědy. Benátčan je otrokem, ze kterého Hodža získává vědění, aniž by dal Benátčanovi možnost volby. Benátčan cítí svou duchovní nadřazenost s tajným přáním, že mu Hodžova náklonnost pomůže k návratu domů. Počáteční oboustranná nedůvěra se postupem času mění ve vzájemný respekt. Benátčan zjišťuje, že je Hodža inteligentní muž, který ho ve vědění velmi brzy dostihne a dokonce se naučí i italsky. Do zvláštního vztahu zasáhne morová epidemie v Istanbulu. Zatímco se jí Hodža poddá, neboť ji považuje za Boží vůli, Benátčan se jí snaží předejít preventivními opatřeními. Benátčan po dlouhých letech života v Istanbulu již nemá zájem o návrat zpět do Itálie. Hodža tuší neodvratný zánik Osmanské říše. O postupném zániku říše sepíší Benátčan a Hodža knihu, kterou předají sultánovi. Ten nechá podle Hodžova návrhu postavit strašnou zbraň. S touto zbraní se Hodža i Benátčan snaží odvrátit zánik osmanské říše. Oba však zjistí, že to již není možné. Hodža si obléká šaty Benátčana a prchá do Itálie. Benátčan odchází na Hodžův statek. Kde žije osamocen a se steskem po Hodžovi. Pouze sultán zná pravdu o záměně. Hodža přejímá původní identitu Benátčana, usadí se v jeho domě v Itálii, bere si jeho snoubenku s mládí a píše knihy o Turecku, kde byl v údajném zajetí.) - Černá kniha – 1990 – alegoricko-mystický příběh, nejde o ohraničený románový příběh, hlavní dějová linie se rozbíhá do spousty drobnějších příběhů - Nový život – 1994 - Mé jméno je Červená – 1998 – vrchol Pamukovy tvorby, cena The International IMPAC Dublin Lirery Award - Istanbul – 2004 - Sníh – 2002 – alegorie moderní turecké společnosti …zobrazit celý životopis
Životopis
Orhan Pamuk, turecký prozaik mladší generace, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 2006, se narodil 7. června 1952 v Istanbulu v dobře situované rodině.
Orhan Pamuk absolvoval anglofonní gymnázium Robert College v Istanbulu v roce 1970 začal studovat architekturu na Istanbulské univerzitě. Během studií však přešel na studium žurnalistiky. Toto studium mu poskytovalo více prostoru pro psaní románů. Nikdy, kromě tří let strávených v New Yorku, neopustil svůj rodný Istanbul na delší dobu.
Kromě psaní románů přispívá i do mnohých domácích i zahraničních periodik, zabývá se literární kritikou.
Orhan Pamuk je jedním z nejčtenějších autorů v Turecku i v zahraničí, svými romány i novinovými články a televizními debatami se výrazně podílí na prezentaci Turecka směrem na Západ. Jeho romány byly přeloženy do více jak 20 jazyků, obdržely mnoho domácích i zahraničních cen.
Pamuk se ve svém díle zabývá rozpory mezi osmanským a evropským světem. Nabádá vládu Turecka, aby změnila zákony a zajistila v zemi svobodu projevu. Je totiž obviněn z porušení zákona na ochranu Turecka, jeho představitelů a turectví.
- Tichý dům – 1983 – román oceněný francouzskou Prix de la découverte européenne
- Bílá pevnost – 1985 – historický román, který zahájil novou vlnu literárního zpracování historie Osmanské říše (Benátčan upadl na moři do osmanského zajetí a jako vzdělaný otrok se dostal do domu osmanského Hodži (titul islámského vzdělance), který je Benátčanovi k nerozeznání podobný. Hodža po Benátčanovi požaduje, aby ho naučil všemu, co zná, a chce se s ním věnovat bádání. Dlouhé hodiny debatují o vědě, studují matematiku i astronomii a další vědy. Benátčan je otrokem, ze kterého Hodža získává vědění, aniž by dal Benátčanovi možnost volby. Benátčan cítí svou duchovní nadřazenost s tajným přáním, že mu Hodžova náklonnost pomůže k návratu domů. Počáteční oboustranná nedůvěra se postupem času mění ve vzájemný respekt. Benátčan zjišťuje, že je Hodža inteligentní muž, který ho ve vědění velmi brzy dostihne a dokonce se naučí i italsky. Do zvláštního vztahu zasáhne morová epidemie v Istanbulu. Zatímco se jí Hodža poddá, neboť ji považuje za Boží vůli, Benátčan se jí snaží předejít preventivními opatřeními. Benátčan po dlouhých letech života v Istanbulu již nemá zájem o návrat zpět do Itálie. Hodža tuší neodvratný zánik Osmanské říše. O postupném zániku říše sepíší Benátčan a Hodža knihu, kterou předají sultánovi. Ten nechá podle Hodžova návrhu postavit strašnou zbraň. S touto zbraní se Hodža i Benátčan snaží odvrátit zánik osmanské říše. Oba však zjistí, že to již není možné. Hodža si obléká šaty Benátčana a prchá do Itálie. Benátčan odchází na Hodžův statek. Kde žije osamocen a se steskem po Hodžovi. Pouze sultán zná pravdu o záměně. Hodža přejímá původní identitu Benátčana, usadí se v jeho domě v Itálii, bere si jeho snoubenku s mládí a píše knihy o Turecku, kde byl v údajném zajetí.)
- Černá kniha – 1990 – alegoricko-mystický příběh, nejde o ohraničený románový příběh, hlavní dějová linie se rozbíhá do spousty drobnějších příběhů
- Nový život – 1994
- Mé jméno je Červená – 1998 – vrchol Pamukovy tvorby, cena The International IMPAC Dublin Lirery Award
- Istanbul – 2004
- Sníh – 2002 – alegorie moderní turecké společnosti
Innocence of Memories (2015)
Baska yerde yok (2007)
Gizli yüz (1991)
Mandarin (2008)
-
Orhan Pamuk vyprávěl a bude podepisovat
Novinky, 19. 4. 2013 Turecký spisovatel a nositel Nobelovy ceny Orhan Pamuk (1952) ve středu v Praze četl ze svých knih a vyprávěl návštěvníkům Festivalu spisovatelů. Umělec, jehož tvorba má výrazně poetickou linku a který se rovněž vyjadřuje k politickým otázkám své země, se setká se čtenáři i v pátek od 16 hodin při autogramiádě v pražském Luxoru. … více
-
Začíná Festival spisovatelů s Orhanem Pamukem
Novinky, 17. 4. 2013 Vystoupením spisovatele a scénáristy Vladimíra Körnera začíná ve středu v Městské knihovně 23. ročník Festivalu spisovatelů Praha. Večer na Nové scéně v rámci zahajovacího galavečera vystoupí hlavní host letošního festivalu, turecký spisovatel a nositel Nobelovy ceny Orhan Pamuk. … více
-
Turecký autor Orhan Pamuk navštíví Festival spisovatelů
Tiscali, 16. 4. 2013 Výčet hostů Festivalu spisovatelů Praha, kteří dostali Nobelovu cenu, obohatí turecký autor Orhan Pamuk. Naposledy nositel prestižního ocenění ozdobil festival, jehož 23. ročník začne ve středu 17. dubna, před třemi lety. Tehdy byl jeho hostem čínský autor Kao Sing-ťien, jehož úspěch českých překladů jeho knih do Prahy přivedl opakovaně. … více
Poslední komentáře – Orhan Pamuk
| vstup do diskuze (celkem 0 příspěvků)