![]() |
spisovatelka, novinářka
- Narození:
- 1. 2. 1882 , Úvaly
- Úmrtí:
- 16. 1. 1967 ve věku 84 let, Praha, Československo †
- Znamení:
- vodnář
- Výška:
- přidej výšku
- Hodnotit:
Marie Majerová, vlastním jménem Marie Bartošová, byla spisovatelka a novinářka. Marie Majerová se narodila v Úvalech u Prahy. Brzy po jejím narození jí zemřel otec a matka se znovu provdala. Jejím druhým manželem byl vojenský vysloužilec A. Majer, jehož příjmení Marie Majerová jako spisovatelka přijala. Po několika zaměstnáních zakotvil otčím Majerové v kladenských hutích a s rodinou bydleli v Kročehlavech. Marie Majerová vychodila měšťanku v Kladně, potom byla jako služebná rok v maďarské Budapešti. Po návratu pracovala jako písařka v Praze. Sama se vzdělávala, účastnila se kulturního a politického života mezi dělnickou mládeží. Nějaký čas pobývala Marie Majerová ve Vídni, kde byl její muž redaktorem českých Dělnických listů. Když se jí naskytla příležitost, odjela do Paříže a přitom externě navštěvovala přednášky na Sorboně. Marie Majerová se později doma věnovala politické práci a žurnalistice jako členka sociální demokracie, do roku 1921 vstoupila do KSČ. V roce 1929 dočasně stranu opustila. V době německé okupace nemohla Marie Majerová publikovat. Po válce se vrátila ke své literární činnosti a novinařině. Dílo Marie Majerové: První autorčina díla neměla s třídním pohledem na svět mnoho společného a patřila spíše k tehdejší "emancipační" ženské literatuře. Po krátkém příklonu k anarchistickému hnutí - např. román Náměstí republiky - se stala Marie Majerová redaktorkou Rudého práva a stále více se věnovala literární tvorbě v intencích tzv. "proletářské" literatury. Své dětství prožila Marie Majerová jednak mezi služebnictvem šlechty a bohaté buržoazie, jednak na dělnickém Kladně. Obě tato prostředí poznamenala její pozdější tvorbu. Próza: Panenství - 1907, naturalistický román ze života pražské spodiny Náměstí republiky - 1914, naturalistický román podává v rámci Paříže široký obraz anarchistické pudovosti a její bezvýchodnost Dcery země - 1918 Z luhů a hor - 1919 Mučenky - 1921 Nejkrásnější svět - 1923, román ještě tematicky vycházel z původních "ženských" povídek, ale jeho hrdinka Lenka Bilanská už zaujímala mnohem aktivnější postoj Přehrada - 1932, utopistický román je reportážním záznamem posledních čtyřiadvaceti hodin před fiktivní revolucí a vyzněl jako oslava člověka a jeho práce Své nejznámější romány Marie Majerová zasadila do kladenského prostředí, které v mládí důvěrně poznala. Siréna - 193, román představuje kroniku rodiny Hudcových. prostřednictvím osudů několika jejích generací popsala autorka půl století vývoje celé průmyslové oblasti, bylo zfilmováno Havířská balada - 1938, román navazuje na Sirénu, v němž osudy nejmladšího z rodu Hudců, horníka Rudly, dostaly sevřenější podobu. Je to příběh o hospodářské krizi, nezaměstnanosti a jejích následcích. Pro mládež: Bruno - 1930, povídka, dobrodružství německého chlapce v české vesnici Robinsonka - 1940, populární dívčí románek, bylo zfilmováno Zahraniční cesty Marie Majerové jí dodaly dostatek látky k psaní cestopisné prózy. Cestopisy: Dojmy z Ameriky - 1920 Den po revoluci - 1925, ze sovětského Ruska Africké vteřiny - 1933 Zpívající Čína - 1954 Po 2. světové válce se Marie Majerová vrátila do KSČ, značně se angažovala v politice. Její tvorba byla silně poznamenána schematismem doby. …zobrazit celý životopis
Životopis
Marie Majerová, vlastním jménem Marie Bartošová, byla spisovatelka a novinářka.
Marie Majerová se narodila v Úvalech u Prahy. Brzy po jejím narození jí zemřel otec a matka se znovu provdala. Jejím druhým manželem byl vojenský vysloužilec A. Majer, jehož příjmení Marie Majerová jako spisovatelka přijala. Po několika zaměstnáních zakotvil otčím Majerové v kladenských hutích a s rodinou bydleli v Kročehlavech.
Marie Majerová vychodila měšťanku v Kladně, potom byla jako služebná rok v maďarské Budapešti. Po návratu pracovala jako písařka v Praze. Sama se vzdělávala, účastnila se kulturního a politického života mezi dělnickou mládeží.
Nějaký čas pobývala Marie Majerová ve Vídni, kde byl její muž redaktorem českých Dělnických listů. Když se jí naskytla příležitost, odjela do Paříže a přitom externě navštěvovala přednášky na Sorboně.
Marie Majerová se později doma věnovala politické práci a žurnalistice jako členka sociální demokracie, do roku 1921 vstoupila do KSČ. V roce 1929 dočasně stranu opustila.
V době německé okupace nemohla Marie Majerová publikovat. Po válce se vrátila ke své literární činnosti a novinařině.
První autorčina díla neměla s třídním pohledem na svět mnoho společného a patřila spíše k tehdejší "emancipační" ženské literatuře. Po krátkém příklonu k anarchistickému hnutí - např. román Náměstí republiky - se stala Marie Majerová redaktorkou Rudého práva a stále více se věnovala literární tvorbě v intencích tzv. "proletářské" literatury.
Své dětství prožila Marie Majerová jednak mezi služebnictvem šlechty a bohaté buržoazie, jednak na dělnickém Kladně. Obě tato prostředí poznamenala její pozdější tvorbu.
Próza:
Panenství - 1907, naturalistický román ze života pražské spodiny
Náměstí republiky - 1914, naturalistický román podává v rámci Paříže široký obraz anarchistické pudovosti a její bezvýchodnost
Dcery země - 1918
Z luhů a hor - 1919
Mučenky - 1921
Nejkrásnější svět - 1923, román ještě tematicky vycházel z původních "ženských" povídek, ale jeho hrdinka Lenka Bilanská už zaujímala mnohem aktivnější postoj
Přehrada - 1932, utopistický román je reportážním záznamem posledních čtyřiadvaceti hodin před fiktivní revolucí a vyzněl jako oslava člověka a jeho práce
Své nejznámější romány Marie Majerová zasadila do kladenského prostředí, které v mládí důvěrně poznala.
Siréna - 193, román představuje kroniku rodiny Hudcových. prostřednictvím osudů několika jejích generací popsala autorka půl století vývoje celé průmyslové oblasti, bylo zfilmováno
Havířská balada - 1938, román navazuje na Sirénu, v němž osudy nejmladšího z rodu Hudců, horníka Rudly, dostaly sevřenější podobu. Je to příběh o hospodářské krizi, nezaměstnanosti a jejích následcích.
Pro mládež:
Bruno - 1930, povídka, dobrodružství německého chlapce v české vesnici
Robinsonka - 1940, populární dívčí románek, bylo zfilmováno
Zahraniční cesty Marie Majerové jí dodaly dostatek látky k psaní cestopisné prózy.
Cestopisy:
Dojmy z Ameriky - 1920
Den po revoluci - 1925, ze sovětského Ruska
Africké vteřiny - 1933
Zpívající Čína - 1954
Po 2. světové válce se Marie Majerová vrátila do KSČ, značně se angažovala v politice. Její tvorba byla silně poznamenána schematismem doby.
Robinsonka (1974)
Kde řeky mají slunce (1961)
Robinsonka (1956)
Siréna (1947)
Panenstvi (1937)
O kohoutkovi a slepicce (1953)
Výstraha (1953)
-
Prostopášná komunistka Majerová: Sex s ní chtěli básníci, ona brala jen nejlepší
Blesk, 8. 7. 2018 Marie Majerová (†84) byla miláčkem režimu. Psala o osudech těžce zkoušených žen a dívek, dnes bychom ji označili za tvrdou feministku. Dostávala jedno státní vyznamenání za druhým. Jejím prvním dílem je naturalistický román Panenství (1907), v němž líčí život pražské spodiny. Psala prózy pro děti a mládež, ale se svým synem měla vztah až příliš komplikovaný. Byla zapálenou komunistickou novinářkou. … více
-
Třebíč: Na ul. Marie Majerové vznikne silniční ostrůvek
Parlamentnílisty.cz, 6. 3. 2011 Třebíčská radnice chystá významné opatření ke zlepšení bezpečnosti chodců na jedné z nejfrekventovanějších komunikací ve městě. V ulici Marie Majerové vznikne na přechodu pro chodce ostrůvek. … více
-
6. oběť šíleného počasí: V Kladně umrzl muž
Blesk, 11. 1. 2010 Sněhová kalamita si v Česku vyžádala už 6. oběť. V ulici Marie Majerové v Kladně v neděli lidé našli mrtvého dvaašedesátiletého muže. Udělalo se mu nevolno a umrzl. … více
Poslední komentáře – Marie Majerová
| vstup do diskuze (celkem 0 příspěvků)