Jiří Frejka

režisér, prozaik

Narození:

6. 4. 1904 , Útěchovice u Pelhřimova, Československo

Úmrtí:

27. 10. 1952  ve věku 48 let,  Praha, Československo,  důvod: Sebevražda

Znamení:

beran  

Výška:

přidej výšku

Hodnotit:

Líbí Nelíbí

6 se líbí, 3 se nelíbí

Jiří Frejka byl režisér, divadelní kritik a teoretik, prozaik, představitel meziválečné divadelní avantgardy. Jiří Frejka se narodil v rodině myslivce. Studium vysoké školy, ani konzervatoře nedokončil. V roce 1925 spolu s J. Honzlem založil Osvobozené divadlo jako sekci Devětsilu, v roce 1927 s E. F. Burianem divadlo Dada, v roce 1929 na něj navazující Moderní studio. V roce 1930 byl Jiří Frejka angažován do Národního divadla. Zpočátku pracoval jako Hilarův pomocník, později jako samostatný režisér. Zde působil až do roku 1945. V roce 1945 se Jiří Frejka stal spoluzakladatelem Akademie múzických umění. Po 2. světové válce byl Jiří Frejka jmenován ředitelem Městských divadel pražských. Od roku 1946 vyučoval na Akademii múzických umění. Svou divadelní kariéru skončil v Divadle v Karlíně, kam byl přeřazen z ideologických důvodů. Zde však nemohl uplatnit své schopnosti. Svůj život ukončil Jiří Frejka sebevraždou. Dílo Jiřího Frejky: Dramatická tvorba: Ve své divadelní tvorbě se Jiří Frejka inspiroval mimo jiné ruskou divadelní avantgardou. Inscenaci hry považoval za samostatné umělecké dílo, důraz kladl na fantazijní prvky a výtvarné pojetí scény. Průkopnicky aplikoval filmovou projekci v divadelních inscenacích, usiloval o moderní pojetí klasické commedie dell'arte. V době svého působení realizoval na scéně Národního divadla na padesát inscenací, ve Vinohradském divadle jich realizoval sedmnáct. Některé hry pro své inscenace upravoval. Divadelní práce teoretické: Živé divadlo - 1936 Smích a divadelní maska - 1942 Jevištní řeč a verš tragédie - 1944 Režie jako projev průbojného ducha - 1980, výbor z teoretických studií a statí, uspořádal Jiří Hájek Divadlo je vesmír - 2004, výbor z divadelních textů z let 1923 - 52 postihuje vklad Jiřího Frejky do teoretického myšlení a tvůrčího programu meziválečné avantgardy Člověk, který se stal hercem Železná doba divadla - 1945 Deník J. Horákové - 1940 Próza: Frejkovy prózy mají vzpomínkový charakter: Outěchovice - 1942, vzpomínková kniha o rodišti Jiřího Frejky Myslivecké povídačky - posmrtně 1964 …zobrazit celý životopis