zavřít
Jan Procházka

scénárista, prozaik, politický publicista

Narození:
4. 2. 1929 , Ivančice, Československo
Úmrtí:
20. 2. 1971  ve věku 42 let,  Praha, Československo,  důvod: rakovina
Znamení:
vodnář  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

53 se líbí, 4 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Jan Procházka byl autorem společensky angažovaných próz s etickým akcentem, filmový scenárista a politický publicista. Je otcem spisovatelek Lenky a Ivy Procházkových. Jan procházka pocházel ze selského rodu, znalost vesnického prostředí měla význam i pro jeho tvorbu. Vystudoval Vyšší rolnickou školu v Olomouci, poté se stal vedoucím Státního statku mládeže na Bruntálsku. V roce 1950 byl Jan Procházka pracovníkem aparátu Čs. svazu mládeže, v roce 1959 dramaturgem, scénáristou a vedoucím skupiny Filmového studia Barrandov. Byl autorem a spoluautorem řady scénářů a námětům k filmům. Od mládí psal Jan Procházka do řady časopisů např. do Československého vojáka, Obrany lidu, Mladé fronty, Literárních novin aj. Fejetony z časopisu My vyšly v roce 1968 knižně pod názvem Politika pro každého. Publicistika Jana Procházky na přelomu 50. a 60. let prodělala rychlý vývoj od souhlasu s režimem, kdy byl členem ÚV ČSM a kandidátem ÚV KSČ, k jeho přímočaré kritice. V roce 1968 se stal jednou z předních osobností Pražského jara. Po sovětské okupaci Československa byl Jan Procházka mezi prvními autory, kteří byli prohlášeni za ineditní a brzy byl i sledován jako nepřítel státní moci. Dílo Jana Procházky: Pro uměleckou tvorbu Jana Procházky měla mj. mimořádný význam konkrétní znalost vesnického prostředí,života a tradic venkovských lidí, zejména tendencí a principů zemědělské politiky v 50. a v 60. letech. Próza: Rok života - 1956, povídkový debut Zelené obzory - 1960, novela ze zemědělského prostředí Společensky deziluzivní próza s tematikou z konce druhé světové války. Z konkrétních historických dějů zde dokázal Procházka vytvořit příběhy fanatismu, nenávisti, egoismu apod. At´ žije republika - 1965, kniha vyšla v nakladatelství pro děti a mládež, je obrazem květnových dnů roku 1945. Jejím hrdinou se zřetelnými autobiografickými prvky je malý chlapec. Když byla kniha zfilmována, vzbudila vlnu nesouhlasu oficiální kritiky. Kočár do Vídně - 1967, novela znamenala začátek nového a vrcholného autorova období. Bývá označována jako "baladická". Jde mj. o konflikt ženy, které Němci zabili muže, s rakouskými zběhy. Závěj - 1961 Přestřelka - 1964 Svatá noc - 1966 Tři panny a Magdaléna - 1966 Poetika děl Jana Procházky byla značně ovlivněna jeho činností scenáristickou. Podle jeho scénářů a námětů natočil nejhodnotnější filmy především Karel Kachyňa: Trápení - 1961 Závrať - 1962 Ať žije republika - 1965 Kočár do Vídně - 1966 Noc nevěsty - 1967 Ucho - 1970 Od první knížky Rok života vyrostl Jan Procházka v mimořádnou spisovatelskou osobnost, které nemoc a předčasný odchod znemožnily další tvorbu. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Jan Procházka byl autorem společensky angažovaných próz s etickým akcentem, filmový scenárista a politický publicista. Je otcem spisovatelek Lenky a Ivy Procházkových.

Jan procházka pocházel ze selského rodu, znalost vesnického prostředí měla význam i pro jeho tvorbu. Vystudoval Vyšší rolnickou školu v Olomouci, poté se stal vedoucím Státního statku mládeže na Bruntálsku.

V roce 1950 byl Jan Procházka pracovníkem aparátu Čs. svazu mládeže, v roce 1959 dramaturgem, scénáristou a vedoucím skupiny Filmového studia Barrandov. Byl autorem a spoluautorem řady scénářů a námětům k filmům.

Od mládí psal Jan Procházka do řady časopisů např. do Československého vojáka, Obrany lidu, Mladé fronty, Literárních novin aj. Fejetony z časopisu My vyšly v roce 1968 knižně pod názvem Politika pro každého.

Publicistika Jana Procházky na přelomu 50. a 60. let prodělala rychlý vývoj od souhlasu s režimem, kdy byl členem ÚV ČSM a kandidátem ÚV KSČ, k jeho přímočaré kritice. V roce 1968 se stal jednou z předních osobností Pražského jara.

Po sovětské okupaci Československa byl Jan Procházka mezi prvními autory, kteří byli prohlášeni za ineditní a brzy byl i sledován jako nepřítel státní moci.

Dílo Jana Procházky:

Pro uměleckou tvorbu Jana Procházky měla mj. mimořádný význam konkrétní znalost vesnického prostředí,života a tradic venkovských lidí, zejména tendencí a principů zemědělské politiky v 50. a v 60. letech.

Próza:
Rok života - 1956, povídkový debut
Zelené obzory - 1960, novela ze zemědělského prostředí

Společensky deziluzivní próza s tematikou z konce druhé světové války. Z konkrétních historických dějů zde dokázal Procházka vytvořit příběhy fanatismu, nenávisti, egoismu apod.

At´ žije republika - 1965, kniha vyšla v nakladatelství pro děti a mládež, je obrazem květnových dnů roku 1945. Jejím hrdinou se zřetelnými autobiografickými prvky je malý chlapec. Když byla kniha zfilmována, vzbudila vlnu nesouhlasu oficiální kritiky.

Kočár do Vídně - 1967, novela znamenala začátek nového a vrcholného autorova období. Bývá označována jako "baladická". Jde mj. o konflikt ženy, které Němci zabili muže, s rakouskými zběhy.

Závěj - 1961
Přestřelka - 1964
Svatá noc - 1966
Tři panny a Magdaléna - 1966

Poetika děl Jana Procházky byla značně ovlivněna jeho činností scenáristickou. Podle jeho scénářů a námětů natočil nejhodnotnější filmy především Karel Kachyňa:

Trápení - 1961
Závrať - 1962
Ať žije republika - 1965
Kočár do Vídně - 1966
Noc nevěsty - 1967
Ucho - 1970

Od první knížky Rok života vyrostl Jan Procházka v mimořádnou spisovatelskou osobnost, které nemoc a předčasný odchod znemožnily další tvorbu.

  • Rodina generála Procházky (†93) odmítla cenu od Babiše. Vadí jí morální kredit premiéra

    Blesk, 22. 7. 2020 Cenu Bezpečnostní rady státu (BRS) za letošní rok ve středu obdržel nedávno zesnulý bývalý šéf Vojenského zpravodajství a civilní rozvědky Radovan Procházka (†93). Od premiéra a šéfa BRS Andreje Babiše (ANO) v pražském Lichtenštejnském paláci ocenění převzal nynější ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun. Procházkova rodina cenu podle Deníku N převzít odmítla. Za důvod označila Babiše, který podle ní postrádá morální kredit. Cenu, udělovanou za významný přínos v oblasti bezpečnostní politiky, dostaly i redakce časopisu Obrana a strategie a Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. … více

  • Cenu Bezpečnostní rady státu pro zesnulého Procházku rodina odmítla. Kvůli Babišovi

    Novinky, 22. 7. 2020 Cenu Bezpečnostní rady státu (BRS) za letošní rok obdržel nedávno zesnulý bývalý šéf Vojenského zpravodajství a civilní rozvědky Radovan Procházka. Od premiéra a šéfa BRS Andreje Babiše (ANO) v pražském Lichtenštejnském paláci ocenění převzal nynější ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun. Procházkova rodina cenu podle Deníku N převzít odmítla. … více

  • Výstava s Havlem vyvolává i agresi, za komunistů prý bylo líp. Estébáci se dnes nestydí, žasne průvodkyně. Ještě to nekončí, prorokuje přímý účastník

    Parlamentnílisty.cz, 6. 11. 2019 „Lidé jsou tu i agresivní. Zažila jsem zde různé výkřiky,“ popisuje Jana Procházková některé reakce, když návštěvníkům v rakovnické roubence ukazuje výstavu k 89. roku. Starší lidé dětem vyprávějí, že za komunismu bylo líp, je v šoku. „Estébáci se dnes nestydí, vyzdvihují se, a Havel se dehonestuje,“ nechápe. Ona i její manžel, který o sametu beseduje se studenty, byli přímými účastníky revolučního dění před 30 lety. „Ještě budou další revoluce, sto let byla krátká doba, pořád to jede…“ míní Václav Procházka, který zažil zastrašování StB. … více

Mohli by vás také zajímat…