zavřít
Blaise Pascal

spisovatel, matematik, fyzik

Narození:
19. 6. 1623 , Clermont, Francie
Úmrtí:
19. 8. 1662  ve věku 39 let,  Paříž, Francie  †
Znamení:
blíženci  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

95 se líbí, 39 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Blaise Pascal (19. června 1623 Clermont – 19. srpna 1662 Paříž) byl francouzský matematik, fyzik, spisovatel, teolog a náboženský filozof. Fyzika Ve fyzice se Pascal věnoval problematice vakua a šíření tlaku. Sérií pokusů dokázal rovnoměrné šíření tlaku v kapalině. Na jeho počest je proto nazvána základní jednotka tlaku pascal. Matematika Pascal byl jedním z předchůdců moderní výpočetní techniky – sestrojil první mechanický kalkulátor, schopný sčítat a odčítat, známý pod jménem Pascalina. Proto po něm byl nazván programovací jazyk Pascal. Byl také spoluzakladatelem teorie pravděpodobnosti a významně přispěl k rozvoji kombinatoriky a geometrie. Teologie a filozofie Pascal prodělal hlubokou náboženskou konverzi a poslední léta svého života se věnoval především náboženským a filozofickým otázkám. Byl zastáncem přísného náboženského směru v rámci katolicismu zvaného jansenismus. Jako spisovatele ho proslavily polemické spisy na podporu jansenistů (Listy provinciálovi). Vedle nich v pozůstalosti zanechal nedokončený soubor filozofických a teologických fragmentů, vydávaný pod názvem Myšlenky. Mimo jiné obsahují myšlenku tzv. Pascalovy sázky: Je lepší si v životě vsadit na možnost, že Bůh existuje, protože můžeme vyhrát daleko více, v případě prohry však ztratíme jen totéž co ateisté. Pascalovy spisy vynikají kromě myšlenkového bohatství i dokonalým stylem. Proto je Pascal počítán mezi nejlepší francouzské spisovatele své doby. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Blaise Pascal (19. června 1623 Clermont – 19. srpna 1662 Paříž) byl francouzský matematik, fyzik, spisovatel, teolog a náboženský filozof.

Fyzika
Ve fyzice se Pascal věnoval problematice vakua a šíření tlaku. Sérií pokusů dokázal rovnoměrné šíření tlaku v kapalině.
Na jeho počest je proto nazvána základní jednotka tlaku pascal.

Matematika
Pascal byl jedním z předchůdců moderní výpočetní techniky – sestrojil první mechanický kalkulátor, schopný sčítat a odčítat, známý pod jménem Pascalina. Proto po něm byl nazván programovací jazyk Pascal. Byl také spoluzakladatelem teorie pravděpodobnosti a významně přispěl k rozvoji kombinatoriky a geometrie.

Teologie a filozofie
Pascal prodělal hlubokou náboženskou konverzi a poslední léta svého života se věnoval především náboženským a filozofickým otázkám. Byl zastáncem přísného náboženského směru v rámci katolicismu zvaného jansenismus. Jako spisovatele ho proslavily polemické spisy na podporu jansenistů (Listy provinciálovi). Vedle nich v pozůstalosti zanechal nedokončený soubor filozofických a teologických fragmentů, vydávaný pod názvem Myšlenky. Mimo jiné obsahují myšlenku tzv. Pascalovy sázky: Je lepší si v životě vsadit na možnost, že Bůh existuje, protože můžeme vyhrát daleko více, v případě prohry však ztratíme jen totéž co ateisté.

Pascalovy spisy vynikají kromě myšlenkového bohatství i dokonalým stylem. Proto je Pascal počítán mezi nejlepší francouzské spisovatele své doby.

  • Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 237. díl. Národnost a humanita

    Parlamentnílisty.cz, 9. 4. 2022 Tomáš Garrigue Masaryk (1850 – 1937) byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. Kromě činnosti politické se celý život věnoval práci odborné a literární. Vydal desítky knih s velmi širokým tematickým záběrem, např. O studiu děl básnických, Česká otázka, Moderní člověk a náboženství, Otázka sociální, Problém malého národa, Demokratismus v politice, O bolševictví, Světová revoluce, monografie o Janu Husovi, Blaise Pascalovi, J.A.Komenském či Karlu Havlíčkovi (Borovském) atd. Masarykův náhled na politiku je dobře shrnut v následujícím citátu: „Veškerá politika, zahraniční i vnitřní, je mně prováděním a upevňováním humanity; podřizuji politiku přikázáním ethickým. Vím, že to stanovisko se někdy politikům, kteří se pokládají za velmi praktické a chytré, nelíbí; ale zkušenost, a myslím, nejen moje, dokazuje, že politika rozumná a poctivá (Havlíček!) je nejpraktičtější, nejúčinnější a nejvýnosnější. Nakonec tzv. idealisté, lidé slušní a čestní vždycky mívají pravdu a udělají pro stát, národ a lidstvo více než politikové, jak se jim říká, reální a chytří. Chytráci jsou konec konců hloupí. Pojímám politiku, jako celý život jednotlivce a společnosti, sub specie aeternitatis“. (Časopis Světozor 1931, č. 22.) … více