zavřít
Vítězslav Hálek

spisovatel, básník

Narození:
5. 4. 1835 , Dolínek u Mělníka
Úmrtí:
8. 10. 1874  ve věku 39 let  †
Znamení:
beran  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
česká
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

27 se líbí, 4 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Český básník, dramatik, prozaik a žurnalista. Narodil se 5.4.1835 na středočeském venkově. Vystudoval akademické gymnázium v Praze. Přáním jeho rodičů bylo, aby se stal knězem. On se rozhodl pro studium na filozofické fakultě. Na studia si vydělával prací soukromého učitele v bohaté rodině advokáta Horáčka. Studium filozofie nedokončil. Hálek se rozhodl plně e věnovat literatuře. Při tom se stihl zamilovat do Dorotky, která byla dcerou Horáčka. Byla pro Hálka inspirací k psaní milostných básní. Později, po deseti letech vztahu se s ní oženil a tím se zbavil existenčních problémů. Hálek pracoval také v novinách. V deníku národní listy se staral o literární, divadelní články a fejetony. Řídil rovněž časopis Lumír, Zlatá Praha a Květy. Vítězslava Hálka veřejnost vyzdvihla na přední místo literárních současníků . Zastínil dokonce i Jana Nerudu. Ale v roce 1880 se na jeho tvorbu sesypala nelítostná kritika. Teprve v první polovině dvacátých let byla jeho literární práce znovu oceněna, především pro citlivost a smyslovost výrazu. V povídkách Hálek popisuje hlavně český venkov v době, ve které se střetávají staré zvyky s moderním způsobem života. Tím vymizel patriarchát. Hálek se ve svých dílech nesnažil o kritiku, ale o to, ukázat lidem cestu ke zlepšení vzájemných vztahů. Velmi záslužná byla jeho práce pro výbor Umělecké besedy, která byla centrem kulturního a společenského života v Praze. Vítězslav Hálek zemřel 8.10.1874 v Praze , jeho smrtí zanikla skupina májovců a nastoupila nová generace ruchovsko-lumírovská. Díla Vítězslava Hálka: Alfred /1858/ - lyricko-epická skladba, popisující příběh tragické lásky a zločinu. V této skladbě je znát vliv byronských povídek a Máchova Máje. Večerní písně /1859/- kniha složená z krátkých lyrických básní. Zde je patrná literární stylizace světobolu. Rozkvetlá jarní příroda v této sbírce symbolizuje naději na lepší společnost. Veršemi v této sbírce se Hálek snažil zmírnit protiklady a neshody soudobé společnosti. Pohádky z naší vesnice /1874/ - sbírka balad ovlivněna Erbenem. Autor zde představuje různé typy chudých vesnických lidí a jejich mnohdy tragické osudy. Ve sbírce však nechybí také humor např. v Husarovi, Šotkovi, Postilionu. Komediant /1861/ - nezdařený Hálkův velký společenský román. Lépe mu šlo psaní povídek, obrazů ze života a fejetonů. Hálkovy povídky zobrazují většinou vztah milenců, kterým brání v lásce majetkové rozdíly a nesouhlas rodičů s jejich vztahem. Hrdinové jsou zasazeni do období kolem roku 1848, jsou to většinou venkované. Muzikantská Liduška /1861/ - venkovská próza. Ve které je dívka přinucena ke sňatku, který byl pro ni velmi nešťastný a přivedl ji k šílenství. Na statku a v chaloupce /1871/ , Pod chudým stromem /1872/ - venkovské povídky zdůrazňující rozdíl mezi šťastným životem chudých, žijících v souladu s přírodou a chamtivým stále nespokojeným životem bohatých. Na výminku /1873/ - povídka dotýkající se tragických následků při zřizování výminku, které v dětech probouzí bezcitnost vůči rodičům. Pod pustým kopcem /1874/ - povídka. Hrdinou je konzervativní sedlák, pyšný a povýšený . Jeho syn je ovlivněn moderní dobou, zastává svobodomyslné názory a má smysl pro občanská práva. Hálek vyzdvihuje tohoto syna jako přemýšlivého hrdnu. Poldík Rumař /1874/ - povídka, jedna z Hálkových nejlepších. Podskalský pískař se velmi obětavě stará o syna ženy, kterou kdysi miloval. Hálek poukazuje na dobrosrdečnost prostého člověka. Carevič Alexej /1860/ , Záviš z Falkenštejna , Král Rudolf, Král Vukašín, Sergius Catilina, Amnon a Tamar , nedokončená hra Král Jiří z Poděbrad /1874/ - veršované tragedie z národních i cizích dějin. V těchto tragédiích dával Hálek najevo důležitost boje za svobodu, za právo jedince na rozvoj osobnosti Epištoly k našemu studentstvu /1873/ - dílo, které vyšlo v Národních listech pojednává o vlastenectví. Gogola hledám /1872/ - dílo publikované v Národních listech. Cestopisný fejeton, kde Hálek představuje realistické umění. Seznam děl: Alfred /1858/, Večerní písně /1859/, Pohádky z naší vesnice /1874/, Komediant /1861/, Muzikantská Liduška /1861/, Na statku a v chaloupce /1871/, Pod chudým stromem /1872/, Na výminku /1873/, Pod pustým kopcem /1874/, Poldík Rumař /1874/, Carevič Alexej /1860/, Záviš z Falkenštejna, Král Rudolf, Král Vukašín, Serius Catilina , Amnon a Tamar, nedokončená hra Král Jiří z Poděbrad /1874/, Epištoly k našemu studentstvu /1873/, Gogola hledám /1872/ …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Český básník, dramatik, prozaik a žurnalista. Narodil se 5.4.1835 na středočeském venkově. Vystudoval akademické gymnázium v Praze. Přáním jeho rodičů bylo, aby se stal knězem. On se rozhodl pro studium na filozofické fakultě. Na studia si vydělával prací soukromého učitele v bohaté rodině advokáta Horáčka. Studium filozofie nedokončil.

Hálek se rozhodl plně e věnovat literatuře. Při tom se stihl zamilovat do Dorotky, která byla dcerou Horáčka. Byla pro Hálka inspirací k psaní milostných básní. Později, po deseti letech vztahu se s ní oženil a tím se zbavil existenčních problémů. Hálek pracoval také v novinách. V deníku národní listy se staral o literární, divadelní články a fejetony. Řídil rovněž časopis Lumír, Zlatá Praha a Květy.

Vítězslava Hálka veřejnost vyzdvihla na přední místo literárních současníků . Zastínil dokonce i Jana Nerudu. Ale v roce 1880 se na jeho tvorbu sesypala nelítostná kritika. Teprve v první polovině dvacátých let byla jeho literární práce znovu oceněna, především pro citlivost a smyslovost výrazu.

V povídkách Hálek popisuje hlavně český venkov v době, ve které se střetávají staré zvyky s moderním způsobem života. Tím vymizel patriarchát. Hálek se ve svých dílech nesnažil o kritiku, ale o to, ukázat lidem cestu ke zlepšení vzájemných vztahů. Velmi záslužná byla jeho práce pro výbor Umělecké besedy, která byla centrem kulturního a společenského života v Praze.

Vítězslav Hálek zemřel 8.10.1874 v Praze , jeho smrtí zanikla skupina májovců a nastoupila nová generace ruchovsko-lumírovská.

Díla Vítězslava Hálka:
Alfred /1858/ - lyricko-epická skladba, popisující příběh tragické lásky a zločinu. V této skladbě je znát vliv byronských povídek a Máchova Máje.

Večerní písně /1859/- kniha složená z krátkých lyrických básní. Zde je patrná literární stylizace světobolu. Rozkvetlá jarní příroda v této sbírce symbolizuje naději na lepší společnost. Veršemi v této sbírce se Hálek snažil zmírnit protiklady a neshody soudobé společnosti.

Pohádky z naší vesnice /1874/ - sbírka balad ovlivněna Erbenem. Autor zde představuje různé typy chudých vesnických lidí a jejich mnohdy tragické osudy. Ve sbírce však nechybí také humor např. v Husarovi, Šotkovi, Postilionu.

Komediant /1861/ - nezdařený Hálkův velký společenský román. Lépe mu šlo psaní povídek, obrazů ze života a fejetonů. Hálkovy povídky zobrazují většinou vztah milenců, kterým brání v lásce majetkové rozdíly a nesouhlas rodičů s jejich vztahem. Hrdinové jsou zasazeni do období kolem roku 1848, jsou to většinou venkované.

Muzikantská Liduška /1861/ - venkovská próza. Ve které je dívka přinucena ke sňatku, který byl pro ni velmi nešťastný a přivedl ji k šílenství.

Na statku a v chaloupce /1871/ , Pod chudým stromem /1872/ - venkovské povídky zdůrazňující rozdíl mezi šťastným životem chudých, žijících v souladu s přírodou a chamtivým stále nespokojeným životem bohatých.

Na výminku /1873/ - povídka dotýkající se tragických následků při zřizování výminku, které v dětech probouzí bezcitnost vůči rodičům.

Pod pustým kopcem /1874/ - povídka. Hrdinou je konzervativní sedlák, pyšný a povýšený . Jeho syn je ovlivněn moderní dobou, zastává svobodomyslné názory a má smysl pro občanská práva. Hálek vyzdvihuje tohoto syna jako přemýšlivého hrdnu.

Poldík Rumař /1874/ - povídka, jedna z Hálkových nejlepších. Podskalský pískař se velmi obětavě stará o syna ženy, kterou kdysi miloval. Hálek poukazuje na dobrosrdečnost prostého člověka.

Carevič Alexej /1860/ , Záviš z Falkenštejna , Král Rudolf, Král Vukašín, Sergius Catilina, Amnon a Tamar , nedokončená hra Král Jiří z Poděbrad /1874/ - veršované tragedie z národních i cizích dějin. V těchto tragédiích dával Hálek najevo důležitost boje za svobodu, za právo jedince na rozvoj osobnosti

Epištoly k našemu studentstvu /1873/ - dílo, které vyšlo v Národních listech pojednává o vlastenectví.

Gogola hledám /1872/ - dílo publikované v Národních listech. Cestopisný fejeton, kde Hálek představuje realistické umění.

Seznam děl:
Alfred /1858/, Večerní písně /1859/, Pohádky z naší vesnice /1874/, Komediant /1861/, Muzikantská Liduška /1861/, Na statku a v chaloupce /1871/, Pod chudým stromem /1872/, Na výminku /1873/, Pod pustým kopcem /1874/, Poldík Rumař /1874/, Carevič Alexej /1860/, Záviš z Falkenštejna, Král Rudolf, Král Vukašín, Serius Catilina , Amnon a Tamar, nedokončená hra Král Jiří z Poděbrad /1874/, Epištoly k našemu studentstvu /1873/, Gogola hledám /1872/

  • Herečka Jana Štěpánková: Dobré divadlo stavíte cihlu po cihle

    Novinky, 6. 9. 2014 Málokdo se může pyšnit tak hlubokými uměleckými kořeny jako herečka Jana Štěpánková, která slaví osmdesáté narozeniny. Z matčiny strany sahají až k básníku a spisovateli Vítězslavu Hálkovi a z otcovy k dramatiku a divadelníkovi Janu Nepomuku Štěpánkovi. … více