zavřít
Robert Louis Stevenson

spisovatel

Narození:
1850 , Edinburg
Úmrtí:
3. 12. 1894  ve věku 44 let  †
Znamení:
-
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

25 se líbí, 6 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Robert Louis Stevenson pocházel z rodiny známého edinburského stavitel. Již od dětství toužil věnovat se literatuře, o čemž však jeho otec (mimochodem zatvrzelý zastánce puritánství) nechtěl ani slyšet. Jeho snem bylo, aby jeho syn stejně jako on šel studovat stavební inženýrství. Později, když viděl, že Robert by tuto práci nezvládal vzhledem k jeho tělesné stavbě, povolil mu studium práv. Robert otce sice poslechl, ale i přesto se proti otcově vůli bouřil - např. bohémskými výstřelky, stýkal se s lidmi, kteří neměli daleko do vězení a společnost se od nich raději držela dál. Práva však nakonec dostudoval, ale advokátní dráhu nenastoupil. Místo toho se dál věnoval psaní a dokonce se mu podařilo uveřejnit několik esejů a článků. Jeho první povídka "Útulek na noc" vyšla roku 1877. A následovaly další. Poté, co začal mít Robert se svými díly úspěch a získal i kladné ohlasy kritiků, otec mu odpustil, že se nevydal cestou, kterou mu naplánoval, a začal ho dokonce finančně podporovat. Další ránou pro Robertovi rodiče bylo, když jim oznámil, že se hodlá oženit s o jedenáct let starší ženou, která v té době byla ještě provdaná a matkou dvou dětí! Byla to Američanka a jmenovala se Fanny Van de Grift. Stevenson se s ní seznámil ve francouzském Fontainebleau, kam se jezdil léčit z plicní choroby. Fanny tam pro změnu přijela, aby mohla malovat. Robert se hned při prvním setkání rozhodl, že se s ní ožení. Na svatbu však musel čekat ještě několik let. Fanny se zatím vrátila do Spojených států, aby zažádala o rozvod. Stevenson neváhal a i přes svoje ne příliš dobré zdraví se za ní vypravil do Kalifornie. Roku 1880 se konečně vzali a usadili se ve Skotsku i s jejím synem Lloydem. Fanny si velice brzo získala náklonost Robertových rodičů i edinburgské veřejnosti, kde její a Robertova svatba vzbudila vlnu pobouření. Teprve v tuto chvíli si mohl Robert začít život plně vychutnávat. Jeho díla byla úspěšná a hmotně byl také zajištěn, měl skvělou rodinu... Přesto se však nad jeho životem rozpínal temný mrak - tuberkulóza propukla již naplno, podrývala mu fyzické síly a vyháněla ho z rodného Skotska, jehož chladné podnebí mu nedělalo dobře, do teplejších krajin. A tak se léčil v Davodu, v Jižní Anglii a ve Francii. V této době také vzniklo nejvíce jeho děl (např. Ostrov pokladů, Podivný případ dr. Jekkyla a pana Hyda atd.). Aby alespoň trochu zapomněl na svoje trápení, vydával jednu knihu za druhou. Některé napsal doslova přes noc. V roce 1887 zemřel Robertův otec. Roberta už k Edinburgu nic nepoutalo, a tak odcestoval i s rodinou do Ameriky, kde ho jako proslulého autora přijali nadšeně a s ovacemi. Z Ameriky se vydal na vlastní jachtě na plavdu do Jižních moří. Svou pouť zakončil na souostroví Samoa. Po dlouhé době se opět mohl pořídně těšit ze života. Jeho zdravotní stav se výrazně zlepšil a v práci se mu také dařilo, nehledě k tomu, že domorodí obyvatelé k němu vzhlíželi s obdivem a úctou nad jeho vypravěčským uměním. 3. prosince 1894 však byl nečekaně stižen mozkovou mrtvicí. K vědomí se už neprobral. Dílo: Útulek na noc (1877) - povídka Nové přiběhy tisíce a jedné noci (1882) - zahrnuje polofantastické a polodetektivní povídky Klub sebevrahů, dále např. Pavilon na písčinách Ostrov pokladů (1883) - slavný pirátský příběh Podivný případ dr. Jekkyla a pana Hyda (1886) - příběh o dvojakosti lidské mysli Únos (1886) a Černý šíp (1888) - dobrodužné romány pro mládež Kumpáni a jiné příběhy a báje (1887) - povídky (např. Markheim, Franchardský poklad atd.) Pán z Ballantrae (1889) - román dokončený v Honolulu Příběhy ostrovních nocí (1893) Katriona (1893) - román Weir z Hermistonu (1896) - nedokončený román, vydaný až po autorově smrti …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Robert Louis Stevenson pocházel z rodiny známého edinburského stavitel. Již od dětství toužil věnovat se literatuře, o čemž však jeho otec (mimochodem zatvrzelý zastánce puritánství) nechtěl ani slyšet. Jeho snem bylo, aby jeho syn stejně jako on šel studovat stavební inženýrství. Později, když viděl, že Robert by tuto práci nezvládal vzhledem k jeho tělesné stavbě, povolil mu studium práv.

Robert otce sice poslechl, ale i přesto se proti otcově vůli bouřil - např. bohémskými výstřelky, stýkal se s lidmi, kteří neměli daleko do vězení a společnost se od nich raději držela dál. Práva však nakonec dostudoval, ale advokátní dráhu nenastoupil.

Místo toho se dál věnoval psaní a dokonce se mu podařilo uveřejnit několik esejů a článků. Jeho první povídka "Útulek na noc" vyšla roku 1877. A následovaly další. Poté, co začal mít Robert se svými díly úspěch a získal i kladné ohlasy kritiků, otec mu odpustil, že se nevydal cestou, kterou mu naplánoval, a začal ho dokonce finančně podporovat.

Další ránou pro Robertovi rodiče bylo, když jim oznámil, že se hodlá oženit s o jedenáct let starší ženou, která v té době byla ještě provdaná a matkou dvou dětí! Byla to Američanka a jmenovala se Fanny Van de Grift. Stevenson se s ní seznámil ve francouzském Fontainebleau, kam se jezdil léčit z plicní choroby. Fanny tam pro změnu přijela, aby mohla malovat. Robert se hned při prvním setkání rozhodl, že se s ní ožení.

Na svatbu však musel čekat ještě několik let. Fanny se zatím vrátila do Spojených států, aby zažádala o rozvod. Stevenson neváhal a i přes svoje ne příliš dobré zdraví se za ní vypravil do Kalifornie. Roku 1880 se konečně vzali a usadili se ve Skotsku i s jejím synem Lloydem.

Fanny si velice brzo získala náklonost Robertových rodičů i edinburgské veřejnosti, kde její a Robertova svatba vzbudila vlnu pobouření. Teprve v tuto chvíli si mohl Robert začít život plně vychutnávat. Jeho díla byla úspěšná a hmotně byl také zajištěn, měl skvělou rodinu... Přesto se však nad jeho životem rozpínal temný mrak - tuberkulóza propukla již naplno, podrývala mu fyzické síly a vyháněla ho z rodného Skotska, jehož chladné podnebí mu nedělalo dobře, do teplejších krajin.

A tak se léčil v Davodu, v Jižní Anglii a ve Francii. V této době také vzniklo nejvíce jeho děl (např. Ostrov pokladů, Podivný případ dr. Jekkyla a pana Hyda atd.). Aby alespoň trochu zapomněl na svoje trápení, vydával jednu knihu za druhou. Některé napsal doslova přes noc.

V roce 1887 zemřel Robertův otec. Roberta už k Edinburgu nic nepoutalo, a tak odcestoval i s rodinou do Ameriky, kde ho jako proslulého autora přijali nadšeně a s ovacemi. Z Ameriky se vydal na vlastní jachtě na plavdu do Jižních moří. Svou pouť zakončil na souostroví Samoa.

Po dlouhé době se opět mohl pořídně těšit ze života. Jeho zdravotní stav se výrazně zlepšil a v práci se mu také dařilo, nehledě k tomu, že domorodí obyvatelé k němu vzhlíželi s obdivem a úctou nad jeho vypravěčským uměním.

3. prosince 1894 však byl nečekaně stižen mozkovou mrtvicí. K vědomí se už neprobral.

Dílo:
Útulek na noc (1877) - povídka
Nové přiběhy tisíce a jedné noci (1882) - zahrnuje polofantastické a polodetektivní povídky Klub sebevrahů, dále např. Pavilon na písčinách
Ostrov pokladů (1883) - slavný pirátský příběh
Podivný případ dr. Jekkyla a pana Hyda (1886) - příběh o dvojakosti lidské mysli
Únos (1886) a Černý šíp (1888) - dobrodužné romány pro mládež
Kumpáni a jiné příběhy a báje (1887) - povídky (např. Markheim, Franchardský poklad atd.)
Pán z Ballantrae (1889) - román dokončený v Honolulu
Příběhy ostrovních nocí (1893)
Katriona (1893) - román
Weir z Hermistonu (1896) - nedokončený román, vydaný až po autorově smrti