zavřít
Rainer Maria Rilke

básník, spisovatel a dramatik

Narození:
4. 12. 1875 , Praha
Úmrtí:
29. 12. 1926  ve věku 51 let,  Val-mont u Montreux, Švýcarsko  †
Znamení:
střelec  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

19 se líbí, 2 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Rainer Maria Rilke, celým jménem René Karl Wilhelm Johann Josef Maria Rilke, byl německý básník, spisovatel a dramatik. Jako první z pražských Němců si vydobyl světovou proslulost. Pro své temné, spirituální básně byl nazýván mágem sensibility nebo také básníkem smrti. Rainer Maria Rilke se narodil v Čechách, kde také prožil prvních dvacet let svého života. Život v Praze poznamenal jeho tvorbu - neopakovatelná atmosféra města obestřeného podivuhodnou historií i legendami, města, kde se střetávaly česká, židovská a německá kultura. Vládl zde také zatuchlý maloměšťácký duch, který odsuzoval vše nespoutané. To vše mělo na vnímavou duši mladého básníka velký vliv. Rainer Maria Rilke byl syn pražského německého úředníka. Jeho matka Sophie ho až do pěti let nutila nosit dívčí šaty a oslovovala jménem „Sophie“, čímž se vyrovnávala se ztrátou starší dcery Sophie. Tento přístup Rilke matce později vyčítal. Matka však svého syna přivedla k poezii a vyžadovala od něho, aby se učil většinu Schillerových básní zpaměti. Když bylo Rilkemu devět let, jeho rodiče se rozešli. Byl poslán na Vojenskou kadetní školu v Hranicích na Moravě. Později studoval literaturu, dějiny umění a filozofii na univerzitách v Praze a Mnichově, středisku tehdejší německé kultury. V roce 1896 odejel do Mnichova a od té doby strávil svůj život na cestách - navštívil Itálii, Rusko, africké země, Španělsko, Francii i Švýcarsko. Po odchodu z Prahy v roce 1896 si změnil jméno René na Rainer. Rodinné zázemí v dětství mělo vliv na jeho pozdější psychiku a Rilke se celý život nechával vydržovat staršími, zámožnými dámami. První z nich byla o patnáct let starší ruská literátka Lou Andreas-Salomé. Bývala přítelkyní filosofa Friedricha Nietzscheho. Rilke se s Lou seznámil v roce 1897 v Mnichově a Lou se stala jeho milenkou a rádkyní. Jejich vztah vydržel až do roku 1900. V roce 1900 navštívil R. M. Rilke Rodinův sochařský ateliér v Paříži. Zde se seznámil se sochařkou Clarou Westhoffovou (žila v letech 1878-1954), se kterou se následujícího roku oženil. V prosinci 1901 se jim narodila dcera Ruth. Rilke Claru po ročním manželství opustil, ale nikdy se oficiálně nerozešli. Rilke často cestoval a pobýval u svých šlechtických patronek. V roce 1906 se R. M. Rilke setkal s českou hraběnkou Sidonií Nádhernou. Ta se stala až do Rilkovy smrti básníkovou blízkou přítelkyní. Několikrát ji navštívil na jejím zámku Vrchotovy Janovice v Čechách. Rilke jí také rozmluvil svatbu se spisovatelem a novinářem Karlem Krausem, který se o ní vážně ucházel. V roce 1910 se R. M. Rilke seznámil se svou další přítelkyní a podporovatelkou, kněžnou Marií Thurn und Taxis-Hohenlohe, Ta byla jeho doživotní obdivovatelkou a dala mu k dispozici svůj palác v Benátkách i zámek v Loučeni. Během 1. světové války byl R. M. Rilke nucen narukovat jako rakouský voják. Díky svým četným známostem však několikaměsíční službu strávil ve vídeňském vojenském archivu. Po 1. světové válce, kdy vznikla Rilkova vrcholná díla, žil převážně ve Švýcarsku. R. M. Rilke se přátelil s řadou významných osobností a dopisoval si s nimi. Mezi ně patřili i Hugo von Hofmannsthal, André Gide, Stefan Zweig či Rilkův velký obdivovatel Boris Pasternak. Od roku 1923 trpěl R. M. Rilke vážnými a dlouhodobými zdravotními problémy. Poslední léta života strávil převážně na zámku Muzot. Rainer Maria Rilke zemřel v roce 1926 na leukémii v sanatoriu Val-mont u Montreux ve Švýcarsku. Pohřben je na jižní straně kostela ve vesnicí Raron ve švýcarském kantonu Vallis. Na jeho náhrobním kameni je vyryt verš, jenž pro tuto příležitost napsal: Růže, jak čistý to protimluv! Slast, nebýt nikoho spánkem pod tolika víčky. Dílo Rainera Mária Rilkeho: Rainer Maria Rilke vytvořil dlouhou řadu básnických sbírek. Ke konci života psal i francouzsky. Řada osamocených básní a několik próz, zvláště pak povídek byla inspirována pražským dětstvím. Rilke, který neměl úspěch s dramatickou tvorbou, byl nadaný překladatel. Překládal díla anglických, italských, francouzských i ruských autorů. Vrchol jeho díla tvořila poezie. Téma putování, hledání Boha, lásky a smrti provázelo Rilkeho celou jeho tvorbou. Od impresionistických básní a lyrických próz přešel R. M. Rilke k meditativním hymnům, od dekadentního stylu k moderní poezii. Obracel se k metafyzickým problémům lidského života, lásky, utrpení a smrti. Stranil se veřejného života a básnickou tvorbu pokládal za své životní poslání. Vyslovil neklid moderního člověka, hledal Boha a na problematiku smrti pohlížel jako na součást života - stal se tak předchůdcem existencialismu. Leben un Lieder - 1894, básnická sbírka. Larenopfer - 1896, Můj domov, básnická sbírka, ve které se vyznával ke vztahu k rodišti, vyslovil zde svůj obdiv k české lidové písni. Některé verše věnoval i českým umělcům - J. K. Tylovi, J. Vrchlickému, J. Zeyerovi. Traumgekrönt - 1897, básnická sbírka Advent -1898, básnická sbírka Dvě pražské povídky - 1898, vyjadřuje zde svůj vřelý vztah k českému národu Das Stundenbuch - 1904 Das Buch der Bilder - 1906, básnická sbírka Neue Gedichte - 1907 Der neuen Gedichte anderer Teil - 1908 Requiem - 1909, básnická sbírka Die Aufzeichnungen des Malte Laurids Brigge - 1910, česky Zápisky Malta Lauridse Brigge, román Das Marien-Leben - 1912, básnická sbírka Die Weise von Liebe und Tod des Cornets Christoph Rilke - 1913, Píseň o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilkeho Duineser Elegien - 1922, česky Elegie z Duina, jedna z vrcholných sbírek, jde o básnický pokus vystihnout smysl lidského utrpení, je to cyklus deseti elegií, díky své mnohovýkladovosti a symbolice patří k nejsložitějším dílům mladší německé poezie. Sonette an Orpheus - 1922, česky Sonety Orfeovi, další významné Rilkeho dílo, sbírka zpracovává orfeovské téma básnické tvorby. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Rainer Maria Rilke, celým jménem René Karl Wilhelm Johann Josef Maria Rilke, byl německý básník, spisovatel a dramatik. Jako první z pražských Němců si vydobyl světovou proslulost. Pro své temné, spirituální básně byl nazýván mágem sensibility nebo také básníkem smrti.

Rainer Maria Rilke se narodil v Čechách, kde také prožil prvních dvacet let svého života. Život v Praze poznamenal jeho tvorbu - neopakovatelná atmosféra města obestřeného podivuhodnou historií i legendami, města, kde se střetávaly česká, židovská a německá kultura. Vládl zde také zatuchlý maloměšťácký duch, který odsuzoval vše nespoutané. To vše mělo na vnímavou duši mladého básníka velký vliv.

Rainer Maria Rilke byl syn pražského německého úředníka. Jeho matka Sophie ho až do pěti let nutila nosit dívčí šaty a oslovovala jménem „Sophie“, čímž se vyrovnávala se ztrátou starší dcery Sophie. Tento přístup Rilke matce později vyčítal. Matka však svého syna přivedla k poezii a vyžadovala od něho, aby se učil většinu Schillerových básní zpaměti.

Když bylo Rilkemu devět let, jeho rodiče se rozešli. Byl poslán na Vojenskou kadetní školu v Hranicích na Moravě. Později studoval literaturu, dějiny umění a filozofii na univerzitách v Praze a Mnichově, středisku tehdejší německé kultury. V roce 1896 odejel do Mnichova a od té doby strávil svůj život na cestách - navštívil Itálii, Rusko, africké země, Španělsko, Francii i Švýcarsko. Po odchodu z Prahy v roce 1896 si změnil jméno René na Rainer.

Rodinné zázemí v dětství mělo vliv na jeho pozdější psychiku a Rilke se celý život nechával vydržovat staršími, zámožnými dámami. První z nich byla o patnáct let starší ruská literátka Lou Andreas-Salomé. Bývala přítelkyní filosofa Friedricha Nietzscheho. Rilke se s Lou seznámil v roce 1897 v Mnichově a Lou se stala jeho milenkou a rádkyní. Jejich vztah vydržel až do roku 1900.

V roce 1900 navštívil R. M. Rilke Rodinův sochařský ateliér v Paříži. Zde se seznámil se sochařkou Clarou Westhoffovou (žila v letech 1878-1954), se kterou se následujícího roku oženil. V prosinci 1901 se jim narodila dcera Ruth. Rilke Claru po ročním manželství opustil, ale nikdy se oficiálně nerozešli. Rilke často cestoval a pobýval u svých šlechtických patronek.

V roce 1906 se R. M. Rilke setkal s českou hraběnkou Sidonií Nádhernou. Ta se stala až do Rilkovy smrti básníkovou blízkou přítelkyní. Několikrát ji navštívil na jejím zámku Vrchotovy Janovice v Čechách. Rilke jí také rozmluvil svatbu se spisovatelem a novinářem Karlem Krausem, který se o ní vážně ucházel.

V roce 1910 se R. M. Rilke seznámil se svou další přítelkyní a podporovatelkou, kněžnou Marií Thurn und Taxis-Hohenlohe, Ta byla jeho doživotní obdivovatelkou a dala mu k dispozici svůj palác v Benátkách i zámek v Loučeni.

Během 1. světové války byl R. M. Rilke nucen narukovat jako rakouský voják. Díky svým četným známostem však několikaměsíční službu strávil ve vídeňském vojenském archivu.

Po 1. světové válce, kdy vznikla Rilkova vrcholná díla, žil převážně ve Švýcarsku.

R. M. Rilke se přátelil s řadou významných osobností a dopisoval si s nimi. Mezi ně patřili i Hugo von Hofmannsthal, André Gide, Stefan Zweig či Rilkův velký obdivovatel Boris Pasternak.

Od roku 1923 trpěl R. M. Rilke vážnými a dlouhodobými zdravotními problémy. Poslední léta života strávil převážně na zámku Muzot.

Rainer Maria Rilke zemřel v roce 1926 na leukémii v sanatoriu Val-mont u Montreux ve Švýcarsku. Pohřben je na jižní straně kostela ve vesnicí Raron ve švýcarském kantonu Vallis. Na jeho náhrobním kameni je vyryt verš, jenž pro tuto příležitost napsal: Růže, jak čistý to protimluv! Slast, nebýt nikoho spánkem pod tolika víčky.

Dílo Rainera Mária Rilkeho:


Rainer Maria Rilke vytvořil dlouhou řadu básnických sbírek. Ke konci života psal i francouzsky. Řada osamocených básní a několik próz, zvláště pak povídek byla inspirována pražským dětstvím. Rilke, který neměl úspěch s dramatickou tvorbou, byl nadaný překladatel. Překládal díla anglických, italských, francouzských i ruských autorů. Vrchol jeho díla tvořila poezie. Téma putování, hledání Boha, lásky a smrti provázelo Rilkeho celou jeho tvorbou.

Od impresionistických básní a lyrických próz přešel R. M. Rilke k meditativním hymnům, od dekadentního stylu k moderní poezii. Obracel se k metafyzickým problémům lidského života, lásky, utrpení a smrti. Stranil se veřejného života a básnickou tvorbu pokládal za své životní poslání. Vyslovil neklid moderního člověka, hledal Boha a na problematiku smrti pohlížel jako na součást života - stal se tak předchůdcem existencialismu.

Leben un Lieder - 1894, básnická sbírka.

Larenopfer - 1896, Můj domov, básnická sbírka, ve které se vyznával ke vztahu k rodišti, vyslovil zde svůj obdiv k české lidové písni. Některé verše věnoval i českým umělcům - J. K. Tylovi, J. Vrchlickému, J. Zeyerovi.

Traumgekrönt - 1897, básnická sbírka
Advent -1898, básnická sbírka
Dvě pražské povídky - 1898, vyjadřuje zde svůj vřelý vztah k českému národu

Das Stundenbuch - 1904
Das Buch der Bilder - 1906, básnická sbírka
Neue Gedichte - 1907
Der neuen Gedichte anderer Teil - 1908
Requiem - 1909, básnická sbírka

Die Aufzeichnungen des Malte Laurids Brigge - 1910, česky Zápisky Malta Lauridse Brigge, román
Das Marien-Leben - 1912, básnická sbírka

Die Weise von Liebe und Tod des Cornets Christoph Rilke - 1913, Píseň o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilkeho

Duineser Elegien - 1922, česky Elegie z Duina, jedna z vrcholných sbírek, jde o básnický pokus vystihnout smysl lidského utrpení, je to cyklus deseti elegií, díky své mnohovýkladovosti a symbolice patří k nejsložitějším dílům mladší německé poezie.

Sonette an Orpheus - 1922, česky Sonety Orfeovi, další významné Rilkeho dílo, sbírka zpracovává orfeovské téma básnické tvorby.

Mohli by vás také zajímat…