zavřít
Petr Pavlík

prozaik

Věk:
83
Narození:
9. 5. 1933 , Netolice, okres Prachatice
Znamení:
býk   |  aktuální horoskop
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

6 se líbí, 1 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Petr Pavlík byl prozaik, autor novel a románů z prostředí Šumavy. Petr Pavlík se narodil v učitelské rodině. Po absolvování gymnázia v Prachaticích a základní vojenské službě pracoval jako dělník v lese, v geologickém průzkumu a ve stavebnictví. V roce 1961 si Petr Pavlík udělal maturitu na střední pedagogické škole v Českých Budějovicích a až do roku 1976 učil na různých typech škol. V letech 1964 - 69 studoval dálkově češtinu a pedagogiku na filozofické fakultě UK v Praze. Později se přestěhoval na samotu u Stožce na Prachaticku, kde přijal práci jako poříční dozorce u Povodí Vltavy. První povídku otiskl Petr Pavlík v roce 1959 v Kulturním zpravodaji Českokrumlovska. V dalších letech publikoval v okresním a krajském tisku i v některých ústředních listech a časopisech. Spolupracoval také s rozhlasem a televizí. Redigoval vesnická periodika - Život pod Smrčinou a Život pod Třístoličníkem. Přispíval i do sborníku Prameny. Dílo Petra Pavlíka Petr Pavlík ve své prozaické tvorbě čerpá převážně ze současnosti a nedávné minulosti Šumavy. Soustřeďuje se na úzké sepětí člověka s přírodou, na jeho společenskou aktivitu a morální odpovědnost. Tak schválně, hoď! - 1967, novela, jejímž hlavním hrdinou je konfliktní mladý muž, absolvent hornické průmyslovky, který je vzhledem k minulosti svého otce nucen pracovat manuálně v průzkumném uranovém dole. Knižní debut. Šumavský deník - 1976, román o životních osudech šumavského lesního dělníka Jakuba. Autor píše o jeho chudém dětství a mládí, útěku z nacistického koncentračního tábora i nešťastné lásce k osiřelé mladé Němce a poté o jeho životě po druhé světové válce. Cesta z hor - 1979, román, ve kterém Pavlík vypráví příběh učitele Jana Kohoutka působícího na šumavské vsi. Vichřice - 1981, román, v němž autor reportážním způsobem vytvořil obraz jednoho listopadového dne, kdy Šumavu postihla mimořádně silná vichřice. Řeka -1982, baladická novela. Příběh šumavského hamerníka Jana Ambrože. Skládá se ze dvou částí : 1. část se odehrává krátce po osvobození. Je v ní vylíčen Ambrožův život spjatý s řekou, jeho ovdovění, vztah k lidem a posléze jeho odchod z rodného kraje po křivém nařčení z vraždy. 2. část popisuje dočasný Ambrožův návrat do rodného kraje po dvaceti letech a radikální proměny kraje i lidí. Svými prózami ze Šumavy Petr Pavlík navazuje na tvorbu Karla Klostermanna a Rudolfa Kalčíka. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Petr Pavlík byl prozaik, autor novel a románů z prostředí Šumavy.

Petr Pavlík se narodil v učitelské rodině. Po absolvování gymnázia v Prachaticích a základní vojenské službě pracoval jako dělník v lese, v geologickém průzkumu a ve stavebnictví.

V roce 1961 si Petr Pavlík udělal maturitu na střední pedagogické škole v Českých Budějovicích a až do roku 1976 učil na různých typech škol. V letech 1964 - 69 studoval dálkově češtinu a pedagogiku na filozofické fakultě UK v Praze. Později se přestěhoval na samotu u Stožce na Prachaticku, kde přijal práci jako poříční dozorce u Povodí Vltavy.

První povídku otiskl Petr Pavlík v roce 1959 v Kulturním zpravodaji Českokrumlovska. V dalších letech publikoval v okresním a krajském tisku i v některých ústředních listech a časopisech.
Spolupracoval také s rozhlasem a televizí. Redigoval vesnická periodika - Život pod Smrčinou a Život pod Třístoličníkem. Přispíval i do sborníku Prameny.

Dílo Petra Pavlíka

Petr Pavlík ve své prozaické tvorbě čerpá převážně ze současnosti a nedávné minulosti Šumavy. Soustřeďuje se na úzké sepětí člověka s přírodou, na jeho společenskou aktivitu a morální odpovědnost.

Tak schválně, hoď! - 1967, novela, jejímž hlavním hrdinou je konfliktní mladý muž, absolvent hornické průmyslovky, který je vzhledem k minulosti svého otce nucen pracovat manuálně v průzkumném uranovém dole. Knižní debut.

Šumavský deník - 1976, román o životních osudech šumavského lesního dělníka Jakuba. Autor píše o jeho chudém dětství a mládí, útěku z nacistického koncentračního tábora i nešťastné lásce k osiřelé mladé Němce a poté o jeho životě po druhé světové válce.

Cesta z hor - 1979, román, ve kterém Pavlík vypráví příběh učitele Jana Kohoutka působícího na šumavské vsi.

Vichřice - 1981, román, v němž autor reportážním způsobem vytvořil obraz jednoho listopadového dne, kdy Šumavu postihla mimořádně silná vichřice.

Řeka -1982, baladická novela. Příběh šumavského hamerníka Jana Ambrože.
Skládá se ze dvou částí :

1. část se odehrává krátce po osvobození. Je v ní vylíčen Ambrožův život spjatý s řekou, jeho ovdovění, vztah k lidem a posléze jeho odchod z rodného kraje po křivém nařčení z vraždy.

2. část popisuje dočasný Ambrožův návrat do rodného kraje po dvaceti letech a radikální proměny kraje i lidí.

Svými prózami ze Šumavy Petr Pavlík navazuje na tvorbu Karla Klostermanna a Rudolfa Kalčíka.

  • Známý řezník, bojující proti Babišovi, míří do Senátu. Za Soukromníky

    Parlamentnílisty.cz, 21. 3. 2016 Internetový objev, který už řadu měsíců přesvědčivě hájí svá práva proti hnutí ANO, politice Agrofertu a Andreje Babiše, vstupuje do politiky. Petr Havlíček, známý díky své facebookové stránce Řeznictví u Pavlíka, to oznámil v pondělí odpoledne. … více

  • Zastupitelé odsouhlasili změnu ve vedení Jihomoravského kraje

    Parlamentnílisty.cz, 18. 12. 2015 Novým náměstkem hejtmana bude od 1. února 2016 Roman Hanák. Novými krajskými radními pak Igor Chlup a Petr Šelepa. Zastupitelé Jihomoravského kraje na svém čtvrtečním jednání (17. prosince 2015) odsouhlasili změnu ve vedení kraje, a to po rezignaci dosavadního náměstka Zdeňka Pavlíka a radních Jiřího Jandy a Jaroslava Parolka. … více

  • Martin Štrba: Ostrost není důležitá, hlavní je emoce

    Novinky, 2. 2. 2015 Kameraman Martin Štrba, který je podepsán pod takovými díly, jako jsou filmy Je třeba zabít Sekala nebo Hořící keř, začínal jako fotograf. Ve druhé polovině 80. let studoval v Praze na FAMU se slovenskými kolegy Tonem Stanem, Janem Pavlíkem, Mirem Švolíkem, Rudem Prekopem, Kamilem Vargou, Petrem Župníkem a Vasilem Stankem. Skupině se začalo říkat Slovenská nová vlna. Martin Štrba natočil o tomto kulturním fenoménu film Vlna vs. Břeh, který bude mít pražskou premiéru 12. února. … více