Percy Bysshe Shelley byl anglický básník, spolu s Byronem a Keatsem patří k nejvýznamnějším představitelům druhé generace anglických romantikú.

Pecy B. Shelley pocházel ze starobylé zámožné rodiny v Sussexu. Studoval v Etonu, ale z oxfordské univerzity byl vyloučen za spoluautorství pamfletu Nezbytnost ateismu. Pro radikální názory a neuvážený sňatek byl otcem vyděděn. Manželství trvalo jen krátce a hmotné zajištění získal Shelley dědictvím po dědečkovi. Několik let žil s dcerou filozofa Godwina, se kterou se později oženil.

Po smrti první manželky Harriety odmítl soud svěřit Shelleyovi do péče děti z prvního manželství pro "buřičství a amorální život".

Percy B. Shelley odešel natrvalo z Anglie a od roku 1818 žil s rodinou v Itálii. Zde se stýkal s liberálními spisovateli žijícími v emigraci, např. s lordem Byronem.

Percy Bysshe Shelley tragicky zahynul na rozbouřeném moři, jeho popel byl uložen na protestanském hřbitově v Římě.


Básník Shelley patří ke generaci anglických romantiků. V raném období své tvorby byl ovlivněn studiem anglických a francouzských osvícenských filozofů a Godwinovým spisem Politická spravedlnost.

Královna Mab - 1813, báseň v níž autor vyjadřuje své politické, filozofické a estetické názory.Jde o jakousi sociální utopii o příchodu nového věku svobody, rovnosti a bratrství, který nastane, až se lidé začnou řídit zákony rozumu a lásky.

V dalších dílech je patrný odklon od předešlých vlivů a vliv idealistické filozofie Platona a Spinozy.

Alastor čili Duch samoty - 1816, báseň o básnikově údělu a tragédii romantické lásky. Jde o alegorický příběh marného hledání lidského štěstí.

Hymnus na duševní krásu - 1816, pokus o filozofický výklad krásy
Montblank - 1816, báseň v níž hledá Shelley duchovní princip v přírodě

Islámská vzpoura - 1817, revoluční epos o dvanácti zpěvech. Zobrazuje vzpouru lidu proti tyranii a její krvavé potlačení. Osudy bojovníků připomínají průběh Francouzské revoluce.

Julián a Maddalo - 1818, básnická rozmluva obsahující autobiografické prvky

Odpoutaný Prometheus - 1819, čtyřtaktové drama, vrhoclné dílo Percy Shelleye. Prometheus, který dal lidstvu oheň, je vylíčen jako nepokořený titán, představitel tužeb člověka po svobodě.Odpoutaný Prometheus je typickým výtvorem revolučního romantismu

Cenci - 1819, romantická tragédie. Inspirací byl autorovi skutečný případ incestu a vražd v renesanční Itálii 16.století

Maškarní průvod Anarchie - 1819, inspirací byl zákrok vojska proti dělníkům v Manchesteru
Óda na svobodu - 1820,inspirováno politickými událostmi ve Španělsku

Milostný charakter mají básně:
Epipsychidion - 1821
Janě - 1822
Hellas - 1821, drama, odezva povstání Řeků proti turecké nadvládě

Významné místo má příroda v drobných lyrických básních:
Óda na západní vítr - 1820
Skřivánkovi - 1820
Mrak - 1820

Obrana básnictví - 1820. nejvýznamnější prozaické dílo. Autor považuje poezii za nejuniverzálnější umění, podle jeho názoru jsou básníci věštci a neuznávaní zákonodárci světa.