Ondřej Sekora byl kreslíř a spisovatel pro děti, autor mnoha úspěšných knížek.

Ondřej Sekora se narodil v rodině odborného učitele. V sedmi letech mu zemřel otec a rodina žila v bídných poměrech. Ondřej vychodil v Králově Poli obecnou školu, poté studoval na gymnáziu, nejdříve v Brně, pak přešel do Vyškova, kam se rodina přestěhovala.

V roce 1918 složil Ondřej Sekora urychlenou válečnou maturitu a jako jednoroční dobrovolník byl do konce války ve Vídni.

Na přání rodiny začal Ondřej Sekora studovat práva a dva roky se studiem neúspěšně zápasil. Přitom už kreslil a přispíval svými kresbičkami do Lidových novin. V roce 1921 zanechal studií a stal se redaktorem Lidových novin jako sportovní novinář, kreslíř a karikaturista, soudničkář a fejetonista. Kromě toho působil v časopise Sport.

V letech 1924 a 1927 strávil Ondřej Sekora vždy celý rok ve Francii na studijním pobytu. Psal tam sportovní reportáže, přispíval kresbami i do francouzských časopisů. Ve Francii poznal ragby a doma je pak začal propagovat. Napsal a nakreslil jeho první česká pravidla a později působil jako trenér a rozhodčí.

Ondřej Sekora se ve Francii seznámil a navázal přátelství s českými umělci, kteří tam v té době žili - např. J. Zrzavý, B. Martinů aj.

V roce 1928 se Ondřej Sekora dostal do pražské redakce Lidových novin, ve kterých mu přibyla rubrika pro děti. V roce 1941 musel z redakce odejít, protože jeho manželka byla židovka. Od roku 1944 až do konce války byl internován v pracovních táborech v Polsku a Německu.

Po válce působil Ondřej Sekora jako redaktor deníku Práce a satirického časopisu Dikobraz. Od roku 1949 přešel do Státního nakladatelství dětské knihy a od roku 1952 žil jako volný spisovatel a ilustrátor.

Za své knihy získal Onřej Sekora různá ocenění a roku 1964 byl jmenován zasloužilým umělcem.


Onřej Sekora patří mezi autory dětských knížek, kteří rovnocenně spojovali a rozvíjeli složku malířskou a literární. Autor nejvíce sází na vtip a žert. Svět mravenců, brouků a motýlů je polidštěn a alegorizován, občas se zapojují do děje také lidé a domácí a divoká zvířata.

Když se Ondřej Sekora dostal do pražské redakce Lidových novin, staral se o rubriku pro děti. Zde v té době psali pro děti známí a dobří autoři, např. Karel Čapek, Eduard Bass, Josef Čapek, E. Pilař aj. Ondřej Sekora psal seriály pro děti, z nichž později vznikly i knihy Jak Crvček honil pytláka, Ferda Mravenec.

Knížky pro děti:
Jak Cvrček honil pytláka - 1932
Ferda Mravenec - 1936
Ferda Mravenec v cizích službách - 1937
Ferda v mraveništi - 1938
Slavnost u broučků - 1938
Slabikář Ferdy Mravence - 1939

Trampoty brouka Pytlíka - 1939, Ondřej Sekora přidal k Ferdovi dobráckého a nešikovného brouka Pytlíka

Malířské kousky brouka Pytlíka - 1940
Kuře Napipi a jeho přátelé - 1941
Uprchlík na Ptačím stromě - 1943
Kronika města Kocourkova - 1947
Veselá knížka seriálů - 1982, výběr z novinových a časopiseckých seriálů

V poválečných letech nabývají v knihách Ondřeje Sekory vrchu hlavně pedagogické sklony a naučné tendence:

Ferda cvičí mraveniště - 1947
Kousky mládence Ferdy Mravence - 1950
Ferda Mravenec ničí škůdce přírody - 1951

Námětově se Sekorova tvorba stává mnohem mnohostrannější:
Žertíky pro malé čertíky - 1948
Pohádka o stromu a větru - 1949
Jak se uhlí pohněvalo - 1949
O traktoru, který se splašil - 1951

Štědrý večer - 1951
Malované počasí - 1951
Na dvoře si děti hrály - 1955
Čmelák Aninka - 1959
Chcete se podívat? - 1959

Hurá za Zdenkou - 1960
O psu vzduchoplavci - 1961
Nápady kuřete Napipi - 1961
Pošta v ZOO - 1963
Sedm pohádek - 1964

V letech před smrtí zrevidoval Ondřej Sekora literární text prvních tří svazků o Ferdovi, namaloval k nim nové ilustrace a sloučil je do knihy:
Knížky Ferdy Mravence - 1968

Sekorovy knihy znamenaly od třicátých let 20. století v dětské literatuře značné oživení. Vycházejí od té doby stále v nových nákladech. Úspěšná a dobře volená figurka Ferdy a jeho přátel si našla cestu i do jiných uměleckých forem:
gramofonové desky
animovaný film - 1940 a v 70. letech od Hermíny Týrlové
balet - uveden v roce 1976 Jiřím Pauerem
dětská opera - uvedena roku 1977 Evženem Zámečníkem