zavřít
Ondřej Sekora

spisovatel, grafik, ilustrátor, žurnalista

Narození:
25. 9. 1899 , Brno - Královo Pole, Československo
Úmrtí:
4. 7. 1967  ve věku 67 let,  Praha, Československo  †
Znamení:
váhy  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
česká
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

102 se líbí, 22 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Ondřej Sekora byl výrazný český spisovatel, žurnalista, kreslíř, grafik, ilustrátor, karikaturista a entomolog, od roku 1964 nositel titulu zasloužilý umělec. Spolupracoval s rozhlasem, televizí, filmem i divadlem. Psal a ilustroval hlavně knihy pro děti. Vytvořil do značné míry autobiografickou figurku Ferdy Mravence (poprvé se objevila v Lidových novinách 1932 jako postavička v kreslených seriálech pro dospělé), stejně známý je i Brouk Pytlík (1939). Sekorovy příběhy spojují zábavnost s poučností a mravním ponaučením. Jeho ilustrace byly blízké stylu animovaného filmu.Sekora byl zakladatelem prvních českých ragbyových klubů, sportovní trenér, rozhodčí, popularizátor sportu a přírody.Život Narodil se v Králově Poli u Brna (dnes část Brna). Otec Ondřej Sekora, odborný učitel, zemřel, když budoucímu spisovateli bylo sedm let. Ondřej byl třetí ze šesti sourozenců. Studoval na obecné škole v Králově Poli a na gymnáziích nejprve v Brně, po přestěhování roku 1913 ve Vyškově. Sbíral motýly a brouky, sportoval, hodně četl a rád kreslil. Koncem 1. světové války byl odveden jako jednoroční dobrovolník do armády do Vídně. Maturoval proto až po válce (1919). Studoval práva v Brně, studia po nepovedené státnici zanechal.V roce 1923 se oženil s Markétou Kalabusovou, manželství po roce skončilo rozvodem. V roce 1930 se oženil podruhé s Ludmilou Roubíčkovou a v roce 1931 měli syna Ondřeje.Za gymnaziálních let ho výtvarně vedl Vladimír Šindler. V letech 1929–1931 soukromě studoval jako hospitant všeobecné školy pro kreslení a malbu u profesora Arnošta Hofbauera na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Výtvarnými vzory mu byli Mikoláš Aleš, Wilhelm Busch, Pieter Brueghel (16. století) a Henri Rousseau.Od roku 1921 pracoval jako sportovní referent a kreslíř v brněnských Lidových novinách (přijal ho šéfredaktor Arnošt Heinrich). V letech 1923 a 1927 (nebo 1928) byl redakcí vyslán do Paříže. V roce 1927 (nebo 1928) se i s redakcí přestěhoval do Prahy, v letech 1927–1941 redigoval Dětský koutek. Protože jeho manželka byla židovského původu, musel svou práci opustit.Založil a redigoval časopis Sport. Jako ferdovský všeuměl věnoval část svého nadšení i hudbě.Obecně je považován za zakladatele československého a českého ragby. V časopise Sport na pokračování vydával a ilustroval pravidla tohoto sportu. Byl trenérem ragbyových družstev Moravská Slávie v Pisárkách a AFK Žižka Brno, vytvořil českou ragbyovou terminologii, které pod jeho vedením v roce 1926 sehrály v Českosovensku vůbec první ragbyové utkání. Byl také aktivním rozhodčím, řídil například první zápas RC Sparta Praha a RC Slavia Praha.Ferda Mravenec se poprvé objevil na stránkách Lidových novin v lednu 1933 jako postava kresleného seriálu pro dospělé, v roce 1935 k němu přibyl i brouk Pytlík. V roce 1936 vyšla první Sekorova knížka pro děti, Ferda Mravenec.Za okupace v letech 1944–1945 byl vězněn v pracovních táborech Kleinstein (dnes v Polsku) a Osterode v Německu. V autentickém deníku s hořkým humorem vylíčil strasti táborového života. I v táboře kreslí a píše, se spoluvězněm Oldřichem Novým hraje maňáskové divadlo.Po válce se stal redaktorem deníku Práce a redaktorem časopisu Dikobraz (1945–1947, prvních 15 čísel jako šéfredaktor) a redaktorem v nakladatelství Josefa Hokra (1945–1949), které již předtím vydávalo jeho knihy. V roce 1949 spoluzakládá Státní nakladatelství dětské knihy (dnešní Albatros) a v letech 1949–1952 působí jako jeho vedoucí redaktor. Stál u prvních pokusů o televizní vysílání pro děti, neoficiálně hrál maňáskové divadlo a po celé republice pořádal besedy s dětmi. Od roku 1952 byl ve svobodném povolání, píše a kreslí pro noviny a časopisy Host do domu, Lidové noviny, Mateřídouška, Ohníček, Pionýr.V roce 1964 byl jmenován zasloužilým umělcem. V roce 1966 dostal Cenu Marie Majerové za literaturu.V předválečných letech se věnoval i politické karikatuře, v poválečných letech se svým způsobem aktivně účastnil na propagandě komunistického režimu. Vzhledem k oblíbenosti jeho knížek je mu to málokdy vytýkáno.Záchvatem mrtvice v roce 1964 skončila jeho veřejná činnost. Zemřel v Praze roku 1967 a pohřben je na košířských Malvazinkách. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Ondřej Sekora byl výrazný český spisovatel, žurnalista, kreslíř, grafik, ilustrátor, karikaturista a entomolog, od roku 1964 nositel titulu zasloužilý umělec. Spolupracoval s rozhlasem, televizí, filmem i divadlem. Psal a ilustroval hlavně knihy pro děti. Vytvořil do značné míry autobiografickou figurku Ferdy Mravence (poprvé se objevila v Lidových novinách 1932 jako postavička v kreslených seriálech pro dospělé), stejně známý je i Brouk Pytlík (1939). Sekorovy příběhy spojují zábavnost s poučností a mravním ponaučením. Jeho ilustrace byly blízké stylu animovaného filmu.
Sekora byl zakladatelem prvních českých ragbyových klubů, sportovní trenér, rozhodčí, popularizátor sportu a přírody.

Život
Narodil se v Králově Poli u Brna (dnes část Brna). Otec Ondřej Sekora, odborný učitel, zemřel, když budoucímu spisovateli bylo sedm let. Ondřej byl třetí ze šesti sourozenců. Studoval na obecné škole v Králově Poli a na gymnáziích nejprve v Brně, po přestěhování roku 1913 ve Vyškově. Sbíral motýly a brouky, sportoval, hodně četl a rád kreslil. Koncem 1. světové války byl odveden jako jednoroční dobrovolník do armády do Vídně. Maturoval proto až po válce (1919). Studoval práva v Brně, studia po nepovedené státnici zanechal.

V roce 1923 se oženil s Markétou Kalabusovou, manželství po roce skončilo rozvodem. V roce 1930 se oženil podruhé s Ludmilou Roubíčkovou a v roce 1931 měli syna Ondřeje.

Za gymnaziálních let ho výtvarně vedl Vladimír Šindler. V letech 1929–1931 soukromě studoval jako hospitant všeobecné školy pro kreslení a malbu u profesora Arnošta Hofbauera na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Výtvarnými vzory mu byli Mikoláš Aleš, Wilhelm Busch, Pieter Brueghel (16. století) a Henri Rousseau.

Od roku 1921 pracoval jako sportovní referent a kreslíř v brněnských Lidových novinách (přijal ho šéfredaktor Arnošt Heinrich). V letech 1923 a 1927 (nebo 1928) byl redakcí vyslán do Paříže. V roce 1927 (nebo 1928) se i s redakcí přestěhoval do Prahy, v letech 1927–1941 redigoval Dětský koutek. Protože jeho manželka byla židovského původu, musel svou práci opustit.
Založil a redigoval časopis Sport. Jako ferdovský všeuměl věnoval část svého nadšení i hudbě.

Obecně je považován za zakladatele československého a českého ragby. V časopise Sport na pokračování vydával a ilustroval pravidla tohoto sportu. Byl trenérem ragbyových družstev Moravská Slávie v Pisárkách a AFK Žižka Brno, vytvořil českou ragbyovou terminologii, které pod jeho vedením v roce 1926 sehrály v Českosovensku vůbec první ragbyové utkání. Byl také aktivním rozhodčím, řídil například první zápas RC Sparta Praha a RC Slavia Praha.

Ferda Mravenec se poprvé objevil na stránkách Lidových novin v lednu 1933 jako postava kresleného seriálu pro dospělé, v roce 1935 k němu přibyl i brouk Pytlík. V roce 1936 vyšla první Sekorova knížka pro děti, Ferda Mravenec.

Za okupace v letech 1944–1945 byl vězněn v pracovních táborech Kleinstein (dnes v Polsku) a Osterode v Německu. V autentickém deníku s hořkým humorem vylíčil strasti táborového života. I v táboře kreslí a píše, se spoluvězněm Oldřichem Novým hraje maňáskové divadlo.

Po válce se stal redaktorem deníku Práce a redaktorem časopisu Dikobraz (1945–1947, prvních 15 čísel jako šéfredaktor) a redaktorem v nakladatelství Josefa Hokra (1945–1949), které již předtím vydávalo jeho knihy. V roce 1949 spoluzakládá Státní nakladatelství dětské knihy (dnešní Albatros) a v letech 1949–1952 působí jako jeho vedoucí redaktor. Stál u prvních pokusů o televizní vysílání pro děti, neoficiálně hrál maňáskové divadlo a po celé republice pořádal besedy s dětmi. Od roku 1952 byl ve svobodném povolání, píše a kreslí pro noviny a časopisy Host do domu, Lidové noviny, Mateřídouška, Ohníček, Pionýr.

V roce 1964 byl jmenován zasloužilým umělcem. V roce 1966 dostal Cenu Marie Majerové za literaturu.
V předválečných letech se věnoval i politické karikatuře, v poválečných letech se svým způsobem aktivně účastnil na propagandě komunistického režimu. Vzhledem k oblíbenosti jeho knížek je mu to málokdy vytýkáno.

Záchvatem mrtvice v roce 1964 skončila jeho veřejná činnost. Zemřel v Praze roku 1967 a pohřben je na košířských Malvazinkách.

  • Zajímavá výstava v centru Prahy připomíná nesmrtelnou dvojici: Ferda Mravenec a jeho táta Sekora!

    Blesk, 16. 6. 2017 Vůbec na to nevypadá, ale je mu už devadesát. Přesně před tolika lety (přesně 22. června 1927) se totiž poprvé objevila postavička Ferdy Mravence v časopise Pestrý týden. A za pár dní tomu navíc bude padesát let, co zemřel její autor Ondřej Sekora (†67, 4. 7. 1967). Tyto dvě události připomíná ode dneška výstava v centru Prahy. … více

  • Recenze: Sekorovy deníky z nenormální doby. Jak prožíval koncentrák?

    Blesk, 29. 9. 2016 Nakladatelství Plus, součást Albatrosu, vydalo deníky známého výtvarníka, ilustrátora a spisovatele Ondřeje Sekory, kterého známe převážně jako autora knih pro děti. Málokdo ale ví, že se jedná také o jednoho ze zakladatelů českého komiksu. … více

  • Sekora zavzpomíná na lágr: Rodina zpřístupnila jeho deníky

    Blesk, 5. 2. 2016 Pod názvem Deníky Ondřeje Sekory 1944–1945 vyjdou v květnu dosud nepublikované deníkové záznamy známého spisovatele a ilustrátora knih pro děti i dospělé. Jeden ze zakladatelů českého komiksu zachytil ve dvou denících dobu, kdy byl nucen na základě nacistických zákonů nastoupit na konci druhé světové války do pracovního tábora v Německu. Za vydavatelství Albatros Media informovala Veronika Sonnková. … více